|
|
Studium plazmatické vazebnosti radiofarmak
Hafinec, Václav Matyáš ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Ramos Mandíková, Jana (oponent)
Studium plazmatické vazebnosti radiofarmak Abstrakt Tato práce je věnována studiu vazebnosti látek (177 Lu-DOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu- NOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-PCTA-[Lys3]bombesin a 177 Lu-DOTA-MG47) na bílkoviny krevní plazmy metodou rovnovážné dialýzy při 37 ℃ pro vzorky krevní plazmy hovězího skotu, králíka, potkana a člověka. V rámci této skupiny pak byly jednotlivé látky mezidruhově porovnávány. Látky 177 Lu-DOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-NOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-PCTA- [Lys3]bombesin a 177 Lu-DOTA-MG47 jsou nově vyvíjená receptorově specifická, peptidová radiofarmaka. U všech nově získaných dat bylo provedeno mezidruhové srovnání a následné statistické vyhodnocení. Značené deriváty bombesinu byly porovnány a statisticky zpracovány i mezi sebou. Při mezidruhovém srovnání a určení statistické významnosti dat, byly u některých zkoumaných vzorků nalezeny statisticky významné i vysoce významné rozdíly. Porovnáváním a statistickým hodnocením byla zjištěna statisticky vysoce významná rozdílnost při porovnávání se vzorky 177 Lu-NOTA-[Lys3]bombesin. I přes nalezené rozdíly je jasné, že plazmatická vazebnost u všech látek hodnocených v této práci natolik nevýznamná, že nebude farmakokinetiku ovlivňovat.
|
|
|
Transportní studie in vitro na 2D a 3D buněčné úrovni
Urbanová, Johana ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studentka: Johana Urbanová Školitelka: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Název diplomové práce: Transportní studie na 2D a 3D buněčné úrovni. Trojrozměrné (3D) buněčné modely lépe napodobují buněčné podmínky in vivo než tradičně používané dvourozměrné (2D) buněčné modely. Transportéry pro organické anionty (OATs) a kationty (OCTs) hrají důležitou úlohu v ledvinné eliminaci léčiv a mají vliv na jejich farmakokinetické vlastnosti. Cílem práce bylo vytvořit 2D a 3D buněčný model z embryonálních ledvinných buněk HEK293, oba modely přechodně transfekovat transportérem hOAT1, transfekci optimalizovat a provést transportní inhibiční studie s vybranými NSAIDs (diklofenakem, ibuprofenem, indometacinem a naproxenem). 2D buněčný model jsme vytvořili ve 24jamkové destičce ve formě monovrstvy, jako 3D buněčný model jsme používali sféroidy, které jsme zhotovili na Petriho misce metodou visící kapky. Při transportních studiích jsme buňky inkubovali s radioaktivním substrátem OATs p-aminohippurovou kyselinou ([3 H]PAH) s nebo bez příslušného inhibitoru. Inhibiční vliv NSAIDs jsme porovnávali pomocí parametru IC50. 2D i 3D model z buněk HEK293 se nám povedlo vytvořit, ale následná transfekce byla úspěšná pouze v monovrstvě buněk. Funkčnost 3D modelu se pomocí transportní studie...
|
|
|
Studium cytotoxicity potenciálních antituberkulotik s využitím vybraných metod na jaterní a ledvinné buněčné liniii.
