|
Germinie Lacerteuxová v českých překladech
Kinská, Jana ; Šotolová, Jovanka (oponent) ; Belisová, Šárka (vedoucí práce)
Cílem této práce je srovnávací kritická analýza dvou existujících českých překladů francouzského románu bratří Goncourtů, Germinie Lacerteux (1865). V první části práce se podrobně zabýváme životem a dílem Edmonda (1822-1896) a Julese de Goncourt (1830-1870) i širším dobovým a literárním kontextem jejich tvorby, zmiňujeme se například o jejich působení v jiných oblastech než literatura, jako je výtvarné umění, literární kritika či historie, ale také odkazu v podobě Akademie Goncourt. Zvláštní pozornost je věnována jejich deníku, Journal : mémoires de la vie littéraire, v němž po dobu 45 let (1851-1896) zaznamenávali své zážitky z literárních a uměleckých kruhů a jiné postřehy a jenž je cenným zdrojem osobitě ilustrujícím tuto dobu. Vymezujeme postavení této ojedinělé autorské dvojice v rámci francouzského realismu a zdůrazňujeme její průkopnickou roli spojenou s rodícím se naturalismem. S tím jsou spojeny specifické tvůrčí metody, založené z velké části na sběru dokumentů a záznamů z různých sociálních prostředí. Následuje část věnovaná ohlasu analyzovaného románu ve Francii, kde se vzhledem k uplatnění argotu a zachycování prostředí nejnižších vrstev společnosti setkal s ostrou kritikou, ale také s hlubokým uznáním některých z literátů (Zola, Daudet, Flaubert, Hugo aj.). Příspěvek o ohlasu tohoto díla v...
|
|
Česká a francouzská recepce románů Žert a Totožnost Milana Kundery
Hašková, Barbora ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká a francouzská recepce románů Žert a Totožnost Milana Kundery se věnuje kritickému ohlasu česky psaného románu Žert z roku 1967 a francouzský psanému románu Totožnost z roku 1997. V oddíle o českém recepčním procesu prvního Kunderova románu Žert jsou každou kapitolou představeny ústřední body, kterých si dobová kritika zejména všímala. Kapitoly se týkají návaznosti románu na předchozí spisovatelovu tvorbu, motivicko-tematické stavby a kompozice, postav, zařazení knihy do literárního kontextu a následuje za nimi stručné shrnutí. V následující kapitole o frankofonní recepci jsou představeny nejvýznamnější ohlasy románu francouzskou literární kritikou s důrazem na odlišnost vnímání oproti české literární kritice. V druhé části práce je naopak na prvním místě představena nej významnější frankofonní kritika francouzský psaného románu Totožnost a za ní následuje opět představení základních rysů knihy, které byly českou kritikou zmiňovány. Jde o kapitoly týkající se zařazení knihy do kontextu Kunderova románového díla a jeho návaznosti, kompozice, narace a motivicko-tematické stavby. Recepční proces v případě románu Totožnost je ovšem komplikovanější vzhledem k absenci českého překladu románu, který sice devět let po francouzském vydání vyšel nelegálně na internetu, ale vyvolal řadu...
|
|
Prozaik Vilém Mrštík
Malá, Dominika ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Vilém Mrštík patřil k nejvýznamnějším autorům 90.let 19. století. Byl průkopníkem nového směru v literatuře - naturalismu. Zabýval se překladatelskou činností, prózou, dramatem, ale i poezií. Do povědomí veřejnosti se zapsal románem Pohádka máje a v neposlední řadě dramatem Maryša, na kterém spolupracoval i jeho bratr Alois Mrštík. Cíl: Cílem bylo zdůraznit přínos Viléma Mrštíka k vývoji české moderní prózy, zároveň také seznámit se s jeho životem, důvěrnými přáteli a s jeho literární tvorbou.
