|
|
K historickému vývoji a písemnostem četnických stanic Čerčany a Červený Újezd v 1. polovině 20. století
Breburdová, Miroslava ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Sejk, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce má za cíl přiblížit historii četnických stanic v Čerčanech a Červeném Újezdu v kontextu vývoje československého četnictva v období let 1918-1945. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je zhodnocena současná literatura a dostupné prameny k problematice četnictva, se zvláštním důrazem na problematiku četnických stanic. Druhá kapitola shrnuje vývoj četnictva a jeho organizaci, personální otázku, vzdělávání a službu v období let 1918-1945. Ve třetí kapitole je stručně nastíněna historie obcí Čerčany a Červený Újezd především v době existence zdejších četnických stanic. Vlastním jádrem práce je kapitola čtvrtá pojednávající o dějinách stanice, jejím personálu a činnosti ve sledovaném období.
|
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|
|
|
Parlamentní volby 1925
Širůčková, Erika ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o parlamentních volbách 1925 v Československu. Práce stručně popisuje politický systém, pod jehož taktovkou se tyto volby konaly. Hlavním úkolem práce je analýza předvolební kampaně, průběhu voleb a jejich výsledků, politických stran, které se v roce 1925 do klání o křesla v parlamentu zapojily a atmosféry ve společnosti během celých voleb.
|
|
|
Gymnázium v Rumburku a jeho historický vývoj v letech 1906-1989
Šmahelová, Ywette ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o dějinách a výuce na gymnáziu v severočeském Rumburku leŃícím na hranicích se Svobodným státem Saskem. AŃ do roku 1945 bylo toto město zhruba s 10.000 obyvateli převáŃně německé. Po skončení II. světové války byla většina německých usedlíků odsunuta a do města přesídlili Češi z vnitrozemí. Během několika málo let město dosáhlo stejného počtu obyvatel jako dříve. Gymnázium zaloŃené v roce 1906 sdílelo převratné události spolu s městem, včetně dvou okupací cizími vojsky. Během své stoleté existence Gymnázium 15x změnilo svůj oficiální název. S kaŃdou změnou názvu byly spojeny tu větší, tu menší reformy školy a učebních osnov. A jelikoŃ gymnázium v Rumburku muselo respektovat nařízení ministerstev pěti státních útvarů, byla vlastnímu výkladu předřazena kapitola o gymnáziích v Čechách od jejich počátků aŃ do roku 1918.
|
|
| |
|
|
Postavení Slovenské národní rady 1944-1948
Jiříček, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje v průběhu let 1944-1948 měnící se postavení Slovenské národní rady jako orgánu nadaného původně při svém revolučním ustavení veškerou mocí zákonodárnou, výkonnou a vládní na Slovensku. Diplomová práce se rovněž zabývá časovým obdobím předcházejícím konstituování Slovenské národní rady, aby poukázala na historické důvody vzniku tohoto slovenského národního orgánu ve světle vývoje česko-slovenských vztahů v časovém rozmezí od konce 18. století do vypuknutí Slovenského národního povstání, po jehož zahájení Slovenská národní rada vznikla a jehož otěže následně převzala. Slovenská národní rada je mnou nahlížena jako slovenský národní orgán vzniknuvší v okolnostmi dané době jako projev svébytnosti slovenského národa, který současně vstoupil do protifašistického a protinacionalistického boje orientovaného na zbavení se dosavadního faktického německého područí. Ve Slovenské národní radě se v letech 1944-1948 promítalo postavení slovenského národa v rámci společné obnovující se Československé republiky, přičemž v diplomové práci je zkoumáno, jak toto postavení doznávalo vývojem událostí sestupných změn směrem k horšímu, především v závislosti na mocenských ambicích Sovětského Svazu, který na území ČSR prosazoval svoji sféru vlivu namnoze prostřednictvím českých a slovenských...
