|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
|
Krajinna raného středověku a její změny s nástupem kolonizace
Kozáková, Radka ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Latalowa, Malgorzata (oponent) ; Svitavská - Svobodová, Helena (oponent)
Středověká transformace krajiny, která proběhla na území celé střední Evropy, je patrná ve všech pylových diagramech. Franz Firbas tento radikální přelom použil jako počátek biostratigrafické zóny nazvané Mladší Subatlantik (zóna X; Firbas 1949). Na našem území je tzv. velká středověká změna spojená s masivní kolonizací v průběhu 13. století, která vyústila v rozsáhlé odlesňování a výrazné změny v zemědělství. Sídelní síť se v průběhu první poloviny 13. století stabilizovala na úrovni odpovídající dnešnímu stavu a poprvé dosáhla do horských oblastí (Klápště 1994). Půda byla poprvé kompletně rozparcelována a oficiálně vlastněna, což spolu s potřebou intenzivnějšího obhospodařování vedlo ke spojování polí do větších celků a k rozšíření obdělávané půdy obecně (Klápště 2006). Docházelo ke změně zemědělského systému směrem k více efektivnímu trojpolí (Bakels 2009). Během několika století prošla krajina tak radikální změnou, že se její podoba přiblížila té dnešní a naopak velmi vzdálila ještě relativně nedávné krajině raného středověku. Předkládaná disertační práce je zaměřena na krajinu raného středověku a její proměnu, která kulminovala během 13. a 14. století. Raně středověká krajina si do značné míry zachovávala pravěký charakter, který byl ve vrcholném středověku nahrazen jinou, hrubší krajinnou...
|
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
host ::
RSS.