|
Netradiční potraviny s obsahem probiotických bakterií
Sobotková, Markéta ; Konečná, Jana (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Probiotické mikroorganismy jsou obsaženy kromě běžných mléčných produktů také v netradičních potravinách konzumovaných zejména v asijských zemích. V práci je uveden přehled vybraných méně obvyklých potravin s obsahem probiotických mikroorganismů, které nejsou řazeny mezi mléčné fermentované výrobky. Jsou diskutovány pozitivní účinky probiotických potravin na zdravotní stav člověka. Experimentální část práce se zabývá identifikací probiotických mikroorganismů přítomných ve vybraném probiotickém výrobku asijského původu. DNA byla z produktu izolována metodou fenolové extrakce a za využití magnetických částic. Přítomnost probiotických MO byla zjišťována za využití metody polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qPCR).
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami s využitím odpadních substrátů
Kubáčková, Martina ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy představují jednu z nejrozšířenějších a nejpočetnějších tříd přírodních pigmentů s využitím v potravinářství, farmacii i kosmetice. Předložená bakalářská práce byla pojata jako srovnávací studie využití různých odpadních substrátů ke kultivaci kvasinek rodu Rhodotorula glutinis jako producentů karotenoidních barviv. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroje využívali různé druhy odpadních substrátů (např. bramborový odpad, jablečný odpad, obilniny, mláto, apod.). Do některých substrátů byly také přidány hydrolytické enzymy rozkládající polysacharidy. Tyto enzymy byly izolovány z plísně rodu Fusarium. Většina studovaných odpadních substrátů se prokázala jako použitelné médium ke kultivaci. Nejlepší podmínky pro produkci biomasy obohacené o karotenoidní barviva (6,4 g/l biomasy obohacené až 3,2 mg beta-karotenu/g sušiny) měla živná média zpracovaná pomocí hydrolytických enzymů.
|
|
Kustovnice čínská a maka v nových potravinových výrobcích
Novotný, Marek ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aplikací plodů kustovnice čínské (Lycium chinense) a maky (Lepidium meyenii) v potravinách. Obě rostliny mají vysoký nutriční obsah a jsou zkoumány pro svoje pozitivní vlivy na lidský organismus. U kustovnice je to zejména posílení imunity a antioxidační účinek. Maka je známá pro zvýšení plodnosti a popisováno je i snížení cholesterolu a krevního cukru. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o chemickém složení, vědecké studie účinků těchto rostlin, situace na českém trhu a návrh uplatnění. Cílem této práce bylo vytvořit praktické ukázky využití a konzumace obou rostlin a zhodnotit je metodami senzorické analýzy. Za tímto účelem byly vytvořeny tři vzorky müsli tyčinek s plody kustovnice čínské a tři vzorky čokolád obohacené práškem z maky. Ty byly hodnoceny pořadovou zkouškou, stupnicovou metodou a profilovými testem. Vyšší množství maky v čokoládě nebylo hodnoceno nejlépe, zatímco použití kustovnice v tyčinkách bylo hodnoceno poměrně dobře. Proto byly ve spolupráci s pekárnou a čokoládovnami Fikar vytvořeny jako finální produkt tři druhy müsli tyčinek s plody kustovnice – s ovocnou náplní politá čokoládou, klasická tyčinka politá a klasická tyčinka nepolitá čokoládou, jako ukázka možného průmyslového použití.
|
|
Využití metody PCR-HRM analýzy pro identifikaci bakterií v potravinách a doplňcích stravy
Šurková, Alice ; Illková, Kateřina (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Teoretická část práce se věnuje potravinám a potravinovým doplňkům s obsahem mikroorganismů, především bakterií. Dále pojednává o metodách identifikace těchto bakterií, především o polymerázové řetězové reakci (PCR). Zahrnuje také PCR v reálném čase a zvláštní pozornost je věnována vysokorozlišovací analýze křivky tání (HRM). V experimentální části byla z vybraného probiotického výrobku izolována DNA pomocí magnetických mikročástic. Byla stanovena její koncentrace a dále byla podrobena PCR s následnou detekcí agarózovou gelovou elektroforézou. Pro upřesnění výsledků byla provedena také HRM analýza.