|
|
Polská poezie a její překladatelé ve Slovanském přehledu v letech 1899-1930
Kramarzová, Barbara ; Pajak, Aleksandra (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Literární kontakty mezi Čechy a Poláky se v překladatelské oblasti odvíjely již od počátku 16. století, kdy vznikají v Čechách první překlady z polštiny. Byly to z počátku překlady pranostik a kalendářů, avšak za první ucelený překlad z polštiny se považuje až Kronyka turecká Michala Konstantyna z Ostrowice z roku 1541. Polské překlady byly vůbec prvními ze slovanských jazyků v českém prostředí. Od druhé poloviny 16. století počet překladů stoupal. Češi jevili značný zájem o polskou literaturu, avšak české publikum dostávalo do rukou překlady mnohdy nepříliš významných polských literátů. Díla talentovaných autorů, jakým byl např. renesanční básník Mikolaj Rej z Naglowic, se dostala do Čech až koncem 16. století a neměla v Čechách příliš velký ohlas. Výběr autorů byl totiž závislý na společenské, hospodářské a kulturní situaci v Čechách, která byla v Polsku značně odlišná. (...)
|
|
Ruské překlady románu A Clockwork Orange A. Burgesse
Václavová, Andrea ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Diplomová práce Ruské překlady románu A Clockwork Orange A. Burgesse (v češtině existuje román pod názvem Mechanický pomeranč) se zabývá problematikou překladu ruského lexika použitého v anglicky psané knize do ruského jazyka a otázkou zachování estetické hodnoty originálu v překladech. Hlavní část práce tvoří jazyková a literární analýza originálu i jeho tří existujících ruských překladů a jazykovoliterárněvědné porovnání těchto verzí románu, které v Rusku vyšly pod názvem «Заводной апельсин». Na první pohled působí nejzdařileji překlad J. Sinělščikova, který překládá ruské výrazy použité v anglickém jazyce anglicismy a amerikanismy. Až po přečtení celé knihy si čtenář uvědomí, že autor tohoto překladu obsah původní předlohy lehce přetvořil a tím pozměnil celkový ráz díla, tj. nezachoval estetickou hodnotu anglického románu. Oproti tomu nenápadnější překlad E. V. Nětěsovové, která přepisuje rusismy originálu pomocí zmateného systému latinky a azbuky, zachovává uměleckou hodnotu Burgessova románu asi nejlépe ze všech. Paradoxně nejčastěji vydávaný překlad V. Bošnjaka je nenápaditý a přehnaně vulgární. Bošnjakův překlad vůbec neumožňuje ruským čtenářům poznat a správně pochopit smysl Burgessova románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Židovská poutní místa na Blízkém východě a v Egyptě v hebrejské cestopisné literatuře 12.-16. století
Boušek, Daniel ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Cílem předložené práce je objasnit postavení a úlohu středověkých poutních míst na Blízkém východě a v Egyptě v náboženském životě židovské společnosti na základě hebrejské cestopisné literatury 12. až 16. století. Tento záměr se pojí se snahou o historický náčrt tří rozličných projevů poutě: poutě (alija le- regel) do Svaté země (Erec Jisra'el), poutě za účelem usazení se v Erec Jisra'eli (alija), a především kultu svatých míst (zijára), které však společně představovaly a vyjadřovaly jeden aspekt, jímž byl vztah Židů k Erec Jisra' eli v daném období. Práce se soustředí na proměnu, vývoj a vzájemné ovlivňování těchto tří jevů, při němž se stýkaly tradice Židů ze Západu i z Východu, a jejich odraz v hebrejské cestopisné literatuře. Hlavní prameny práce tvoří cestopisy židovských poutníků a seznamy svatých míst, avšak vedle těchto zdrojů disertace bohatě využívá i dokumenty z Káhirské genízy, obsahující soukromou nebo obchodní korespondenci, a v neposlední řadě i hebrejská díla historické a literární povahy. K těmto primárním židovským pramenům můžeme přiřadit arabská literární a historická díla, která sporadicky přinášejí zprávy o židovských svatých místech a jejich pouti. Z arabské historické literatury poskytují nejcennější zdroj informací o dějinách Židů a jejich sakrálních stavbách al-Maqrízí a...
|
|
Básníci Charles Cros, Tristan Corbière a Jules Laforgue v pojetí Vladimíra Holana
Valentová, Lenka ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se zabývá francouzskými umělci z generace prokletých básníků Charlesem Crosem, Tristanem Corbièrem a Julesem Laforguem v pojetí českého básníka, překladatele a frankofila Vladimíra Holana. První část je věnována dlouholeté tradici česko-francouzských literárních vztahů, ve druhé části se práce zabývá literárně-teoretickým pozadím francouzské a české poezie a také pohledem literární kritiky na studované symbolistně-dekadentní básníky spolu s Holanem. Třetí část rozebírá básnická univerza a konkrétní originální znění básní, jejichž překlad Vladimírem Holanem dále analyzuje. Současně také hodnotí styčné prvky tvorby vybraných francouzských básníků s tvorbou překladatelovou a posuzuje Holanovo překladatelské počínání při transponování francouzských básní do českého jazykového prostředí.
