|
| |
|
|
Láčkovky a jejich využití ve výuce botaniky
Burian, Michal ; Hrouda, Lubomír (vedoucí práce) ; Srba, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma masožravých rostlin rodu láčkovka, což jsou tropické rostliny disponující gravitačními pastmi, které slouží k odchytu a následnému trávení kořisti. Práce se zabývá také didaktickým využitím těchto rostlin ve výuce na základních školách a víceletých gymnáziích. Součástí diplomové práce je i terénní výzkum kyselosti trávicích tekutin v pastech láčkovek na Borneu. Měření kyselosti bylo prováděno pH metrem se skleněnou elektrodou. Měření a následná analýza výsledků dokazuje rozdíly v hodnotách pH mezi jednotlivými druhy láčkovek a srovnává je s výsledky v odborné literatuře. Dále dokazuje rozdílné hodnoty pH trávicí tekutiny v mladých a starých pastech. Výsledky výzkumu jsou použity v didaktické části práce. Tato část práce didakticky zpracovává tematiku láčkovek a představuje návrhy výukových aktivit sloužících především k popularizaci botaniky u žáků základních škol a víceletých gymnázií. Tyto aktivity jsou následně ověřeny ve výuce na základní škole a zhodnoceny v závěru práce. Důsledkem zařazení těchto aktivit do výuky je změna postoje k výuce botaniky většiny žáků vyučované třídy k lepšímu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fenotypová analýza transgenních linií tabáku jako nástroj studia genové funkce
Srba, Miroslav ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Ovečka, Miroslav (oponent) ; Potocký, Martin (oponent)
Buněčné linie představují významný modelový systém v buněčné biologii rostlin. Dovolují jednoduché provedení cytologických analýz po nejrůznějších experimentálních ošetřeních vč. ovlivnění exprese studovaných genů. Buněčná linií tabáku BY-2 je významně upřednostňovaný model pro svoji vysokou dělivou aktivitu, schopnost efektivní synchronizace buněčného cyklu a snadnou transformovatelnost. Díky poměrně vysoké uniformitě dovoluje linie BY-2 morfologické hodnocení fenotypu na základě cytologických parametrů jako je mitotický index, viabilita, denzita a další. Předkládaná práce shrnuje zavedené metody a současné zkušenosti s prací s tabákovou linií BY-2. Jako vzorové případy hodnocení cytologických parametrů a fenotypování na buněčné úrovni jsou přeloženy vybrané výsledky dvou řešených projektů, jež byly zaměřeny na studium hybridních prolinem bohatých proteinů a na studium významu heterotrimerních G-proteinů v regulaci buněčné proliferace. V průběhu řešení těchto projektů byly optimalizovány postupy cytologického hodnocení buněčné linie BY-2. Tyto postupy zefektivňující využití tabákové linie BY-2 ve studiu genové funkce jsou v práci prezentovány.
|
|
| |
|
|
Úloha proteinu NtRGS1 v buněčné signalizaci a regulaci růstu buněk tabákové linie BY-2.
Šonka, Josef ; Srba, Miroslav (vedoucí práce) ; Martinec, Jan (oponent)
4 Abstrakt Práce je zaměřena na studium významu regulátoru G-proteinové signalizace NtRGS1 v regulaci růstu a dělení buněk tabákové linie BY-2. Protein NtRGS1 je významným kandidátem na úlohu receptoru vázaného na heterotrimerní G-proteiny u rostlin. Heterotrimerní G-proteiny jsou součástí jednoho z klíčových mechanizmů buněčné signalizace eukaryot. Základní principy G-proteinové signalizace jsou shodné v živočišných i rostlinných systémech. Specifikem této signalizace u rostlin je odlišná kinetika enzymatické aktivity Gα podjednotky G-proteinového heterotrimeru. Rozdíly v enzymové kinetice Gα jsou úzce spjaty s chimérickou povahou a funkcí studovaného regulátoru G-proteinové signalizace (RGS). Vzájemná interakce Gα podjednotky a regulátoru je zcela zásadní pro regulaci spouštění buněčné signalizace prostřednictvím G-proteinového heterotrimeru. V rámci charakterizace proteinu NtRGS1 byly vytvořeny zkrácené konstrukty příslušného genu ve fúzi s GFP za účelem analýzy vlivu jednotlivých úseků proteinu na jeho buněčné směrování. Dále byly popsány vlivy ošetření vybranými látkami, zejména cukry, na změny lokalizace proteinu NtRGS1 a jeho zkrácené verze a v daných podmínkách byla zdokumentována i exprese genů pro Gα a NtRGS1. V poslední řadě byly popsány vlivy modulace exprese genu NtGPA1 (Gα) a NtRGS1 na růstové...
