|
|
Od hloubkové struktury věty k diskurzním vztahům (diskurzní vztahy v češtině a jejich zachycení v anotovaném korpusu)
Mladová, Lucie ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Tato práce je věnována problematice vzájemného vztahu syntaktické struktury věty a struktury diskurzu (textu). Syntaktická struktura věty se spolu s dalšími jevy podílí na koherenci a tedy srozumitelnosti diskurzu. Syntakticky motivované vztahy v diskurzu nazývá autorka vztahy konektivními. Tyto vztahy zahrnují jednak koordinační a některé závislostní vztahy v rámci věty ajednak připojování či navazování textových jednotek přes hranice věty. Explicitní prostředky vyjádření konektivních vztahů tvoří skupina tzv. diskurzních konektorů, což jsou slova nebo slovní spojení, která spojují či připojují textové jednotky a zároveň vyjadřují druh sémantického vztahu mezi nimi, tj. spojky, některé částicové a adverbiální výrazy a okrajově také další slovní druhy. Práce si klade za cíl popsat skupinu diskurzních konektorů v češtině na základě jazykového materiálu a syntaktické anotace Pražského závislostního korpusu a přispět tak ke vzniku korpusu s anotací diskurzních vztahů.
|
|
| |
|
|
Kontrastivní základ v češtině
Veselá, Kateřina ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Uličný, Oldřich (oponent)
Práce Kontrastivní základ v české větě se zabývá pop1sem některých syntaktických a sémantických aspektů fungování jevu, nazvaného kontrastivní základ, ve větách obsažených v Pražském závislostním korpusu. Je členěna na tři oddíly: úvodní, který popisuje metody práce a použitá data, druhý oddíl popisuje chování kontrastivního základu v aktuálním členění věty a třetí chování kontrastivního základu v syntaktické struktuře věty. Pražský závislostní korpus je menším korpusem zhruba 50 000 českých vět, anotovaných na rovinách morfologické, povrchově syntaktické (analytické) a hloubkově syntaktické (tektogramatické), na které se anotovalo navíc aktuální členění větné a koreference. Aktuální členění větné je v korpusu popsáno jednak hodnotou kontextové zapojenosti, která se připisuje jednotlivým uzlům větných struktur, jednak pomocí hloubkového slovosledu, který reprezentuje výpovědní dynamičnost. Pražský závislostní korpus je složen převážně z publicistických textů. Kontrastivní základ je zvláštní typ kontextové zapojenosti, který se objevuje ve větách typu Jemu jsem to neřekl - lze jej vyjádřit silným tvarem zájmena, přestože se vyskytuje na začátku věty. Z hlediska kontextové zapojenosti vykazuje některé rysy chování kontextově nezapojených uzlů a některé rysy chování kontextově zapojených uzlů. V této oblasti...
|
|
| |
|
|
Kontinuální plánování pro zajištění vzájemného porozumění v situovaném dialogu
Janíček, Miroslav ; Kruijffová, Ivana (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent)
Práce se zabývá problémem zajištění vzájemného porozumění (angl. common ground) v situovaném dialogu mezi člověkem a robotem. Toto vzájemné porozumění je nezbytné pro každou společnou činnost a jeho dosažení je tedy ústředním problémem v jakékoliv interakci. Práce staví na modelu dialogu představeném Thomasonem aj., který nahlží na dialog jako na jeden aspekt interakce v kontextu širší spolupráce a používá abdukci jako mód uvažování. V našem případě je abdukce prováděna nad abstraktními strukturami zachycujícími představy agentů (tj. účastníků dialogu) podobně jako v multi-agentovém plánování. Těmto strukturám je přiřazena sémantika v podobě překladu do modální logiky, která je schopna formálně zachytit vzájemné porozumění. Pomocí této sémantiky pak práce ukazuje, jak lze vzájemného porozumění budovat a udržet. Mechanismus byl implementován v kognitivní architektuře robota ve scénáři, kde se robot učí model vizuální scény ve spolupráci s lidským učitelem.
|
|
|
Valence sloves v Pražském závislostním korpusu
Urešová, Zdeňka ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Lopatková, Markéta (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Název práce: Valence sloves v Pražském závislostním korpusu Autor: PhDr. Zdeňka Urešová Katedra/Ústav: Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK Vedoucí práce: Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc. Abstrakt: Tato disertační práce popisuje valenci sloves v rámci anotace Praž- ského závislostního korpusu (PDT) a jejím hlavním cílem je popsat valenční slovník PDT-Vallex. Tento slovník vznikl při anotaci PDT a díky svému charakteru se stal významným zdrojem valenční informace využitelné jak pro lingvistický výzkum, tak pro počítačové zpracování přirozeného jazyka. V práci popisujeme nejen koncepci slovníku, která úzce souvisí s pojetím valence v rámci Funkčně generativního popisu, ale i vztah slovníku k PDT. Právě na základě tohoto vztahu - úzkého propojení slovníku s korpusem - věnujeme zvláštní pozornost popisu formálních prostředk· diatezí. Navrhujeme transformační pravidla pro sekundární diateze, s jejichž pomocí se dokážeme vyrovnat s případy, kdy formy slovesných valenčních doplnění ve slovníku neodpovídají formám slovesných doplnění v korpusových textech.
