|
|
Ticho a mlčení v básních Františka Halase a Vladimíra Holana
Baštová, Kristýna ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce je pokusem o uchopení fenoménu ticha a mlčení v poezii Františka Halase a Vladimíra Holana v jejich prvních sbírkách. Je založena v první řadě na shrnutí dosavadní české literární recepce tohoto fenoménu a na samotné analýze sledovaných sbírek. Jedná se o sbírky Františka Halase Sepie, Kohout plaší smrt, Tvář a o sbírky Vladimíra Holana Triumf smrti, Vanutí, Oblouk a Kameni, přicházíš. Cílem je nastínění možného rozdílného (nebo naopak shodného) chápání i projevů tohoto fenoménu v zmíněných dílech obou básníků - současníků. Toto nastínění by mělo být založeno nejen na analýze způsobu, jakým se ticho a mlčení v sledované poezii vyjevuje, ale rovněž i na tématech a motivech, které se k tichu a k mlčení bezprostředně váží.
|
|
|
Kartuziánská modlitba
Kutarňa, Andrej ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Andrej Kutarňa Kartuziánská modlitba Diplomová práce 2011 Anotace Tato diplomová práce s názvem "Kartuziánská modlitba" se snaží shromáždit a uspořádat soubor informací o duchovním světě kartuziánského řádu. Jejím cílem je odhalit klíčové charakteristiky života modlitby, jak jej chápali členové kartuziánského řádu v jeho rané i nedávné historii a jak jej představili ve svých dílech. V úvodě tato práce odkrývá širší kontext kartuziánské modlitby a zaměřuje se na způsob života kartuziánských mnichů a na to, co je pro tuto mnišskou tradici specifické. Současně se pokouší poukázat na některé možné zdroje inspirace v starších tradicích. Dále se pak věnuje tématům samoty a ticha, jež jsou těmi prvky, které formují kartuziánskou modlitbu do podoby jednoduchosti a střízlivosti, ve které si však udržuje jemnou rovnováhu mezi komunitním a poustevnickým životem, jakož i mezi velkým tichem a živým vnitřním dialogem. Druhá část této práce se snaží poodhalit vnitřní dynamiku modlitby a role, jež hrají ticho, liturická a osobní modlitba a meditace Písma v úsilí o dosažení sjednocení s Bohem, které je současně cílem i plodem života modlitby. Vedle toho rovněž přibližuje další plody modlitby jak pro mnicha samotného tak pro zbytek lidstva.Byť nelze mluvit o "kartuziánské spiritualitě" jako takové, zdá se, že bohatství...
|
|
| |
|
|
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
|
|
|
Přítomnost ticha v životě člověka a jeho vztazích
Skýpalová, Monika ; Milfait, René (vedoucí práce) ; Žáková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přítomností ticha v životě člověka. Konkrétně říká, že ticho je významnou součástí života člověka, protože pomáhá k objevení jeho spirituality. Zároveň ale platí, že člověk se ticha obává, protože má strach z toho, co všechno se může v tichu objevit. Práce vymezuje pojem ticha, popisuje, kde se ticho nejvíce vyskytuje. Dále se věnuje těm kvalitám ticha, které mají vliv na spiritualitu člověka. Zaměřuje se také na vývoj ticha v klášterech, protože tam se ticho hojně užívá. Využívá zde zkušenost sv. Benedikta, který ticho, respektive mlčení, velmi vyznává. V další části práce je pojednáno o strachu z ticha a příčinách tohoto strachu. Následně tato práce podává návod, jak s tichem pracovat, aby obavy z něj byly co nejmenší. V závěru je práce obohacena o vlastní zkušenosti autorky s tichem, které načerpala v Tiché kavárně a Trapistickém klášteře. Navíc obsahuje i několik rozhovorů o vztahu respondentů k tichu.
