|
|
Vliv sociálních médií na novinářskou práci
Vosátková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Vliv sociálních médií na novinářskou práci" se zaměřuje na to, jak nové komunikační technologie a zejména sociálních média ovlivňují práci novináře. Tento vliv je zkoumán s ohledem na čtyři hlavní aspekty žurnalistiky - individuální a novinářské rutiny, práci s informačními zdroji a etické standardy. Teoretická část práce se zaměřuje především na současné mediální trendy, konkrétně na sociální media, a na rutiny novinářů, především z pohledu shromažďování a třídění informací, což velmi úzce souvisí s teorií gatekeepingu. Práce v analytické části využívá kvalitativní výzkumný design, konkrétně se jedná o polostrukturované hloubkové rezhovory. Výzkumný vzorek tvoří sedm novinářů z vybraných českých deníků, kteří reprezentují odlišné části spektra z hlediska oblastí, jimž se věnují, i z pohledu délky praxe. Rozhovory jsou rozděleny do čtyř hlavních částí a jejich cílem bylo zjistit, jaké sociální platformy novináři využívají, jak sociální média změnila novinářské rutiny, jak jsou sociální média využívána jako zdroj informací a jak se změnily etické standardy žurnalistiky. Pro analýzu rozhovorů je využito otevřené a axiální kódování. Výsledky analýzy ukazují, že novináři využívají socální média pro svoji práci každý den a tvoří nedílnou součást jejich pracovních rutin....
|
|
|
Novinář 2.0 Alexandr Mitrofanov: "novinář staré školy" v online prostředí
Krupa, Adam ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Zápotocký, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak se novináři, kteří byli zvyklí psát pro tištěná média, chovají v prostředí sociální sítě Twitter. Konkrétně jsem zkoumal twitterový účet významného politického komentátora Alexandra Mitrofanova, který byl dlouhodobě spojován s tištěným deníkem Právo. Mitrofanov se na Twitteru dobře adaptoval - v současnosti na něm působí jako mikroblogger. Na Twitteru ho sleduje přes 50 tisíc uživatelů. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem Twitter využívá, jaké příspěvky na něm publikuje a jakými tématy se na něm zabývá. Příspěvky jsem zkoumal metodou kvantitativní obsahové analýzy. Provedeným výzkumem jsem zjistil, že Mitrofanov na Twitteru publikuje denně, mezi jednotlivými dny v týdnu není výrazný rozdíl. Většinu jeho příspěvků tvoří reakce na tweety jeho followerů. Retwetuje jen málokdy. Mitrofanov téměř nepoužívá hashtag. Právě tato nechuť k používání prvku, který na Twitteru pomáhá třídit témata a sledovat aktuální trendy, značí, že Mitrofanov, i přes vysokou míru adaptace do online prostředí, zůstává "novinářem staré školy".
|
|
|
Aktivita novináře na sociálních sítích Facebook a Twitter
Hejlová, Karolína ; Čermák, Miloš (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce Aktivita novináře na sociálních sítích Facebook a Twitter je postihnout fenomén sociálních sítí v prostředí žurnalistiky. S rozmachem nových médií v prostředí internetu se zaměřuji nejen na digitalizaci tradičních médií, ale také na to, jakým způsobem zasahují tradiční a nová, síťová digitální média i do sociálních sítí a jak se na sdílení mediálního obsahu aktivně podílejí na vlastních profilech i samotní novináři. V rámci sociálních sítí se zabývám konkrétně Facebookem a Twitterem, především z důvodu jejich už stálého postavení a oblíbenosti mezi českými uživateli. Důraz je kladen především na míru aktivity českých novinářů na sociálních sítích v rámci jejich práce a na to, jakým způsobem je k profesním účelům využívají. Jako teoretický základ slouží pochopení definice nových médií a vlivu digitalizace na média, jejich tvorbu a změnu v komunikaci mediálních produktů příjemci. V teoretické části je zároveň i popsán systém, jakým Facebook a Twitter fungují. Na závěr ve své práci zjišťuji pomocí dotazníku a tematické analýzy to, jaká je reálná praxe novinářů, a to, jaký dosah jejich aktivita na sociálních sítích má. Zjištěná data porovnávám s teoretickými údaji.
