|
|
Práce hokejového reportéra v československém tisku v letech 1967 - 1969
Repáňová, Michala ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Ve své práci se věnuji okolnostem výkonu povolání hokejového reportéra v letech 1967 - 1969. Ke zpracování tohoto námětu mne přivedl zájem o práci sportovních komentátorů a zároveň výročí 50 let od okupace a od tzv. "hokejových událostí". Ve své práci se snažím oba tyto náměty spojit a zmapovat. Zaměřuji se na to, jak se zmíněné politické skutečnosti odrazily na výkonu povolání hokejového reportéra, a to především ve způsobu referování o zápasech proti sovětskému svazu. Práce je složena ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji popisu historických okolností, postupnému vývoji soupeření týmů Československa a Sovětského svazu a profesi novináře v dané době. V praktické části analyzuji hokejové zpravodajství denního tisku, konkrétně titulů Mladá fronta, Československý sport, Rudé právo a časopisu Stadión. Zkoumám, jak vypadalo referování o zápasech světových šampionátů a zjišťuji, zda se v průběhu politických změn nějakým způsobem měnilo. Práce je doplněna výpovědí pamětníků, pánů Přemysla Hrubého, Miloslava Jenšíka a Petra Turka, kteří byli ve sledovaném období aktivními novináři a popsali fungování každodenní praxe ve sportovním oddělení. Vzpomínky na reportéry dodal bývalý hráč národního týmu Československa Jan Gusta Havel, který byl tehdy úspěšným hokejistou a s reportéry...
|
|
|
Perestrojka a její odraz v ruské a české společnosti a kultuře
Kuksin, Artem ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Ve své bakalářské práci bych se chtěl zaměřit na jednu z klíčových historických událostí z dějin Sovětského svazu známou jako Perestrojka. Chci v ní odpovědět na otázku, jací byli lidé pozdního socialismu v ČSSR a v Sovětském svazu, čím se lišilo jejich vnímání současného dění a budoucna, jak byl chápán duch času na konci století v médiích a ve filmové tvorbě. Za nezbytnou část práce považuji zachycenípostavy generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova, průběhu a následků jeho ekonomické asociální politiky, popsání zvláštnosti režimů a společenských poměrů v období 1985-1989.
|
|
|
Komparace povstání v Poznani a v Budapešti v roce 1956
Mottlová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací povstání v Polsku (Poznani) a Maďarsku (Budapešti) v roce 1956. Pracuje s metodami komparace a deskripce a je rozdělena na tři části. První kapitola pojednává o Polsku; nastiňuje politické poměry před poznaňským povstáním, rozebírá jeho příčiny, sleduje průběh nepokojů a popisuje i dohru, kterou povstání v Polsku mělo. Druhá kapitola se analogicky věnuje maďarské situaci. Nejprve stručnému popisu politické situace před povstáním. V rámci tohoto shrnutí uvádí hlavní politické představitele doby a klíčové osoby samotného povstání. V další části se dostáváme k několika zásadním momentům, které k povstání vedly a proměně politické situace po XX. sjezdu KSSS. Následně práce rozebírá události, které se staly bezprostředně před povstáním a v posledním úseku se práce samozřejmě podrobněji věnuje samotnému povstání - jeho rozsahu, zapojeným stranám a účasti státních představitelů i obyvatelstva. Sleduje postoje domácích komunistických stran, průběh a požadavky jednotlivých zapojených stran i kroky, které vůči povstání podnikl Sovětský svaz. Kapitolu uzavírá konec maďarské revoluce. Jsou zde i stručně nastíněny následky povstání a "normalizační" proces. Ve třetí kapitole se dokument věnuje srovnání obou povstání v rovině rozsahu, zapojení a podpory vlády či vládních...
