|
|
Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky"
Dobrovolná, Eva ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Diplomová práce Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky" je pokusem o výklad několika autorových reprezentativních dramat s přihlédnutím k domácímu ruskému proudu "nového dramatu" a vlivům, které přispěly kjeho zformování do dnešní podoby. Vasilij Sigarev není přirozeně sám, kdo považuje údobí zlomů za dobu inspirativní pro inovaci dramatických žánrů a s ním bezprostředně spjatých inscenačních technik, tedy za dobu příhodnou pro zrod "nového dramatu" a "nového divadla". Samy tyto úvahy nejsou rozhodně nové, zejména ne v ruském umění. Už před sto lety, na přelomu 19. a 20. století, přicházela ruská moderna i avantgarda s nejrůznějšími vizemi "nového umění". Své neméně radikální představy o "novém divadle", které by bylo důstojným souputníkem nové etapy ve vývoji lidstva, započaté revolucí, rozpřádali v časech revolučních zlomů divadelníci z řad levé avantgardy. Jejich nejznámějším mluvčím byl Vs. Mejerchold, zakladatel její hlavní divadelní tribuny Divadla revoluce. Jedním z nejradikálnějších projektů té doby byl osobitý pokus o spojení umění a života v takzvaných "masových podívaných", rozehrávaných zástupy neherců přímo v reálu - především na náměstích revolučních metropolí. Toto údobí radikálních experimentů brzy skončilo, přelom dvacátých a třicátých let znamenal návrat k tradičnějším žánrům...
|
|
|
Aktivismus v době předsednictví ČR Radě EU: prosazování lidských práv na příkladu Amnesty International ČR
Dobrovolná, Eva ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá unikátní strukturu politické příležitosti, která se organizacím občanské společnosti (OOS) otevřela v době předsednictví ČR Radě EU. Případová studie aktivit české pobočky Amnesty International (AI ČR) analyzuje možnosti prosazování témat lidských práv na veřejně-politickou agendu. Výchozím bodem je formulace problému nedostatečného ovlivňování tvorby veřejné politiky a nedostatečného využití struktur politických příležitostí ze strany českých OOS. Na podkladě teorie struktury politických příležitostí jsme se tázali, zda organizace dokázala zmobilizovat své vnitřní struktury a zdroje. Důraz jsme kladli rovněž na transnacionální rozměr zkoumané příležitosti. Ověření platnosti hypotéz bylo provedeno kvantitativním šetřením prostřednictvím indikátorů transakční a mobilizační kapacity. Závěry ukazují, že AI ČR nebyla schopna mobilizovat potřebný počet aktivistů, využila však předsednictví jako příležitost pro transnacionální mobilizaci a uzavírání transnacionálních koalic. Své cíle naplnila především tam, kde k prosazování lidských práv zvolila formy aktivismu nevyžadující konfrontaci. Organizační struktura organizace je navíc poznamenána značnou byrokracií, což její mobilizační i transakční kapacity značně oslabuje.
|
|
|
Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky"
Dobrovolná, Eva ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Diplomová práce Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky" je pokusem o výklad několika autorových reprezentativních dramat s přihlédnutím k domácímu ruskému proudu "nového dramatu" a vlivům, které přispěly kjeho zformování do dnešní podoby. Vasilij Sigarev není přirozeně sám, kdo považuje údobí zlomů za dobu inspirativní pro inovaci dramatických žánrů a s ním bezprostředně spjatých inscenačních technik, tedy za dobu příhodnou pro zrod "nového dramatu" a "nového divadla". Samy tyto úvahy nejsou rozhodně nové, zejména ne v ruském umění. Už před sto lety, na přelomu 19. a 20. století, přicházela ruská moderna i avantgarda s nejrůznějšími vizemi "nového umění". Své neméně radikální představy o "novém divadle", které by bylo důstojným souputníkem nové etapy ve vývoji lidstva, započaté revolucí, rozpřádali v časech revolučních zlomů divadelníci z řad levé avantgardy. Jejich nejznámějším mluvčím byl Vs. Mejerchold, zakladatel její hlavní divadelní tribuny Divadla revoluce. Jedním z nejradikálnějších projektů té doby byl osobitý pokus o spojení umění a života v takzvaných "masových podívaných", rozehrávaných zástupy neherců přímo v reálu - především na náměstích revolučních metropolí. Toto údobí radikálních experimentů brzy skončilo, přelom dvacátých a třicátých let znamenal návrat k tradičnějším žánrům...
|
host ::
RSS.