|
Podmínky pro vznik a rozvoj klastru v potravinářském průmyslu v Jihočeském kraji
ŘEZÁČOVÁ, Eva
Tato diplomová práce uvádí důležité přínosy pro podnikatelský sektor, které mohou být díky klastrovým iniciativám nastartovány. Klastr je organizační forma propojení dvou a více malých a středních podniků. Podniky vystupují v tomto seskupení jako právně samostatné jednotky v kooperativním relativně stabilním vztahu. Uvnitř klastru lze pozorovat vyšší úroveň kooperace a důvěry, přičemž důvěra a spolupráce se stávají nezbytnou podmínkou k úspěchu celého klastru. Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím silně spjato se zemědělstvím. Z devíti výrobních oborů tohoto odvětví jsou nejvýznamnější a pokrývají téměř 2/3 produkce v ČR (dle tržeb) tyto obory: - výroba ostatních potravinářských výrobků {--} pekařské a cukrářské výrobky, cukr, cukrovinky aj. - výroba masa a masných výrobků, vč. drůbeže - výroba nápojů V podmínkách Jihočeského kraje je struktura významnosti v rámci odvětví samotného odlišná. Vysoký podíl na ekonomických činnostech v rámci tohoto odvětví mají také tyto obory: - zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků, - zpracování mléka, výroba, mlékárenských výrobků a zmrzliny - výroba krmiv Uvedené analýzy byly provedeny z dat poskytnutých Českým statistickým úřadem, a agenturou CzechInvest. Lokalizační koeficient, který vyšel 1,426 tudíž větší než 1 znamená, že zaměstnanost v potravinářském odvětví v regionu je vyšší než průměrná zaměstnanost ve stejném odvětví v České republice. Toto odvětví je tedy pro region významné a je třeba se jím zabývat a rozvíjet ho.
|
|
Hnízdní biologie a ekologie vybraných druhů kutilek (Hymenoptera: Sphecidae, Crabronidae)
Srba, Miroslav ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Práce se zabývá charakterizací a porovnáním hnízdní biologie a ekologických po adavk p ti druh kutilek (Hymenoptera: Apoidea). Modelovými druhy studie jsou ty i zástupci eledi Sphecidae (Ammophila heydeni Dahlbom 1845, A. pubescens Curtis 1829, A. sabulosa (Linnaeus 1758), Sphex funerarius Gussakovskij 1934) a jeden zástupce eledi Crabronidae (Bembix tarsata Latreile 1809). Experimentální ást práce byla realizována na výsypkách hn douhelných dol v okolí m sta Mostu v severozápadních echách. Výsledky práce p iná ejí charakterizaci stanovi vyu ívaných studovanými druhy pro hnízd ní. Hodnoceny byly granulometrické parametry hnízdních substrát , jejich penetrabilita, sklon osídleného horizontu a hustota vegetace. Zji t ny byly významné rozdíly mezi skupinou druh Ammophila a druhy Bembix tarsata a Sphex funerarius, které vy adují m k í substráty, ale mají ir í valenci v parametru sklonu osidlovaného povrchu. V p ípad osidlovaných svah jsou preferována stanovi t s ji ní orientací, co souvisí s mikroklimatem hnízdi t . Mezi biotickými charakteristikami byl zji ován výskyt hnízdních parazit , zji t ny byly t i druhy masa ek (Diptera: Sarcophagidae) Hilarella hilarella (Zettersedt, 1844), H. stictica (Meigen, 1824) a Metopia argyrocephala (Meigen, 1824). Na vybraných lokalitách byla zji ována nabídka cílových druh...
|
|
Kronika města Chebu Pankráce Engelharda z Haselbachu. Příspěvek k městskému kronikářství raného novověku.
