|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historický vývoj povolání nutričního terapeuta
Krajíčková, Květa ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Říhová, Milada (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje vývoj profesionalizace činnosti nutričních terapeutů a jejich předchůdců. Pozornost je věnována zejména souvislostem s dalšími zdravotnickými obory (ochrana veřejného zdraví, ošetřovatelství, lékařství), je nastíněn i vývoj péče o výživu z hlediska těchto profesí. Obsahem práce jsou i otázky názvů a obsahu profese, její regulace, vzdělávání a profesního sdružování. Práce je teoretického charakteru, využívá zejména metod historického výzkumu. Byly zpracovány zejména prameny ze starší odborné literatury, soudobých odborných časopisů, rozhovor s pamětnicí a informace z dalších zdrojů. K porovnání s relevantními historickými informacemi je v práci popsána stávající pozice nutričních terapeutů, zejména možnosti studia oboru, kompetencí a profesního uplatnění.
|
|
|
Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati.
Symerská, Ilona ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati se zabývá podnikovým a odborným vzděláváním zavedeným od dvacátých let minulého století firmou Baťa ve Zlíně. Baťův vzdělávací systém je popsán v tehdejším hospodářském a sociálním kontextu a jsou rozebrány demografické, hospodářské, podnikové, geografické a technické faktory, které se ukázaly jako klíčové pro jeho vznik. Diplomová práce dále identifikovala ideové zdroje podnikového vzdělávání - tj. podnikové edukační systémy v USA (provozované ve firmách Henryho Forda a Miltona Herscheye) a zaměřila se na důvody úspěšného přenosu těchto zámořských vzorů do prostředí tehdejšího Československa. Práce také analyzuje hlavní cíle, které zavedením podnikového vzdělávání firmy sledují. Práce se dále věnuje jednotlivým druhům Baťových škol, popisuje jejich genezi a vztah ke státnímu vzdělávacímu systému. Podrobněji je rozebrán vývoj pokusného školství na Zlínsku a jeho organizace včetně programů výuky. Součástí práce je rovněž analýza Baťova sociálního programu, který se dotkl veškerých odvětví a činností, ve kterých se Tomáš Baťa v průběhu svého život angažoval. Klíčová slova: podnikové vzdělávání, odborné vzdělávání, edukační systém, Baťovo školství, pokusné školství, Tomáš Baťa, Baťova škola práce, Masarykova pokusná...
|
|
|
Komparace názorů studentů a učitelů na přínos odborného vzdělávání pro další uplatnění absolventů
Chocholoušová, Michaela ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje odbornému vzdělávání v ČR, konkrétně komparaci názorů studentů a učitelů na přínos odborného vzdělávání pro další uplatnění absolventů. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejdříve zaobírá diskuzí na téma odborné vs. všeobecné vzdělávání na filozofické i empirické úrovni. Zmiňuje se také o specificích střední Evropy z hlediska této diskuze. Dále je představen systém odborného vzdělávání ČR, včetně své historie a aktuálních otázek. Poskytnuta jsou také statistická data o změnách účasti ve vzdělávací po roce 1989 a o úspěšnosti absolventů SOŠ na pracovním trhu a v terciárním vzdělávání. Praktická část je věnována rozhovorům se studenty a učiteli a soustřeďuje se zejména na jejich názory na SOŠ a její vliv na budoucí uplatnění absolventů.
|
|
|
Proč učňák? Volba střední školy u žáků prvních ročníků učňovských oborů a jejich vztah ke škole a ke vzdělávání.
Jirát, Daniel ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem volby středního odborného učiliště. Přes popis důležitých teorií spjatých se vzděláváním a deskripcí českého vzdělávacího systému se dostává k analýze založené na kvalitativních rozhovorech, které byly zpracovány podle zásad zakotvené teorie. Skrze tyto rozhovory je popsán proces výběru střední školy a vztah k ní. V této části jsou rovněž okrajově použita data z výzkumu OECD PISA 2012 za účelem poskytnutí dodatečného kontextu. Práce dochází k závěru, že volba, kterou učinili učni a učnice, byla výrazným způsobem limitována a že tyto limity měly především sociální povahu. Tyto závěry jsou vztaženy i k celkovému kontextu vysoce diferenciovaného českého vzdělávacího systému Klíčová slova vzdělávání, kvalitativní výzkum, učňovské školství, odborné vzdělávání, volba střední školy, vztah ke škole
|
|
| |
host ::
RSS.