|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
|
| |
|
|
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
|
|
| |
|
|
Native Art as a Source of Cultural Memory. Case Study of Māori Toi moko
Vacková, Kateřina ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navrácením Toi moko (tetovaných a mumifikovaných maorských hlav) ze zahraničních institucí zpět do země jejich původu, na Nový Zéland. Toi moko nepředstavují pouze lidské ostatky, ale také kulturní artefakty, díla nativního umění, jež jsou významná pro kulturní reprodukci. Význam Toi moko pro maorskou kulturu je vysvětlen na základě teorie kulturní paměti, kterou do sociálních věd uvedl německý kulturolog a egyptolog Jan Assmann. Cílem této práce je poskytnout obecný rámec pro pochopení hodnoty Toi moko v maorské společnosti, shrnout jeho historický vývoj a reflektovat snahy repatriačního programu Karanga Aotearoa Repatriation Programme, jenž je veden novozélandským národním muzeem Te Papa Tongarewa pod záštitou novozélandské vlády. Klíčová slova etika, kultura, kulturní paměť, kulturní identita, Karanga Aotearoa Repatriation Programme, Maorové, nativní umění, Nový Zéland, tetování, Toi moko
|
|
|
Memory on borderland. A comparative study of collective memory in the former East Prussiaregion in Poland and the Sudetes in the Czech Republic
Wladyniak, Ludmila Maria ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Olechnicki, Krzysztof (oponent) ; Oláh, Gábor (oponent)
Collective memory has recently become one of the most explored topics in the social sciences and has led to the emergence of a separate and independent subdiscipline called memory studies. The thesis investigates the awakening of collective memory in two borderlands of Central Europe: the former Sudetes region in the Czech Republic and the southern part of former East Prussia in Poland. The thesis provides an overview of the current theories about collective memory with a focus on the interactional and visual character of the studied phenomenon. In line with this, the thesis presents, discusses, and elaborates on research conducted in the two borderlands in 2016 and 2017. The aim of the research was to study the role and form of collective memory (shared remembrance) in ethnic, cultural, and historical borderlands. The contributions of the thesis are both methodological and theoretical. Firstly, the discussed research revealed that between particularly family-based communicative memory and official, institution-generated cultural memory, there is ritualised communicative memory, maintained through interactions among members of the borderland community (community of memory). Secondly, the thesis contributes to various studies within the interactionist paradigm and proves the usability of Goffman's...
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
host ::
RSS.