Název: Intervenční opatření Evropské unie na trhu zemědělských komodit
Překlad názvu: Intervention measures of European Union on the market of agricultural commodities
Autoři: Polívka, Petr ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Turnerová, Lenka (oponent) ; Šroller, Josef (oponent) ; Běhal, Josef (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2004
Jazyk: cze
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [cze] [eng]
Obecně je zemědělství předmětem silné regulace ve většině vyspělých států a zvláště pak Evropské unii. Většinou se tato regulace, doprovázená vysokými dotacemi, obhajuje sezónností zemědělství, podporou venkova, zachováním pracovních míst a paradoxně také existencí zahraničních dotací a podpor. Původním smyslem Společné zemědělské politiky bylo zvýšit příjmy zemědělců. Proto začaly být zemědělské výrobky dotovány. Zlepšení podmínek prodeje vedlo k růstu produkce, neboť zemědělci mohou vydělat s podporami více. Rozšiřují tedy osevní plochy a především přecházejí na intenzivnější metody produkce, vyšší mechanizaci a investice do zpracování. To má za následek i růst zpracovatelského sekundárního sektoru. Ovšem tato situace nastoluje zásadní problém: vyšší produkce zemědělců vyvolaná dotacemi vede k převisu nabídky na trhu a poklesu cen. Pokles cen tak nakonec vrátí příjmy na původní úroveň. Na to vlády reagují zavedením minimálních výkupních cen. Vyšší cena sníží množství prodaných zemědělských komodit. Ačkoli vlády mohou zavést minimální ceny, jen těžko lze zavést minimální množství odběru. Koloběh nadprodukce a dotací tak opět není úspěšně vyřešen. Existuje několik možností, jak zareagovat. Exportní podpory (tzn. subvencované vývozy a udělování vývozních licencí) vede ve své podstatě k vývozu problému do jiné země. Dalším "řešením" je zavedení dovozních restrikcí a to buď množstevních nebo uvalením cla. Exportní podpory bohužel zase přinášejí problémy tuzemským zemědělcům a dovozní restrikce mohou vést k odvetným opatřením, nehledě na to, že se by se všechny státy měly řídit dohodami v rámci WTO. Poslední používanou možností je intervenční nákup přebytečných komodit a jejich zničení nebo prodej "pod cenou". V rámci celé EU neustále probíhá další intenzivní debata o komplexní reformě SZP a způsobu jejího financování. Prioritou se stává nikoliv kvantita, ale kvalita produkce. Zároveň se do popředí stále více dostává problematika rozvoje venkova. Zjednodušeně je podle autora v evropských podmínkách současnosti regulace zemědělství nutná, ovšem v jiných dimenzích, než je současně nastaveno ve společné zemědělské politice EU. Není nevyhnutelná proto, že je specifickým oborem, ale spíše z důvodu zpomalení importu levných, nekvalitních a nebezpečných potravin a také pro udržení rozumného vývoje migrace obyvatel z venkova do měst a s tím souvisejících následků. Konkrétně je přístup EU k zásahům na trhu ukázán na intervenčních opatřeních prováděných na trzích zemědělských komodit v EU a ČR. Vzhledem k tomu, že legislativa vytvořená v této oblasti je neuvěřitelně rozsáhlá a mechanizmus intervenčních opatření je ve své podstatě pro jednotlivé komodity stejný, autor zašel do podrobností na ukázce intervenčních opatření na trhu másla. Konfrontovány byly tržní ceny másla a jeho intervenčně nakoupená množství v jednotlivých členských zemích EU. Pro srovnání situace na trzích v EU byly nejprve vybrány ceny let 2005 a následně 2006 a 2007 ze všech členských států, kterých se týkají intervenční opatření s máslem. Autor dospěl k poznání, že až na několik výjimek ceny na trzích s máslem v členských státech Unie jsou velmi podobné a to i v nově přistoupivších zemích. V České republice intervenuje na zemědělském komoditním trhu Státní zemědělský intervenční fond. Ten vykupuje zemědělské přebytky vyvolané nadprodukcí a pak se je snažní rozprodat za co nejvyšší cenu. Ztráta z intervenčních operací činí několik miliard korun za rok. Po vstupu ČR do EU v dubnu 2004 nebyly výrobní ani obchodní subjekty zainteresované na intervenčních dotacích v nemléčné oblasti, i přes relativně dobrý přístup k informacím, dobře připraveny. V oblasti másla nebyla situace tak špatná, protože se jedná především o velké výrobní podniky se silným zázemím a informovaným vedením těchto firem. V roce 2005 přijal SZIF 26 nabídek od tří subjektů a nakoupil celkové množství 795,1 t másla (po odečtení vráceného zboží, jež nesplňovalo kvalitativní nebo hmotnostní podmínky). Hodnota skladovaného másla byla 69 335 000 Kč včetně DPH. V roce 2006 byly nákupy másla zahájeny Komisí podobně jako v předcházejícím roce až na počátku dubna. Bylo to opět způsobeno příliš vysokou cenou na trhu, ve vztahu k nové, o 7 % nižší intervenční ceně. V době od 3.4. do 15.6.2006 přijal SZIF 31 nabídek od čtyř subjektů a nakoupil celkové množství 1 164,2 t másla Hodnota skladovaného másla byla 69 335 000 Kč za rok 2005 + 88 140 000 Kč za rok 2006 tj. 157 475 000 Kč včetně DPH. V letech 2007 a 2008 se z důvodu vysoké světové tržní ceny nevykoupilo téměř žádné máslo. Důležitý závěr plyne z dopadu intervenčních opatření na spotřebitele a prvovýrobce mléka a potažmo i na zpracovatelské subjekty. Jak již bylo řečeno, SZP ze své podstaty vytváří trvalou nadprodukci