Katrnošková, Simona ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Mgr. Simona Katrnošková Vedoucí: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Název rigorózní práce: Studium cytotoxicity potenciálních antituberkulotik s využitím vybraných metod na jaterní a ledvinné buněčné linii Jaterní a ledvinná tkáň je během podávání farmakologické terapie často vystavena vysokým dávkám xenobiotik. V průběhu preklinického zkoušení můžeme pomocí testů in vitro předpovídat potenciální toxicitu léčiv, a tak předcházet výskytu možných závažných nežádoucích účinků v klinické praxi. Cílem této rigorózní práce bylo stanovení cytotoxicity 4 látek s potenciálním antituberkulotickým účinkem na vhodných buněčných modelech s využitím vybraných metod testování in vitro. Dalším úkolem bylo porovnat cytotoxické působení testovaných látek mezi sebou a s kyselinou 4-aminosalicylovou (PAS), která je již mnoho let známa svou antituberkulotickou aktivitou. Testované sloučeniny tvořily 3 deriváty na bázi salicylanilidových diethyl fosfátů a kyselina 4-(trifluormethyl)benzoová. K posouzení cytotoxického potenciálu jsme využili parametr inhibiční koncentrace IC50. V této experimentální práci jsme použili metody stanovující buněčnou metabolickou aktivitu, aminopeptidázovou aktivitu, uvolňování laktátdehydrogenázy...
|
|
|
Transportní studie in vitro na 2D a 3D buněčné úrovni
Urbanová, Johana ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studentka: Johana Urbanová Školitelka: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Název diplomové práce: Transportní studie na 2D a 3D buněčné úrovni. Trojrozměrné (3D) buněčné modely lépe napodobují buněčné podmínky in vivo než tradičně používané dvourozměrné (2D) buněčné modely. Transportéry pro organické anionty (OATs) a kationty (OCTs) hrají důležitou úlohu v ledvinné eliminaci léčiv a mají vliv na jejich farmakokinetické vlastnosti. Cílem práce bylo vytvořit 2D a 3D buněčný model z embryonálních ledvinných buněk HEK293, oba modely přechodně transfekovat transportérem hOAT1, transfekci optimalizovat a provést transportní inhibiční studie s vybranými NSAIDs (diklofenakem, ibuprofenem, indometacinem a naproxenem). 2D buněčný model jsme vytvořili ve 24jamkové destičce ve formě monovrstvy, jako 3D buněčný model jsme používali sféroidy, které jsme zhotovili na Petriho misce metodou visící kapky. Při transportních studiích jsme buňky inkubovali s radioaktivním substrátem OATs p-aminohippurovou kyselinou ([3 H]PAH) s nebo bez příslušného inhibitoru. Inhibiční vliv NSAIDs jsme porovnávali pomocí parametru IC50. 2D i 3D model z buněk HEK293 se nám povedlo vytvořit, ale následná transfekce byla úspěšná pouze v monovrstvě buněk. Funkčnost 3D modelu se pomocí transportní studie...
|
|
|
Transportní studie in vitro na 2D a 3D buněčné úrovni
Urbanová, Johana ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studentka: Johana Urbanová Školitelka: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Název diplomové práce: Transportní studie na 2D a 3D buněčné úrovni. Trojrozměrné (3D) buněčné modely lépe napodobují buněčné podmínky in vivo než tradičně používané dvourozměrné (2D) buněčné modely. Transportéry pro organické anionty (OATs) a kationty (OCTs) hrají důležitou úlohu v ledvinné eliminaci léčiv a mají vliv na jejich farmakokinetické vlastnosti. Cílem práce bylo vytvořit 2D a 3D buněčný model z embryonálních ledvinných buněk HEK293, oba modely přechodně transfekovat transportérem hOAT1, transfekci optimalizovat a provést transportní inhibiční studie s vybranými NSAIDs (diklofenakem, ibuprofenem, indometacinem a naproxenem). 2D buněčný model jsme vytvořili ve 24jamkové destičce ve formě monovrstvy, jako 3D buněčný model jsme používali sféroidy, které jsme zhotovili na Petriho misce metodou visící kapky. Při transportních studiích jsme buňky inkubovali s radioaktivním substrátem OATs p-aminohippurovou kyselinou ([3 H]PAH) s nebo bez příslušného inhibitoru. Inhibiční vliv NSAIDs jsme porovnávali pomocí parametru IC50. 2D i 3D model z buněk HEK293 se nám povedlo vytvořit, ale následná transfekce byla úspěšná pouze v monovrstvě buněk. Funkčnost 3D modelu se pomocí transportní studie...
