|
|
Emoční charakteristiky osobnosti a jejich vliv na vybrané aspekty komunikace v organizaci
Bednářová, Monika ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Balgová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, zda emoční charakteristiky osobnosti mají vliv na vybrané aspekty komunikace v konkrétní organizaci. V rámci výzkumu jsou emoční charakteristiky zastoupeny emoční inteligencí zkoumanou na základě jejích klíčových složek, sociability a emocionální stability. Stav komunikace je zjišťován z hlediska její obsahové a vztahové stránky. Výzkum má za cíl sledovat míru přítomnosti jednotlivých složek emoční inteligence na vybraném pracovišti a stejně tak vnímanou kvalitu jednotlivých složek komunikace; tato fakta jsou shrnuta a vyhodnocena. Následovně jsou hodnoceny vztahy mezi jednotlivými složkami. Data potřebná pro výzkum jsou získána pomocí dotazníkového šetření v organizaci X. Pro sestavení dotazníku je použit výběr z psychologických metodik (dotazníků) popsaný v metodologickém postupu. V závěru této práce jsou shrnuty výsledky, nejdůležitější poznatky a také doporučení pro organizaci X, v níž je výzkum prováděn.
|
|
|
Emoční inteligence a možnosti jejího poznávání a uplatnění
Maršálek, Jan ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se ve své teoretické části zaměřuje na popsání základ- ních charakteristik konceptu emoční inteligence. Jsou zde shrnuty dva základní teoretické přístupy k emoční inteligenci, přístup Mayera & Sa- loveye (1997) a přístup Golemanův (2000, 2011). Jsou přiblíženy některé používané metody měření emoční inteligence a zmíněny principální vý- hrady vůči měření EI jako takovému. Je stručně pojednáno o praktickém uplatnění emoční inteligence a teoretických možnostech jejího rozvíjení. Empirická část shrnuje poznatky z kombinovaného kvantitativně-kva- litativního výzkumu, realizovaného na vzorku skautských vedoucích. Za pomoci metody MSCEIT (Mayer et al., 2012) bylo zjištěno, že skautští ve- doucí dosahují ve srovnání se standardizačním vzorkem signifikantně niž- šího skóru EQ v celkové EI, v dílčí větvi Strategická EI a v subškálách Vyu- žití emocí a Porozumění emocím. Naopak v subškále Řízení emocí dosáhli skautští vedoucí signifikantně vyššího skóru EQ ve srovnání s obecnou populací. Výstupy kvalitativního šetření jsou v přímém rozporu s kvantitativ- ními výstupy; respondenti se jednomyslně shodli, že skautská výchova přispěla k jejich emoční vyzrálosti, a udávají mnoho konkrétních příkladů a vazeb mezi skautingem a rozvojem emoční inteligence. Možná...
|
|
|
Sociální dovednosti u žáků základních škol a víceletých gymnázií
Lukáš, Richard ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Komárek, Tomáš (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra psychologie Richard Lukáš Sociální dovednosti a emoční inteligence u žáků základních škol a víceletých gymnázií (bakalářská práce) Vedoucí práce: PhDr. David Čáp, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt: Víceletá gymnázia jsou v českém vzdělávacím systému vnímána jako elitní vzdělávací instituce poskytující akademické vzdělání a připravující na vysokou školu. Studenti gymnázia jsou vzděláváni v akademicky a sociálně homogenním prostředí. Cílem této práce je představit návrh výzkumu, který ověří, zdali se liší úroveň sociálních dovedností a emoční inteligence žáků 2. stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia. Práce je postavena na hypotéze, že heterogenní složení žáků na základní škole má ve srovnání s homogenní skladbou studentů na gymnáziu vliv na rozvoj těchto dovedností. Oporou pro toto tvrzení je teorie mezi- skupinového kontaktu a další teorie. Prostředí nižšího sekundárního stupně vzdělávání je charakterizováno z pohledu vývojové psychologie i skrze srovnání sociálně psychologického prostředí základní školy a víceletého gymnázia. V rámci návrhu výzkumného designu představuji longitudinální výzkum, který využívá dotazníky Social Skills Improvement System, MSCEIT, Klima školní třídy, B-3 a další metody pro kontrolu možných intervenujících...
|
|
|
Emoční inteligence a strategie zvládání stresu u zdravotnických záchranářů
Sarisová, Kristina ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá emoční inteligencí a strategiemi zvládání stresu u zdravotnických záchranářů. Teoretická část podává informace o emoční inteligenci, o jejich modelech a možnostech měření. Poté je pojednáno o strategiích zvládání stresu, o jejích historických a teoretických přístupech, o typech těchto strategií a také o metodách, pomocí nichž zjišťujeme užívání konkrétního copingového stylu. Dále je popsána náplň profese zdravotnického záchranáře, kvalifikační požadavky pro výkon této profese a také kompetence a osobnostní charakteristiky záchranářů. Cílem empirické části práce je kvantitativně zmapovat míru emoční inteligence u záchranářů, preferenci copingových stylů u této populace a vzájemné souvislosti mezi těmito dvěma proměnnými.