|
|
|
Non-projectivity in English and Czech
Čermáková, Kristýna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato pnice se zabyva popisem neprojektivnfch konstrukd v angliCtine a cestine. Vychazf z funkcne generativnfho popisu jazyka a studia materialu zfskaneho z Prazskeho cesko-anglickeho zavislostnfho korpusu, Prazskeho zavislostnfho korpusu a Britskeho narodnfho korpusu. Nejprve strucne charakterizuje dYe nejvyznamnejsf koncepce teoretickeho popisu syntakticke struktury vety, syntax zavislostnf a slozkovou. Nasleduje vyklad hlavnfch vychodisek funkcne generativnfho popisu jazyka a definice neprojektivnf konstrukce. Analyticka cast se zabyva komplexnf charakteristikou neprojektivnfch konstrukcf vanglictine a cestine. Podava jejich klasifikaci, u jednotlivych typu probfra rozdfly mezi hloubkovu a povrchovou strukturou vety a ukazuje, jak nahrazenf konstrukce neprojektivnf za projektivnf oVliviiuje aktualnf clenenf vety a jejf vyznam. Hlavnim dIem prace je vymezit faktory motivujid neprojektivitu v obou jazycfch, porovnat je a urcit, zda v danem jazyce prevaZuje neprojektivita pffznakova Ci neutralni, motivovana gramatickymi aspekty jazyka.
|
|
|
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...
|
|
|
On the Linguistic Structure of Emotional Meaning in Czech
Veselovská, Kateřina ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Smrž, Pavel (oponent)
Název práce: K lingvistické struktuře emocionálního významu v češtině Autor: Mgr. Kateřina Veselovská Ústav: Ústav formální a aplikované lingvistiky Vedoucí disertační práce: Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc., Ústav formální a aplikované lingvistiky Klíčová slova: emocionální význam, lingvistická struktura, postojová analýza, opinion mining, evaluativní jazyk Abstrakt: Dizertační práce má dva hlavní cíle. Za prvé přináší analýzu jazykových prostředků, které společně formují emocionální význam psaných výpovědí v češtině. Za druhé využívá zjištění týkající se emocionálního jazyka v komputačních aplikacích. Podáváme systematický přehled lexikálních, morfosyntaktických, sémantic- kých a pragmatických aspektů emocionálního významu v českých výpovědích a navrhujeme formální reprezentaci emocionálních struktur v rámci Pražského závislostního korpusu a konstrukční gramatiky. V oblasti komputačních aplikací se zaměřujeme na témata postojové analýzy, tedy automatické extrakce emocí z textu. Popisujeme tvorbu ručně anotovaných emocionálních zdrojů dat a řešíme dvě základní úlohy postojové analýzy, klasi- fikaci polarity a identifikaci cíle hodnocení. V obou těchto úlohách dosahujeme uspokojivých výsledků.
|
|
|
Projekce presupozic v češtině
Veselý, Vojtěch ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Bílková, Jana (oponent)
Projekce presupozic v češtině Presupozici chápu současně jako implikaci a soubor požadavků, které věta klade na (pasivní) kontext, tj. na soubor realizovaných propozic a logicko-sémantických vztahů mezi nimi sdílený účastníky komunikace. Obsahem presupozice je informace, kterou mluvčí ztvárňuje jako předem danou, komunikantům známou. Presupozice je významově užší pojem než implikace: implikovaný je každý význam vyjádřený nepřímo, avšak ne každá implikace má povahu presupozice. Kontextově zapojené složky vyjadřují propozici, která je zahrnuta v aktivním kontextu, tj. v množině propozic, na něž jsou účastníci komunikace aktivně zaměřeni. Kontextová zapojenost je jedním ze spouštěčů presupozic: informace zahrnutá v aktivním kontextu je nutnou součástí kontextu pasivního (obráceně to pochopitelně neplatí). Aby primární (přímo vyjádřená) propozice věty mohla inkrementovat kontext sdílený účastníky komunikace, musejí být splněny všechny větné presupozice, které jsou v primární propozici sémanticky zahrnuty. Presupozice je splněna jedině tehdy, je-li propozice p, která je obsahem presupozice, součástí (pasivního) kontextu. Pokud kontext nezahrnuje p ani propozici, která je s p v rozporu, např. ňp (negaci p), lze jej akomodovat, tj. propozici p k němu přičlenit. Zahrnuje-li kontext propozici, která je s p...
|
host ::
RSS.