Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 166 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
J.R.R. Tolkien aneb "Cesta k inspiračním kořenům a zase zpátky k modernímu románu"
Růžková, Johana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bedřich, Martin (oponent)
Práce se soustředí na nahlédnutí, pochopení a strukturování prozaického díla J.R.R.Tolkiena, a rovněž na poodhalení jeho myšlenkových a estetických zdrojů. Zejména se jedná o starogermánský mýtus, jeho středověké zpracování, křesťanskou tématiku a moderní román. Rovněž se nastiňují Tolkienovy teoretické úvahy na téma mýtu a pohádky. Prostor je ponechán i reakcím na Tolkienovo dílo - odborným, čtenářským a zejména literárním, a tedy plošnému zhodnocení tohoto odjedinělého zjevu v rámci moderní literatury.
Kompozice tří románů Jana Otčenáška
Soukupová, Veronika ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kompozicí vybraných románů Jana Otčenáška. Na jednotlivých dílech se pokouší ukázat autorův jednotný postup výstavby děje, který směřuje od expozice, hrdinovy krize a následného činu k proměně jeho názoru a finálnímu stanovisku. Vedle společných stavebních principů reflektuje i prvky, jimiž autor novější díla obohatil. Užitý analyticko-interpretační postup se opírá o pojetí kompozice, které je v práci stručně vymezeno.
Židovství jako obraz vyčlenění: Jacques de Lacretelle a Ladislav Fuks
Pavlíková, Kristina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této bakalářské práce je život a literární dílo Jacquesa de Lacretella, francouzského literáta 20. století. Jejím cílem je přiblížit jeho rozsáhlé dílo, které dnes není příliš známé. Práce se zaměřuje především na Lacretellovo zobrazení židovství, jak se objevuje v jeho dvou románech Silbermann a Silbermannův návrat. Prostřednictvím jejich podrobného rozboru se snažíme pochopit, proč si Lacretelle za hlavní téma svého uměleckého vyjádření zvolil židovství a jaké byly možné osobní konotace s tím spojené. Lacretellův život a dílo je zároveň srovnáváno s českým spisovatelem Ladislavem Fuksem. V krátkosti přiblížíme jeho život a unikátní literární styl založený na zástupném zobrazení. Tato metoda bude následně aplikována taktéž na dílo Lacretellovo a umožní nám jej nahlížet novým pohledem. Srovnávat budeme především Lacretellovy romány s hlavním protagonistou Silbermannem s Fuksovou sbírkou povídek Mí černovlasí bratři a mezi těmito díly nalezneme mnohé paralely, stejně jako mezi autory samotnými. V závěru shrneme poznatky tohoto srovnání, jež nám umožní porozumět důvodům, které autory vedly k tomu, že psali o židovské problematice, z nichž nejvýznamnější se zdá být pocit vyčlenění pramenící z jejich homosexuality. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Postava Claudine ve srovnání s jinými charaktery pozdější tvorby Colette
Dvořáková, Ivana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol srovnat postavu Claudine s pozdějšími postavami Colettiny tvorby. Sidonie-Gabrielle Colette je jednou z nejvýznamnějších literárních osobností první poloviny dvacátého století a ačkoli v České republice není příliš studovaná, v zemi svého původu má dodnes mnoho příznivců. První část práce Colettu stručně zařazuje do kontextu soudobé ženské literatury a zabývá se jejím životopisem s důrazem na osoby a okolnosti, které ovlivnili její život a tvorbu. Druhá část práce postupně analyzuje a srovnává vybrané literární postavy a také rozpoznává Colettiny autobiografické projekce. V závěru práce vytváří celkové porovnání a definuje podstatu zmíněných projekcí.
Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem
Šemberová, Daria ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
ŠEMBEROVÁ, DARIA. Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2015. Diplomová práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny a lexikálních germanismů do cizích jazyků na základě srovnání polského překladu románu Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše a jeho české předlohy. Teoretická část práce stručně pojednává o literární tvorbě Jaroslava Rudiše, stratifikaci českého i polského národního jazyka, obecné češtině a jejím využití v beletrii i uměleckém překladu, lexikálních germanismech v češtině a také základních otázkách překladu literárního díla. Praktická část práce se oproti tomu věnuje kritické analýze uměleckého překladu Rudišova románu do polštiny s ohledem na zmíněné jevy. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, obecná čeština, germanismus, vícejazyčnost, teorie překladu, adekvátnost, česká literatura 21. století, Rudiš, Jaroslav
Otázka morisků v Cervantesově tvorbě
Hanusová, Martina ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Doležalová, Barbora (oponent)
Práce pojednává o otázce morisků u Miguela de Cervantese. Zasazuje autora do historicko-společenského kontextu 16. a začátku 17. století, kdy došlo k vyhnání morisků ze Španělského království Fillipem III. Zabývá se vlivy, které působily na Cervantesův život a mohly se promítnout do sledované problematiky. Dále jsou analyzovány všechny zmínky o Maurech, moriscích a arabské kultuře ve třech dílech z Cervantesovy rozsáhlé tvorby, v románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, v dramatu Život v Alžíru (Los Tratos de Argel) a v pastýřském románu Galatea. Zmínky jsou rozdělené do jednotlivých kapitol podle pozitivního, objektivního a negativního vyznění postoje k moriskům. Analýzy z jednotlivých kapitol vytvářejí názor Miguela de Cervantese na otázku morisků. Zjišťuje se, že v autorově literární tvorbě se výrazně reflektuje vliv soužití křesťanské a muslimské kultury ve Španělsku, jeho životní zážitky i historické události vyhnání morisků. Klíčová slova moriskové, Maurové, Don Quijote, Cervantes, baroko, Los Tratos de Árgel, La Galatea, román
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
Lucía Jerez jako modernistický román
Hricsina Puškinová, Nina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
(česky): V diplomové práci jsem se zabývala románem Lucía Jerez a jeho postavením v rámci hispanoamerické modernistické tvorby, a to převážně na pomezí prozaického žánru románového s přihlédnutím k jeho poetickým polohám. Mým cílem bylo dokázat a konkrétními příklady z knihy doložit, že toto významné dílo Josého Martí může být právem považováno za modernistické, i přesto, že některé jeho aspekty ještě spadají pod vlivy romantismu. I když se jedná o román poměrně krátký, a jeho dějová linie není nikterak složitá, spatřuji v knize dokonalou syntézu modernistických tendencí jak v rovině lexikální, syntaktické, tak i v tematické. Kniha je jedinečná především díky tomu, že v mnohých aspektech předběhla z chronologického hlediska díla obecně známější, v jejichž stínu možná neprávem po dlouhou dobu zůstávala skryta. V této souvislosti uvedu alespoň sbírku Azul... od Rubéna Daría. V románu Lucía Jerez se mnohem dříve než v románech jiných projevuje nová estetika v plné síle. Nejedná se přitom jen o použití jazykových prostředků a forem pro modernismus typických, ale rovněž i o dokonalý popis doby nových intelektuálů rodících se v Latinské Americe, doby na sklonku století devatenáctého, která pro mnohé představovala určitou osobní krizi, doby, kdy se rodí národní charakter hispanoamerických států. Sám Martí...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 166 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.