|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
Kelti jdou! Diskurzivní a sociální praxe keltománie v českých zemích v 90. letech
Vališ, Daniel ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu společensky relevantní aktualizace tématu Keltů v českých zemí v průběhu devadesátých let, pro něž se vžil název "keltománie". Hlavním předmětem zájmu jsou diskurzivní, performativní a další společenské praxe, při nichž byli Keltové připomínáni a které utvářely jejich podobu. Ukazuje se, že v procesu postsocialisticé transformace české společnosti plnila keltská symbolika roli ideologie, jak ji chápe Clifford Geertz - jejím prostřednictvím doboví aktéři uchopovali svoji minulost, přítomnost i vysněnou budoucnost, čímž Kelty přetvářeli v jakousi esenci dobra. Na konci práce se zamýšlím nad tím, zda právě specifický přístup k symbolickému kapitálu Keltů nevysvětluje jak velký úspěch keltománie v českých zemích, tak relativně rychlý ústup tohoto fenoménu.
|
|
Jazyková relativita a gramatický rod v češtině
Matějka, Štěpán ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vlivu gramatického rodu podstatných jmen v českém jazyce, jež referují k neživým entitám, na jejich sémantický význam a konceptualizaci. Zkoumá, zda jsou maskulina konceptualizována jako "muži" a feminina jako "ženy". První část této práce je teoretická a věnuje se problematice vztahu jazyka a myšlení obecně. Zároveň jsou zde zmíněny zahraniční výzkumy vztahující se k tomuto tématu. Druhá část představuje dva výzkumy, které byly v souvislosti s touto prací realizovány na českém jazykovém materiálu. První výzkum sloužil ke zjištění toho, které škály sémantického diferenciálu pro české mluvčí nejlépe rozlišují "ženský a mužský princip". Druhý výzkum byl uskutečněn na materiálu femininních a maskulinních rodových variant podstatných jmen (např. brambor - brambora). Obsahoval dva úkoly. První používal metodu sémantického diferenciálu. V druhém měli participanti přiřadit neživým entitám buď ženský, nebo mužský hlas, kterým by mluvily v kresleném filmu. Zatímco v prvním úkolu se neukázalo, že by podstatná jména byla na škálách sémantického diferenciálu umisťována ve shodě s jejich gramatickým rodem, v druhém úkolu se projevila tendence přiřazovat mužský hlas maskulinům a ženský hlas femininům. Tyto výsledky naznačují, že gramatický rod podstatných jmen může za...
|
|
Sudety - sociologická studie
Beránek, Ondřej ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent)
České pohraničí se vyznačuje charakteristickou dynamikou odlišnou v mnoha aspektech od jiných regionů republiky, což je důsledkem především jeho novodobého specifického vývoje. Na základě poválečných rozhodnutí došlo jak k podstatné výměně zdejšího obyvatelstva, tak z důvodu geografické polohy Československa na hranici dvou vzájemně soupeřících vojenskopolitických bloků rovněž k celkové izolaci pohraničních regionů a propadu intenzity přeshraniční komunikace. Rozsah osídlovacího procesu byl historicky ojedinělý, poválečné přesuny obyvatelstva se v různých formách dotkly všech občanů tehdejšího Československa. Každý čtvrtý obyvatel se do pohraničí přestěhoval osobně, téměř každý má v pohraničí příbuzné, mnozí si zde pořídily druhé bydlení, ekonomický dopad byl celorepublikový. Osídlování představovalo svébytný sociální experiment, který trval v různých vlnách až do let šedesátých. Podobný proces probíhal rovněž v sousedním Polsku, jeho průběh a společenské důsledky jsou zde předmětem mnoha výzkumných prací. Tomuto tématu se věnuje i rigorózní práce v dodatkové části. Svébytná sociální struktura v pohraničí a zdejší společenské klima akcelerovaly mnohé procesy, které v jiných oblastech měly volnější dynamiku nebo dokonce nebyly nastartovány. V rámci českého etnika byl nahrazen dominující agrární sektor...
|
|
Žádná růže nekvete celý rok: Obraz Viktorky v Babičce Boženy Němcové
Fojtíková, Jiřina ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Tato práce nachází svůj smysl v interpretaci obrazu Viktorky v Babičce Boženy Němcové jako autonomního tematického protikladu, který je schopen prostřednictvím literárního textu komunikovat se čtenářem podobně silně jako tradičně priorizovaný obraz babičky. Příčinou jisté sekundárnosti Viktorčina tématu byla skutečnost, že odborná recepce tohoto díla po dlouhou dobu směřovala mnohem spíše k idylickému nebo idylizujícímu přístupu. To je ale pouze jeden z interpretačních způsobů nebo, přesněji řečeno, jeho jedna strana. Tou druhou, relativně donedávna přehlíženou, je prostor, který autorka věnovala postavě Viktorky. V narativní a sémantické struktuře díla se projevuje tematická duálnost lidské lásky, která spíše text Babičky rozděluje, a protiklady obou výše uvedených ženských postav zvýrazňuje, než aby jejich zobrazené kontury mírnila v "harmonizující" kompozici. K tomuto tematickému zvýraznění podle mého posouzení přispívají především prostorové a časové souvislosti, které čtenáři zpřítomňují babiččino "štěstí" i Viktorčino "neštěstí". Interpretace, kterou předkládám, prochází čtyřmi částmi: První a druhá se vztahují k předmětnému textu Boženy Němcové; třetí a čtvrtou, relativně významově samostatnou, tvoří básnická skladba Jaroslava Seiferta Píseň o Viktorce a filmová adaptace Babička scenáristy Františka...
