|
|
Charakterizace promotorových oblastí genů HGSNAT a GBA, a příspěvek ke studiu patogeneze MPS IIIC a Gaucherovy choroby
Richtrová, Eva ; Hřebíček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Milan (oponent) ; Adam, Tomáš (oponent)
Patogeneze mukopolysacharidózy IIIC (MPS IIIC) a Gaucherovy choroby nebyla na molekulární úrovni doposud zcela objasněna, stejně jako nejsou známy důvody pro výrazně rozdílné fenotypové projevy u pacientů nesoucích stejný genotyp. Protože varianty v regulačních oblastech genů mohou být příčinou výše zmíněné fenotypové variability, zabývala jsem se studiem doposud necharakterizovaných promotorových oblastí genů HGSNAT a GBA, které jsou mutovány u těchto dvou lysosomálních onemocnění. Prokázala jsem existenci alternativního promotoru genu GBA (P2) a dále se zabývala studiemi, které by mohly objasnit jeho fyziologickou funkci a případně i roli při patogenezi Gaucherovy choroby. Zjistila jsem, že alternativní promotor genu GBA není tkáňově specifický a nevede k variabilní expresi mRNA pro glukocerebrosidázu u pacientů se stejným genotypem a výrazně odlišnými fenotypovými projevy. P2 není různě využíván během diferenciace monocytů na makrofágy, ani u makrofágů odvozených od kontrolních osob a od pacientů s Gaucherovou chorobou, u kterých je střádání přítomno hlavně v buňkách makrofágového původu. Nepodařilo se tedy nalézt změny svědčící pro možnou úlohu P2 v patogenezi nemoci. Dále jsem charakterizovala promotorovou oblast genu HGSNAT a prokázala jsem, že vazba transkripčního faktoru Sp1 je důležitá pro...
|
|
|
Conventional and Novel Functions of the Exocyst Complex in Plants
Kulich, Ivan ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Baluška, František (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
Exocyst je oktamerický proteínový komplex, konzervovaný naprieč ríšou Eukaryota. Jeho úloha, pôvodne popísaná u kvasiniek, spočíva v pútaní sekretorických váčkov k plazmatickej membráne pred samotným splynutím dvoch membrán. Podjednotky exocystu SEC3 a EXO70 sú považované za tie, ktoré určujú miesto pútania váčku k plazmatickej membráne. Zatiaľ čo genóm kvasinky obsahuje jedinú podjednotku EXO70, u suchozemských rastlín ich nájdeme desiatky (23 u Arabidopsis). Táto práca sa zaoberá úlohou komplexu exocyst v rastlinnej bunke. Jej prvá časť dokladá, že exocyst sa významne podieľa na sekrécii komponentov bunkovej steny, obzvlášť pektínov, ale aj pri hrubnutí bunkovej steny vyvolanom interakciou s patogénom. Ďalšia časť odhaľuje novú, nekonvenčnú úlohu podjednotky EXO70B1 (a na nej založenom subkoplexu) pri autofagickom transporte do vakuoly a vyvoláva tak mnoho otáznikov nad rastlinnou sekretorickou dráhou a jej špecifikami.
|
|
|
Vesicular trafficking into the plant vacuole
Semerádová, Hana ; Kulich, Ivan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Vakuola je velmi důležitou organelou v rostlinné buňce, která zajištuje širokou škálu funkcí. Může zaujímat až 90% objemu buňky. Zvážíme-li obrovský objem vakuoly vůči buňce, váčkový transport do této organely představuje většinu transportu v buňce vůbec. Způsob vybírání a třídění proteinů pro transport je v zásadě podobný mezi všemi eukaryoty, avšak rostliny mají určitá specifika. Solubilní proteiny jsou transportovány pomocí VSR (Vacuolar Sorting Receptors). VSR jsou díky své transmembránové orientaci nejen schopné interagovat se solubilním nákladem, ale také ho směrovat do správné organely v rámci buňky. Fůze membrán je pak umožněna Rab GTPasami a komplexem proteinů SNARE. Specifický transport do vakuoly představuje autofagie, 'sebekonzumující' proces, který chrání buňku před různými typy stresu a umožňuje apoptózu.
|
|
|
Význam autofagocytózy a její interakce s apoptotickou signalizací pro buněčné přežití či buněčnou smrt.