|
|
Přídatné látky ve vybraných druzích potravin v tržní síti České republiky
BOHDALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce předkládá shrnutí informací o přídatných látkách v potravinách. V literárním přehledu je uvedena legislativa přídatných látek, souhrn jednotlivých skupin a jejich nejvýznamnějších zástupců. Vlastní výzkum je zaměřen na informovanost obyvatel České republiky o aditivech a na samotný nákup potravin. Zde výsledky prokázaly, že lidé se zajímají o složení potravin více než v předchozích letech. Dále je zde popsána problematika obsahu přídatných látek ve výrobcích v tržní síti České republiky a srovnání českých výrobků s rakouskými, ve kterém nebyl zjištěn žádný zásadní rozdíl.
|
|
Intervenční opatření Evropské unie na trhu zemědělských komodit
Polívka, Petr ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Turnerová, Lenka (oponent) ; Šroller, Josef (oponent) ; Běhal, Josef (oponent)
Obecně je zemědělství předmětem silné regulace ve většině vyspělých států a zvláště pak Evropské unii. Většinou se tato regulace, doprovázená vysokými dotacemi, obhajuje sezónností zemědělství, podporou venkova, zachováním pracovních míst a paradoxně také existencí zahraničních dotací a podpor. Původním smyslem Společné zemědělské politiky bylo zvýšit příjmy zemědělců. Proto začaly být zemědělské výrobky dotovány. Zlepšení podmínek prodeje vedlo k růstu produkce, neboť zemědělci mohou vydělat s podporami více. Rozšiřují tedy osevní plochy a především přecházejí na intenzivnější metody produkce, vyšší mechanizaci a investice do zpracování. To má za následek i růst zpracovatelského sekundárního sektoru. Ovšem tato situace nastoluje zásadní problém: vyšší produkce zemědělců vyvolaná dotacemi vede k převisu nabídky na trhu a poklesu cen. Pokles cen tak nakonec vrátí příjmy na původní úroveň. Na to vlády reagují zavedením minimálních výkupních cen. Vyšší cena sníží množství prodaných zemědělských komodit. Ačkoli vlády mohou zavést minimální ceny, jen těžko lze zavést minimální množství odběru. Koloběh nadprodukce a dotací tak opět není úspěšně vyřešen. Existuje několik možností, jak zareagovat. Exportní podpory (tzn. subvencované vývozy a udělování vývozních licencí) vede ve své podstatě k vývozu problému do jiné země. Dalším "řešením" je zavedení dovozních restrikcí a to buď množstevních nebo uvalením cla. Exportní podpory bohužel zase přinášejí problémy tuzemským zemědělcům a dovozní restrikce mohou vést k odvetným opatřením, nehledě na to, že se by se všechny státy měly řídit dohodami v rámci WTO. Poslední používanou možností je intervenční nákup přebytečných komodit a jejich zničení nebo prodej "pod cenou". V rámci celé EU neustále probíhá další intenzivní debata o komplexní reformě SZP a způsobu jejího financování. Prioritou se stává nikoliv kvantita, ale kvalita produkce. Zároveň se do popředí stále více dostává problematika rozvoje venkova. Zjednodušeně je podle autora v evropských podmínkách současnosti regulace zemědělství nutná, ovšem v jiných dimenzích, než je současně nastaveno ve společné zemědělské politice EU. Není nevyhnutelná proto, že je specifickým oborem, ale spíše z důvodu zpomalení importu levných, nekvalitních a nebezpečných