|
|
|
Cytotoxicity testing on 2D and 3D model of human liver cells
Hvolková, Simona ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Simona Hvolková Školiteľ: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Testovanie cytotoxicity na 2D a 3D modeli ľudských pečeňových buniek. Neodmysliteľnou súčasťou vývoja liečiv sú in vitro testy, pomocou ktorých môžeme predpovedať toxicitu liečiv. Dnes väčšina testov využíva pre rast buniek jednoduchú 2D štruktúru, no do popredia sa čoraz viac dostáva 3D štruktúra pripomínajúca podmienky in vivo. Cieľom práce bolo stanovenie cytotoxicity in vitro vybraných xenobiotík s pomocou 2D a 3D bunkového modelu. Predmetom skúmania boli látky zo skupiny antimykotík (amfotericín B, ketokonazol), NSAIDs (diklofenak, ibuprofen), antipyretík (paracetamol, fenacetín), ďalej látky azid sodný, tamoxifén, para-aminosalicylová kyselina, methanol a ethanol. Pre zistenie cytotoxicity bola použitá štandardná kolorimetrická metóda (CellTiter 96® ) založená na redukčnom stanovovaní metabolicky aktívnych buniek. Na testovanie látok bola vybraná štandardná línia ľudských pečeňových buniek HepG2. Boli kultivované v monovrstve alebo 3D forme pomocou technológie Alvetex® Scaffold využívajúca vysoko porézny zosieťovaný polystyrén. Pre posúdenie toxicity testovaných látok bol zvolený parameter inhibičnej koncentrácie...
|
|
|
Radioaktivně značené protilátky - perspektiva pro diagnostiku a terapii
Mejtská, Jana ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Ramos Mandíková, Jana (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE DIPLOMOVÁ PRÁCE RADIOAKTIVNĚ ZNAČENÉ PROTILÁTKY - PERSPEKTIVA PRO DIAGNOSTIKU A TERAPII Vedoucí diplomové práce: Mgr. PAVEL BÁRTA, Ph.D. HRADEC KRÁLOVÉ, 2017 Bc. JANA MEJTSKÁ 2 ABSTRAKT CZ Různé typy tkání mají svou charakteristickou morfologii buněk. Každá buňka pak má na svém povrchu typické molekuly, které mohou být fyziologického nebo patologického typu. Přítomnost těchto povrchových struktur se pak může jevit zajímavou z hlediska případného odlišení specifické populace buněk od buněk okolních. Využití této vlastnosti je pak podstatné zejména v případě nádorových buněk. Cílení nádorově speciálních struktur buněk zahrnuje využití receptorově specifických peptidů anebo monoklonálních protilátek. Objev přípravy monoklonálních protilátek otevřel novou kapitolu v terapii a diagnostice mnohých nejenom nádorových onemocnění. Výhoda monoklonálních protilátek spočívá v jejich vysoké specificitě a také mnohdy vysoké afinitě k danému typu cílové buněčné struktury. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na souhrn monoklonálních protilátek, které jsou v současné době aplikovány v terapii nebo diagnostice zejména nádorových onemocnění. Dále jsou v této práci uvedeny i protilátky, které jsou ve stádiu vývoje pro...
