|
|
Liturgický prostor kostela sv. Jakuba Staršího v římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou
ČERKL, Martin
Práce se zabývá liturgickým prostorem kostela sv. Jakuba Staršího v Boršově nad Vltavou. Začátkem stručně vymezuje pojem liturgie a nastiňuje jeho vývoj v historickém kontextu. Dále se obecně věnuje významu a dějinnému vývoji liturgického prostoru, zejména vlivu reformy II. vatikánského koncilu na jeho podobu. Popisuje římskokatolickou farnost Boršova nad Vltavou, jakožto územní společenství s přifařenými okolními obcemi, ve kterých se nacházejí sakrální stavby sloužící k liturgickým činnostem. Na základě výše popsaných faktů je hlavním cílem práce vyobrazení vývoje a současné podoby liturgického prostoru kostela sv. Jakuba Staršího. Závěrem představuje volnočasové aktivity ve farnosti, na kterých se podílí společenství farníků.
|
|
|
Interiér obchodu s módou
Humlíček, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem interiéru obchodu s módou pro do obchodního centra pro českou módní značku. Dělí se na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány vlastnosti a požadavky na interiér obchodu, zabývá se historií módy a obchodu s módou. Dále se dotýká problematiky současného obchodu s módou a vysvětluje ji na konkrétních příkladech. V praktické části se nachází rešerše současných obchodů s módou v české republice i zahraničí. Dále jsou definované konkrétní požadavky imaginárního investora a na základě těchto požadavků se zohledněním bezpečnosti, funkčnosti a estetiky je navržen interiér obchodu s módou. Návrh je vytvořen od prvotních skic až po finální vizualizace a výkresovou dokumentaci, celý projekt je tvořen tak aby jej případně bylo možné realizovat.
|
|
|
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
|
|
|
Nábytek, design, funkce a výtvarné umění
Grocholová, Magdaléna ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Grendelová, Erika (oponent)
ANOTACE: Ve své práci se věnuji problematice nábytku od dob jeho počátečního utváření až po současnost. Zaměřuji se na charakteristické rysy v jednotlivých historických obdobích a jeho vývoj v určitých společenských vrstvách. V textu se dotýkám tématu restaurování, oprav a zamýšlím se nad využitím starožitného nábytku v dnešní době. Neopomíjím ani moderní způsoby projevu návrhářů či designérů a uspořádání domácnosti dle učení Feng shui. V části mé bakalářské práce se také věnuji zobrazení nábytku ve výtvarném umění od 16. do 19. století. Didaktická část práce je zaměřena na výtvarnou výchovu jako předmět na prvním stupni základní školy. V této didaktické části se mimo jiné objevuje mé vlastní vyjádření námětu pro hodinu výtvarné výchovy. Cílem práce je vytvořit souhrn obecných poznatků z oblasti nábytku se zaměřením na jeho historii. Ale i pohled do nitra nábytkářství z výtvarné perspektivy. Klíčová slova: Nábytek, historický sloh, interiér, design, dřevo, výtvarné umění, výtvarná výchova
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Postmodern interior design in 1970s and 1980s: Differences and Parallels between Czechoslovakia and Italy
Komarova, Sofya ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postmoderním designovým nábytkem a interiéry 80. - 90. let 20. století v Itálii a Československé republice. Prozkoumá, jak italské řemeslo změnilo svět designu nábytku, zejména jak se odráželo v Československém nábytkovém designu v letech 1970 až 1980 na příkladech výstav z obou zemí. Klíčová slova Design, postmodernismus, nábytek, interiér, 70. - 80. léta 20. století, Itálie, Československo, výstava.
|
|
|
Design minikaravanu
Lob, Dominik ; Paliatka, Peter (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá designem exteriéru a interiéru minikaravanu. Výsledný návrh je vytvořen s ohledem na poznatky z designérské a technické analýzy a přináší osobitý designérský přístup k řešení problematiky. Hlavním cílem práce bylo vyřešit ergonomické a tvarové problémy a zpopularizovat minikaravan na evropském trhu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.