potravin a také pro udržení rozumného vývoje migrace obyvatel z venkova do měst a s tím souvisejících následků. Konkrétně je přístup EU k zásahům na trhu ukázán na intervenčních opatřeních prováděných na trzích zemědělských komodit v EU a ČR. Vzhledem k tomu, že legislativa vytvořená v této oblasti je neuvěřitelně rozsáhlá a mechanizmus intervenčních opatření je ve své podstatě pro jednotlivé komodity stejný, autor zašel do podrobností na ukázce intervenčních opatření na trhu másla. Konfrontovány byly tržní ceny másla a jeho intervenčně nakoupená množství v jednotlivých členských zemích EU. Pro srovnání situace na trzích v EU byly nejprve vybrány ceny let 2005 a následně 2006 a 2007 ze všech členských států, kterých se týkají intervenční opatření s máslem. Autor dospěl k poznání, že až na několik výjimek ceny na trzích s máslem v členských státech Unie jsou velmi podobné a to i v nově přistoupivších zemích. V České republice intervenuje na zemědělském komoditním trhu Státní zemědělský intervenční fond. Ten vykupuje zemědělské přebytky vyvolané nadprodukcí a pak se je snažní rozprodat za co nejvyšší cenu. Ztráta z intervenčních operací činí několik miliard korun za rok. Po vstupu ČR do EU v dubnu 2004 nebyly výrobní ani obchodní subjekty zainteresované na intervenčních dotacích v nemléčné oblasti, i přes relativně dobrý přístup k informacím, dobře připraveny. V oblasti másla nebyla situace tak špatná, protože se jedná především o velké výrobní podniky se silným zázemím a informovaným vedením těchto firem. V roce 2005 přijal SZIF 26 nabídek od tří subjektů a nakoupil celkové množství 795,1 t másla (po odečtení vráceného zboží, jež nesplňovalo kvalitativní nebo hmotnostní podmínky). Hodnota skladovaného másla byla 69 335 000 Kč včetně DPH. V roce 2006 byly nákupy másla zahájeny Komisí podobně jako v předcházejícím roce až na počátku dubna. Bylo to opět způsobeno příliš vysokou cenou na trhu, ve vztahu k nové, o 7 % nižší intervenční ceně. V době od 3.4. do 15.6.2006 přijal SZIF 31 nabídek od čtyř subjektů a nakoupil celkové množství 1 164,2 t másla Hodnota skladovaného másla byla 69 335 000 Kč za rok 2005 + 88 140 000 Kč za rok 2006 tj. 157 475 000 Kč včetně DPH. V letech 2007 a 2008 se z důvodu vysoké světové tržní ceny nevykoupilo téměř žádné máslo. Důležitý závěr plyne z dopadu intervenčních opatření na spotřebitele a prvovýrobce mléka a potažmo i na zpracovatelské subjekty. Jak již bylo řečeno, SZP ze své podstaty vytváří trvalou nadprodukci mléka, to znamená, že vývoj mlékárenství a vývoj nákupních cen mléka a výrobků z něj pocházejících, je závislý na úspěšnosti uplatnění této nadprodukce na světovém trhu. Situace na vnitřním trhu EU s mléčnými výrobky je přímo závislá na úspěšnosti realizace přebytků jak názorně ukázal např. vývoj na trzích mléčných komodit v roce 2007, tzn. na světových cenách mléčných komodit a na aktuálních vzájemných kursových vztazích měn EUR/USD/CZK. A co je nejdůležitější - hlavní příjemci příjmů plynoucích z intervenčních nákupů jsou jednoznačně zpracovatelé, na které ale podpora není zaměřena. Na příjmy prvovýrobců (zemědělců) i na spotřebitelské ceny mají intervence zanedbatelný vliv. Další oblastí, která byla podrobena zkoumání