|
|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
|
|
Satirický obraz novináře ve světovém filmu jako reflexe žurnalistiky
Hlavinka, Tadeáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Bakalářská práce Satirický obraz novináře ve světovém filmu jako reflexe žurnalistiky si klade za cíl ukázat, jakým způsobem je novinářská profese zobrazena a kritizována v satirických filmech, v nichž vystupují novináři, na příkladech několika vybraných snímků. První část práce shrnuje obecnou historii filmového zobrazení novináře, věnuje se žurnalistickému filmu jako žánru a rozpolcenému kulturnímu vnímání novinářů. Druhá část práce se pak věnuje konkrétním satirickým filmům o žurnalistech. Pro představení tohoto specifického pojetí žurnalistického filmu bylo vybráno pět snímků, které jsou v práci detailněji analyzovány. Text stručně popisuje děje filmů a srovnává je s dobovými reáliemi, k nimž se vážou. Dále se práce zaměřuje na rozbor jednotlivých postav novinářů z vybraných a souvisejících filmů, přičemž tyto postavy srovnává s obvyklými stereotypy filmového zobrazení novináře podle Briana McNaira. U vybraných filmů jsou dále analyzovány také objekty satiry a využité nástroje satiry. Práce dále stručně popisuje také přijetí filmů (úspěch u kritiky, finanční úspěch, ale i reakce dotčených osob). Práce konstatuje, že satirické žurnalistické filmy jsou k novinářskému řemeslu velice kritické, byť často zároveň kritizují i konzumenty mediálních obsahů. Novináři jsou v satirických filmech většinou...
|
|
|
Obraz novináře v politickém a společenském prostoru se zaměřením na osobu Erika Taberyho
Liška, Petr ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat zobrazování českých novinářů v politickém a veřejném prostoru v proměnných historických, politických a pracovních podmínkách a vyhodnocení obrazu současného šéfredaktora časopisu Respekt, Erika Taberyho. V teoretické části práce je rozebrán obraz a jeho vztah k stereotypizaci a mýtu. Je představeno povolání novináře, jeho funkce v různých společnostech a vlastnických strukturách. Obraz novináře se vztahuje k dvěma různým historicko-politickém obdobím, k obdobím totality a ke svobodné společnosti. Stereotyp (mýtus) o novinářích jsem posoudil ve fejetonech Karla Čapka. Praktická část se zaměřuje na utváření obrazu Erika Taberyho v průběhu deseti měsíc na základě sledování výstupů jednotlivých médií, které jeho osobu zmiňují, nebo kde se prezentuje. V rámci sebeprezentace práce zkoumá Taberyho výstupy v článcích, rozhovorech, přednášce, televizním pořadu a na sociálních sítích Facebook a Twitter. V popsání oblíbenosti novináře byly využity tištěné a elektronické deníky včetně blogů a rovněž hodnotící soudy na sociálních sítích. Závěr práce hodnotí Taberyho vztah k mýtu.
