|
|
Variabilita strategií občanských protikorupčních organizací
Kandusová, Veronika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Bakalářská práce "Variabilita strategií občanských protikorupčních organizací" se zabývá otázkou, zdali tvrdé lidské a materiální zdroje souvisí s tím, jaké strategie volí vybrané protikorupční organizace působící v České republice. Na pozadí teorie mobilizace zdrojů a strategického přístupu ke studiu sociálních hnutí se zjištěné informace o zdrojích a strategiích organizacích porovnávají mezi organizacemi a tato práce se takto snaží tuto souvislost mezi zdroji a strategiemi odhalit. Z informací zjištěných z dokumentů organizací, rozhovorů a dotazníkových šetření s jejich zástupci pak vyplývá, že objem materiálních a lidských zdrojů se strategiemi nesouvisí, na rozdíl od zdrojů financování a délkou působení organizace. Organizace působící dlouhodobě mají nejširší repertoár strategií a méně používají silně konfrontační strategie. Mezi další důležité zjištění patří to, že organizace využívající veřejné zdroje financování mají přístup do poradních orgánů vlády a tedy že mohou tuto strategii na rozdíl od ostatních organizací využívat.
|
|
|
Eufunkce a dysfunkce v teoriích kolektivního jednání
Kinská, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V práci se zabýváme teoriemi kolektivního jednání. Pro kategorizaci badatelů používáme poznatky z funkcionalistického přístupu. Cílem práce je podat přehled sociologů zabývajících se teoriemi kolektivního jednání, tj. různými formami kolektivního jednání. Hlavní pro tuto práci je pojetí funkce a její rozdělení na eufunkci a dysfunkci jako dva póly. Badatelé se k těmto pólům přibližují. V rámci zařazení badatelů v těchto pólech se ještě zabýváme dalšími charakteristikami, které je spojují nebo odlišují. V prvních kapitolách práce se zabýváme funkcionalistickým pojetím a teoriemi kolektivního jednání. V následující kapitole se již zabýváme funkcionalistickou kategorizací a dalšími charakteristikami badatelů. Kapitola se dělí na dvě části, které odpovídají dvěma funkcionalistickým pojmům, tj. eufunkce a dysfunkce. Klíčová slova funkcionalismus, kolektivní jednání, eufunkce, dysfunkce, dav, sociální hnutí, revoluce, R. K. Merton, T. Parsons
|
|
| |
|
|
Aktivismus v době předsednictví ČR Radě EU: prosazování lidských práv na příkladu Amnesty International ČR
Dobrovolná, Eva ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá unikátní strukturu politické příležitosti, která se organizacím občanské společnosti (OOS) otevřela v době předsednictví ČR Radě EU. Případová studie aktivit české pobočky Amnesty International (AI ČR) analyzuje možnosti prosazování témat lidských práv na veřejně-politickou agendu. Výchozím bodem je formulace problému nedostatečného ovlivňování tvorby veřejné politiky a nedostatečného využití struktur politických příležitostí ze strany českých OOS. Na podkladě teorie struktury politických příležitostí jsme se tázali, zda organizace dokázala zmobilizovat své vnitřní struktury a zdroje. Důraz jsme kladli rovněž na transnacionální rozměr zkoumané příležitosti. Ověření platnosti hypotéz bylo provedeno kvantitativním šetřením prostřednictvím indikátorů transakční a mobilizační kapacity. Závěry ukazují, že AI ČR nebyla schopna mobilizovat potřebný počet aktivistů, využila však předsednictví jako příležitost pro transnacionální mobilizaci a uzavírání transnacionálních koalic. Své cíle naplnila především tam, kde k prosazování lidských práv zvolila formy aktivismu nevyžadující konfrontaci. Organizační struktura organizace je navíc poznamenána značnou byrokracií, což její mobilizační i transakční kapacity značně oslabuje.
|
|
| |
|
|
Politicizing Sexualities: Mobilization practices and networking within the LGBTQ movement in contemporary Madrid
Wiesnerová, Vendula ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Cílem této etnografické studie je vysvětlit aktuální mobilizační postupy LGBTQ hnutí v současném Madridu s ohledem na strategické užití identity a networkingu v rámci kolektivní akce. Práce vychází z charakteristiky hnutí jakožto ideologicky polarizovaného heterogenního celku, v jehož rámci aktivní frakce kritizují dominantní skupinu hnutí za to, že se vzdala původního cíle sexuálního osvobození a podporováním moci vládnoucích politických stran a kapitalismu jej rozmělnila v konzumerismus. Prostřednictvím protestních kampaní, založených na spolupráci ideologicky příbuzných komunit v mezinárodně podporovaných sítích, se tyto frakce dožadují občanských práv pro všechny bez ohledu na sexuální orientaci či identitu. Kolektivní identitou, na jejímž základě se frakce mobilizují, je společně sdílená "nejistota" (precariousness). Jejich snahou je transformovat španělskou společnost skrze radikální levicově orientovanou politiku obohacenou o prvky queer a transgeder teorie. Úspěch levicově orientovaných frakcí s množstvím nových stoupenců má výrazný dopad i na aktivismus dominantní skupiny, která si osvojuje kritické myšlenky opozičních frakcí a uplatňuje je v rámci vlastní politiky. I přes nejednotnost a antagonistický charakter hnutí, úspěch kolektivní akce těchto nově vzniklých sítí, spolupracujících na...
|
|
|
Studentské hnutí v Chile: Původ, vývoj a vliv
Beranová, Marie ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Latinskou Ameriku si nelze představit bez přítomnosti sociálních hnutí, která jsou často hnacím motorem sociálních změn v této oblasti. Chile bylo až donedávna zemí se společenským řádem, který byl v kontextu politicky nestabilních sousedních zemí a vlastní historie státu vnímán jako jeden z nejstabilnějších. Studentské hnutí z roku 2011, které je zároveň nejvýznamnějším sociálním hnutím během posledních dvaceti let Chilské historie, může být zcela pochopeno jen pomocí širšího pohledu 20. století. Diplomová práce studuje fenomén Chilského studentského hnutí, včetně jeho původu, vývoje a vlivu s úmyslem porozumět nedávným změnám, kterými hnutí prošlo. Cílem diplomové práce je prozkoumat kontinuity a změny studentského hnutí a odpovědět na otázku proč jsou protesty započaté v roce 2011 vnímány jako oddělené kolektivní akce nenavazující na předchozí protestní cykly zaznamenané ve 20. století.
|
|
|
Samosprávné podniky v Argentině jako sociální hnutí
Virtová, Tereza ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zpracovat případovou studii samosprávných podniků vznikajících v Argentině po ekonomické krizi v roce 2001. V práci je analyzován především konfliktní vznik, aktéři a organizace hnutí samosprávných podniků. Pozornost je věnována i roli státu a dynamice vývoje hnutí. Práce teoreticky vychází z evropské tradice analýzy sociálních hnutí a snaží se charakterizovat argentinské podniky jako tzv. staré nebo nové sociální hnutí, přičemž tato samotná dělící linie bude problematizována.
|
|
|
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
|
|
| |
host ::
RSS.