Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  začátekpředchozí25 - 34další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Specifics of the National Mentalities in Company´s Management
Palíková, Paulína ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky české mentality v liniovém managementu společnosti Česká spořitelna, a.s. V teoretické části jsou definice klíčových slov jako mentalita, národ a kultura, dále je popsán výzkum Geerta Hofstede a jeho výsledky pro Českou republiku a Slovensko. Cílem práce je aplikovat jeho metodiku pro srovnání české a slovenské národní mentality. V závěru práce porovnávám své výsledky s jeho výzkumem.
Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období
Pochmanová, Martina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Bakalářská práce Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období si klade za cíl zmapovat přítomnost polských studentů (národnost, místo narození, náboženskou a státní příslušnost). Práce vychází z materiálů archivu Českého vysokého učení technického, kde jsme využili fondy Vysoké školy obchodní. Zaměřili jsme se na studenty, kteří se narodili na území tehdejšího Polska nebo měli v evidenci Vysoké školy obchodní uvedenou polskou národnost či státní příslušnost. Fondy, ze kterých jsme čerpali, pocházejí z akademických let 1918-1938. V průběhu bádání jsme si často všímali častých proměn polských a ukrajinských jmen a příjmení, přičemž v některých případech docházelo k popolšťování, v jiných k počešťování. Státní příslušnost se začala evidovat až po roce 1925, kdy už bylo většinou vzhledem ke geopolitickému vývoji jasné, do jaké země student patří. Zajímavou kapitolu představuje náboženství, které je doplněno grafy. Studenti z Haliče jsou ve většině případů řeckokatolického vyznání, zbytek námi zkoumaných studentů jsou katolíci nebo židé. Najdeme zde i jednotlivce z jiných náboženských skupin, jako je např. Jednota českobratrská nebo Baptistická církev.
Stereotypy národností a znaky pro národy v českém znakovém jazyce
Břinková, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Metodologii, jak zkoumat stereotypy v mluvených jazycích, velmi podrobně popsal vesvých statích Jerzy Bartmiński. Pracuje s třemi typy dat (jazykovými, textovýmia empirickými), z nichž poté formuluje kognitivní definici, která popisuje stereotypzkoumaného fenoménu. Tato práce je první svého druhu, která se pokouší o aplikaci této metodologie při zkoumání etnických stereotypů v českém znakovém jazyce. Znakovéjazyky jsou svým charakterem vizuálně-motorické a nemají psanou podobu, což přináší jisté obtíže při zkoumání textových dat. Pro účely zkoumání stereotypů v těchto jazycích bylo tedy třeba zmíněnou metodu v mnohém upravit. Směrodatná se v tomto případě stala především data jazyková a částečně také empirická. Ukazuje se, že hledané stereotypy jsou nejčastěji obsaženy v samotné formě znaku (tzv. parametrech, kterými jsou tvar ruky, umístění, pohyb aj.), případně v modifikacích parametrů. To je doloženo na deseti různých etnických stereotypech v českém znakovém jazyce.
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
Etnická identita a konflikt (na príklade multietnického priestoru zaoceánskych lodí).
Medvecká, Zuzana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kobes, Tomáš (oponent)
V disertační práci navazuji na svoji diplomovou práci Dvojitá identita členov posádky na zaoceánskej lodi ako prostriedok adaptácie vedenou Mgr. Helenou Tužinskou, PhD. Členové posádky zaoceánských lodí pocházejí z víc než padesáti zemí světa. Navzdor jejich rozdílnému původu a kultury, která měla podíl na formování jejich chování a zpôsobu uvažování, sdílí malý prostor bez konfliktů. Cílem mé práce je na základě výzkumu daného teritoria shrnout základní podmínky, které by měly být splněny v multikulturním společenství, aby mezi jeho členy nedošlo ke konfliktům. Podle mé hypotézy je pro zabezpečení bezkonfliktního soužití lidí různé národnosti nejdůležitější existence identity vytvořené na základě jiného než etnického principu. Jen taková identita má potenciál sjednotit etnicky rozdílné identity členů posádky na základě jiných než národnostních hledisek. Na zaoceánských lodích tuto funkci splňuje socio-profesní identita "člena posádky". Podle mého výskumu je ze všech faktorů, které jsou za bezkonfliktní soužití členů posádky zodpovědné, nejdůležitější sdílená komunikace a systém hodnot. Proto se ze všech oblastí, ve kterých můžeme pozorovat socio-profesní identitu členů posádky blíže, věnuji pravidlům a normám, kterými se řídí, a specifickému dorozumívacímu jazyku posádky. Specifická verze...