mléka, to znamená, že vývoj mlékárenství a vývoj nákupních cen mléka a výrobků z něj pocházejících, je závislý na úspěšnosti uplatnění této nadprodukce na světovém trhu. Situace na vnitřním trhu EU s mléčnými výrobky je přímo závislá na úspěšnosti realizace přebytků jak názorně ukázal např. vývoj na trzích mléčných komodit v roce 2007, tzn. na světových cenách mléčných komodit a na aktuálních vzájemných kursových vztazích měn EUR/USD/CZK. A co je nejdůležitější - hlavní příjemci příjmů plynoucích z intervenčních nákupů jsou jednoznačně zpracovatelé, na které ale podpora není zaměřena. Na příjmy prvovýrobců (zemědělců) i na spotřebitelské ceny mají intervence zanedbatelný vliv. Další oblastí, která byla podrobena zkoumání v této práci, je liberalizace světového obchodu. Liberalizace nemusí, zvláště v zemědělsky příznivých oblastech, znamenat zánik nebo výraznou redukci zemědělské produkce jako takové. Je totiž pravděpodobné, že s rostoucí platební schopností chudých zemí poroste v těchto oblastech poptávka po potravinách, za které budou schopny, na rozdíl ode dneška, zaplatit. Technologická úroveň v zemědělství v rozvojových zemích přitom nebude schopna tuto rostoucí poptávku vlastní produkcí uspokojit, zvláště, když značná část této produkce půjde na export. Ve svém důsledku by tedy měla liberalizace světového agroobchodu pomoci i samotným zemědělcům z vyspělých zemí. Již v současné době je v rámci dohod WTO umožněn bezcelní přístup zemědělských produktů ze 40 nejchudších zemí světa na trhy vyspělých zemí, a nic zásadního se z hlediska ohrožení například evropské agrární produkce, nestalo. Kromě toho funguje v obchodu EU ve vztahu k třetím zemím systém bezcelních licencí, v jejichž rámci proudí mimoevropská produkce i na naše trhy. Faktem je, že pozice vývozu produktů z EU do třetích zemí se postupně stále zhoršuje vlivem klesajících podpor, zatímco dovoz z nečlenských zemí do EU mírně stoupá. Bohužel, tento vývoj podporuje zejména u evropského zemědělství někdy až nesmyslná byrokratická síť předpisů a nařízení, které výsledné produkty zdražují a především díky tomu není pak v řadě oblastí "vyspělá" produkce Unie cenově konkurenceschopná. Celkový výhled na trhu s mléčnými výrobky v ČR přinese podle autora vyšší produkci a spotřebu sýrů, v souvislosti s měnícími se stravovacími návyky ve společnosti, ale do budoucna se pravděpodobně sníží poptávka po másle a sušeném odtučněném mléce a tyto komodity se budou více vyvážet, neboť světová poptávka po nich se stále zvyšuje. Produkce mléka se při požadovaném mírném poklesu stavu a stálému růstu užitkovosti příliš nezmění. Během střednědobého výhledu by tedy klesající zájem o mléko a máslo měla nahradit rostoucí poptávka po mléčných produktech s vyšší přidanou hodnotou. The agriculture is regulated generally by majority of developed countries. This statement is particularly true when taking European Union into account. This regulation, which comes often together with high grants, is explained by seasonal character of agriculture, supporting of rural country, protection of jobs but also by existence of foreign grants and financial support. The original idea behind Common Agricultural Policy (CAP) was to increase the income of agriculture segment. That is why EU started to subsidize the agricultural products. This led to increase of production because of the fact, that the farmers made use of the subsidies and produced higher quantities. The farmers enlarged the crops areas, used intensive methods of production, extended usage of heavy machinery and invested more in processing. This resulted in increase of secondary processing business sector. This brought the basic economic problem for the farmers: higher production backed by higher subsidies resulted in overlap of supply over demand on the market, which subsequently forced decrease in price of goods. This way, the income of farmers decreased back to the original level. The Government reacted to this process by setting minimal redemption prices. Higher price would subsequently decrease number of sold agriculture commodities. This way, there occurs overproduction, which is logical consequence of regulating the system by minimal redemption prices. There exist several possibilities how to react to such a situation. Export subventions (financial support for exports and granting of export licences) mean only transferring the problem of overproduction to another country. Another "possibility" is to cut-down imported quantities by putting restriction on import, such as quantity restrictions or customs duties. The support of export makes the situation more difficult for local farmers and import restrictions could lead to retaliatory action. The last used method is a possibility of buying out of the overflowing quantity of agricultural products and its either destruction or selling these under price. In EU discussions about complex reform of CAP and the way of its financing are constantly in progress. Quality of products and support of rural country are the priorities of this complex reform. According to Author, the regulation of agricultural industry is necessary in European context, but in another way that is performed under CAP. The