|
|
Pořadí osvojování gramatických slov a tvarů: elektronický dotazník
Matějka, Štěpán ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Mertins, Barbara (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
Osvojování gramatiky představuje jednu z oblastí, které je v zahraniční psycholingvistice dlouhodobě věnována značná pozornost. Bohatou tradici mají výzkumy, jež jsou zaměřeny na stanovení pořadí osvojování gramatických slov a tvarů v jednotlivých jazycích (např. Bloom et al., 1980; Brown, 1973; de Villiers & de Villiers, 1973). Naproti tomu pro český jazyk existuje do dnešní doby pouze omezené množství údajů o průběhu osvojování gramatických slov a tvarů, které by vycházely z empirických výzkumů nebo byly získány od přiměřeně velkého počtu dětí. Určité poznatky o osvojování gramatiky v češtině přinášejí například práce Pačesové (1979), Chejnové (2016a) či Smolíka (2002). Cílem dizertační práce je proto získat deskriptivní data o osvojování gramatických slov a tvarů v češtině. Zároveň je v dizertační práci zjišťováno, jestli tato data o osvojování gramatiky mohou být sesbírána pomocí metody rodičovských dotazníků (např. Fenson et al., 1993, 2007; Rescorla, 1989), která je používána zejména pro sledování osvojování lexika. Osvojování gramatiky je rodičovskými dotazníky zkoumáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. V rámci dizertační práce bylo realizováno pět dotazníkových šetření, která byla zacílena na osvojování pádů podstatných a přídavných jmen, slovesných tvarů, předložek, tázacích slov, spojek a...
|
|
|
Jazyková relativita a gramatický rod v češtině
Matějka, Štěpán ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vlivu gramatického rodu podstatných jmen v českém jazyce, jež referují k neživým entitám, na jejich sémantický význam a konceptualizaci. Zkoumá, zda jsou maskulina konceptualizována jako "muži" a feminina jako "ženy". První část této práce je teoretická a věnuje se problematice vztahu jazyka a myšlení obecně. Zároveň jsou zde zmíněny zahraniční výzkumy vztahující se k tomuto tématu. Druhá část představuje dva výzkumy, které byly v souvislosti s touto prací realizovány na českém jazykovém materiálu. První výzkum sloužil ke zjištění toho, které škály sémantického diferenciálu pro české mluvčí nejlépe rozlišují "ženský a mužský princip". Druhý výzkum byl uskutečněn na materiálu femininních a maskulinních rodových variant podstatných jmen (např. brambor - brambora). Obsahoval dva úkoly. První používal metodu sémantického diferenciálu. V druhém měli participanti přiřadit neživým entitám buď ženský, nebo mužský hlas, kterým by mluvily v kresleném filmu. Zatímco v prvním úkolu se neukázalo, že by podstatná jména byla na škálách sémantického diferenciálu umisťována ve shodě s jejich gramatickým rodem, v druhém úkolu se projevila tendence přiřazovat mužský hlas maskulinům a ženský hlas femininům. Tyto výsledky naznačují, že gramatický rod podstatných jmen může za...
|
host ::
RSS.