|
|
Manažerské styly v různých fázích životního cycklu společnosti svptokladem Applu
Pleshakova, Elena ; Pichanič, Mikuláš (vedoucí práce)
Teorie managementu prošla již od devatenáctého století a velkých myslitelů jakými byli Frederick Taylor nebo Henri Fayol mnoha výraznými změnami. Každý nový odborník se snažil vyvinout novou teorie a po každém takovém pokuse vyvstalo pro management mnoho otázek a výzev. Ani ke dnešnímu dni nebyla ucelena jediná teorie, která by byla univerzálně přijata. Každý kontemporální manažerský koncept tvrdí že je tím jediným správným, aniž by dával jasnou odpověď na to, jak správně a účinně vést společnost a její zaměstnance. Ve dnešním světě nestačí být vzdělán a zvládat obor financí, účetnictví či obchodu k tomu aby jedinec mohl vést dotyčné oddělení či celou společnost. Manažerovat znamená pracovat s lidmi, ze kterých je každý vybaven určitými znalostmi a co více hodnoty, zájmy a svým vlastním způsobem jak konat práci. Moderní zdroje poukazují na potřebu vybrat si správný styl vedení, avšak, různé zdroje si často protiřečí v tom co to znamená být "ideálním manažerem". Ke studijním účelům byla použita nejrozšířenější a nejznámější metodologie manažerských stylů předloženými různými manažerskými školami. Různé teorie jsou spojené a kombinované do uceleného modelu který vyplývá jak z psychologických aspektů lidské povahy tak z funkcí které by každý manažer měl ovládat.
|
|
|
Emoční charakteristiky osobnosti a jejich vliv na vybrané aspekty komunikace v organizaci
Bednářová, Monika ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Balgová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, zda emoční charakteristiky osobnosti mají vliv na vybrané aspekty komunikace v konkrétní organizaci. V rámci výzkumu jsou emoční charakteristiky zastoupeny emoční inteligencí zkoumanou na základě jejích klíčových složek, sociability a emocionální stability. Stav komunikace je zjišťován z hlediska její obsahové a vztahové stránky. Výzkum má za cíl sledovat míru přítomnosti jednotlivých složek emoční inteligence na vybraném pracovišti a stejně tak vnímanou kvalitu jednotlivých složek komunikace; tato fakta jsou shrnuta a vyhodnocena. Následovně jsou hodnoceny vztahy mezi jednotlivými složkami. Data potřebná pro výzkum jsou získána pomocí dotazníkového šetření v organizaci X. Pro sestavení dotazníku je použit výběr z psychologických metodik (dotazníků) popsaný v metodologickém postupu. V závěru této práce jsou shrnuty výsledky, nejdůležitější poznatky a také doporučení pro organizaci X, v níž je výzkum prováděn.
|
|
|
Emoční inteligence a možnosti jejího poznávání a uplatnění
Maršálek, Jan ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se ve své teoretické části zaměřuje na popsání základ- ních charakteristik konceptu emoční inteligence. Jsou zde shrnuty dva základní teoretické přístupy k emoční inteligenci, přístup Mayera & Sa- loveye (1997) a přístup Golemanův (2000, 2011). Jsou přiblíženy některé používané metody měření emoční inteligence a zmíněny principální vý- hrady vůči měření EI jako takovému. Je stručně pojednáno o praktickém uplatnění emoční inteligence a teoretických možnostech jejího rozvíjení. Empirická část shrnuje poznatky z kombinovaného kvantitativně-kva- litativního výzkumu, realizovaného na vzorku skautských vedoucích. Za pomoci metody MSCEIT (Mayer et al., 2012) bylo zjištěno, že skautští ve- doucí dosahují ve srovnání se standardizačním vzorkem signifikantně niž- šího skóru EQ v celkové EI, v dílčí větvi Strategická EI a v subškálách Vyu- žití emocí a Porozumění emocím. Naopak v subškále Řízení emocí dosáhli skautští vedoucí signifikantně vyššího skóru EQ ve srovnání s obecnou populací. Výstupy kvalitativního šetření jsou v přímém rozporu s kvantitativ- ními výstupy; respondenti se jednomyslně shodli, že skautská výchova přispěla k jejich emoční vyzrálosti, a udávají mnoho konkrétních příkladů a vazeb mezi skautingem a rozvojem emoční inteligence. Možná...
