|
|
Náplň práce asistenta pedagoga v době distanční výuky na základní škole
PILECKÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje problematice asistentů pedagoga v době distanční výuky na základních školách. Pro pedagogické pracovníky nastala vyhlášením nouzového stavu v březnu 2020 naprosto nová situace, se kterou se museli vypořádat. V této práci bude sledována náplň práce asistentů pedagoga v tomto období, podpora dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí od těchto pedagogických pracovníků a v neposlední řadě budou zmíněny změny, které u asistentů pedagoga nastaly po návratu ke klasické prezenční výuce.
|
|
|
Metody zážitkové pedagogiky a jejich využití v hodinách hudební výchovy
SLAVÍKOVÁ, Tereza
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou především principy zážitkové pedagogiky. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pedagogickými pojmy, vývojem hudební výchovy a s pojmem zážitková pedagogika. Praktická část je zaměřena na práci s žáky prvního stupně základní školy v hodinách hudební výchovy. Cílem je ukázat některé ze zážitkových metod, které lze využít k efektivnější a zábavnější výuce hudební výchovy.
|
|
|
Využívání formativního hodnocení v tělesné výchově na základních školách v Písku
Pták, Gabriel ; Peřinová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Využívání formativního hodnocení v tělesné výchově na základních školách v Písku Cíle: Cílem této práce bylo zjištění aktuálního stavu využívání formativního hodnocení ve výuce tělesné výchovy na druhém stupni základních škol v Písku. Zaměřit se, zda jsou prvky formativního hodnocení ve výuce aplikovány a zda jsou používány cíleně. Zjistit, jestli a jakým způsobem je rozvíjena žákova osobnost v průběhu hodin tělesné výchovy. Metody: Pro dosažení cílů byla využita metoda nezúčastněného pozorování a nestandardizovaného dotazníku, který prošel pilotáží. Metoda pozorování sloužila k zachycení průběhu hodin tělesné výchovy s ohledem na využití prvků formativního hodnocení. Následně byl učitelům daných hodin předložen dotazník, jehož odpovědi byly porovnány s výsledky pozorování. Výsledky: Bylo zjištěno, že formativní hodnocení (hodnocení pro učení) se v hodinách tělesné výchovy vyskytuje ve velmi omezené míře v podobě dílčích prvků formativního přístupu. O formativním hodnocení jako takovém však nelze hovořit. Cíle výuky jsou omezeny na pohyb žáka při hodině bez komplexního rozvoje žákovy osobnosti. Klíčová slova: učitel, žák, vzdělávání, hodnocení pro učení, formativní přístup
|
|
|
Syndrom vyhoření v učitelské profesi
Gregar, Jan ; Peřinová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Syndrom vyhoření v učitelské profesi Cíle: Diplomová práce si kladla za cíl popsat míru syndromu vyhoření u učitelů základních škol, středních škol a gymnázií. Dalšími cíli pak bylo porovnat míru syndromu vyhoření mezi skupinami učitelů, jež spojují sociodemografické či profesní charakteristiky a popsat názory učitelů na téma syndromu vyhoření. Metody: V rámci praktické části práce jsme využili dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 653 probandů - učitelů. Dotazníkové šetření se skládalo z dotazníku MBI a z položek vytvořených autorem. Pro rozesílání byla využita internetová platforma Survio. Pro výběr respondentů byla použita metoda sněhové koule, prostý záměrný výběr a prostý záměrný výběr přes instituce. Analýza dat byla provedena v programu Excel a Statistica. Výsledky: Zjistili jsme vysoký stupeň emocionálního vyčerpání u 34 % učitelů, vysoký stupeň depersonalizace u 12 % učitelů a nízký stupeň pracovního uspokojení u 26 % učitelů. Ačkoliv je syndrom vyhoření ve školském prostředí poměrně známý fenomén, z hlediska prevence mu není věnována dostatečná pozornost. Vyhoření se netýká pouze věkově či pracovně starších učitelů, ale především učitelů začínajících. Zjištěny byly také další názory učitelů na syndrom vyhoření a souvislosti mezi syndromem vyhoření a různými zkoumanými jevy....
|
|
|
Možnosti podpory wellbeingu pohledem učitelů základních škol
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na problematiku wellbeingu učitelů prvního stupně základních škol a na možnosti jeho podpory ze strany učitelů samotných i vedení školy. Dělí se na dvě části - teoretickou a výzkumnou. Teorie je rozpracována do čtyř kapitol a shrnuje poznatky z odborné literatury. První kapitola prezentuje základní pojetí wellbeingu a pojmy, které byly dříve synonymem a nyní jsou jeho podstatnou součástí. Další kapitola se věnuje samotnému tématu wellbeingu. Nabízí souhrn existujících teorií, vymezuje a popisuje oblasti wellbeingu a zprostředkovává pohled na wellbeing učitele. Třetí kapitola shromažďuje informace v oblasti péče o wellbeing. Upozorňuje na ohrožující faktory, které mají dopad na duševní zdraví i práceschopnost učitele, k nimž patří např. stres nebo syndrom vyhoření. Dále zprostředkovává poznatky k posilování wellbeingu. Poslední kapitola je věnována roli wellbeingu ve vzdělávání. Kromě učitelova působení na wellbeing žáků věnuje pozornost také jeho podpoře v prostředí školy, tedy směrem od zaměstnavatele k zaměstnancům. Výzkumná část práce navazuje na teoretické poznatky a zabývá se zjišťováním aktuální úrovně wellbeingu učitelů prvního stupně základních škol. S využitím kvalitativní výzkumné metody šetření stanovuje výzkumné otázky, na které za použití techniky...
