Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 289 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku: diskursivní analýza mediálních sdělení
Pániková, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku. Vycházíme přitom z předpokladu, že způsob, jakým se o současném papeži píše, je nastaven určitým diskurzem. V práci proto používáme metodu diskurzivní analýzy navrženou Michelem Foucaultem. Pečlivou analýzou celkem 690 článků otištěných ve vybraných periodikách v období od 2.4.2005 do 31.12.2007 docházíme k dílčím závěrům, které později identifikujeme jako rysy hledaného diskurzu. Odhalujeme tak určité skryté motivy vypovídání, které, jak se ukazuje, tvoří zásadní součást mediálního obrazu Benedikta XVI. Zároveň s tím zjišťujeme, že součástí tohoto diskurzu jsou i praktiky žurnalistů, kteří pracují velmi vágně s významy některých slov či s určitými důrazy. Jak také ukazujeme, tito žurnalisté nejsou schopni v těchto věcech udělat krok kupředu právě kvůli tomu, že způsob jejich uvažování je v diktátu diskurzu (který sami do jisté míry nastavili). Docházíme tak k závěrům, že mediální obraz Benedikta XVI. je ovlivněn např. stereotypy, které my Češi přisuzujeme příslušníkům německého národa, nebo tím, jak žurnalisté uměle propojují některé události Benediktova života. Dále ukazujeme, že současný papež je pro média velmi vhodným objektem estetizace, která se projevuje nejen v bulvárních, ale i v seriózně vyhlížejících zprávách....
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
Emerging Voices: The Portrayal of Minorities in the Work of Willa Cather
Plicková, Michaela ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Záměrem této práce je prozkoumat portrét odlišných a pro svou jinakost upozaďovaných jedinců v beletristickém díle Willy Catherové. Text se soustředí především na román Moje Antonie (My Ántonia, 1917) napsaný v ich-formě. Komplementárními primárními zdroji jsou autorčiny dva zbývající prérijní romány - Ó Pionýři! (O Pioneers!, 1913, překlad můj) a Skřivánčí píseň (The Song of the Lark, 1915, překlad můj) - a dvě knihy z autorčiny pozdější tvorby - Smrt si jde pro arcibiskupa (Death Comes for the Archbishop, 1927) a Safíra a otrokyně (Sapphira and the Slave Girl, 1940, překlad můj). První dvě knihy jsou využity k předběžnému mapování témat, která Catherová později rozvinula v Mojí Antonii, druhé dvě představují autorčiny pozdější reflexe tématu jinakosti. Práce se zaměřuje na neutuchající zájem Catherové o zkoumání toho, jak v kontextu moderního Amerického národa působí bílý, mužský, heteronormativní diskurz. Svým "queer" psaním míní odhalit a rozvrátit mechanismy společenského nátlaku a dát hlas těm, kteří byli zatlačeni do pozadí projektu povstávajícího ekonomického impéria: etničtí "druzí" (Afro-Američané, Indiáni, evropští imigranti) a genderoví a sexuální "druzí" (ženy, homosexuálové a lesby) Identita moderní americké společnosti se opírá o konstrukci společenského "druhého" a umělou kategorie...
Autonomní sociální centrum Klinika a levicový aktivismus: Kritická analýza mediálního diskurzu
Lazecký, Tomáš ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje žižkovskému sociálnímu centru Klinika a levicovým, převážně anarchistickým skupinám, jež se ke Klinice hlásí. V práci bylo zkoumáno, jaká je současná podoba mediálního diskurzu ve vztahu k české radikálně-levicové scéně. Analýze byly podrobeny texty vydavatelství MAFRA (Lidovky.cz, iDnes.cz) a alternativní levicová média (A2larm.cz, Denikreferendum.cz). K analýze byla použita kritická diskurzivní analýza. V případě pravicových (středo-pravicových) médií bylo zkoumáno, zda se nějak promítlo, že vydavatelství vlastní antipolitik Andrej Babiš. Hlavním zjištěním je, že se zkoumaná pravicová média vyhýbají otázce legitimity squattingu, ale jejich vztah ke squattingu a levicové aktivistické scéně není nepřátelský. Zkoumaná levicová média otázku legitimity naopak akcentují. Vliv Andreje Babiše nebyl potvrzen.
Burden-Sharing v NATO: Diskursivní analýza
Šamonil, Ondřej ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem burden-sharingu v Severoatlantické alianci. Sdílení společného břemene bylo vždy považováno za důležité téma, které s anexí Krymu nabralo na dynamice. Objevují se dokonce úvahy o možném konci NATO, neboť prý USA dochází trpělivost s spojeneckým neplacením za obranu. Práce aplikuje metodologii od Lene Hansen, vycházející z klasického díla Davida Campbella Writing Security. Předpokladem pro analýzu je stanovení si vládního intertextuálního pole, uvnitř kterého hledáme opakující se názorové vzorce konkrétních členů NATO a jejich postoje či vyjadřování k problematice burden-sharingu. K těmto vzorcům se pak dostáváme pomocí Hansenovské metodologie a rozdělení do dvou časových rámců, v nichž sledujeme centra s opakujícími se názory na problematiku burden-sharingu. Prvním časovým rámcem je období devadesátých let a druhým události po roce 2001. Interpretace chování členů poukazuje na vznik několika mezi sebou částečně propojených a částečně vzájemně vymezených center argumentace. Tato centra zhruba souhlasí s pozicí tří největších evropských členů NATO. Ti, jak se ukazuje, své postupy přizpůsobují kontextu a situacím. Práce se snaží o co nejširší analýzu situace, proto se zabývá nejen burden-sharingově krátkodobými intenzivními událostmi, tedy intervencemi NATO, ale i...
