|
|
Mediální vzdělávání na ZŠ: Reflexe dostupných programů a vlastní návrh výuky
Čechová, Daniela ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na didaktické aspekty mediální výchovy. V první kapitole vymezuje pojem mediální gramotnost, představuje pojetí tohoto pojmu různými vzdělávacími institucemi v mezinárodním kontextu a vzájemně je porovnává. V další kapitole je představena a s předchozími pojetími komparována česká koncepce. Prostor je věnován i tématu mediální výchovy, mediální pedagogiky a mediální andragogiky. Dále navazuje část zabývající se stavem mediální gramotnosti na českých školách pohledem realizovaných průzkumů, která se zaměřuje na jejich závěry. Práce v další části mapuje didaktická východiska pro výuku mediální výchovy se zaměřením na dva projekty, které se jí věnují. Přináší jejich představení a porovnání dvou konkrétních programů. Předložen je také přehled několika dalších projektů, které nabízejí didaktickou podporu učitelům při výuce mediální výchovy. Na základě zjištěných mezer v českém pojetí mediálního vzdělávání je navržena výuková lekce určená pro druhý stupeň základní školy. Téma navrženého postupu výuky vychází ze širšího mezinárodního pojetí organizace UNESCO a zabývá se zpravodajskými hodnotami. Doplňuje tak představené didaktické materiály k výuce mediální výchovy. Výuková lekce byla testována v rámci výuky na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7. Práce přináší reflexi...
|
|
|
Časopisy pro děti a mládež (periodické publikace v souvislostech výtvarné výchovy)
Husieva, Kateryna ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce popisuje vznik a vývoj periodickych publikací v souvislostech výtvarné výchovy a analyzuje jejich postavení na mediálním trhu v České republice i v zahraničí. Dotýká se historie dětských periodik. V práci jsem uvažovala také o moderním trhu dětských periodik a jeho problémech, zjišťovala jsem zvláštnosti dětského vnímání časopiseckých produktů a specifika práce při vydávání odborného časopisu pro děti. Předmětem práce je také struktura a obsah dětských časopisů. Teoretická část zkoumá časopisy pro děti a mládež vydávané od počátku a v průběhu 19. století, dále pak časopisy vydávané od konce 2. světové války a v době normalizace. Sleduje vývoj ilustrace a časopisy z pohledu výtvarné výchovy od samého začátku vydávání těchto periodik až po současnost a zaměřuje se na jednotlivé časopisy, které jsou pak inspirací pro vznik vlastního zájmového časopisu pro děti. Didaktická část zkoumá, možnosti využití časopisu při výuce a podněty z hlediska mediální výchovy a zda jsou jednotlivé kroky v rámci tvorby časopisu jsou pro děti srozumitelné a vypracovatelné. Praktická část se zabývá zájmovým časopisem samotným. Ten je určen českým dětem a dětem s odlišným mateřským jazykem. Popisuje proces od inspirace po tvorbu makety časopisu s názvem Kompas. Praktická část zahrnuje orientační výzkumné...
|
|
|
Vztah žáků k mediální výchově a mediální gramotnosti: případová studie Gymnázia Písek
Havrdová, Monika ; Šimková, Karolína (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Vztah žáků k mediální výchově a mediální gramotnosti: případová studie Gymnázia Písek" se zabývá tamní výukou mediální výchovy a vztahem žáků k ní. Teoretická část se věnuje základním pojmům problematiky, mediální výchově z pohledu výzkumů, definuje Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program, popisuje historický vývoj mediální výchovy napříč Evropou a její současnou úroveň na konkrétním gymnáziu. Následuje praktická část, ve které autorka popisuje realizovaný kvalitativní výzkum formou případové studie, v jejímž rámci provedla polostrukturované rozhovory s žáky Gymnázia Písek. Do výzkumu byli zapojeni žáci druhých a třetích ročníků, tedy žáci, kteří mají v současnosti mediální výchovu nebo ji už absolvovali. Žáci mají mediální výchovu jako samostatný předmět, ale s jejím obsahem se setkávají i v rámci jiných předmětů, například v rámci základů společenských věd nebo českého jazyka. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak mediální výchovu vnímají tamní studenti, jaký k ní mají vztah, a jak výuku sami subjektivně hodnotí. Pomocí hlavní výzkumné metody a kombinací dalších vedlejších výzkumných metod se autorka pokusila popsat veškeré souvislosti mediální výchovy na píseckém gymnáziu a vztahu žáků k ní. V závěru autorka práce názory studentů na výuku mediální výchovy...
|
|
| |
|
|
Algoritmy sociálních sítí v české mediální gramotnosti
Kořenář, Patrik ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Přechod z masových na síťová média s sebou nese řadu významných společenských a technologických změn. Globální platformy sociálních sítí, které dominují konzumaci a produkci mediálního obsahu, ke své funkci využívají řadu komplexních technologií, mj. tzv. algoritmů. Delegace činností na tyto komplikované systémy, fungující v posledních letech na bázi strojového učení, má zásadní dopad na řadu aspektů života jednotlivce i fungování společnosti. V této práci zkoumáme funkce a dopady algoritmů sociálních sítí, jejich zastoupení v české mediální gramotnosti a mediálním vzdělávání a zjišťujeme, zda a do jaké míry jsou o jejich existenci a funkci informováni studenti středních škol. Docházíme ke znepokojivému zjištění, že i přes významnou úlohu algoritmů v současném mediálním prostředí nejsou v mediální gramotnosti ani vzdělávání prakticky vůbec zastoupeny.