|
|
|
Církevní tisk v první polovině 20. století se zaměřením na tituly vycházející v Západočeském kraji
Špiclová, Zdeňka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat přehled církevního tisku, vycházejícího v první polovině 20. století v Západočeském kraji spolu s jeho stručnou charakteristikou. V první části je nastíněna situace, která panovala v našich zemích v první polovině 20. století, z hlediska politického, kulturního a společenského. Dále se zabývám událostmi, které byly v této době pro církev významné. Na konci první části také zmiňuji významný církevní tisk vycházející v daném období, především se věnuji titulům katolickým. Druhá část se věnuje přehledu počtu věřících v jednotlivých církvích v letech 1900 - 1950 a také situaci, která v církevním prostředí panovala na Plzeňsku. V poslední části pak stručně charakterizuji jednotlivé tituly z hlediska formálního i obsahového. Je zde tak zmíněno, kdo byl vydavatelem a nakladatelem jednotlivých titulů, kdo byl redaktorem a kde bylo dané periodikum vytištěno. Také poukazuji na periodicitu daného titulu, období, ve kterém daný list vycházel, komu byl určen a jakého byl obsahového zaměření.
|
|
|
Správní vývoj obce Černice v období první Československé republiky a v počáteční fázi okupace
Lišková, Sonja ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Janečková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem samosprávy malé obce Černice. Obecní samospráva a její mikrohistorické zkoumání je badatelským tématem nosným nejen pro poznání národní minulosti, ale je zároveň i přínosným podkladem pro studium kořenů současné právní úpravy a činnosti správních orgánů. Zkoumání vývoje a jednotlivých jevů ve společnosti v minulosti nám pomáhá mnohdy lépe pochopit i současné postoje a závěry, neboť ty často z předchozích zkušeností vycházejí. Nejprve práce představuje nástin dějin od prvních zmínek o obci. V následujících částech je charakterizován vývoj obecní samosprávy malé obce, nacházející se v moderní době v blízkosti velkého průmyslového města Plzně. Představuje obec a její rozvoj v období první československé republiky, významném úseku české historie a dotýká se zlomových okamžiků Poslední část práce je věnována životu občanů, školství, náboženskému životu, kultuře a činnosti místních spolků a organizací.
|
|
|
Ordo cisterciensis v období první Československé republiky. Proměny cisterciáckých klášterů v Československu ve světle relací pro generální kapituly řádu
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je představit život cisterciáků v období první Československé republiky. Pro uvedení do širšího kontextu je práce rovněž věnována zhodnocení situace katolické církve jako celku, jehož nedílnou součástí byly i řeholní řády a kongregace. Cisterciácké kláštery, kterých se tato práce týká, byly v té době sdruženy do kongregace Nejčistšího Srdce Panny Marie. Patřila do ní tři opatství na území Československa, dvě opatství v Sasku a nově vzniklé převorství v Dánsku. Autor si v práci vytkl za úkol popsat materiální a personální stav těchto klášterů, založení a organizaci kongregace i každodenní život mnichů. Kromě toho se pokusil odpovědět na otázku, zda mohl mnišský kontemplativní řád, jakým cisterciáci byli, najít své místo v demokratické společnosti první republiky. Jako pramen při tom využil především relace, které byly určeny pro kapituly kongregace i celého řádu. Představení v nich popisovali nejen stav a disciplínu svých klášterů, ale také činnost řeholníků a řeholnic mezi obyvateli v okolí. Zvláštní pozornost je v práci věnována opatství ve Vyšším Brodě, které se nacházelo v regionu s převážně německým obyvatelstvem. Problém soužití obou národností a úlohu kláštera v této otázce se autor pokusil přiblížit využitím dobového tisku.
|
|
|
Nezaměstnanost v Československu v prvních poválečných letech (1918-1925)
Brdlíková, Denisa ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je otázka nezaměstnanosti během prvních let trvání Československé republiky, konkrétněji se jedná o léta 1918 až 1925. Po úvodních informacích ohledně historie nezaměstnanosti na území českých zemí následuje vyobrazení hospodářské a sociální situace První republiky spolu s demografickými údaji. Další část práce je věnována řešení nezaměstnanosti včetně konkrétních příkladů, kdy stát uváděl do praxe legislativní úpravy týkající se nezaměstnaných, a snažil se nalézt jiná řešení, než výplatu podpor v nezaměstnanosti. Opomenuta není ani životní situace nezaměstnaných, především tedy problémy spojené s tímto stavem. Jedna kapitola je věnována otázce žen v dané době, neboť došlo k výraznému posunu jejich postavení ve společnosti. Na konci práce je zmíněna zahraniční spolupráce ve věcech týkajících se podpor v nezaměstnanosti občanům jiných států, jakož i problematika tzv. "světáků". Hlavními zdroji práce jsou vedle odborných publikací především dobové prameny získané z Národního archivu a stenografické záznamy schůzí Národního shromáždění.
|
host ::
RSS.