|
|
|
Sociální dovednosti u žáků základních škol a víceletých gymnázií
Lukáš, Richard ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Komárek, Tomáš (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra psychologie Richard Lukáš Sociální dovednosti a emoční inteligence u žáků základních škol a víceletých gymnázií (bakalářská práce) Vedoucí práce: PhDr. David Čáp, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt: Víceletá gymnázia jsou v českém vzdělávacím systému vnímána jako elitní vzdělávací instituce poskytující akademické vzdělání a připravující na vysokou školu. Studenti gymnázia jsou vzděláváni v akademicky a sociálně homogenním prostředí. Cílem této práce je představit návrh výzkumu, který ověří, zdali se liší úroveň sociálních dovedností a emoční inteligence žáků 2. stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia. Práce je postavena na hypotéze, že heterogenní složení žáků na základní škole má ve srovnání s homogenní skladbou studentů na gymnáziu vliv na rozvoj těchto dovedností. Oporou pro toto tvrzení je teorie mezi- skupinového kontaktu a další teorie. Prostředí nižšího sekundárního stupně vzdělávání je charakterizováno z pohledu vývojové psychologie i skrze srovnání sociálně psychologického prostředí základní školy a víceletého gymnázia. V rámci návrhu výzkumného designu představuji longitudinální výzkum, který využívá dotazníky Social Skills Improvement System, MSCEIT, Klima školní třídy, B-3 a další metody pro kontrolu možných intervenujících...
|
|
|
Emoční inteligence a strategie zvládání stresu u zdravotnických záchranářů
Sarisová, Kristina ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá emoční inteligencí a strategiemi zvládání stresu u zdravotnických záchranářů. Teoretická část podává informace o emoční inteligenci, o jejich modelech a možnostech měření. Poté je pojednáno o strategiích zvládání stresu, o jejích historických a teoretických přístupech, o typech těchto strategií a také o metodách, pomocí nichž zjišťujeme užívání konkrétního copingového stylu. Dále je popsána náplň profese zdravotnického záchranáře, kvalifikační požadavky pro výkon této profese a také kompetence a osobnostní charakteristiky záchranářů. Cílem empirické části práce je kvantitativně zmapovat míru emoční inteligence u záchranářů, preferenci copingových stylů u této populace a vzájemné souvislosti mezi těmito dvěma proměnnými.
|
|
|
Projevy emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Název práce: Projevy emocí ve tváři Autor: Bc. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. Abstrakt: Práce se zabývá projevy emocí ve tváři, předkládá krátký úvod do problematiky emocí jakožto jedné z kognitivních funkcí, v rámci kterého vymezuje tento termín, klasifikuje emoce a jejich patologie a stručně shrnuje různé teorie emocí. Větší prostor teoretické části je věnován základním emocím a jejich projevům ve tváři, stejně jako schopnosti je rozpoznávat a napodobovat. Teoretická část je uzavřena tématikou emoční inteligence jako jednotícího prvku, který vyzdvihuje důležitost této problematiky. Empirická část je zaměřena na zkoumání především dvou schopností spojených s projevy emocí ve tváři, konkrétně jejich rozpoznáváním a nápodobou, dále pak souvislostí těchto schopností s dalšími znaky jako je pohlaví, vzdělání či sebeodhady. Hlavním zjištěním a výsledkem této práce je, že mezi oběma schopnostmi existuje statisticky významná souvislost (ρ=0,35; α=0,05). Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve tváři, rozpoznávání emocí, nápodoba emocí, emoční inteligence, poruchy emocí
|
|
|
Souvislost emoční inteligence a stylu řešení konfliktu
Kučová, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vztahu emoční inteligence a stylů řešení konfliktních situací. V teoretické části je nejprve představen konstrukt emoční inteligence, jeho nejvýznamnější teoretické koncepce a přístupy k jeho měření, a poté jsou shrnuty argumenty z probíhající odborné debaty o relevanci a validitě tohoto konceptu. Dále je v kontextu interpersonálních konfliktů představena teorie a typologie konfliktních stylů jednotlivce a způsoby jejich měření, a také poznatky o diferencích v konfliktních stylech. Po představení obou konceptů jsou prezentovány stávající poznatky o jejich vzájemném vztahu. V empirické části je pak testován vztah dvou dimenzí emoční inteligence, porozumění emocím a emočního managementu, s konfliktními styly. Získané výsledky nejsou jednoznačné. Zatímco u emočního porozumění nebyl žádný vztah ke konfliktním stylům zjištěn, u emočního managementu byl identifikován negativní vztah s vyvážeností repertoáru konfliktních stylů a negativní vztah s mírou využití vztahu spolupráce.
|
|
|
Strategie zvládání stresu ve vztahu k emoční inteligenci u vězeňských dozorců
Rychnovská, Simona ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím stresu a emoční inteligence. Nejprve je pojednáno o významných teoriích stresu, copingových strategiích a odolnosti. Dále jsou předkládány a podrobněji popsány metody zjišťování strategií zvládání stresu. V další kapitole je popsán syndrom vyhoření a příčiny jeho vzniku. Kapitola emoční inteligence se zabývá teoretickými vstupy této problematiky a stejně jako u stresu jsou i v této kapitole předloženy metody zjišťující emoční inteligenci. Poslední kapitola je zaměřena na osobnost vězeňského dozorce a kvalifikační požadavky na tuto profesi. Empirická část se věnuje výzkumu emoční inteligence a strategií zvládání stresu u vězeňských dozorců. Následně jsou zhodnoceny výstupy, kvantitativně zpracovány výsledky těchto dvou proměnných a korelaci mezi nimi.
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
host ::
RSS.