|
Aplikace metod NLE v televizním zpravodajství
Bančanský, Andrej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Tématem této práce je vliv metod nelineárního střihu obrazových materiálů a použití digitálního zpravodajského systému na postup tvorby a výslednou podobu zpravodajských pořadů. Také srovnávám tyto moderní technologie se starším lineárním střihem a analogovým odbavováním relací. To ilustruji jak na představení principů obou metod, tak na hypotetickém příkladu tvorby příspěvku. Vlastní kapitoly jsou věnovány i integraci digitálních archivů a grafických nástrojů. Zkoumaným obdobím pro porovnání nových a starých technologií na vysílání pořadu Události České televize je týden od 2. do 8. dubna v roce 2010 a stejný týden o deset let dříve. Cílem práce je poukázat na to, jak mohou technické předpoklady změnit styl práce a formu zpravodajství, nejen z teoretického hlediska, ale i prakticky.
|
|
Vojenský Ústřední Archiv jako informační systém
Pýcha, Josef ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Procházka, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je charakteristika vývoje a současného stavu Vojenského ústředního archivu jako informačního systému. Je zde popsán celý informační cyklus dokumentu, od vzniku, přes jeho uložení na pracovišti ochrany informací, ve správním a posléze i v konečném archivu. Jako významný subjekt je zde popsán Vojenský historický archiv a jeho význam v oblasti digitalizace dokumentů. Dále je zde rozebírána problematika se zaváděním systému elektronické spisové služby. [Autorský abstrakt].
|
| |
|
Reflexe socialistické minulosti v umění zemí Střední Evropy
Rathouská Štroblová, Kateřina ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Havránek, Vít (oponent)
Disertační práce se soustřeďuje na segment současných vizuálních umělců z Polska, České republiky, Maďarska a Slovenské republiky, kteří ve svém díle reflektují nedávnou minulost. Práce mapuje a interpretuje umělecké reflexe minulosti s důrazem na éru socialismu v regionu Střední Evropy a vymezuje specifika generace umělců narozených v 70. letech a jejich pozici v postsocialistické situaci. Tyto umělecké přístupy jsou kategorizovány a ukotveny v širokém trendu tzv. historiografického obratu v umění a následně zařazeny do širšího kulturního a uměleckohistorického kontextu. Klíčová slova současné umění, Střední Evropa, historiografický obrat, archiv, socialistický modernismus, nostalgie
|
|
Kreativní centrum – Kopřivnice
Křížová, Lucie ; Zdvomka, Ondřej (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Přímo v centru města se nachází parcela se starými továrními halami. Tyto haly jsou velmi krásné a mají velký potenciál. Teď jsou ale spíše překážkou. Tvoří bariéru, jsou ve špatném stavu a městu to ubírá na hodnotách. V diplomové práci s názvem Kreativní centrum v Kopřivnici se mimo návrh právě kreativního centra budu zabývat i tím, jak využít krásu a potenciál těchto starých hal. Jak z nich vytvořit krásné zmodernizované budovy s novou hodnotou. Chci zprůchodnit celý areál a vytvořit zde místo, kde se budou lidé rádi scházet, a kde se budou mísit rozmanité funkce. Místo pro pobavení, odpočinek, kulturu, vzdělávání nebo i obyčejný nákup či procházku. Práce je velmi rozmanitá. Od urbanistického návrhu celé parcely, přes revitalizace starých průmyslových hal a návrh novostavby, až po návrh interiéru nové galerie.
|
|
Budoucnost historického a kulturního dědictví: aplikace big data v digitálních humanitních vědách
Hryshyna, Kateryna ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zachování kulturního dědictví v kontextu digitálních humanitních věd. Hlavním tématem této práce bude představení moderních nástrojů a technologií zaměřených na zachování kulturní paměti v Evropě. Cílem práce bude zmapování přínosu a potenciálních rizik digitálních infrastruktur CESSDA, ARIADNE PLUS a DARIAH-EU pro zachování kulturního dědictví. Práce bude rozdělena na tři části - v teoretické části bude stručně představeno téma digitálních humanitních věd a jejich studia, pojem big data, a rovněž proměny digitálních archivů v kontextu digitálních humanitních věd. Analytická část se zaměří na zmapování aktuální situace zachování kulturního dědictví v Evropě. Poslední, praktická část, nabídne analýzu výhod a nevýhod digitálních infrastruktur ARIADNE PLUS, CESSDA a DARIAH-EU jak pro zachování kulturního dědictví, tak i pro výzkum v sociálních a humanitních vědách.
|
|
Archiv družicových dat CENIA
Kvapil, Jiří
Laboratoř dálkového průzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí v rámci své výzkumné činnosti vyvinula a pro širokou veřejnost zpřístupnila informační systém Archiv družicových dat. Aplikace je dostupná na webu Laboratoře dálkového průzkumu na https://dpz.cenia.cz/archiv. Data jsou využitelná pro nejrůznější aplikace v zemědělství, lesnictví, monitoringu životního prostředí, sledování vývoje území apod.
Plný text: PDF
|
| |
|
Klasifikace korozního poškození historického olova a systém prostředků pro jeho konzervaci
Kouřil, Milan ; Ďurovič, Michal ; Bartl, Benjamin ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Msallamová, Šárka
Mnohé muzejní a archivní instituce se v současnosti potkávají s problematikou koroze olověných sbírkových předmětů, uložených v depozitářích, způsobenou citlivostí olova vůči těkavým organickým sloučeninám (VOC), zejména vůči kyselině octové. Zvláštní skupinou těchto olověných předmětů jsou olověné buly (kovové pečeti), které bývají obvykle připojeny k pergamenovým listinám pomocí textilního závěsného materiálu. Metodika zavádí systém kategorizace korozního poškození olověných pečetí a hodnocení podmínek jejich uložení a navrhuje postupy konzervačních opatření vhodné pro možné varianty výsledky průzkumu stavu pečetí a expozičních podmínek. Navržené konzervační postupy jsou založeny především na eliminaci agresivních složek prostředí volbou vhodných obalových materiálů a použitím sorbentů.
Plný text: PDF; PDF
|
|
Autor a svět textu
Šteffl, Jan ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Ve své práci se na jedné straně věnuji společným východiskům konceptu autora v kontextu filosofie a literární vědy, především ve dvacátém století. Na druhé straně hledám specifika jednotlivých oborů a autorů, kterými se od ostatních liší. První kapitola představuje úvod do problematiky a počátky konceptu autora u Fichteho. Následující kapitola pak předkládá hermeneutické principy a osvětluje funkci hermeneutického kruhu na pozadí teorie čtení textu a rozumění. Ve třetí kapitole jsou v rámci strukturalismu pojednáni Roman Jakobson a Jan Mukařovský. První ukazuje schéma mezi mluvčím a adresátem, druhý pak specifika role básníka. V další kapitole přecházím k poststrukturalismu a všímám si vývoje pojmů, jako je archiv, diskurs a změn v chápání role autora. Poslední kapitola se věnuje oralitě a narativu v kontextu autora jako vypravěče. Reflektován je rovněž pojem světa fikce.
|