Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Krajský výbor KSČ Brno pod vedením Otto Šlinga
Lehnert, Jiří ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématem regionálního fungování Komunistické strany Československa na krajské úrovni v prvních letech po konci druhé světové války. V tomto případě se konkrétně jedná o Krajský výbor KSČ v Brně, který v této době vedl jeho krajský tajemník Otto Šling. Šling byl v říjnu 1950 zatčen jako nepřítel strany a státu. Stal se poté klíčovou osobností v politickém monstrprocesu s vedoucím tajemníkem Komunistické strany Československa Rudolfem Slánským. Otto Šling byl bývalý interbrigadista z občanské války ve Španělsku, která probíhala v letech 1936 až 1939. Během druhé světové války působil tento komunistický politik židovského původu v zahraničním odboji ve Velké Británii. Tyto skutečnosti jistě přispěly k jeho zatčení v roce 1950 a jeho pozdějšímu odsouzení a popravě v roce 1952. Otto Šling byl jeden z prvních vyšších funkcionářů Komunistické strany, který se stal terčem politiky hledání "třídního nepřítele" v komunistickém Československu. Nelidské brutální vyšetřování jeho osoby dalo podnět ke stíhání druhého muže v tehdejší KSČ a v Československu Rudolfa Slánského. Nicméně tato práce se věnuje zejména působení Šlinga v brněnské pobočce KSČ v letech 1945 až 1950 a současně se pokouší nalézt souvislosti se Šlingovou činností v krajském vedení Komunistické strany Československa v Brně...
Krajský výbor KSČ Brno pod vedením Otto Šlinga
Lehnert, Jiří ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématem regionálního fungování Komunistické strany Československa na krajské úrovni v prvních letech po konci druhé světové války. V tomto případě se konkrétně jedná o Krajský výbor KSČ v Brně, který v této době vedl jeho krajský tajemník Otto Šling. Šling byl v říjnu 1950 zatčen jako nepřítel strany a státu. Stal se poté klíčovou osobností v politickém monstrprocesu s vedoucím tajemníkem Komunistické strany Československa Rudolfem Slánským. Otto Šling byl bývalý interbrigadista z občanské války ve Španělsku, která probíhala v letech 1936 až 1939. Během druhé světové války působil tento komunistický politik židovského původu v zahraničním odboji ve Velké Británii. Tyto skutečnosti jistě přispěly k jeho zatčení v roce 1950 a jeho pozdějšímu odsouzení a popravě v roce 1952. Otto Šling byl jeden z prvních vyšších funkcionářů Komunistické strany, který se stal terčem politiky hledání "třídního nepřítele" v komunistickém Československu. Nelidské brutální vyšetřování jeho osoby dalo podnět ke stíhání druhého muže v tehdejší KSČ a v Československu Rudolfa Slánského. Nicméně tato práce se věnuje zejména působení Šlinga v brněnské pobočce KSČ v letech 1945 až 1950 a současně se pokouší nalézt souvislosti se Šlingovou činností v krajském vedení Komunistické strany Československa v Brně...
Stalin a sovětská zahraniční politika v letech 1945-1947
Lehnert, Jiří ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou sovětské zahraniční politiky po skončení druhé světové války zejména v letech 1945-1947. Práce se zaměřuje na aspekty sovětské zahraniční politiky na pozadí zvyšujícího se napětí mezi mocnostmi protihitlerovské koalice především mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Práce se tak věnuje sovětské strategii na konferencích Velké trojky v Jaltě a v Postupimi v roce 1945. Sovětské reakce na mezinárodní vývoj v letech 1945-1947 jsou spjaty s procesem sovětizace zemí střední a jihovýchodní Evropy. Práce se v tomto směru krátce zaobírá hlavně poválečným vývojem v Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Německu a také sovětskou reakcí na novou americkou zahraniční politiku zadržováni komunismu uskutečňovanou prostřednictvím Trumanovy doktríny a Marshallova plánu v roce 1947. Sovětský svaz na tuto situaci reagoval v témže roce vytvořením Informačního byra komunistických a dělnických stran. Jedním ze stěžejních cílů práce je také snaha o vystihnutí úlohy sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v zahraničně-politické agendě Sovětského svazu. Práce si také klade za cíl zjistit, jestli a jakým způsobem ovlivnila mezinárodní situace daného období vztahy uvnitř sovětského vedení.

Viz též: podobná jména autorů
2 Lehnert, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.