Pazour, Vítězslav ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Autofagie je buněčný proces umožňující, degradaci části cytoplasmy, proteinových agregátů nebo celých organel. Hlavní funkcí autofagie je udržování buněčné homeostáze, ochrana před stresem a mobilizace interních zdrojů. Má však také roli například v imunitě, vývoji a diferenciaci. Autofagická dráha také může interagovat s apoptotickou signalizací. Tato interakce probíhá na mnoha úrovních od interakce regulačních proteinů po vzájemnou degradaci a štěpení komponent obou signálních drah. Autofagie interaguje jak s dráhou vnitřní indukce apoptózy tak s dráhou vnější indukce apoptózy. Autofagie ale může za určitých okolností aktivovat buněčnou smrt. Tento děj se také nazývá programovaná buněčná smrt typu II a vyznačuje se vysokou vakuolizací a lysozomální autodestrukcí buňky. Autofagická buněčná smrt byla dokumentována především při vývoji Drosophily, ale také u savčích buněk. Autofagie hraje také významnou roli v tumorogenezi, kde může rakovinné buňky jak chránit před stresem tak může přispívat k jejich smrti. Další výzkum autofagické signalizace a mechanismů interakce autofagie a apoptózy by kromě nových poznatků mohl také přispět k terapii rakoviny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Autofagie jako mechanismus adaptace kvasinek
Zieglerová, Leona ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Autofagie je degradační cesta, zachovalá od kvasinek až po savce. Výjimečnost této cesty tkví v její funkci, uplatňuje se v buňce především za nepříznivých podmínek. Pomáhá buňce obstarávat esenciální živiny pro život, odstraňuje poškozené nebo nadbytečné organely, agregáty proteinů a pomáhá s jejich recyklací a udržuje stálé vnitřní prostředí. Těmito funkcemi může buňce prodloužit život a ta přečká nepříznivé podmínky. Autofagie může vyvolávat i buněčnou programovanou smrt typu II. Tato práce se zabývá popisem základního autofagního procesu, regulací a vlivem autofagie na adaptaci kvasinek k stresovým podmínkám. Také představuje jednotlivé druhy specifické autofagie. Pochopení mechanismu a regulace autofagie u kvasinek může pomoci se studiem autofagie u savců. U nichž poruchy této degradační cesty způsobují řadu onemocnění (především neurodegenerativních), autofagie také ovlivňuje vznik nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The role of melatonin in SIRT1 and p-AMPK regulation in HT-29 cell line
Shkut, Anastasiya ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Anastasiya Shkut Školitelé: Mgr. Jana Mandíková, Virginia Motilva Ph.D. Název diplomové práce: Role melatoninu v regulaci SIRT1 a p-AMPK v buněčné linii HT-29. Sirtuin 1 (SIRT1) je na NAD+ závislá deacetyláza vyskytující se v mnoha organismech včetně savců. Bylo zjištěno, že SIRT1 prodlužuje životnost kvasinek v podmínkách s nedostatkem živin. SIRT1 deacetyluje mnohé regulační proteiny a tím kontroluje metabolický stav buňky stejně jako AMP-aktivovaná kináza (AMPK), která je také energeticky regulační enzym závislý na úrovni NAD+ v buňce. Oba enzymy hrají roli v kancerogenezi a mohou ovlivňovat autofágii, i když přesný mechanismus zůstává nejasný. V naší práci jsme se zaměřili na hormon melatonin, který má protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti, abychom studovali jeho vliv na lidskou rakovinnou linii buněk tlustého střeva HT-29. Zda melatonin ovlivňuje SIRT1 a AMPK a jaký je mezi nimi hierarchický stav. Také jsme pozorovali možný vliv melatoninu na autofágii. Použili jsme techniku Western blotting (WB) a z našich výsledků se zdá, že melatonin má výrazný efekt na SIRT1, což může aktivovat AMPK a také autofágii. Nicméně některé výsledky neobsahovaly dostatečný počet experimentů, abychom...