regulation is not necessary just because of the fact, that agriculture is a specific sphere of business, but more likely because of the need to control cheap, low-quality and dangerous products, as well as maintaining reasonable balance of migration of people from rural country towards towns. The approach of EU to market intervention is shown by the Author specifically on the market of agricultural commodities in EU and CR. According to the fact that the legislation relating to this topic is very wide, the Author used specific example of the butter market and examined the interventions on this market in detail. Market prices of butter and intervention purchases in EU countries were cross-examined. For this comparison the price levels from years 2005, 2006 and 2007 were used for the EU countries using intervention tool on the butter market. As a result of this analysis the Author declares, that he did not notice any significant differences in level of intervention prices among the EU countries. This applies to new EU joining countries as well. In the Czech Republic the State Agricultural Intervention Fund (SZIF) intervenes on the agricultural market. This Fund buys agricultural overpluses and tries to sell these commodities at highest price possible. Loss from intervention operations is estimated to be several billion Czech crowns per year. In 2005 SZIF accepted 26 offers from three economic operators and bought altogether 795,1 tons of butter. This number refers to the quantity after deduction of returned butter. The value of butter kept by the SZIF was 69,335,000 CZK including VAT. In 2006, as in 2005, buy-outs of butter were initialised by Commission as late as at the beginning of April. Again, this was caused by the fact, that the market price was by 7 % higher, in comparison to new intervention price. Between 3rd April and 15th June the SZIF accepted 31 offers from four economic operators and bought altogether 1,164.2 tons of butter. Total value of butter was 157,475,000 CZK including VAT (69,335,000 CZK from year 2005 and 88,140,000 CZK relating to 2006). In 2007 and 2008 almost no butter was purchased because of the high global market price. An important conclusion can be made in relation to result of intervention tools and its impact on consumers, producing subjects and milk processing companies. Situation on the Common EU market is dependent on successful handling of agricultural overpluses, which means dependency on global prices of milk commodities and actual foreign exchange rates (USD/EUR/CZK). And what is a most important; main beneficiary from intervention purchases is the processing industry, to which this support is not primarily addressed. Intervention purchases have nearly no impact on income of commodity first-producers as well as on the consumer prices. Liberalisation of the world trade is another area analysed in this Thesis. Liberalisation does not have to mean necessarily reduction of agricultural production, especially not in territories favourable for agriculture. It is probable, that together with increasing financial solvency of poor countries, demand for agricultural product, backed by ability to pay, will grow in these regions. These countries will not be able to satisfy this demand themselves also because of the fact, that high quantities of local agricultural production is exported. As a result, liberalisation of the world agricultural trade could help both developed and developing countries. Nowadays, within the WTO agreements, agricultural products from more than 40 least developed countries are allowed to enter European market duty free and no real threat to the Common market was noticed. Furthermore, there exists a system of non-duty licences towards third countries that results in non-European agricultural product entering European Common Market. The fact is that export of the EU agricultural production is deteriorating due to the decreasing subsidies, which is in contrast to slightly increasing import of agricultural products from non-EU countries. Sadly, this is caused also by overdeveloped bureaucratic network in EU, which is increasing the price and making EU products less competitive. According to the Author, production and consumption of cheese will grow according to changing food habits, but in future the Author expects a decrease in demand for butter and low-fat milk and these products will be relatively more exported thanks to the generally increasing world demand for these products. The production of milk will not change significantly; the number of milking cows is expected to decrease slightly and the utilisation should slightly increase. In medium-term conditions, the Author expects the generally decreased demand for milk and butter should be followed by an increased demand for milk products with higher added value.
Klíčová slova: intervenční opatření; mléčné produkty; zemědělství; agriculture; intervention measures; milk products

Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři VŠE.
Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/28018

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-77075


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce