|
|
Fenomen bezdomovectví v kontextu nabídky sociálních služeb města Benešov
Tulachová, Blanka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s nabídkou nově vzniklých sociálních služeb pro bezdomovce ve městě Benešov na podkladě teoretických znalostí a informací o fenoménu bezdomovectví. Ukázání vlivu nabídky sociálních služeb na život bezdomovce, upozornění na další souvislosti a význam formy pomoci sociálních služeb v roli nízkoprahového denního centra, noclehárny a terénních služeb pro osoby bez přístřeší. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pro jeho možnosti prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm dostatečné množství informací. Byla použita metoda případové studie. V závěru jsou shrnuty výsledky výzkumné části. Je ukázán vliv využití nabídky sociálních služeb pro bezdomovce v Benešově na kvalitu života osob bez přístřeší. Zjištěné závěry poukazují na význam pomoci a podpory, která je skrze sociální služby nabízena.
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
|
|
Representation of the House in British Fiction (1906-2009). (E.M. Forster, John Galsworthy, Simon Mawer)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britská fikce, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
|
|
| |
|
| |
|
|
Fenomén domov
Strnadová, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je fenomén domov. Práce má vést k hlubšímu zamyšlení nad problematikou domova. Cílem práce je osvětlit fenomén domova ve vztahu k dnešní době a nalézt odpovědi na otázky pojící se s domovem a s ním souvisejícím bydlením člověka na této zemi. Samotná práce je strukturována do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na starořecké kořeny pojmu domov a stručně sděluje, jak na domov nahlíží jazykovědci a jak ho vymezují vybrané společenské vědy. Druhá a třetí kapitola jsou stěžejní částí práce a věnují se detailně fenoménu domova v pojetí dvou významných fenomenologických myslitelů, českého filosofa Jana Patočky a německého filosofa Martina Heideggera. Čtvrtá kapitola přibližuje problematiku domova v básnické recepci známých českých básníků. Pátá kapitola se zamýšlí nad otázkou fenoménu domova ve vztahu k současné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.