|
|
|
Reflexe a popularizace archeologie v médiích
Laštíková, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá analýzou archeologických témat publikovaných od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 ve vybraných českých médiích, a to v denících Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES, dále je zpracován bulvární deník Blesk a online mutace všech výše zmíněných deníků - www.novinky.cz, www.lidovky.cz, www.iHNed.cz, www.idnes.cz, www.denik.cz a www.blesk.cz. Na základě rozboru otištěných článků vyexportovaných z mediální databáze společnosti NEWTON Media, a.s. a online dotazníků, které vyplňovali jak novináři a novinářky, tak archeologové a archeoložky, jsem v práci definovala základní pravidla vzájemné komunikace mezi archeology a novináři, včetně komunikačních úskalí, ke kterým může při střetu těchto dvou světů dojít. Diplomová práce rovněž obsahuje databázi redakcí a aktivních novinářů a novinářek, kteří se danou problematikou zabývají, včetně kontaktů na ně, pro usnadnění práce archeologů při snaze o medializaci vlastních výzkumů a řady dalších archeologických projektů. Klíčová slova Archeologie, hromadné sdělovací prostředky, denní tisk, veřejnost, infotainment, novinář, noviny, komunikace, medializace, popularizace
|
|
|
Diverzita v redakci: novinář z řad etnické/národnostní minority v celostátních médiích České republiky
Matejová, Adéla ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikou novináře, který se řadí k etnické/národnostní menšině, v redakcích celostátních médií v České republice. Jejím cílem je vysvětlit, jak chápou menšinoví novináři v České republice svoji profesní roli a jaký vliv má na jejich profesní sebepojetí a uplatnění v redakci etnická identita. Práce si rovněž klade za cíl zjistit, do jaké míry jsou v redakcích uplatňovány principy diversity managementu a jak je nadřízení menšinových novinářů sledují a hodnotí. Teoretická část práce se zaměřuje na profesionalizaci povolání novináře a jeho profesní roli a konstruování identity a etnické identity menšinového novináře v rámci redakce. Rovněž práce představuje prvky diversity managementu a jeho aplikaci v redakcích médií. V empirické části výzkumu je analýzou rozhovorů zhodnocena nejen konstrukce a interakce profesní a etnické identity samotného novináře v českých médiích, jeho působení v redakci, ale rovněž náhled nadřízených a aplikace principů diversity managementu v oblasti redakcí celostátních médií České republiky. Práce pokrývá oblast tištěných a audiovizuálních médií Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazykové nešvary v současném českém interview
Nováková, Veronika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Jazykové nešvary v současném českém interview" se věnuje žánru rozhovor (interview) v té podobě, jakou nám nabízí současná mediální produkce. Práce se zabývá všemi podobami rozhovoru, které se na českém trhu objevují, což znamená nejen produkci novinovou, časopiseckou, internetovou, televizní a rádiovou, ale také napříč žánry těchto médií. Do kontrastu je zde tedy také postaveno jak rozhovor vedou seriózní média a jak ta bulvárnější. Cílem práce je najít nejčastěji opakované chyby, kterých se novináři dopouštějí v celém procesu tvorby rozhovoru, tedy od samotné přípravy až po zpracování materiálu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj novináře coby filmové postavy v americké kinematografii
Svoboda, Martin ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce se zabývá žurnalistickým povoláním, jak je zobrazováno v americké mainstreamové kinematografii během zvukové éry hollywoodského filmu. Popisuje způsoby, jakými se film vypořádává s komplexitou žurnalistiky, zatímco se stále snaží zůstat rentabilním komerčním uměním. Práce ukazuje možnost zásadního zjednodušení žurnalistické rutiny zapříčiněné právě touto potřebou - nutností dosáhnout výdělku či atraktivity. Právě tyto dva aspekty totiž zůstávají hlavní producentskou motivací pro podporování vzniku filmů. Aby byl film úspěšný, musí pak být pro diváka především srozumitelný. Proto práce ve výsledku popíše několik zásadních žurnalistických archetypů, k nimž hollywoodská kinematografie dospěla. Práce se dál věnuje novinářské etice, jež se může dostávat do konfliktů s morálními hodnotami filmařů. Zjednodušení a nutnost výdělečnosti mohou opět hrát svou roli. Poslední část využije všechny shromážděné informace k sledování cesty vlivné divadelní hry Na titulní straně a jejích čtyř filmových adaptací skrze dekády historie kinematografie. Hlavním cílem práce je pochopit způsoby, jakými jsou novináři zobrazováni v americké mainstreamové kinematografii, jež se jim tak často věnuje.
|
host ::
RSS.