Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nálezy antických mincí v Čechách a jejich historický význam
Militký, Jiří ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Bursche, Aleksander (oponent)
Zpracování tématu nálezů antických mincí v Čechách umožnilo vytvoření nového katalogu nálezů antických mincí na českém území. Sledovaný region má rozlohu 50971 km2 a byl součástí barbarika (vzdálenost římskému limituje minimálně 30 km). Je odtud podchyceno 768 nálezů registrovaných v rámci celkového počtu 841 samostatných evidenčních záznamů. Celkem je z českého území podchyceno nejméně 5032 mincí, z nichž alespoň přibližně popsáno je 3349 kusů. Jen nepočetné jsou zde zastoupeny nálezy řeckých mincí souvisejících s dobou laténskou. S tímto obdobím také souvisí malá část římských republikánských mincí, většina z nich všakjiž spadá do doby římské. Drtivou většinu nálezového londu tvoří mince římského císařství, které se do Čech dostaly v průběhu doby římské až starší láze doby stěhování národů. Kromě nálezů ojedinělých mincí jsou zde výrazněj zastoupeny také depoty či sídlištní nálezy. výskyt importovaných antických mincí na českém území uzavírají byzantské mince ze 6. a 7. století, částečně již spadající na počátek raného středověku. Zpracováním tohoto tématu získalo území Čech významné postavení v rámci širší střední Evropy, kde je této problematice věnována již dlouho značná pozornost.
Provinciální spony starší doby římské v Čechách
Pecinovská, Monika ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent)
Spony, (jakož i ostatní předměty) produkované řemeslníky na území římské říše, představují v barbarském světě velice zajímavý úkaz. Ten umožňuje alespoň lehce nahlédnout do složitého světa nepříliš průhledných či kategorizovatelných vztahů římského impéria a jeho nepoddajného protipólu Svobodné Germánie. V rámci barbarika mají Čechy v tomto ohledu významné postavení, co se množství i typologické skladby provinciálních výrobků týče. Problematika těchto tzv. importů na území Svobodné Germánie, se poslední dobou dostává čím dál více do popředí zájmu současné evropské archeologie doby římské. Výsledky tohoto studia v rámci evropských zemí či jednotlivých krajů jsou shrnovány v řadě Corpus der römischen Funde im europäischen Barbaricum. U nás pak jsou římské importy předmětem studia E. Droberjara (např. 1997; 2006a). Není bohužel zcela jasné, jakým způsobem se římské spony, jakožto římské výrobky obecně, dostávaly do rukou, respektive do hrobů a sídlišť germánských obyvatel. Dle výše uvedeného badatele se většina předmětů římské provenience dostala do Čech obchodem (2006a, 62). Jejich největší koncentrace spadá do prvých desetiletí našeho letopočtu, tedy do doby, kdy Čechy byly centrem tzv. Marobudovy říše (např. E. Droberjar 2000). Provinciální spony se nicméně vyskytují v průběhu celé doby římské....
Provinciální spony starší doby římské v Čechách
Pecinovská, Monika ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Spony, (jakož i ostatní předměty) produkované řemeslníky na území římské říše, představují v barbarském světě velice zajímavý úkaz. Ten umožňuje alespoň lehce nahlédnout do složitého světa nepříliš průhledných či kategorizovatelných vztahů římského impéria a jeho nepoddajného protipólu Svobodné Germánie. V rámci barbarika mají Čechy v tomto ohledu významné postavení, co se množství i typologické skladby provinciálních výrobků týče. Problematika těchto tzv. importů na území Svobodné Germánie, se poslední dobou dostává čím dál více do popředí zájmu současné evropské archeologie doby římské. Výsledky tohoto studia v rámci evropských zemí či jednotlivých krajů jsou shrnovány v řadě Corpus der römischen Funde im europäischen Barbaricum. U nás pak jsou římské importy předmětem studia E. Droberjara (např. 1997; 2006a). Není bohužel zcela jasné, jakým způsobem se římské spony, jakožto římské výrobky obecně, dostávaly do rukou, respektive do hrobů a sídlišť germánských obyvatel. Dle výše uvedeného badatele se většina předmětů římské provenience dostala do Čech obchodem (2006a, 62). Jejich největší koncentrace spadá do prvých desetiletí našeho letopočtu, tedy do doby, kdy Čechy byly centrem tzv. Marobudovy říše (např. E. Droberjar 2000). Provinciální spony se nicméně vyskytují v průběhu celé doby římské....
Nálezy antických mincí v Čechách a jejich historický význam
Militký, Jiří ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Bursche, Aleksander (oponent)
Zpracování tématu nálezů antických mincí v Čechách umožnilo vytvoření nového katalogu nálezů antických mincí na českém území. Sledovaný region má rozlohu 50971 km2 a byl součástí barbarika (vzdálenost římskému limituje minimálně 30 km). Je odtud podchyceno 768 nálezů registrovaných v rámci celkového počtu 841 samostatných evidenčních záznamů. Celkem je z českého území podchyceno nejméně 5032 mincí, z nichž alespoň přibližně popsáno je 3349 kusů. Jen nepočetné jsou zde zastoupeny nálezy řeckých mincí souvisejících s dobou laténskou. S tímto obdobím také souvisí malá část římských republikánských mincí, většina z nich všakjiž spadá do doby římské. Drtivou většinu nálezového londu tvoří mince římského císařství, které se do Čech dostaly v průběhu doby římské až starší láze doby stěhování národů. Kromě nálezů ojedinělých mincí jsou zde výrazněj zastoupeny také depoty či sídlištní nálezy. výskyt importovaných antických mincí na českém území uzavírají byzantské mince ze 6. a 7. století, částečně již spadající na počátek raného středověku. Zpracováním tohoto tématu získalo území Čech významné postavení v rámci širší střední Evropy, kde je této problematice věnována již dlouho značná pozornost.

Viz též: podobná jména autorů
2 Droberjar, E.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.