|
|
|
Vesmír z Bruselu
Verner, Daniel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bc. Daniel Verner Vesmír z Bruselu Diplomová práce Abstrakt Práce si klade za cíl prozkoumat odraz letů do vesmíru v letech 1957-1963 v soudobém československém výtvarném umění. Úvodní součástí práce je nástin vývoje výzkumu kosmu v daném období a stručné shrnutí soupeření mezi USA a SSSR v kosmonautice a propagandistické využití jejích úspěchů. Hlavním úkolem studie je analýza vesmírných motivů v československém umění těchto let v širším kontextu vizuální kultury, pokus o jejich typologii a interpretaci. Výzkum zahrnul dobové časopisy, ilustrované knihy pro děti i dospělé, hračky, filmy, užité umění, design, architekturu, malířství a sochařství s důrazem na výtvarné realizace ve veřejném prostoru, ale soustředil se především na časopisy.
|
|
|
Proměna teritoriální struktury zahraničního obchodu Československa v letech 1945-1953 se zaměřením na Sovětský svaz
Seifert, Lukáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Diplomová práce mapuje změnu v teritoriální struktuře československého zahraničního obchodu v letech 1945-1953. Cílem studie je ověření hypotézy, která počítá s přímými vazbami zahraničně obchodní politiky na politické události. Jinými slovy, jak se postupné politické začleňování Československa do sovětského bloku dotklo teritoriální struktury československého zahraničního obchodu. Text zkoumá změnu trendu v zahraničním obchodě, která se projevovala růstem podílu SSSR na úkor kapitalistických států, a řeší otázku, zda a na kolik mohl Sovětský svaz nahradit liberálně tržní ekonomiky. Práce je příspěvkem k poznání dobového fungování poválečné obchodní výměny se zahraničím a popisuje ovlivňování československého zahraničního obchodu ze strany nepoměrně většího hospodářského a politického celku.
|
|
|
Analysis of Ronald Reagan's foreign policy
Horňák, Jakub ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Fenomén studené války patří mezi ty nejvíc diskutovanější nejen mezi odborníky pro mezinárodní vztahy, ale i v rámci široké veřejnosti, a to navzdory tomu, že je to už téměř 30 let, co tato etapa dějin skončila. A právě její konec a konkrétně to, kdo měl na něm největší zásluhu, představuje velmi diskutovanou a relativně kontroverzní otázku v rámci celého diskurzu o studené válce. Existují dva základní proudy, kde podle jednoho z nich se nejvíce o konec studené války zasloužil Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov svou reformní politikou. Druhá skupina vidí jako nejdůležitější faktor konce studené války amerického prezidenta Ronalda Reagana a jeho nekompromisní zahraniční politiku. Cílem této diplomové práce je proto prostřednictvím využití metody analýzy posoudit, že do jaké míry přispěl Ronald Reagan a jeho zahraniční politika ke konci studené války a potvrdit tak, či vyvrátit stanovenou hypotézu podle které tím rozhodujícím faktorem konce studené války byl Ronald Reagan a jeho zahraniční politika.
|
|
|
Stalin a sovětská zahraniční politika v letech 1945-1947
Lehnert, Jiří ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou sovětské zahraniční politiky po skončení druhé světové války zejména v letech 1945-1947. Práce se zaměřuje na aspekty sovětské zahraniční politiky na pozadí zvyšujícího se napětí mezi mocnostmi protihitlerovské koalice především mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Práce se tak věnuje sovětské strategii na konferencích Velké trojky v Jaltě a v Postupimi v roce 1945. Sovětské reakce na mezinárodní vývoj v letech 1945-1947 jsou spjaty s procesem sovětizace zemí střední a jihovýchodní Evropy. Práce se v tomto směru krátce zaobírá hlavně poválečným vývojem v Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Německu a také sovětskou reakcí na novou americkou zahraniční politiku zadržováni komunismu uskutečňovanou prostřednictvím Trumanovy doktríny a Marshallova plánu v roce 1947. Sovětský svaz na tuto situaci reagoval v témže roce vytvořením Informačního byra komunistických a dělnických stran. Jedním ze stěžejních cílů práce je také snaha o vystihnutí úlohy sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v zahraničně-politické agendě Sovětského svazu. Práce si také klade za cíl zjistit, jestli a jakým způsobem ovlivnila mezinárodní situace daného období vztahy uvnitř sovětského vedení.
