|
|
Zapojení peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu reformy psychiatrické péče v České republice
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současného zapojování peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu identifikace jejich specifických potřeb. Cílem práce je zjistit, jaké benefity ze zaměstnávání peer konzultantů plynou pro ně samotné a pro sociální a zdravotní systém psychiatrické péče. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat možné překážky či výzvy, které se při vykonávání práce peer konzultanta, ale také při jejich zaměstnávání, objevují. K teoretickému a konceptuálnímu ukotvení práce autorka využívá koncept zotavení a teorii implementace. Optikou expertů pohybujících se v dané oblasti a peer konzultantů poskytuje práce zmapování přínosů role peer konzultantů a přehled jejich specifických potřeb. Autorka zároveň v současném nastavení systému zapojování peer konzultantů identifikuje výskyt značných bariér, které způsobuje především legislativní neukotvení jejich pozice. Na závěr autorka předkládá doporučení pro budoucí vývoj zapojování peer konzultantů.
|
|
| |
|
|
Vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu respondentů
Plachá, Barbora ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavním tématem a cílem této práce je zjistit vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu studentů. K tomuto výzkumu byl použit Dotazník pozitivity od Barbary Fredrickson. První část bakalářské práce se zabývá duševním zdravím a metodami, kterými ho lze podporovat. Druhá část práce popisuje daný dotazník, který byl rozdán 5 vysokoškolským studentům. Respondenti dotazník vyplňovali v průběhu roku čtyřikrát, po dobu 14 dní. Dvakrát během školy a dvakrát během prázdnin. Pomocí tohoto dotazníku je vyhodnoceno, do jaké míry vysokoškolské studium ovlivňuje pozitivitu respondentů. Výsledky ukázaly, že během semestru byl průměrný poměr pozitivity roven 1,04:1. Přibližně na každou pozitivní emoci se v tomto celém období objevila jedna negativní a celkový poměr průměrné pozitivity během prázdnin byl 1,83:1. Pozitivita se tedy snížila o necelou jednu pozitivní emoci na jednu negativní. Závěr práce uvádí doporučení pro studenty, díky kterým by si měli studenti udržet stabilní poměr pozitivity během psychicky náročného období. KLÍČOVÁ SLOVA Dotazník pozitivity, duševní zdraví, pozitivní emoce, vysokoškolští studenti
|
|
|
Vliv běhání na fyzické a psychické zdraví člověka
Stuchlíková, Kristýna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nechlebová, Eva (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Vliv běhání na fyzické a psychické zdraví člověka je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce je zahrnuta definice běhání včetně vlivů na lidský organismus, dále pak stručná charakteristika svalové a kosterní soustavy lidského těla. Zahrnuje také zdraví, motivaci, stres, obezitu a běžecká zranění. Praktická část obsahuje výsledky kvalitativního šetření pomocí rozhovorů s vybranými dospělými respondenty, kteří se běhání pravidelně věnují. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv má běhání dle oslovených respondentů na zdraví člověka. Dílčími cíli jsou zjistit, jaký vliv má běhání dle oslovených respondentů na fyzické zdraví člověka, poté zjistit, jaký vliv má běhání dle oslovených respondentů na psychické zdraví člověka a následně zjistit a porovnat odlišnosti v rámci běhání na základě věku u vybraných respondentů. Na základě výše uvedeného šetření bylo zjištěno, že běhání má mnoho kladných i negativních vlivů na zdraví člověka. Mezi nejčastějšími odpověďmi byly redukce tělesné hmotnosti, zlepšení fyzické kondice, nárůst svalové hmoty, uvolnění od stresu či bolesti kolen. Dle celkových výsledků praktické části lze říci, že běhání má dominantně pozitivní vliv na psychické zdraví člověka a pozitivní i negativní odpovědi týkající se...
|
|
| |
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Hodnocení přínosu primárně preventivního programu Nevypusť duši pro jeho účastníky
Licholetova, Kateřina ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na evaluaci primárně preventivního programu Duševní zdravověda, který se zabývá problematikou duševního zdraví a je realizován na středních školách. Cílem této práce je zjistit, jestli je primárně preventivní program Duševní zdravověda efektivní vzhledem k jeho vytyčeným cílům a jaký vykazuje největší přínos pro jeho účastníky. Dále je zjišťováno, jestli mohou proměnné jako jsou gender, věk a zkušenost s duševním onemocněním respondentů ovlivňovat jejich postoje k duševnímu zdraví. V teoretické části práce je vymezeno duševní zdraví a onemocnění, dále je vymezena primární prevence a současný stav školské primární prevence v oblasti duševního zdraví. Také jsou stanoveny protektivní faktory, které by měly programy primární prevence zabývající se duševním zdravím podporovat. Jsou představeny zásady efektivních programů primární prevence a příklady osvědčených preventivních programů zabývajících se duševním zdravím. Je popsán samotný preventivní program Duševní zdravověda a nezisková organizace Nevypusť duši, která jej realizuje. Výzkumný soubor tvoří 1898 studentů středních škol (1655 respondentů z experimentální skupiny a 243 ze skupiny kontrolní). Metodou výzkumu jsou evaluační zpětnovazební dotazníky, které byly respondentům poskytnuty před a po realizaci programu. Z...