|
|
|
Ticho v současné římské liturgii
Novák, Václav ; Tichý, Radek (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Práce se zabývá fenoménem ticha v současné římské liturgii. V první části se pokouší stanovit sémantické pole pojmu ticho pohledem několika vědních disciplín. Druhá část sestává z analýzy v současnosti platných liturgických knih římského obřadu, přičemž pozornost je zaměřena na úvodní pokyny, na rubriky i na vlastní liturgické texty. Třetí, syntetická, část na tento výzkum navazuje typologií různých forem ticha v liturgii. Celý text je pak doplněn o soupis všech identifikovaných výskytů tematiky ticha v liturgických knihách a tato místa jsou klasifikována na základě výše uvedeného klíče.
|
|
| |
|
|
Silence
Šterbáková, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Ticho je negatívny termín označujúci absenciu zvuku. Naša bežná reč však nazna- čuje, že ticho je vnímateľná skutočnosť, 'niečo' vnímané. Je však adekvátne povedať, že počujeme ticho, absenciu zvuku? Aké implikácie o vnímaní naša reč má? Cieľom predkladanej práce je analyzovať túto otázku a to v troch myšlienkovo prepojených kontextoch. Prvá časť práce rekonštruuje problém vnímania ticha v 'tichej skladbe' Johna Cagea 4'33" v kontexte jej konceptuálneho vzniku, Cageovej estetiky a reflexie jeho tvorby v textoch. Sleduje tak zrod problému o vnímateľnom tichu v súčasnom mys- lení. Zameriava sa na tézu, že absolútne ticho nepočujeme ani vo zvukotesnej komore a zvažuje otázku, či je adekvátne povedať, že počujeme ticho ak očakávame hudbu, ktorá nezaznieva, ktorú vzniesla premiéra 4'33". Druhá časť sa prostredníctvom argumentov Roya Sorensena a Iana Phillipsa vyrovnáva s pozíciou, že môžeme priamo počuť či počúvať ticho, absenciu zvuku. Dôraz je kladený na Sorensenovu koncepciu, nakoľko je priamo kontrastná ku Ca- geovej pozícii (hoci s ním zdieľa empirické a fyzikalistické chápanie vnímania), ale najmä preto, že sa zakladá na kauzálnej teórii vnímania, ktorá je jednou z hlav- ných teórií vnímania v súčasnej anglo-americkej filozofii. Analyzuje metodologické základy argumentov daných autorov a kladie...
|
|
|
Literární recepce díla Maxe Picarda
Svárovská, Nicol ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Jednotícím prvkem následující práce, která pojednává souvislost tvorby Maxe Picarda, Rainera Marii Rilka a Jana Zahradníčka, je motiv záchrany, její negativní a pozitivní moment. Picard, Rilke i Zahradníček vidí přetechnizovaný svět, stávají se svědky dehumanizace člověka a s tím související destrukce řeči. Jejich tvorba reflektuje tento rozpad, ale zároveň nabízí pozitivní protipohyb, alternativu k věku panství techniky. Komparace specifického uchopení dvou momentů záchrany zároveň osvětluje problém recepce Maxe Picarda v jejich díle. První část práce je zaměřena na Heideggerovu analýzu bytnosti moderní techniky (Gestell) a možnosti alternativního odkrývání (poiésis), zachycuje proměnu člověka a jeho vztahu k věcem, proměnu, kterou ve svém díle diagnostikuje Picard, Rilke i Zahradníček. Nabízí tak kontext pro sledovaný motiv záchrany. Úvod k první části tvoří pojednání o ztrátě věci, která je spjata s pronikáním techniky, a o záchraně spočívající v dbaní nepatrného. Druhá část začíná recepcí Picardovy knihy Hitler v nás v Zahradníčkově básnické skladbě Znamení moci, je pojednána s ohledem na ztrátu slova, proměnu slova v heslo, povel či "příkaz dne", a její provázanost s proměnou lidskosti, s nepozorovaným rozkladem a deformací lidské formy. Následná recepce Picard - Rilke vychází z úvah o...
|
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
host ::
RSS.