|
|
|
Standardizace metodiky pro in vitro stanovení chelatace mědi
Sedlářová, Lucie ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Ramos Mandíková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Kandidát: Lucie Sedlářová Školitel: PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Standardizace mědi pro in vitro stanovení chelatace mědi Měď je stopový prvek nezbytný pro mnohé biochemické děje v lidském organismu. Poruchy homeostázy mědi mohou způsobovat celou řadu onemocnění. V prvé řadě jsou to dvě dědičná onemocnění: Wilsonova choroba, která je spojena s přesycením jater a dalších tkání mědí, a Menkesova choroba, která je naopak spojena s nedostatkem systémové mědi. Navíc lokální poruchy mědi hrají roli i u dalších onemocnění patologických stavů (neurodegenerativní nemoci, nádory, akutní infarkt myokardu). Hlavním cílem této experimentální práce byla standardizace jednoduché, ale přesné metodiky pro rychlý screening chelátorů mědi, které by mohly být v budoucnu využívány k terapii systémového i lokálního nadbytku mědi. Metodika vychází ze spektrofotometrického stanovení mědi na mikrotitračních destičkách za použití vhodných indikátorů, disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové (BCS) a hematoxylinu. Tato diplomová práce ukázala, že metodika s BCS je schopna stanovit chelataci jak měďnatých, tak měďných iontů při čtyřech různých pH (4.5; 5.5; 6.8; 7.5) odpovídajících fyziologickým...
|
|
|
The role of melatonin in SIRT1 and p-AMPK regulation in HT-29 cell line
Shkut, Anastasiya ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Anastasiya Shkut Školitelé: Mgr. Jana Mandíková, Virginia Motilva Ph.D. Název diplomové práce: Role melatoninu v regulaci SIRT1 a p-AMPK v buněčné linii HT-29. Sirtuin 1 (SIRT1) je na NAD+ závislá deacetyláza vyskytující se v mnoha organismech včetně savců. Bylo zjištěno, že SIRT1 prodlužuje životnost kvasinek v podmínkách s nedostatkem živin. SIRT1 deacetyluje mnohé regulační proteiny a tím kontroluje metabolický stav buňky stejně jako AMP-aktivovaná kináza (AMPK), která je také energeticky regulační enzym závislý na úrovni NAD+ v buňce. Oba enzymy hrají roli v kancerogenezi a mohou ovlivňovat autofágii, i když přesný mechanismus zůstává nejasný. V naší práci jsme se zaměřili na hormon melatonin, který má protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti, abychom studovali jeho vliv na lidskou rakovinnou linii buněk tlustého střeva HT-29. Zda melatonin ovlivňuje SIRT1 a AMPK a jaký je mezi nimi hierarchický stav. Také jsme pozorovali možný vliv melatoninu na autofágii. Použili jsme techniku Western blotting (WB) a z našich výsledků se zdá, že melatonin má výrazný efekt na SIRT1, což může aktivovat AMPK a také autofágii. Nicméně některé výsledky neobsahovaly dostatečný počet experimentů, abychom...
|
|
|
Studium plazmatické vazebnosti radiofarmak
Hafinec, Václav Matyáš ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Ramos Mandíková, Jana (oponent)
Studium plazmatické vazebnosti radiofarmak Abstrakt Tato práce je věnována studiu vazebnosti látek (177 Lu-DOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu- NOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-PCTA-[Lys3]bombesin a 177 Lu-DOTA-MG47) na bílkoviny krevní plazmy metodou rovnovážné dialýzy při 37 ℃ pro vzorky krevní plazmy hovězího skotu, králíka, potkana a člověka. V rámci této skupiny pak byly jednotlivé látky mezidruhově porovnávány. Látky 177 Lu-DOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-NOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-PCTA- [Lys3]bombesin a 177 Lu-DOTA-MG47 jsou nově vyvíjená receptorově specifická, peptidová radiofarmaka. U všech nově získaných dat bylo provedeno mezidruhové srovnání a následné statistické vyhodnocení. Značené deriváty bombesinu byly porovnány a statisticky zpracovány i mezi sebou. Při mezidruhovém srovnání a určení statistické významnosti dat, byly u některých zkoumaných vzorků nalezeny statisticky významné i vysoce významné rozdíly. Porovnáváním a statistickým hodnocením byla zjištěna statisticky vysoce významná rozdílnost při porovnávání se vzorky 177 Lu-NOTA-[Lys3]bombesin. I přes nalezené rozdíly je jasné, že plazmatická vazebnost u všech látek hodnocených v této práci natolik nevýznamná, že nebude farmakokinetiku ovlivňovat.
|
host ::
RSS.