|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
|
Česká a rakouská mediální legislativa se zaměřením na rakouský Mediální zákon
Poláková, Pavla ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
V důsledku současného, historicky bezprecedentního, rozvoje médií vyvstává pro státy Evropské unie (EU) několik zásadních otázek v oblasti jejich regulace, zejména; (i) dokáží zákonodárné orgány těchto států reagovat dostatečně pružně na technologický rozvoj a (ii) jak ovlivňuje mediální právo členských států legislativa EU? Tato práce zakládá odpovědi na zmiňované otázky na komentovaném porovnání pramenů mediálního práva v českém a rakouském ústavně-právním systému. Krom tohoto srovnání také text práce obsahuje vysvětlení základních pojmů z teorie práva a stručný exkurz do historického vývoje mediálního práva obou zemí. Pokud je autorům známo, je tato studie první prací zaměřenou na porovnání úpravy mediálního práva v ČR s úpravou v jiném členském státu EU a může sloužit jako podklad pro diskuzi o kvalitě české mediálně-právní legislativy.
|
|
| |
|
|
Ústavní soudnictví v České republice ve středoevropském kontextu
Půhoný, Ondřej ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ústavní kontroly právních norem jednak v obecném vývoji v její historické retrospektivě a dále pak popisuje její fungování v kontinentálním a anglo-americkém typu právní kultury. Samostatná část je věnována historickému vývoji na českém území od počátků ústavnosti v Rakousku resp. Rakousku-Uhersku přes její rozvoj v meziválečném období, potlačení v období nesvobody za druhé světové války a v období komunistické totality po jejím skončení, až po její obnovu po roce 1989 a následný zánik Československa. Dalším cílem této práce je stručný popis aktuálního fungování ústavního soudnictví v České republice a jeho srovnání s fungováním systémů ústavního soudnictví ve vybraných evropských zemích. Zcela závěrem jsem se zaměřil na prvky ústavní kontroly v evropském měřítku a na zhodnocení jejího významu pro právní řád a pro ochranu lidských práv a svobod. Práce je rozdělena systematicky do šesti základních okruhů. První popisuje právní stát jako ústavní stát, druhý charakterizuje ústavní soudnictví jako jednu z garancí právního státu, třetí popisuje retrospektivně historický vývoj jednak obecně a dále pak se zaměřením na území České republiky, čtvrtý nejobsáhlejší okruh se zabývá aktuálním fungováním ústavního soudnictví v České republice vč. postavení Ústavního soudu České...
|
|
| |
|
|
Podstatné náležitosti demokratického právního státu v Ústavě České republiky
Žáček, Filip ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Podstatné náležitosti demokratického právního státu v Ústavě České republiky Abstrakt Cílem této práce je co nejkomplexněji zmapovat zakotvení materie podstatných náležitostí demokratického právního státu v právním řádu České republiky, jehož primárním ohniskem je právě Ústava účinná od 1. ledna 1993. Stěžejním úkolem autora bylo vypořádat se se skutečností, že na rozdíl od ústavních norem jiných státu, v případě českého právního řádu nejsou právní instituty tvořící ve své celistvosti materiální jádro ústavy v jejím textu výslovně identifikovány. Vedle teoretického vymezení jednotlivých složek demokratického právního státu ve světle aktuálních poznatků právní vědy, přibližuje práce postupy směřující k identifikaci jednotlivých institutů zakotvených v materii ústavního práva, jež lze zahrnout do množiny nezměnitelných součástí ústavy. Za stěžejního nositele jádra podstatných náležitostí je vnímána státní idea, která individualizuje obecně platné náležitosti demokratického právního státu pro podmínky českého právního řádu. Její vývoj je zmapován od 16. století až po současnost s přihlédnutím k tomu, kdy byla, nebo naopak nebyla, zachována její kontinuita. Značný prostor je pak věnován ovlivnění materiálního jádra současného ústavního pořádku tradicí československé ústavnosti, především pak ústavní listinou z...