|
|
|
Fylogenetická a vývojová plasticita struktury endodermis a exodermis v kořenech vyšších rostlin
Szutkowská, Veronika ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Srba, Miroslav (oponent)
Endodermis a exodermis vytvářejí v kořenech apoplastické bariéry pro vstup vody a iontů do a z kořene rostlin. Obě vrstvy mají modifikované buněčné stěny s Casparyho proužky a často se u nich vytváří sekundární a terciální vývojové stádium, tedy suberinová lamela a ztloustlá celulózní stěna, která bývá někdy lignifikovaná. Endodermis, jako nejvnitřnější vrstva primární kůry, je obecně přítomnou strukturou v kořenech cévnatých rostlin kromě plavuní (Lycopodium), u kterých se nevytváří. Je velmi fylogeneticky i vývojově stabilní, ve většině případů jednovrstevná. Exodermis, která může být často vícevrstevná či dimorfní, se vytváří na periferii kořene a můžeme ji nalézt u velkého množství krytosemenných rostlin. Dle dosavadních poznatků se zdá, že u rostlin výtrusných a nahosemenných se tato vrstva ve většině případů nevytváří. Její přítomnost koreluje s podmínkami prostředí, ve kterém rostliny žijí a její vysoká strukturní a vývojová plasticita dává možnost kořeni bránit se stresovým podmínkám jako je sucho, salinita, anoxické podmínky a přítomnost toxických látek. Tato práce se snaží shrnout dosavadní poznatky mezidruhové variability a vývojové plasticity endodermis a exodermis v kořenech cévnatých rostlin.
|
|
|
Signalizace heterotrimerními G-proteiny u rostlin
Šonka, Josef ; Srba, Miroslav (vedoucí práce) ; Růžička, Kamil (oponent)
G-proteinová signalizace je klíčovým mechanizmem interakce buněk s okolním prostředím. U živočichů, hub a hlenek má velký význam pro koordinaci buněčného dělení a diferenciaci buněk. Výzkum toho typu signalizace má i značný význam v klinické praxi. Předkládaná práce shrnuje poznatky o významu a principech signalizace heterotrimerními G-proteiny u rostlin, publikované od prvních záznamů po rok 2012.
|
|
|
Hnízdní biologie a ekologie vybraných druhů kutilek (Hymenoptera: Sphecidae, Crabronidae)
Srba, Miroslav ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Práce se zabývá charakterizací a porovnáním hnízdní biologie a ekologických po adavk p ti druh kutilek (Hymenoptera: Apoidea). Modelovými druhy studie jsou ty i zástupci eledi Sphecidae (Ammophila heydeni Dahlbom 1845, A. pubescens Curtis 1829, A. sabulosa (Linnaeus 1758), Sphex funerarius Gussakovskij 1934) a jeden zástupce eledi Crabronidae (Bembix tarsata Latreile 1809). Experimentální ást práce byla realizována na výsypkách hn douhelných dol v okolí m sta Mostu v severozápadních echách. Výsledky práce p iná ejí charakterizaci stanovi vyu ívaných studovanými druhy pro hnízd ní. Hodnoceny byly granulometrické parametry hnízdních substrát , jejich penetrabilita, sklon osídleného horizontu a hustota vegetace. Zji t ny byly významné rozdíly mezi skupinou druh Ammophila a druhy Bembix tarsata a Sphex funerarius, které vy adují m k í substráty, ale mají ir í valenci v parametru sklonu osidlovaného povrchu. V p ípad osidlovaných svah jsou preferována stanovi t s ji ní orientací, co souvisí s mikroklimatem hnízdi t . Mezi biotickými charakteristikami byl zji ován výskyt hnízdních parazit , zji t ny byly t i druhy masa ek (Diptera: Sarcophagidae) Hilarella hilarella (Zettersedt, 1844), H. stictica (Meigen, 1824) a Metopia argyrocephala (Meigen, 1824). Na vybraných lokalitách byla zji ována nabídka cílových druh...
|
host ::
RSS.