|
|
|
Duševní zdraví, jeho diagnostika a terapie u osob se sluchovým postižením
Belšánová, Tereza ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem bližšího poznání duševního zdraví u osob se sluchovým postižením. Zároveň se také zabývá psychologickou diagnostikou a terapií pro osoby se sluchovým postižením v rámci České republiky. Teoretická část je rozdělena do tří tematických skupin. První oblast popisuje problematiku sluchového postižení, jeho dělení a bližší poznatky ohledně prelingválních a postlingválních vad sluchu. Dále je zde také popsána oblast duševního zdraví, která se podrobněji zaměřuje na popis duševního zdraví v jednotlivých etapách života, proces vyrovnávání se s postižením a také psychiku rodičů dítěte se sluchovým postižením. Poslední část teoretické části tvoří popis psychologické intervence, která je dále rozdělena na psychologickou diagnostiku a psychologickou terapii. V praktické části se nachází kvalitativní výzkumné šetření, které vychází z polostrukturovaných rozhovorů provedených se šesti informanty s nedoslýchavostí ve věku 20-35 let. Z tohoto výzkumného šetření vzešly takové výsledky, které poukazují na nedostatečnou podporu psychologické diagnostiky a terapie pro osoby se sluchovým postižením v ČR. Uváděny byly například tyto problematické oblasti: nedostatek psychologů věnujících se osobám se sluchovým postižením, finanční náročnost či telefonické objednávání, které pro...
|
|
|
Vliv sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním
KVĚCHOVÁ, Pavlína
Překládána bakalářská práce se zabývá vlivem sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním. V teoretické části je vymezena stěžejní terminologie, která se vztahuje k tématu bakalářské práce. Jedná se o vymezení duševního onemocnění, kterému předchází základní terminologie zdraví, nemoci, duševního zdraví a duševní nemoci. Dále pak vymezení a vysvětlení kvality života a příbuzných pojmů, jako je osobní pohoda a životní spokojenost. Cílem bakalářské práce je zmapování vlivu konkrétních aspektů sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním. K dosažení cíle je použit kvantitativní typ výzkumu, dále pak kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technikou sběru dat bylo použití dvou standardizovaných dotazníků, které byly doplněné o vlastní nestandardizovaný dotazník, kde byly zjištěny sociodemografické údaje a spolupráce s odborníky. Testování hypotéz proběhlo pomocí kontingenční tabulky za pomoci statistické metody párový T-test za pomocí programu IBM SPSS Statistics. Výsledky tohoto výzkumu potvrdily, že vliv sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním je významná a důležitá intervence, která významně ovlivňuje obecnou rovinu kvality života. Dochází zde k potvrzení testované hypotézy. V diskusi jsou zjištěné výsledky z výzkumu shrnuty a porovnány s odbornou literaturou, která se tématu vlivu sociálních služeb na kvalitu života klient s duševním onemocněním zabývá. V závěru práce je uvedeno, jaký přínos může mít tato bakalářská práce a možné využití v praxi.
|
|
|
Prostor duše
Janíková, Marika ; Štěpánová, Vanda (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca reaguje na problémy spojené s rýchlym spôsobom života a zhoršovaním kvality duševného bytia. Zámerom je vytvoriť koncept zdravotníckych zariadení služiacich na stíšenie nášho tela, mysle i duše. Návrh spočíva v siedmych architektornických zásahoch na rozličných miestach situovaných v centre mesta Brna. Tieto miesta sú napriek svojej špecifickej atmosfére v súčastnosti nevyužívané, neprístupné alebo prehliadané. Idea predstavuje možnosť ako dané miesta sprístupniť, dotvoriť a tak vytvoriť príležitosť pre nové zážitky, pocity a vzťahy k prostrediu v ktorom žijeme. Cieľom je priniesť nový pohľad na tvorbu zdravotníckych zariadení slúžiacich na podporu, rozvoj a liečbu duševného zdravia.
|
host ::
RSS.