|
|
Autofágie v srdci
Šprláková, Katarína ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Tomšů, Eva (oponent)
V současnosti rostou důkazy, že autofagie je zapojena do prevence různých onemocnění, k nimž se samozřejmě řadí také srdeční choroby. Tato práce je proto zaměřena na objasnění úlohy autofagie v srdci, a to především během ischemie a následné reperfuse. Autofagie je fyziologický buněčný proces, prostřednictvím kterého si buňka udržuje homeostasu tím, že odstraňuje dlouho žijící proteiny a poškozené organely. Role autofagie v srdci během ischemie/reperfuse je složitá. Převážně funguje jako ,,pro-survival" dráha, protože chrání srdce před ischemií nebo hypoxií. Avšak, když je autofagie spuštěna nadmíru, což se děje například během reperfuse, může vést až k buněčné smrti. Autofagie v srdci je aktivována v reakci na různé stimuly, jakými jsou pokles ATP a následná aktivace AMPK, protein Bnip3, reaktivní formy kyslíku a dusíku, otevírání mitochondriálních permeabilních tranzitních pórů, stres endoplasmatického retikula nebo reakce nesbaleného proteinu.
|
|
| |
|
|
Autofágie v srdci
Šprláková, Katarína ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Tomšů, Eva (oponent)
V současnosti rostou důkazy, že autofagie je zapojena do prevence různých onemocnění, k nimž se samozřejmě řadí také srdeční choroby. Tato práce je proto zaměřena na objasnění úlohy autofagie v srdci, a to především během ischemie a následné reperfuse. Autofagie je fyziologický buněčný proces, prostřednictvím kterého si buňka udržuje homeostasu tím, že odstraňuje dlouho žijící proteiny a poškozené organely. Role autofagie v srdci během ischemie/reperfuse je složitá. Převážně funguje jako ,,pro-survival" dráha, protože chrání srdce před ischemií nebo hypoxií. Avšak, když je autofagie spuštěna nadmíru, což se děje například během reperfuse, může vést až k buněčné smrti. Autofagie v srdci je aktivována v reakci na různé stimuly, jakými jsou pokles ATP a následná aktivace AMPK, protein Bnip3, reaktivní formy kyslíku a dusíku, otevírání mitochondriálních permeabilních tranzitních pórů, stres endoplasmatického retikula nebo reakce nesbaleného proteinu.
|
|
|
Studie účasti volných radikálů na remodelaci cévní stěny v různých experimentálních modelech metodou fluorescenční mikroskopie
Tomšů, Eva ; Wilhelm, Jiří (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Volné radikály se účastní celé řady buněčných procesů. V poslední době se ukázalo, že změny ve složení cévní stěny, tj, její remodelace, se účastní volné radikály nejrůznějšího typu. Reaktivní sloučeniny kyslíku, jež jsou většinou radikálového charakteru, se na těchto procesech aktivně podílejí. Existuje řada fluorescenčních barviv, která dokážou detegovat reaktivní sloučeniny kyslíku intracelulárně. Využíváme hlavně dichlorofluorescin, dihydrorhodamin a dihydroethidium, které se liší svojí specificitou vůči jednotlivým druhům reaktivních sloučenin kyslíku. Předběžné studie v naší laboratoři ukázaly na možnost sledování změn ve složení cévní stěny při neonatálním vývoji srdce laboratorních potkanů za použití uvedených látek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.