Kritická diskurzivní analýza televizního seriálu Okres na severu
Szabó, Daniel ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání televizního seriálu Okres na severu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského. Seriál byl natočen v roce 1980 v Československé televizi a spadá do normalizačního období (1968-1989) v Československu. Cílem této práce bylo provést kritickou diskurzivní analýzu (CDA) seriálu Jaroslava Dietla Okres na severu, se zvláštním zřetelem k tématu politické moci komunismu (marxisticko-leninské ideologie) a jejího zneužití prostřednictvím propagandy masového média (televize). Text analyzoval diskurz pojmu propagandistický seriál a pokusil se zodpovědět otázku, do jaké míry a zda vůbec je seriál Okres na severu propagandistickým dílem. Hlavním pojmem tohoto textu byl diskurz, který si můžeme definovat jako množinu kódů a jejich pravidel, užívaných při produkování významů vztahujících se k nějakému námětu. Faircloughovo pojetí kritické diskurzivní jsme zvolili pro jeho jasné rozčlenění na tzv. trojdimenziální diskurz (samotný text, diskurzivní praxe, sociální praxe), který se zaměřuje na vzájemné propojení všech tří vztahů (komunikativní události) a na pravidla diskurzu, které zkoumají vztah ke společnosti a sociálním podmínkám. Věnovali jsme se také zkoumání pojmu normalizace, který se používá pro druhou polovinu (1968-1989) existence komunistického režimu v Československu....
Reprezentace Srbů a Albánců v českém tisku při vyhlašování nezávislosti Kosova
Procházka, Tomáš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Jedním z hlavních výzkumných úkolů této práce bylo zjistit, jak je v českých médiích reprezentováno období, kterému se přezdívá "poslední mediální bitva o Kosovo". Analýza rekontextualizace ukázala, že se v českých médiích reprodukuje dominantní srbský nacionalismus. Skrze přisvojování různých diskursů je srbský nacionalismus legitimizován a potvrzován. Média reprodukují distinktivní náboženské diskursy z minulosti, dále si pak "propůjčují" diskurs evropský, diskurs "války proti terorismu" a diskurs "zločinu" z mezinárodní veřejné sféry a zasazují je do současného politického kontextu. Zároveň pracují s tzv. diskursem "novodobé mnichovské zrady" a diskursem "česko-srbské vzájemnosti". Skrze tyto diskursy reprezentují média Srby jako oběti " zločinců" v podobě kosovských Albánců. Nebo též Srby jako oběti spojenců kosovských Albánců (tedy Srby jako oběti zemí Západu). Tato práce ale zároveň odkrývá, jakými způsoby jsou naopak srbské nacionalistické praktiky delegitimizovány a dáváno právo na vlastní stát kosovským Albáncům. Z toho vyplývá, že v diskursu českého mainstreamového tisku jsou znaku "Kosovo" přisuzovány takové významy, které ho na jedné straně činí nepřijatelným, nelegálním, uměle vytvořeným, Evropu ohrožujícím státem, na druhé straně pak jako naději pro rozvoj této balkánské oblasti, která...
Dual Securitization of Public Space in Relation to Sport Mega Events
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cieľom tejto práce je skúmať bezpečnostné opatrenia v mestách v súvislosti s veľkými športovými podujatiami. S použitím medzinárodnej politickej sociológie ako teoretického základu argumentujem, že mestský priestor je vystavený procesu ktorý nazývam dvojitá sekuritizácia. Formulujem štyri základné charakteristiky daných bezpečnostných opatrení ktoré sú globálne štandardizované a ktoré považujem za neliberálne: mimoriadnosť, sledovanie, militarizácia a urbánne obmedzenia. V prípadových štúdiách sa zameriavam na to, ako sa tieto opatrenia ospravedlnili a aplikovali počas Olympijských hier a Svetového pohára FIFA v Pekingu, Južnej Afrike, Londýne a Riu de Janeiru. Napriek určitým rozdielom ktoré vyplývajú z lokálnych kontextov argumentujem, že prístupy hlavných aktérov v daných štyroch mestách boli veľmi podobné. Bez ohľadu na typ politického režimu alebo stupeň socioekonomického rozvoja, mimoriadnosť veľkých udalostí slúži ako impulz pre rozsiahle a hlboké sledovanie a militarizáciu súčasných miest. V tomto procese sa zabezpečovanie verejného priestoru a mestského obyvateľstva deje na úkor osobných slobôd.
Veřejná prostranství: Případová studie Staroměstského náměstí v Praze
Mlčochová, Aneta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce má za cíl zjistit, jak místní občané i odborná veřejnost vnímá současné postavení Staroměstského náměstí v Praze. V současnosti se velmi často obrací pozornost na možnou dostavbu Staroměstské radnice a celkového fyzického uspořádání tohoto prostranství. Práce bude vycházet jak ze studia historických tak i současných podkladů, nejprve se zaměří na zjištění současného stavu a využití náměstí, následně bude diskutovat dostavbu Staroměstské radnice i komplexně prostranství jako takového. Na základě rozhovorů s rezidenty pak bude hodnoceno, jak jsou místní občané spokojení s využitím tohoto prostranství, k čemu jim náměstí slouží a jaký mají názor na dostavbu Staroměstské radnice a dalších objektů na náměstí.
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 289 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.