Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Produkce karotenoidů kvasinkami s využitím odpadních substrátů
Kubáčková, Martina ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy představují jednu z nejrozšířenějších a nejpočetnějších tříd přírodních pigmentů s využitím v potravinářství, farmacii i kosmetice. Předložená bakalářská práce byla pojata jako srovnávací studie využití různých odpadních substrátů ke kultivaci kvasinek rodu Rhodotorula glutinis jako producentů karotenoidních barviv. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroje využívali různé druhy odpadních substrátů (např. bramborový odpad, jablečný odpad, obilniny, mláto, apod.). Do některých substrátů byly také přidány hydrolytické enzymy rozkládající polysacharidy. Tyto enzymy byly izolovány z plísně rodu Fusarium. Většina studovaných odpadních substrátů se prokázala jako použitelné médium ke kultivaci. Nejlepší podmínky pro produkci biomasy obohacené o karotenoidní barviva (6,4 g/l biomasy obohacené až 3,2 mg beta-karotenu/g sušiny) měla živná média zpracovaná pomocí hydrolytických enzymů.
Analýza kvasinkové DNA pomocí pulsní gelové elektroforézy
Kubáčková, Martina ; Drábková, Michaela (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Technika pulzní gelové elektroforézy našla široké uplatnění v analýze genomu všech živých organismů. Využívá se k separaci molekul DNA o velikosti desítek kilobází až několika megabází, kde už není možné užít konvenční elektroforézy (např.chromozomů bakterií, kvasinek či plísní, ale i lidských či zvířecích buněk). Předložená diplomová práce byla pojata jako srovnávací analýza genomu vybraných karotenoidních kvasinek. Byly optimalizovány podmínky izolace a analýzy chromozomální kvasinkové DNA a jako nejvhodnější metoda se ukázala lyze kvasinkových buněk a deproteinace DNA v agarosových bločcích. K analýze DNA předložených kvasinek byla vyhodnocena jako nejvíce vyhovující pozdní exponenciální fáze (50. hodina kultivace). Karotenoidní kvasinky byly také podrobeny náhodné mutagenezi alkylačním činidlem - ethylesterem kyseliny methansulfonové (EMS). Poté byl analyzován genom kolonií vizuálně naznačujících nadprodukci karotenoidů metodou pulzní gelové elektroforézy a množství karotenoidů v sušině metodou HPLC. K nadprodukci b-karotenu došlo u mutantů kmene Rhodotorula glutinis (10,6 g/l biomasy obohacené 0,34 mg b-karotenu /g sušiny) a mutantů Cystofilobasidium capitatum (8,5 g/l biomasy obohacené 0,23 mg b-karotenu /g sušiny). Selekce mutantů schopných nadprodukce karotenů byla v provedené sérii experimentů úspěšná u téměř všech analyzovaných kvasinkových kmenů kromě kmene Rhodotorula aurantiaca.
Analýza kvasinkové DNA pomocí pulsní gelové elektroforézy
Kubáčková, Martina ; Drábková, Michaela (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Technika pulzní gelové elektroforézy našla široké uplatnění v analýze genomu všech živých organismů. Využívá se k separaci molekul DNA o velikosti desítek kilobází až několika megabází, kde už není možné užít konvenční elektroforézy (např.chromozomů bakterií, kvasinek či plísní, ale i lidských či zvířecích buněk). Předložená diplomová práce byla pojata jako srovnávací analýza genomu vybraných karotenoidních kvasinek. Byly optimalizovány podmínky izolace a analýzy chromozomální kvasinkové DNA a jako nejvhodnější metoda se ukázala lyze kvasinkových buněk a deproteinace DNA v agarosových bločcích. K analýze DNA předložených kvasinek byla vyhodnocena jako nejvíce vyhovující pozdní exponenciální fáze (50. hodina kultivace). Karotenoidní kvasinky byly také podrobeny náhodné mutagenezi alkylačním činidlem - ethylesterem kyseliny methansulfonové (EMS). Poté byl analyzován genom kolonií vizuálně naznačujících nadprodukci karotenoidů metodou pulzní gelové elektroforézy a množství karotenoidů v sušině metodou HPLC. K nadprodukci b-karotenu došlo u mutantů kmene Rhodotorula glutinis (10,6 g/l biomasy obohacené 0,34 mg b-karotenu /g sušiny) a mutantů Cystofilobasidium capitatum (8,5 g/l biomasy obohacené 0,23 mg b-karotenu /g sušiny). Selekce mutantů schopných nadprodukce karotenů byla v provedené sérii experimentů úspěšná u téměř všech analyzovaných kvasinkových kmenů kromě kmene Rhodotorula aurantiaca.
Produkce karotenoidů kvasinkami s využitím odpadních substrátů
Kubáčková, Martina ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy představují jednu z nejrozšířenějších a nejpočetnějších tříd přírodních pigmentů s využitím v potravinářství, farmacii i kosmetice. Předložená bakalářská práce byla pojata jako srovnávací studie využití různých odpadních substrátů ke kultivaci kvasinek rodu Rhodotorula glutinis jako producentů karotenoidních barviv. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroje využívali různé druhy odpadních substrátů (např. bramborový odpad, jablečný odpad, obilniny, mláto, apod.). Do některých substrátů byly také přidány hydrolytické enzymy rozkládající polysacharidy. Tyto enzymy byly izolovány z plísně rodu Fusarium. Většina studovaných odpadních substrátů se prokázala jako použitelné médium ke kultivaci. Nejlepší podmínky pro produkci biomasy obohacené o karotenoidní barviva (6,4 g/l biomasy obohacené až 3,2 mg beta-karotenu/g sušiny) měla živná média zpracovaná pomocí hydrolytických enzymů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.