|
|
The face is afoot. Zobrazení Sherlocka Holmese v Českých zemích
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá vývojem zobrazení Sherlocka Holmese na území Čech, a to v knižních ilustracích, komiksu, divadle a filmu. Vychází z dnešní obecně rozšířené představy o vzhledu této literární postavy a ukazuje, jak se tato představa utvářela. Zaměřuje se na předměty, díky kterým je dnes Holmes snadno rozpoznatelný a vysvětluje, kdy a jak byly přidány do Holmesova světa. Práce rozebírá jednotlivá období podle chronologického pořádku. Nejprve se zaměřuje na to, jak vypadal Holmes podle povídek Arthura Conana Doylea, v původních anglických ilustracích a dramatizacích. Následně sleduje tento vývoj na území Čech od prvních překladů Doyleových povídek až do současnosti. Úkolem práce je také shromáždit a vytvořit seznam všech dostupných zobrazení Sherlocka Holmese vytvořených českými autory nebo pro české prostředí.
|
|
Olga Krijtová
Hlaváčková, Hana ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Práce se zabývá překladatelkou z nizozemštiny Olgou Krijtovou (1931-2013), kterou představuje v kontextu recepce nizozemské literatury v českém kulturním prostředí. V rámci mapování kontextu porovnává českou a nizozemskou kulturu z translatologického hlediska, nastiňuje vývoj česko-nizozemských vztahů, historii překládání literatury z nizozemského do českého jazyka i vývoj a stav současné české nederlandistiky. Olga Krijtová se ve dvacátém století zásadní měrou podílela na zprostředkovávání nizozemské literatury českému příjemci. Práce zjišťuje, kolik překladů z období mezi lety 1957-2016 pochází od Olgy Krijtové či od jejích studentů. Dále shrnuje její pedagogické a lingvistické počiny. Hlavní zájem je soustředěn na překladatelskou činnost, v empirické části práce je provedena translatologická analýza za účelem prozkoumání překladatelského stylu Olgy Krijtové a následné interpretace překladatelských strategií a postupů. Práce se snaží zhodnotit celkový přinos Olgy Krijtové v rámci recepce nizozemské literatury v české kultuře i v rámci české nederlandistiky. Klíčová slova: Olga Krijtová, překlady z nizozemštiny, literární překlad, nederlandistika, translatologická analýza
|
|
John Wyclif, Jan Hus a Martin Luther jako apokalyptičtí proroci
Šárovcová, Martina
Iluminované hudební rukopisy, které vznikaly v Čechách a na Moravě v 16. století pro utrakvistická literátská bratrstva, představují početný soubor dochovaných předbělohorských artefaktů. K pravidelně iluminovaným incipitům těchto rukopisů patřil i introitus ke svátku českých mučedníků Jana Husa a Jeronýma Pražského. Několik iluminací ze třetí čtvrtiny 16. století reprezentuje unikátně doloženou ikonografii Jana Husa. Uspořádáním a výběrem námětů se k těmto rukopisům řadí i první díl Malostranského graduálu z let 1569 až 1572 (Praha, Národní knihovna, sign. XVII A 3), kde byly v borduře kompozičně propojeny postavy Jana Viklefa křesajícího jiskru, Jana Husa zapalujícího snítkou svíčku a Martina Luthera s pozvednutou planoucí pochodní. S ohledem na jiné méně známé literární a vizuální varianty motivu rozžíhání světla je námět interpretován ve shodě s výkladem biblických veršů 11. kapitoly novozákonní Apokalypsy o povolání dvou svědků a proroků na počátku konce světa (Zj 11, 3–4). Postavy Jana Viklefa, Jana Husa a Martina Luthera lze interpretovat v eschatologických souvislostech očekávání druhého příchodu Krista jako apokalyptické proroky povolané Bohem a svědky (evangelické) pravdy, kteří přinášejí světlo do temnoty posledního času.
|
host ::