Kovařík, Tadeáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá městským kronikářstvím raného novověku na příkladu kroniky města Chebu Pankráce Engelharda z Haselbachu z roku 1560, které patří významné místo v chebské historiografické tradici. Práce nejprve pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. Na základě odborné literatury je definován žánr kroniky, především městské kroniky. Stručně je pojednáno o vývoji kronik českých měst v předbělohorském období a o dějinách městského kronikářství ve Zhořelci. Další kapitola představuje dějiny města Chebu, jeho ekonomické zázemí a politické postavení v Českém království i Svaté říši římské. Dále je nastíněn vývoj chebského písemnictví v raném novověku, jemuž následuje pojednání o chebských městských kronikách předbělohorského období. Samostatná pozornost je věnována autografu kroniky Pankráce Engelharda z Haselbachu i všem dalším dochovaným rukopisům této kroniky. Zvlášť je pojednáno o iluminacích, které autograf kroniky obsahuje. Představena je také edice tohoto díla, již vydal Heinrich Gradl. Další kapitola popisuje osobnost a život Pankráce Engelharda. V následující kapitole je popsán obraz českých králů a římských panovníků středověku a raného novověku, jak vyplývá z textu této kroniky. Stejným způsobem je podán politický obraz města Chebu. Závěr práce získané poznatky shrnuje a...
|
|
Osídlení v době halštatské na Českobudějovicku
Berg, Lucie ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování halštatských lokalit v mikroregionu v jižním cípu Českobudějovické pánve a přilehlého lehce zvlněného podhůří Blanského lesa a Strážkovské pahorkatiny. Práce představuje mikroregion v rámci kontextu jižních Čech a ukazuje jeho návaznost i na oblasti vzdálenější (další oblasti Čech, Bavorska Středomoří i Baltu). Dále se zabývá bližším popisem a částečně i interpretací sídlišť, ojedinělých nálezů, povrchových sběrů a mohylových pohřebišť. Významnou úlohu zde zastává sídliště v Plané, na kterém byla objevena nadzemní stavba kůlové konstrukce z pozdní doby halštatské. Součástí práce je i zpracování materiálu pocházející z výzkumu sídliště v Plané z roku 2011. Klíčová slova Jižní Čechy, mikroregion, doba halštatská, osídlení, sídliště, mohylové pohřebiště
|
|
Současný stav veřejného knihovnictví v Jihočeském kraji
Kubišová, Michaela ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Stöcklová, Anna (oponent)
Diplomová práce pojednává o současném stavu veřejného knihovnictví v Jihočeském kraji. Cílem práce je podat přehled o současném stavu veřejných knihoven v kraji a analyzovat a zhodnotit činnost vybraných knihoven. V úvodu je stručná charakteristika vymezené oblasti, nastíněn zdejší vývoj knihoven a knihovnictví, ale také vývoj národnostního uspořádání, protože otázka vztahu soužití českého a německého obyvatelstva zde vždy hrála významnou roli a ovlivňovala rozvoj tohoto kraje. Poté následuje popis současného stavu veřejného knihovnictví z pohledu plnění regionálních funkcí a následně je rozebírána činnost pěti vybraných městských knihoven - dvou z vnitrozemí a tří z pohraničních regionů. U všech knihoven je pojednáno o jejich historii, jednotlivých odděleních a službách v nich poskytovaných a zajímavých akcích, které knihovny pořádají pro dětské i dospělé čtenáře, případně příklady zajímavé spolupráce knihovnen s ostatními kulturními, vzdělávacími a občanskými organizacemi. U knihoven z pohraničních regionů je ještě zmiňována jejich přeshraniční spolupráce s německými a hornorakouskými knihovnami. V analýze jednotlivých knihoven je převážně zohledňováno časové období posledních dvou až tří let. Součástí práce je také zhodnocení současného stavu internetizace knihoven v kraji v rámci Projektu internetizace...
|
|
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích - současný stav a perspektivy
Kratochvílová, Zuzana ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Vášová, Lidmila (oponent)
Bakalářská práce pojednává o současném stavu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích (http://www.cbvk.cz/), se zaměřením na poskytované služby a akce pořádané pro čtenáře. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny Jihočeské vědecké knihovny od konce 19. století do současnosti, zdůrazněny jsou klíčové momenty, jež ovlivnily její další vývoj. Dále je blíže představen současný stav JVK, její materiální a personální zajištění, budování speciálních fondů a přechod na nový automatizovaný knihovní systém Advanced Rapid Library. Jádro bakalářské práce tvoří podrobná charakteristika služeb a kulturních aktivit knihovny. Pozornost je také věnována publikační činnosti, za níž dostala Jihočeská vědecká knihovna významné ocenění. V neposlední řadě jsou popsány regionální funkce a činnosti v rámci Jihočeského kraje a snaha JVK napomoci rozvoji sítě jihočeských knihoven a zkvalitnění jejich služeb. Tyto aktivity jsou často hrazeny díky dotacím získaným z grantů a projektů vypisovaných v rámci České republiky i Evropské unie. V závěru je nastíněna budoucnost knihovny a její perspektivy, představeny jsou její plány ohledně stávající budovy a jejího využití. Načrtnuto je i několik návrhů na zkvalitnění a rozšíření služeb pro čtenáře.