v této práci, je liberalizace světového obchodu. Liberalizace nemusí, zvláště v zemědělsky příznivých oblastech, znamenat zánik nebo výraznou redukci zemědělské produkce jako takové. Je totiž pravděpodobné, že s rostoucí platební schopností chudých zemí poroste v těchto oblastech poptávka po potravinách, za které budou schopny, na rozdíl ode dneška, zaplatit. Technologická úroveň v zemědělství v rozvojových zemích přitom nebude schopna tuto rostoucí poptávku vlastní produkcí uspokojit, zvláště, když značná část této produkce půjde na export. Ve svém důsledku by tedy měla liberalizace světového agroobchodu pomoci i samotným zemědělcům z vyspělých zemí. Již v současné době je v rámci dohod WTO umožněn bezcelní přístup zemědělských produktů ze 40 nejchudších zemí světa na trhy vyspělých zemí, a nic zásadního se z hlediska ohrožení například evropské agrární produkce, nestalo. Kromě toho funguje v obchodu EU ve vztahu k třetím zemím systém bezcelních licencí, v jejichž rámci proudí mimoevropská produkce i na naše trhy. Faktem je, že pozice vývozu produktů z EU do třetích zemí se postupně stále zhoršuje vlivem klesajících podpor, zatímco dovoz z nečlenských zemí do EU mírně stoupá. Bohužel, tento vývoj podporuje zejména u evropského zemědělství někdy až nesmyslná byrokratická síť předpisů a nařízení, které výsledné produkty zdražují a především díky tomu není pak v řadě oblastí "vyspělá" produkce Unie cenově konkurenceschopná. Celkový výhled na trhu s mléčnými výrobky v ČR přinese podle autora vyšší produkci a spotřebu sýrů, v souvislosti s měnícími se stravovacími návyky ve společnosti, ale do budoucna se pravděpodobně sníží poptávka po másle a sušeném odtučněném mléce a tyto komodity se budou více vyvážet, neboť světová poptávka po nich se stále zvyšuje. Produkce mléka se při požadovaném mírném poklesu stavu a stálému růstu užitkovosti příliš nezmění. Během střednědobého výhledu by tedy klesající zájem o mléko a máslo měla nahradit rostoucí poptávka po mléčných produktech s vyšší přidanou hodnotou.
|
|
Využití techniky PSE (extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty) v analýze potravin
Grulichová, Hana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá moderní metodou extrakce PSE (extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty). Existují dva druhy tohoto přístroje One PSE a Fast PSE. V práci je popsán vlastní přístroj a jeho fungování. Dále je zde uvedena extrakce antrachinonů, strychninu, berberinu, glycyrhizinu, ligustiludů z léčivých rostlin. Tyto látky jsou používané hlavně pro léčbu různých onemocnění. Práce si všímá i stopových prvků, tokoferolů, alkylbenzen sulfonátů, izoflavonů, dioxinů, betakarotenu, vitaminu E, polyfenolů extrahovaných z biologických vzorků. Využití látek získaných z biologických materiálu je velmi rozmanité. Některé snižují rizika například osteoporózy, kardiovaskulárního onemocnění, rakoviny a jiné jsou naopak zdraví škodlivé toxiny. Značná pozornost je věnována především látkám obsaženým v potravinách jako například polychlorované bifenoly, různé pesticidy, lipidy, oxysteroly. Tyto látky jsou v potravinách spíše nežádoucí a proto se zjišťuje jejich množství, aby tyto potraviny nebyly zdraví škodlivé.