|
|
|
Projevy emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Název práce: Projevy emocí ve tváři Autor: Bc. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. Abstrakt: Práce se zabývá projevy emocí ve tváři, předkládá krátký úvod do problematiky emocí jakožto jedné z kognitivních funkcí, v rámci kterého vymezuje tento termín, klasifikuje emoce a jejich patologie a stručně shrnuje různé teorie emocí. Větší prostor teoretické části je věnován základním emocím a jejich projevům ve tváři, stejně jako schopnosti je rozpoznávat a napodobovat. Teoretická část je uzavřena tématikou emoční inteligence jako jednotícího prvku, který vyzdvihuje důležitost této problematiky. Empirická část je zaměřena na zkoumání především dvou schopností spojených s projevy emocí ve tváři, konkrétně jejich rozpoznáváním a nápodobou, dále pak souvislostí těchto schopností s dalšími znaky jako je pohlaví, vzdělání či sebeodhady. Hlavním zjištěním a výsledkem této práce je, že mezi oběma schopnostmi existuje statisticky významná souvislost (ρ=0,35; α=0,05). Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve tváři, rozpoznávání emocí, nápodoba emocí, emoční inteligence, poruchy emocí
|
|
|
Souvislost emoční inteligence a stylu řešení konfliktu
Kučová, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vztahu emoční inteligence a stylů řešení konfliktních situací. V teoretické části je nejprve představen konstrukt emoční inteligence, jeho nejvýznamnější teoretické koncepce a přístupy k jeho měření, a poté jsou shrnuty argumenty z probíhající odborné debaty o relevanci a validitě tohoto konceptu. Dále je v kontextu interpersonálních konfliktů představena teorie a typologie konfliktních stylů jednotlivce a způsoby jejich měření, a také poznatky o diferencích v konfliktních stylech. Po představení obou konceptů jsou prezentovány stávající poznatky o jejich vzájemném vztahu. V empirické části je pak testován vztah dvou dimenzí emoční inteligence, porozumění emocím a emočního managementu, s konfliktními styly. Získané výsledky nejsou jednoznačné. Zatímco u emočního porozumění nebyl žádný vztah ke konfliktním stylům zjištěn, u emočního managementu byl identifikován negativní vztah s vyvážeností repertoáru konfliktních stylů a negativní vztah s mírou využití vztahu spolupráce.
|
|
|
Strategie zvládání stresu ve vztahu k emoční inteligenci u vězeňských dozorců
Rychnovská, Simona ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím stresu a emoční inteligence. Nejprve je pojednáno o významných teoriích stresu, copingových strategiích a odolnosti. Dále jsou předkládány a podrobněji popsány metody zjišťování strategií zvládání stresu. V další kapitole je popsán syndrom vyhoření a příčiny jeho vzniku. Kapitola emoční inteligence se zabývá teoretickými vstupy této problematiky a stejně jako u stresu jsou i v této kapitole předloženy metody zjišťující emoční inteligenci. Poslední kapitola je zaměřena na osobnost vězeňského dozorce a kvalifikační požadavky na tuto profesi. Empirická část se věnuje výzkumu emoční inteligence a strategií zvládání stresu u vězeňských dozorců. Následně jsou zhodnoceny výstupy, kvantitativně zpracovány výsledky těchto dvou proměnných a korelaci mezi nimi.
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
|
|
Význam rozvíjení emoční inteligence na 1. stupni základních škol
Rázková, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rozvíjení emoční inteligence na 1. stupni základní školy a klade si za cíl popsat strategie, metody a formy práce, které jsou efektivní ve výchově k emoční inteligenci žáků. V teoretické části vymezuje pojmy, které souvisí s tématem práce, jako je emoční inteligence a její klíčové složky. Dále se zabývá výchovou k rozvoji emoční inteligence, která je nepřímo obsažena v kurikulu pro 1. stupeň základních škol. Cílem empirické části je pomocí kvalitativní metody, a to hloubkových rozhovorů, zodpovědět otázky jak přemýšlí učitelé nad pojmem emoční inteligence, jaké strategie a metody volí k rozvoji emoční inteligence a s jakými problémy se u toho potýkají. Empirická část také poskytne pohled do cizojazyčného materiálu určeného k rozvoji emoční inteligence. Klíčová slova Emoční inteligence, sebevědomí, sebeovládání, empatie, motivace, prosociální chování.
|
host ::
RSS.