|
|
|
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války
Hubený, David ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války David Hubený Československo získalo Podkarpatskou Rus zcela nečekaně po první světové válce. Republika se obětavě snažila pomoci tamějšímu slovanskému národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu vymanit se z chudoby a nevzdělanosti, ale Podkarpatská Rus nezapadala do koncepce československé státnosti. Někteří českoslovenští politici (např. Karel Kramář) vnímali republiku a její misi na Podkarpatské Rusi jen jako roli "věrného správce", který, až přijde čas, předá Podkarpatskou Rus Rusku. Naopak již od dvacátých let 20. století českoslovenští komunisté nazývali toto území Zakarpatskou Ukrajinou a tvrdili, že místní slovanské obyvatelstvo jsou Ukrajinci. Republika sama nijak nechtěla zasahovat do národnostního vývoje. Za druhé republiky se moci na Podkarpatské Rusi zmocnili ukrajinští nacionalisté paktující se s nacisty. První viděli Podkarpatskou Rus jako ukrajinský Piemont, jenž sjednotí všechny Ukrajince v jednom státě, druzí jako ideální nástroj pro destabilizaci SSSR otevřením citlivé ukrajinské otázky. Vztahy československých bezpečnostních složek k ukrajinským nacionalistům byly velmi špatné. Ukrajinští nacionalisté byli oprávněně vnímáni jako obdivovatelé a kolaboranti nacistů, osoby neštítící se vyhrožovat pogromy českého obyvatelstva a povstání...
|
|
|
Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků
Miková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků přináší, jak už název napovídá, užší vhled do problematiky poválečné produkce vybraných československých médií. Jak tehdejší tištěná periodika a rozhlas informovaly o události, která přesahovala tuzemské dění? V jakém kontextu byl tragický osud Lidic vzpomínán? Uplatnila masová média svůj potenciál při hledání lidických žen a dětí? Jak se vypořádala s otázkou viny nacistických zločinců a Němců jako národa? Jak nahlížela na celou lidickou tryznu a jakou část jejího autentického záznamu zprostředkovala široké veřejnosti? Jednalo se spíše o pravdivé informace či nikoli? Posloužila pieta k propagaci ideových zájmů některých médií? Jaký obraz utvářela média západním zemím a jaký Sovětskému svazu? Na tyto a další otázky se autorka ve své práci pokusila nalézt odpovědi. Práce vychází především ze studia dochovaného archivního materiálu, tedy článků Lidové demokracie, Práva lidu, Mladé fronty, Rudého práva, Svobodného slova, Svobodných novin a rozhlasového záznamu, stejně tak jako z dostupné odborné literatury, memoárů, dokumentů a autentické výpovědi lidické ženy.
|
|
|
Bolševická vláda a pravoslaví. Postavení církve v bolševickém Rusku od říjnové revoluce (1917-1929)
Tajčová, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahu bolševického režimu a pravoslavné církve v desetiletí po bolševické revoluci v roce 1917. První část práce pojedná o názorech Karla Marxe a Vladimíra I. Lenina na náboženství obecně. Druhá část se zaměří na uplatnění těchto názorů v Rusku, a to v době od převzetí moci bolševiky až do konce 20. let. Bude analyzovat politiku bolševické vlády a její boj proti církvi, kterou považovala za nositele nepřátelské ideologie, již je nutno zničit. Součástí práce bude též rozbor prostředků, jimiž se snažila dosáhnout svého cíle (zákazy, konfiskace, vraždy, vyhnání atd.) Zvláštní pozornost bude věnována patriarchovi Tichonovi, dalším církevním osobám, ateistické výchově obyvatel a vzniku tzv. Živé církve. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.