|
|
|
Irské referendum o zrušení osmého dodatku ústavy z roku 2018
Michálková, Kristýna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje irskému referendu v roce 2018 o zrušení ústavního dodatku, který znemožňuje provést umělé přerušení těhotenství. Jedná se o případovou studii zkoumající na příkladu konkrétního referenda pozitivní a negativní aspekty používání tohoto prvku přímé demokracie. Práce zkoumá přímou demokracii jako takovou, historicky a teoreticky ji vymezuje a věnuje se irskému politickému systému a roli referenda v něm. Dále popisuje historické milníky a důležité události potratové politiky v Irsku před rokem 2018, situaci před referendem, jeho samotnou iniciaci až po jeho oficiální vyhlášení. Práce se věnuje i postavení relevantních politických stran a katolické církve k tématu referenda, dále zkoumá hlavní kampaně podporující zrušení ústavního dodatku i ty, které jsou proti. Zahrnuty jsou i volební průzkumy, výsledky samotného referenda a jejich důsledky - jak názorové, tak legislativní. V závěru práce je toto referendum zanalyzováno a vyhodnoceno v rámci pozitivních a negativních aspektů referenda. Dvě hlavní výzkumné otázky nejsou potvrzeny ani vyvráceny. Co se týče otázky o pozitivních aspektech referenda - 3 ze 6 tvrzení jsou potvrzeny. Co se týče druhé otázky o negativních aspektech referenda - 2 ze 4 otázek jsou potvrzeny.
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století
Bartončíková, Renáta ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století Abstrakt v jazyce práce Tato diplomová práce si klade za cíl zevrubnou analýzu tohoto období a jeho kritické zhodnocení. Vychází z anglického ústavního vývoje od dob Viléma Dobyvatele a jeho shrnutí je její nedílnou součástí. Autorka práce považuje 17. století za jedno z nejvýznamnějších období, které definovalo moderní ústavnost a státní zřízení Anglie. Hlavním tématem práce je již zmíněná analýza, a to především vztahu mezi anglickými panovníky a anglickým parlamentem v průběhu 17. století. 17. století autorka definuje sporem mezi panovníkem a parlamentem založeným na základě rozdělení pravomocí, které se v čase rapidně změnilo. Důraz je kladem na fakt, že během této doby došlo k značnému omezení panovníka v jeho starobylých právech a přesunutí mnoha pravomocí do rukou parlamentu. Autorka v práci popisuje proměnu pravomocí krále i parlamentu, a to především v oblasti fiskální, v oblasti exekutivy a justice, v oblasti církevních záležitostí, zahraniční politiky a práva svolávat a rozpouštět parlament. Věnuje se také vývoji parlamentních privilegií, jako jsou svoboda projevu, dělba moci, imunita při hlasování o parlamentních návrzích zákona aj. Struktura práce se skládá z osmi kapitol, které jsou dále rozděleny do podkapitol. Rozdělení kapitol následuje logické členění...
|
|
|
Příprava a přijetí Ústavy z roku 1960 optikou československého tisku
Volčková, Dominika ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších ústavněprávních změn v československých a českých dějinách, a to pohledem tehdejšího tisku. V červenci 1960 byla přijata nová ústava, která měla potvrdit především to, že socialismus v Československu zvítězil. Triumfální dokument zakotvující mimo jiné ústřední postavení Komunistické strany Československa bylo ale potřeba lidu určitým způsobem představit. Klíčovou roli v nazírání na nově přijatou ústavu tak sehrál československý denní tisk. Dokumentoval proces od vytvoření návrhu textu v dubnu 1960 až do finálního přijetí Národním shromážděním v červenci téhož roku. Jaké informace ale čtenářům opravdu podával? A jaké metody přitom používal? V teoretické části práce se nejdříve zaměříme na historický a právní kontext, který přijetí nové ústavy předcházel. Soustředíme se i na samotný obsah dokumentu a jeho odlišnosti od Ústavy z roku 1948. Následně si charakterizujeme rozebírané mediální prostředí a přistoupíme ke kvantitativní a komparativní analýze čtyř předních deníků té doby - Rudého právo, Práce, Svobodného slova a Mladé fronty. Jaké mediální obrazy ústavy na svých stránkách vytvořily a v čem se navzájem shodují, potažmo odlišují?
|
|
| |
host ::
RSS.