|
|
Analysis of Ronald Reagan's foreign policy
Horňák, Jakub ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Fenomén studené války patří mezi ty nejvíc diskutovanější nejen mezi odborníky pro mezinárodní vztahy, ale i v rámci široké veřejnosti, a to navzdory tomu, že je to už téměř 30 let, co tato etapa dějin skončila. A právě její konec a konkrétně to, kdo měl na něm největší zásluhu, představuje velmi diskutovanou a relativně kontroverzní otázku v rámci celého diskurzu o studené válce. Existují dva základní proudy, kde podle jednoho z nich se nejvíce o konec studené války zasloužil Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov svou reformní politikou. Druhá skupina vidí jako nejdůležitější faktor konce studené války amerického prezidenta Ronalda Reagana a jeho nekompromisní zahraniční politiku. Cílem této diplomové práce je proto prostřednictvím využití metody analýzy posoudit, že do jaké míry přispěl Ronald Reagan a jeho zahraniční politika ke konci studené války a potvrdit tak, či vyvrátit stanovenou hypotézu podle které tím rozhodujícím faktorem konce studené války byl Ronald Reagan a jeho zahraniční politika.
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války
Janegová, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války jsou z bezpečnostního hlediska považovány za zcela ojedinělou formu možné spolupráce mezi zeměmi rozdílných ideologií. Obsahem této práce proto bude analýza vzájemných historických vztahů Finska a Ruska, které mají přesah do doby po skončení studené války a které jsou zakotveny v primární snaze Finska zachovat svůj neutrální status. Cílem práce je zhodnocení finské postneutrality jakožto účinného nástroje zahraniční politiky vůči Rusku právě s ohledem na historickou reflexi těchto zemí a zejména s ohledem na sociální a kulturní rozdíly ve společnosti. Výchozí teorií pro určení vzájemných sociokulturních rozdílů je sociální konstruktivismus, z nějž jsou následně definovány národní identity, které jsou zásadní při ustanovení obrazu nepřítele a zejména pak při hodnocení finské zahraniční politiky a chování země vůči Rusku. V práci jsou dále sledovány proměny v konceptu postneutrality v kontextu integračního procesu na území Evropy a důraz je také kladen na možnosti zajištění bezpečnosti Finska v souvislosti s přístupem země k NATO.
|
|
|
Stalin a sovětská zahraniční politika v letech 1945-1947
Lehnert, Jiří ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou sovětské zahraniční politiky po skončení druhé světové války zejména v letech 1945-1947. Práce se zaměřuje na aspekty sovětské zahraniční politiky na pozadí zvyšujícího se napětí mezi mocnostmi protihitlerovské koalice především mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Práce se tak věnuje sovětské strategii na konferencích Velké trojky v Jaltě a v Postupimi v roce 1945. Sovětské reakce na mezinárodní vývoj v letech 1945-1947 jsou spjaty s procesem sovětizace zemí střední a jihovýchodní Evropy. Práce se v tomto směru krátce zaobírá hlavně poválečným vývojem v Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Německu a také sovětskou reakcí na novou americkou zahraniční politiku zadržováni komunismu uskutečňovanou prostřednictvím Trumanovy doktríny a Marshallova plánu v roce 1947. Sovětský svaz na tuto situaci reagoval v témže roce vytvořením Informačního byra komunistických a dělnických stran. Jedním ze stěžejních cílů práce je také snaha o vystihnutí úlohy sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v zahraničně-politické agendě Sovětského svazu. Práce si také klade za cíl zjistit, jestli a jakým způsobem ovlivnila mezinárodní situace daného období vztahy uvnitř sovětského vedení.
|
|
|
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války
Hubený, David ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války David Hubený Československo získalo Podkarpatskou Rus zcela nečekaně po první světové válce. Republika se obětavě snažila pomoci tamějšímu slovanskému národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu vymanit se z chudoby a nevzdělanosti, ale Podkarpatská Rus nezapadala do koncepce československé státnosti. Někteří českoslovenští politici (např. Karel Kramář) vnímali republiku a její misi na Podkarpatské Rusi jen jako roli "věrného správce", který, až přijde čas, předá Podkarpatskou Rus Rusku. Naopak již od dvacátých let 20. století českoslovenští komunisté nazývali toto území Zakarpatskou Ukrajinou a tvrdili, že místní slovanské obyvatelstvo jsou Ukrajinci. Republika sama nijak nechtěla zasahovat do národnostního vývoje. Za druhé republiky se moci na Podkarpatské Rusi zmocnili ukrajinští nacionalisté paktující se s nacisty. První viděli Podkarpatskou Rus jako ukrajinský Piemont, jenž sjednotí všechny Ukrajince v jednom státě, druzí jako ideální nástroj pro destabilizaci SSSR otevřením citlivé ukrajinské otázky. Vztahy československých bezpečnostních složek k ukrajinským nacionalistům byly velmi špatné. Ukrajinští nacionalisté byli oprávněně vnímáni jako obdivovatelé a kolaboranti nacistů, osoby neštítící se vyhrožovat pogromy českého obyvatelstva a povstání...
|
|
|
Bolševická vláda a pravoslaví. Postavení církve v bolševickém Rusku od říjnové revoluce (1917-1929)
Tajčová, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahu bolševického režimu a pravoslavné církve v desetiletí po bolševické revoluci v roce 1917. První část práce pojedná o názorech Karla Marxe a Vladimíra I. Lenina na náboženství obecně. Druhá část se zaměří na uplatnění těchto názorů v Rusku, a to v době od převzetí moci bolševiky až do konce 20. let. Bude analyzovat politiku bolševické vlády a její boj proti církvi, kterou považovala za nositele nepřátelské ideologie, již je nutno zničit. Součástí práce bude též rozbor prostředků, jimiž se snažila dosáhnout svého cíle (zákazy, konfiskace, vraždy, vyhnání atd.) Zvláštní pozornost bude věnována patriarchovi Tichonovi, dalším církevním osobám, ateistické výchově obyvatel a vzniku tzv. Živé církve. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
Vliv Ruské Federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru
Smolka, Václav ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce Vliv Ruské federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru se věnuje mezinárodním organizacím v oblasti zvané postsovětský prostor, jejich funkčnosti a působení Ruské federace v nich. Ruská federace jakožto tradičně silný aktér v mezinárodních vztazích se již od počátku 90. let 20. století snažila o udržení svého vlivu v oblasti a jedním ze způsobů tohoto udržování bylo právě působení v regionálních integračních uskupeních. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem organizace fungují, jak plní svoje funkce a jakým způsobem v nich Ruská federace uplatňuje svůj vliv. Ke zjištění těchto skutečností práce u každé z vybraných organizací mapuje vývoj, zasazuje ji do konceptu mezinárodních organizací a následně zhodnocuje, jak moc jsou ve skutečnosti funkční. Na závěr je na základě získaných informací posouzeno, zda a jak uplatňuje Ruská federace svůj vliv na chod organizace a její působení v regionu i mezinárodním prostoru.
|
|
|
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent) ; Sekera, Martin (oponent)
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948) Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku.
|
|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
host ::
RSS.