|
|
|
Volba učitelské profese očima učitelů
Beránková, Kateřina ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Jak již napovídá název, tato bakalářská práce se věnuje volbě učitelské profese. Klade si za cíl zjistit, proč se lidé rozhodnou stát učiteli, co je k tomuto rozhodnutí vede a zda svého rozhodnutí litují. Jsou stanoveny tři výzkumné otázky, na něž je prostřednictvím výzkumného šetření hledána odpověď. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží čtenáři poskytnout vhled do dané problematiky a popisuje východiska, která jsou stěžejní pro část praktickou. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření. Byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně metoda hloubkového rozhovoru. Rozhovorů se stávajícími učiteli/učitelkami bylo provedeno celkem šest. Na základě dat získaných z rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vychází poměrně jasné výsledky. Učitelé svou profesi nevnímají jako prestižní. Prostor ke zlepšení vidí převážně ve finančním ohodnocení a pohledu veřejnosti. I přes pocit neprestižnosti vlastní profese jsou učitelé se svou kariérou spokojení. Na své profesi oceňují především kontakt s lidmi/dětmi, jenž uvádí jako nejvýznamnější motiv, který je k učitelství přivedl. Pro polovinu respondentů byla učitelská profese dokonce profesí vysněnou. Odpovědí na otázku "Proč učitelé učí?", jejíž nalezení je hlavním důvodem vzniku této práce, by...
|
|
|
Vliv pandemie Covid 19 na techniky a strategie vyučování
Pleskačová, Jana ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce zkoumá vliv pandemie Covid-19 na techniky a strategie vyučování. Cílem práce je zjistit dopad Covid-19 na změny technik a strategií učení. Cílem je zjistit, o jaké změny se jedná. Zjistit, zda učitelé mají zájem upravit své strategie i techniky učení, a identifikovat případné překážky. Teoretická část obsahuje rešerše dostupné literatury a dalších zdrojů na toto téma. Především výstupy z materiálů z České školní inspekce, ale závěry a doporučení Ministerstva školství a tělovýchovy České republiky. Praktická část se zaměřuje na výsledky dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi učiteli (konktrétně 101 respondentů) a je kvantitativní povahy. Výstupem jsou doporučení, jak zapojit změny do výuky, např. prostřednictvím dotací a doporučení, jak využít různé aplikace do výuky, které nevyžadují finanční dotaci. KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělávání, online vzdělávání, výuka, učitel, pedagog, žáci, studenti, distanční vzdělávání, pandemie Covid-19, strategie, techniky vzdělávání
|
|
|
Role asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na základní a střední škole
Barešová, Lenka ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na základní a střední škole. Teoretická část rozdělená na čtyři okruhy popisuje teoretická východiska. Je v ní pojednáváno o pozici asistenta pedagoga, jeho roli při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i bez nich, o spolupráci asistenta pedagoga s ostatními pedagogy a rodiči a v neposlední řadě také o samotných žácích se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich vzdělávání. Empirická část zaměřená na roli asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na vybrané základní a střední škole v sobě zahrnuje kvalitativní výzkum, jehož výstupem je případová studie této školy. Ve výzkumném šetření je využito polostrukturovaných rozhovorů, pozorování a analýzy dokumentů. Cílem šetření je analyzovat práci asistentů pedagoga na vybrané škole. Výsledky šetření přinášejí informace o tom, jakým způsobem je profese asistenta pedagoga na této škole vnímána a využívána. Diplomová práce může sloužit jako příklad dobré praxe, jak asistenty využívat v rámci inkluzivního vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Spolupráce začínajícího učitele a asistenta pedagoga v 1. ročníku ZŠ
Roudná, Anna ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Teoretická část diplomové práce se v první kapitole orientuje na žáka na počátku školní docházky. Dále se věnuje charakteristice edukátorů učitele a asistenta pedagoga a jejich nutné vzájemné spolupráci. Popisuje jejich kompetence a osobní předpoklady pro toto povolání. Opomenut není začínající učitel a s ním spojený mentoring. Na teoretickou část navazuje část empirická, jež je založena na kvalitativním výzkumném šetření formou případové studie, při které bylo realizované zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory. Klade si za úkol popsat spolupráci mezi asistentem pedagoga a začínajícím učitelem v prvním ročníku na konkrétní základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA Začínající učitel, učitel, asistent pedagoga, spolupráce
|
host ::
RSS.