|
|
|
Mediální gramotnost žáků na druhém stupni ZŠ
Šebestová, Nela ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Mediální gramotnost žáků na 2. stupni ZŠ se zabývá mediální výchovou a úrovní mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ se zaměřením na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení. V teoretické části práce je popsána realizace a pojetí mediální výchovy v českém školství a zároveň je zde představena mediální výchova v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Dále je zde podrobněji uveden dokument Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu, na základě kterého byla vytvořena první část dotazníku ve výzkumné části. Poté je v této práci definována mediální gramotnost a především klíčové pojmy dezinformace, fake news a hoax. Uvedeny jsou zde také nejaktuálnější výzkumy úrovně mediální gramotnosti. Dále jsou představeny projekty, které vznikly a vznikají v České republice za účelem osvěty v oblasti mediální gramotnosti. Cílem výzkumné části je pomocí kvantitativní metody formou dotazníkového šetření a kvalitativní metody formou focus groups změřit úroveň mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ. Konkrétně na ZŠ v Jablonném nad Orlicí. Tento výzkum je zaměřen na ověření vybraných znalostí z dokumentu Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu a především na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení.
|
|
|
Povědomí rodičů o nástrahách internetu pro děti školního věku
Němcová, Natálie ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Švecová, Martina (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, do jaké míry jsou si rodiče vědomi možných rizik internetu a zda se snaží svoje děti v tomto ohledu chránit a vzdělávat. Teoretická část se skládá ze třech oblastí - internet a jeho rizika ve vztahu k dítěti, rodina a její mediální výchova a jaká je možnost prevence proti nebezpečnému užívání internetu. V empirické části bakalářské práce budu provádět kvalitativní výzkum, kde si kladu za cíl zjistit, jak jsou rodiče (matka i otec) v oblasti rizikového užívání internetu vzděláni a zda se jejich odpovědi budou lišit či ne.
|
|
|
Jazyková analýza předpovědi počasí jako informačního komunikátu. Akční výzkum
Zítka, Martin ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce s názvem Jazyková analýza předpovědi počasí je rozdělena na dvě části, a sice teoretickou a praktickou. V první seznamujeme čtenáře s obecnými poznatky z mediální oblasti: vymezujeme pojem mediální komunikace a popisujeme její specifika, věnujeme se mediálnímu produktu, jeho obsahu a významu. Poté volně přecházíme k mediálnímu publiku se zřetelem k žákovi jako ke zvláštnímu typu příjemce. Následuje charakteristika televizní předpovědi počasí v rámci mediální komunikace a analýza jejích typických výrazových prostředků. Celou část završuje popis školního kurikula, především mediální výchovy, neboť samotný výzkum probíhal ve školském zařízení a hlavní cíle byly na požadavcích kurikulárních dokumentů ČR postaveny. Praktická část představuje motivaci zkoumání a zvolenou metodu akčního výzkumu. Největším oddílem celku je část obsahující vyhodnocování a interpretaci výsledků dílčích aktivit, a to jak propedeutických, tak proaktivních s mediálním produktem. Mezi hlavní cíle práce patří tvorba a následná aplikace akčního plánu s návrhem činností pro učitele českého jazyka na druhém stupni ZŠ, konkrétně v 7. ročníku. Plán umožňuje: 1) vhodně zařadit televizní předpověď počasí do vyučování, 2) rozvíjet žákovu schopnost porozumění danému typu mediálního produktu, 3) zefektivnit žákovu práci s...
|
|
|
Filmová a audiovizuální výchova
Pěnička, Martin ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tématem bakalářské práce je současná problematika v oblasti filmové a audiovizuální výchovy. Seznamuje s počáteční historií kinematografie, cílem filmové a audiovizuální výchovy, přehledem dostupných škol, filmových festivalů, zařazením filmové a audiovizuální výchovy dle školního vzdělávacího stupně. Dále se zabývá propojenosti daného předmětu s mediální výchovou, následně se zabývá průzkumem mediální gramotností. Praktická část práce má ukázat filmovou a audiovizuální výchovu v praxi, ukazuje zájem dětí o tuto oblast a výsledky, které byly převzaté z uskutečněné praxe.
|
|
|
Mediální výchova v rodině
Cigánková, Klára ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Mediální výchova v rodině" se zabývá mediálně výchovnými strategiemi neboli rodičovskou mediací. Vedle školy je to právě rodina, která ovlivňuje ve vysoké míře mediální gramotnost dětí. Teoretická část práce shrnuje, jakým způsobem bylo toto téma zpracováno v zahraničních i českých studiích a jaké jsou základní charakteristiky rodičovské mediace. Mediálně výchovné strategie jsou také posuzovány v souvislosti se socializací dítěte a výchovnými a komunikačními styly v rodině. Odborná literatura hovoří nejčastěji o třech typech rodičovské mediace, patří mezi ně mediace aktivní, restriktivní a společné sledování. Ačkoli byly tyto styly definovány zejména v souvislosti se sledováním televize, dají se s menšími obměnami přenést i na další média včetně internetu. V praktické části byla provedena kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří měli děti ve věku 12-15 let. Cílem bylo zjistit, co si rodiče myslí o vztahu médií a dětí, jaké mediálně výchovné strategie vůči svým dětem používají a co všechno podobu a způsob uplatňování těchto strategií ovlivňuje. Zajímalo nás také, jestli mají rodiče nějaké konkrétní potřeby v oblasti mediálního vzdělávání svých dětí, přičemž výsledky z této oblasti dotazování by mohly sloužit jako zdroj nebo inspirace pro definici obsahu a formy případných...
|
host ::
RSS.