|
|
Mezioborové vztahy chemie a geologie v přírodovědném vzdělávání
Kálalová, Anna ; Teplý, Pavel (oponent) ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce)
SHRNUTÍ Ve své bakalářské práci jsem se zabývala mezioborovými vztahy chemie a geologie v přírodovědném vzdělávání na gymnaziální úrovni. Vyhledala jsem výskyt tohoto tématu v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a provedla rešerši středoškolských učebnic chemie a geologie. Vybrala jsem několik běžných minerálů a hornin vhodného chemického složení a vypsala o nich informace z chemického i geologického hlediska. Vyhledala jsem také pokusy s těmito látkami, upravila je a vyzkoušela v praxi.
|
|
Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR
Sosnovcová, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Architektura mezi dvěma světovými válkami je známa především svým důrazem na funkčnost a racionalitu. Mainstream architektonické avantgardy se z hlediska vědy zaměřil na sociální a ryze praktickou stránku staveb, mezitím co se v jisté dvojpolárnosti zabýval i projekty soukromých vil vyšší střední třídy. Tuto stránku architektury však doplňovaly paralelně existující odlišné tendence vyznačující se svou organičností, které můžeme zaznamenat hlavně mimo ustavené avantgardní architektonické spolky. Takové tendence upozaďují architekturu jako vědu a vkládají do ní emocionalitu a (mnohdy vysoké) umělecké ambice. Řeší její individuální a uměleckou stránku bez ohledu na širší dopad ve společnosti. Hodnotu a význam tohoto tématu dokládá rozšiřující se zájem historiků moderní architektury, jenž dokazuje, že tomuto tématu nehrozí opomenutí. Individuálnost, organická stránka meziválečné architektury byla na dlouhou dobu zastíněna zájmem právě o "populární" racionalistické (funkcionální) koncepty. Pro dobré pochopení jak funkcionalistické tak organické architektury je vhodné poznat obě strany téže mince, kterou obrazně dohromady vytváří v době meziválečné avantgardy. I přesto, že jsou tyto významné koncepty, funkcionalismus a organická architektura, formálně odlišné, jejich společným cílem je vyhovět specifickým...
|
|
Správce dědictví
Čejková, Jana ; Dvořák, Jan (oponent) ; Salač, Josef (vedoucí práce)
Jedním ze základních problémů, které se mohou vyskytnout v průběhu dědického řízení, je spravování majetku zemřelé osoby v době od jejího úmrtí do doby skončení projednání řízení o dědictví. Dědické řízení přitom trvá při normálním průběhu věcí běžně několik měsíců, nemluvě o možných komplikacích a průtazích, které mohou nastat. 96 Ve své diplomové práci jsem se věnovala institutu správce dědictví, jehož pomocí lze v průběhu dědického řízení dosáhnout trvalé správy majetku, který zůstavitel zanechal a činit nutné úkony pro zajištění a uchování majetkových hodnot, které náleží do dědictví. V úvodu jsem se pokusila vystihnout historický vývoj právní úpravy správy dědictví, která byla v tom kterém období poskytována. Hlavní část své diplomové práce jsem pak věnovala hmotněprávní a procesněprávní úpravě tohoto institutu. V rámci vysvětlení postavení správce dědictví v systému občanského práva procesního jsem se věnovala i problematice účelu a dalších druhů neodkladných opatření, která může soud k ochraně majetku patřícího do dědictví zvolit. Podrobněji jsem se také věnovala problematice ustanovení správce podniku, která má řadu specifik. Zmínila jsem se i o judikatuře k tomuto tématu, které vzhledem k tomu, že jde o institut poměrně nový, není mnoho k dispozici. S ohledem na rychlý vývoj společnosti lze...
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
Problematika náboru pacientů do klinických hodnocení
Hrubá, Dagmar ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou náboru pacientů do klinických hodnocení. Jde o problematiku aktuální a palčivou, která není dostatečně zakotvena ve způsobech uvažování lékařů a pacientů a v jejich způsobu komunikace a vůbec v tradičním vztahu lékař pacient, který je dosud zatížen post-socialistickým paternalismem. Formální rámec, etická pravidla hry jsou relativně nová a jejich uplatnění přináší všem účastníkům řadu dilemat, jak v konkrétním případě jednat. Volba tématu a zejména způsobu jeho uchopení je motivována i tím, že není ještě příliš odborně zpracováno či publikováno. Teoretická část práce definuje klinický výzkum a jeho fáze, seznamuje se základní terminologií vztahující se ke klinickému výzkumu a dokumenty, které s realizací klinického výzkumu úzce souvisí. Zabývá se také etickými otázkami klinického výzkumu a podrobně se věnuje problematice informovaného souhlasu, stěžejnímu dokumentu, který je nutný pro vstup pacienta do klinické studie. V neposlední řadě je jedna kapitola teoretické části věnována problematice zdravotní gramotnosti, neboť její úroveň u účastníků (pacientů) klinického výzkumu je významná pro pochopení významu celého procesu klinického výzkumu a rozhodování o účasti. Empirická část práce je rozdělena na dvě části. První část tvoří rozhovory s lékaři. Díky rozhovorům...
|
host ::