|
| |
|
Amarant jako netradiční potravina ve výživě člověka
ŠESTÁKOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá amarantem (Amaranthus spp.) jako netradiční složkou ve výživě člověka. Rod Amaranthus L. patří do čeledi Amaranthaceae. Laskavec je jednoletá dvouděložná C4 rostlina. Semena jsou hladká, čočkovitá u kulturních druhů růžová nebo žlutě až smetanově zbarvená. V ČR se hmotnost tisíce semen pohybuje kolem 0,6 0,8 g. Celá nadzemní část rostliny je jedlá. Většinou se konzumují semena a listy. Druhy pěstované na zrno jsou laskavec krvavý (A. cruentus), laskavec červenoklasý (A. hypochondriacus) a laskavec ocasatý (A. caudatus). Některé druhy jsou pěstované jako listová zelenina, například A. tricolor, A. dubius nebo A. gangeticus. Rostlina je odolná k vyššímu zasolení a má zvýšenou schopnost čerpat živiny z půdy. Po vzejití rostliny dobře hospodaří s půdní zásobou vláhy, proto se hodí do i do sušších oblastí. Během vegetace je nutné porost odplevelovat, zejména odstraňovat příbuzné plané druhy, jejichž semena se nedají od kulturních forem oddělit. Semena amarantu dozrávají nestejnoměrně. Termín sklizně se volí v závislosti na odrůdě, termínu setí a povětrnostních podmínkách. Vhodná vlhkost skladování je 12 %. Výnos se v našich podmínkách pohybuje od 600 do 2400 kg/ha. Odhadovaný výnos z hektaru se pohybuje v rozmezí 4 až 14 t čerstvých listů. Využití amarantu v potravinářském průmyslu má široké uplatnění, například v pekárenství, masném průmyslu, dietetice, dětské výživě a funkčních potravinách, v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a energetickém. Amarant je z výživového hlediska vysoce ceněná rostlina. Obsah bílkovin je nejčastěji uváděn kolem 18%. Bílkovina amarantu je významná z hlediska vyššího obsahu lysinu, proto při vhodném začlenění do jídelníčku může nahradit bílkovinu živočišnou. Sacharidy amarantu jsou uváděny v množství přes 60 %, nejvýznamnějším sacharidem amarantu je škrob, který má mimořádně malá zrna (1 2 ?m) a je proto využitelný pro výživu, kde může být součástí snadno stravitelných nutričních nápojů a produktů. Tuky amarantu jsou uváděny v rozmezí 6 8 %. Z dietetického hlediska je důležitý vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a skvalenu, který je známý svým antioxidačním a chemoprotektivním účinkem. Další složkou oleje laskavce jsou fytosteroly, které vykazují preventivní účinky vůči ateroskleróze. Dalšími významnými látkami amarantu jsou látky fenolické například flavonoid rutin, který zvyšuje odolnost stěn kapilár a zlepšuje absorpci vitaminu C ve střevech. Amarant je výborným zdrojem vitaminů a minerálních látek. Amarantová zrna i listy ale obsahují také antinutriční a toxické látky. Vlivem šlechtění, způsobem uskladnění a zpracování jsou tyto látky v rostlině postupně snižovány. Výzkumy ukázaly, že amarant má široké preventivní působení. Nezpůsobuje žádné alergické reakce a neobsahuje lepek. Z tohoto důvodu je vhodný pro zařazení do stravy celiaků. Amarant obsahuje antihypertenzní peptid, u diabetiků snižuje riziko nedostatku inzulínu v krvi a byl prokázán i antikancerogenní účinek. Konzumace amarantu má pozitivní vliv na imunitní systém a tělní zásobenost železem. Laskavec je také vhodnou složkou do nutričních nápojů a enterálních výživ. Vhodnost této plodiny ve stravě všech věkových skupin je nesporná. U seniorů ovlivňuje regeneraci buněk a látkovou výměnu a u dětí má význam lysin, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk. Amarant je pro svoji houževnatost a obsah mnoha dobře přístupných živin, minerálů a vitaminů označován jako plodina 3. tisíciletí, která může být jedním z řešení nedostatku potravin v rozvojových zemích.
|
|
Kvalita potravin - aditiva
Blehová, Lucie ; Kořánová, Helena (vedoucí práce) ; Hůlová, Marie (oponent)
Bakalářská práce na téma "Kvalita potravin - aditiva" se zabývá legislativním zabezpečením používání potravinových aditiv (přídatných látek) v České republice. Dále rozebírá aditiva z hlediska jejich funkcí v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka. Praktická část je zaměřena na názory spotřebitelů. Věnuje se i názorům odborníků a následně tyto dvě skupiny porovnává.
|
host ::