|
|
|
Autofágie v imunitním systému
Vávra, Dan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Autofagie je základní homeostatický proces - jeden ze základních mechanismů přežití v nepříznivých podmínkách. Autofagie chrání buňky různými způsoby: buňky jsou schopné rozložit své vlastní komponenty, recyklovat živiny, přetvářet se a zbavovat nežádoucích cytoplazmatických složek (a to vše zvláště nejen za podmínek nedostatku výživy). Přísně regulované autofagické procesy se podílejí na degradaci proteinů s dlouhou životností a celých organel, paradoxně však v některých případech tyto funkce významné pro přežití mohou být i škodlivé. Autofagie hraje důležitou roli při vývoji i potlačení nádoru, v imunitě a je nezbytná pro adaptaci na různé stresy z prostředí jako např. hladovění. Nedávné studie dokazují, že role autofagie je klíčová v imunologické kontrole bakteriálních, parazitárních a virových infekcí. Proces autofágie může degradovat intracelulární patogeny. Tato práce popisuje mechanismus autofagie a zaměřuje se na roli autofagie ve vrozené a adaptivní imunitě, shrnuje některé nové poznatky v pochopení funkce autofagie a její možnou roli v příčinách a prevenci chorob.
|
|
|
Autofágie v srdci
Šprláková, Katarína ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Tomšů, Eva (oponent)
V současnosti rostou důkazy, že autofagie je zapojena do prevence různých onemocnění, k nimž se samozřejmě řadí také srdeční choroby. Tato práce je proto zaměřena na objasnění úlohy autofagie v srdci, a to především během ischemie a následné reperfuse. Autofagie je fyziologický buněčný proces, prostřednictvím kterého si buňka udržuje homeostasu tím, že odstraňuje dlouho žijící proteiny a poškozené organely. Role autofagie v srdci během ischemie/reperfuse je složitá. Převážně funguje jako ,,pro-survival" dráha, protože chrání srdce před ischemií nebo hypoxií. Avšak, když je autofagie spuštěna nadmíru, což se děje například během reperfuse, může vést až k buněčné smrti. Autofagie v srdci je aktivována v reakci na různé stimuly, jakými jsou pokles ATP a následná aktivace AMPK, protein Bnip3, reaktivní formy kyslíku a dusíku, otevírání mitochondriálních permeabilních tranzitních pórů, stres endoplasmatického retikula nebo reakce nesbaleného proteinu.
|
|
|
Mitochondriální produkce kyslíkových radikálů a její úloha ve fyziologických regulacích
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Produkce kyslíkových radikálů v mitochondriích a z ní plynoucí oxidativní stres je významným fenoménem dlouhodobého výzkumu a též předmětem diskusí. Poznání, jak přesně jsou kyslíkové radikály produkovány a jaký mechanismus k této tvorbě vede, by mohlo napomoci přímému ovlivnění jejich produkce s potenciálem pro využití v terapii. U některých enzymů je již molekulární podstata produkce kyslíkových radikálů dobře popsána, u jiných však přetrvávají kontroverze a současné teorie jsou zřejmě daleko od pravdy. Mnohem zajímavější se pak jeví otázka fyziologické důležitosti této produkce. Dlouhou dobu byly totiž kyslíkové radikály považovány za jednoznačně škodlivé faktory narušující celistvost organismu. Novější výzkumy ale naopak naznačují, že jejich existence může být též přínosná a účelná. Prokazatelně totiž mohou sloužit jako signalizační molekuly v některých metabolických a regulačních drahách probíhajících v organismu. Tato bakalářská práce nabízí nahlédnutí do současného stavu znalostí. Zaměřuje se na co nejpodrobnější popis produkce reaktivních forem kyslíku enzymy mitochondriálního dýchacího řetězce. Dále pak se zabývá některými signálními kaskádami, u kterých byl prokázán podíl mitochondriální tvorby kyslíkových radikálů. Klíčová slova: mitochondrie, enzymy dýchacího řetězce, reaktivní formy...
|
|
| |
host ::
RSS.