|
|
Doprava a dopravní výchova jako odraz dopravní gramotnosti v jihozápadních Čechách
KREJČÍ, Jan
Doprava představuje významnou činnost, konanou jak ve velkém územním celku, tak v sídelním útvaru a zóně. Dopravu je nutno pojímat jako jednotnou, pokud možno dokonale fungující činnost, která je zajišťována všemi dopravními obory za účelem kvalitního propojení jednotlivých míst životních dějů. Cílem této práce bylo analyzovat dopravní služby jako nedílnou součást cestovního ruchu. Jako případová studie byla vybrána dopravní gramotnost a dopravní služby v regionu jihozápadních Čech. V této oblasti byl proveden výzkum na základě dotazníkového šetření na segmentu vysokoškolských studentů. Pomocí výsledku z analýz bylo sestaveno vyhodnocení a dále byly vypracovány návrhy na zlepšení dopravní obslužnosti a dopravní výchovy v dané oblasti.
|
|
Nálezy antických mincí v Čechách a jejich historický význam
Militký, Jiří ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Bursche, Aleksander (oponent)
Zpracování tématu nálezů antických mincí v Čechách umožnilo vytvoření nového katalogu nálezů antických mincí na českém území. Sledovaný region má rozlohu 50971 km2 a byl součástí barbarika (vzdálenost římskému limituje minimálně 30 km). Je odtud podchyceno 768 nálezů registrovaných v rámci celkového počtu 841 samostatných evidenčních záznamů. Celkem je z českého území podchyceno nejméně 5032 mincí, z nichž alespoň přibližně popsáno je 3349 kusů. Jen nepočetné jsou zde zastoupeny nálezy řeckých mincí souvisejících s dobou laténskou. S tímto obdobím také souvisí malá část římských republikánských mincí, většina z nich všakjiž spadá do doby římské. Drtivou většinu nálezového londu tvoří mince římského císařství, které se do Čech dostaly v průběhu doby římské až starší láze doby stěhování národů. Kromě nálezů ojedinělých mincí jsou zde výrazněj zastoupeny také depoty či sídlištní nálezy. výskyt importovaných antických mincí na českém území uzavírají byzantské mince ze 6. a 7. století, částečně již spadající na počátek raného středověku. Zpracováním tohoto tématu získalo území Čech významné postavení v rámci širší střední Evropy, kde je této problematice věnována již dlouho značná pozornost.
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
Pravěké osídlení severní části západních Čech
Kusý, Zdeněk ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Kuna, Martin (oponent)
Krajina je složitý fenomén propojený vzájemnými vztahy přírodních procesů a lidské sídelní praxe (Gojda 2000, 63), přesto není pochyb o relevanci jeho užití v nazírání na sociální rozměr krajiny. Nejen v současnosti (či nedávné minulosti) si uvědomujeme krajinu osvojenou (Vařeka 1994, 132), čili intenzivně využívanou k nejrůznějším účelům a krajinu neosvojenou, která je buď lidmi dotčena jen nepřímo nebo existují důvody k jejímu ponechání v původním stavu (prázdný prostor). Je úkolem současné archeologie, zabývat se mírou osvojení krajiny jednotlivými populacemi v konkrétních obdobích pravěku, ale stejně tak je důležité prověřovat existenci a rozměr neosvojeného prostoru v průběhu pravěkého vývoje. Velkým posunem vpřed je hledání symbolického a sociálního rozměru krajiny, který hrál významnou roli v jejím vnímání a strukturaci. Na rozdíl od procesuálního paradigmatu, které chápe krajinu jako prostor či platformu pro fungování lidského světa, ale jehož strukturace je prý podmíněna konkrétními přírodními determinanty (nadmořská výška, svažitost, orientace svahu aj.), je tímto přístupem možno vyplnit nemalé skulinky teorií, postavených právě na čistě přírodních determinantech, symbolickými aspekty lidského chování (filley 1994). Jedině kombinace struktur rozpoznaných na základě vztahu osídlení a přírodních...
|
host ::
