|
| |
|
|
Polská poezie a její překladatelé ve Slovanském přehledu v letech 1899-1930
Kramarzová, Barbara ; Pajak, Aleksandra (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Literární kontakty mezi Čechy a Poláky se v překladatelské oblasti odvíjely již od počátku 16. století, kdy vznikají v Čechách první překlady z polštiny. Byly to z počátku překlady pranostik a kalendářů, avšak za první ucelený překlad z polštiny se považuje až Kronyka turecká Michala Konstantyna z Ostrowice z roku 1541. Polské překlady byly vůbec prvními ze slovanských jazyků v českém prostředí. Od druhé poloviny 16. století počet překladů stoupal. Češi jevili značný zájem o polskou literaturu, avšak české publikum dostávalo do rukou překlady mnohdy nepříliš významných polských literátů. Díla talentovaných autorů, jakým byl např. renesanční básník Mikolaj Rej z Naglowic, se dostala do Čech až koncem 16. století a neměla v Čechách příliš velký ohlas. Výběr autorů byl totiž závislý na společenské, hospodářské a kulturní situaci v Čechách, která byla v Polsku značně odlišná. (...)
|
|
|
Podoby předmětů v moderní lyrice
Hankiewicz, Jakub ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Pajak, Aleksandra (oponent) ; Jareš, Michal (oponent)
Podoby předmětů v moderní lyrice Mgr. Jakub Hankiewicz Abstrakt Na počátku dvacátého století dochází v lyrice k obratu k předmětu, na jehož počátek se tradičně kladou Rilkovy Nové básně. Nejde o to, že by se dříve každodenní předměty v poezii neobjevovaly, ale nastupující tendence zachází s předmětem jinak než předchozí generace. Tato disertace popisuje některé aspekty této proměny za pomoci teorie věci Billa Browna. Červenou nití práce je sledování básnických prostředků, které evokují takové soustředění k předmětu, že vychází najevo jeho záhadnost a neznámost. Věc je v každém okamžiku ještě něčím jiným, než čím se nám v dané chvíli vyjevuje, a básník využívá specifické prostředky proto, aby čtenář při čtení básní o věcech tuto skutečnost zakoušel. Materiálem práce je tvorba českých a polských autorů čtyřicátých a padesátých let dvacátého století. Jde o období, kdy určitá vlna obratu k předmětu ve středoevropské lyrice vrcholí a projevuje se napříč národními literaturami. Zatímco v Polsku se o autorech této tendence píše v kontextu obratu o věci, v Čechách se o básních o věcech donedávna příliš nepojednávalo. Práce proto ve svém vedlejším cíli poukazuje na projevy tendence obratu k předmětu v české lyrice a poukazuje na podobnosti s rysy básní polských autorů. Klíčová slova lyrika, věc, předmět, Skupina 42,...
|
|
|
Polská poezie a její překladatelé ve Slovanském přehledu v letech 1899-1930
Kramarzová, Barbara ; Pajak, Aleksandra (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Literární kontakty mezi Čechy a Poláky se v překladatelské oblasti odvíjely již od počátku 16. století, kdy vznikají v Čechách první překlady z polštiny. Byly to z počátku překlady pranostik a kalendářů, avšak za první ucelený překlad z polštiny se považuje až Kronyka turecká Michala Konstantyna z Ostrowice z roku 1541. Polské překlady byly vůbec prvními ze slovanských jazyků v českém prostředí. Od druhé poloviny 16. století počet překladů stoupal. Češi jevili značný zájem o polskou literaturu, avšak české publikum dostávalo do rukou překlady mnohdy nepříliš významných polských literátů. Díla talentovaných autorů, jakým byl např. renesanční básník Mikolaj Rej z Naglowic, se dostala do Čech až koncem 16. století a neměla v Čechách příliš velký ohlas. Výběr autorů byl totiž závislý na společenské, hospodářské a kulturní situaci v Čechách, která byla v Polsku značně odlišná. (...)
|
|
| |
host ::
RSS.