|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Židovský náboženský život v českých zemích v období do roku 1867 do Mnichovské smlouvy.
Oliberiusová, Nina ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Kořalka, Jiří (oponent) ; Drašarová, Eva (oponent)
Nina Oliberiusová Židovský náboženský život v Čechách (se zvláštním zřetelem k Praze) v období od roku 1867 do Mnichovské dohody (z pohledu představitelů českožidovského hnutí) The Jewish religious live in Bohemia (especially in Prague) since 1867 till the Munich agreement (from the point of view of the members of the Czech-Jewish movement) Zvolila jsem toto téma práce, jelikož v současné době dochází k obnově židovského náboženského života v českých zemích. Naše židovské obce byly zcela zdecimovány po tragédii šo'a. Mnozí přeživší zde nezůstali a z mnoha různých důvodů odešli po porážce nacistického Německa do Izraele, Spojených států amerických či jiných zemí. Ti, kteří zde setrvali, se snažili o obnovení ŽNO, v mnoha obcích ale k obnově nedošlo, často z prostého důvodu nedostatku členů. Jiné obce obnoveny byly, ale měly jen krátké trvání. Židé byli v hojné míře vystaveni pronásledování komunistickým režimem. Teprve tedy od r. 1989 se ŽNO u nás svobodně rozvíjejí. Považuji tedy za podstatné ukázat židovský náboženský život v Čechách před nástupem totalitních režimů a to, na co může dnešních deset obcí, sdružených do Federace židovských obcí, navázat. Existuje velké množství historických prací zabývajících se historií židů v Čechách. Pro stručné nastínění situace před sledovaným obdobím jsem čerpala z...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
host ::
RSS.