Časopis turistů 1889 - 1918, příspěvek k národnímu sebevědomí
Sychra, Filip ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Časopis turistů byl spolkovým periodikem Klubu českých turistů (KČT) - největšího českého turistického spolku v Rakousku-Uhersku, který založily české obranné organizace - Národní jednoty. Ty chtěly svou činností v Českém království podpořit české menšiny ve smíšených česko - německých oblastech. Časopis turistů začal vycházet v r. 1889, půl roku po založení organizace. Tento měsíčník přinášel turistické články a informace pro členy spolku z turistické oblasti, z jiných podobných spolků, z dění uvnitř organizace, z cestovatelské literatury, ze světových výstav apod. Redakce periodika dbala na kvalitu a rozmanitost textů, které často psali sami členové. Občas spolupracovala také s předními českými spisovateli a cestovateli. Obsah vydání se orientoval na podporu české turistiky a podněcoval čtenáře k odvaze a sebevědomí prosazovat se ve smíšených oblastech jako čeští turisté. Opěvoval českou krajinu a historii. Časopis také reagoval na některé výpady proti Čechům a Klubu, podporoval inzercí české podnikatele, všímal si rozvoje českého jazyka a napomáhal k dobročinnosti zaměřené na podporu českých menšin. Přestože byl Klub stále spřízněn s obrannými Jednotami, udržel se v žánrových mezích odborného turistického periodika a nepodlehl přímému politikaření. Jeho volnočasové zaměření i přes zdůrazňování...
Vznik a vývoj národní identity v moderním Turecku
Jandl, Dominik ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Student se ve své práci zaměří na analýzu utváření a vývoje konstruktu národní identity v rané fázi moderního Turecka, tedy zejména v prvních dvou desetiletích po vyhlášení republiky v roce 1923. Nejprve bude sledovat proces formulace národní identity v období konce Osmanské říše a vývojových turbulencí směřujících k Turecké republice. Následně se zaměří na období po založení republiky a zejména na ideologii reformní elity kolem Mustafy Kemala. Autor bude analyzovat vztah národní identity a budování nového státu, zejména instrumentální roli nacionalismu při snaze vytvořit silný stát, který by představoval jasný rozchod s tradicí zaostalé mnohonárodnostní Osmanské říše. Od analýzy kontextu autor přejde ke konkrétní analýze nacionalistické ideologie, již nový stát a vládnoucí Republikánská lidová strana přijaly po svém zformování, zejména v klasické podobě programu "Šesti šípů" (Altı ok - republikanismus, populismus, laicismus, revolucionismus, nacionalismus a etatismus) z roku 1931 a dalších stěžejních dokumentů.
Prejudice, Cultural Clash, Female Role, Nation and Nationaly in the Novels of Ying Chen
Navrátilová, Leona ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Kanadská spisovatelka čínského původu, Ying Chen, se proslavila jako autorka francouzsky psaných románů, ve kterých zkoumá imigraci, která je úzce spjata s vykořeněností z původního prostředí a ztrátou původní identity. Svou literární tvorbou se primárně zaměřuje na severoamerické čtenáře, proto ve svých dílech detailně vykresluje historické události a sociální fakta Číny. Ying Chen je představitelkou autorů, kteří patří do skupiny tzv. spisovatelů-imigrantů. Páteř její literární tvorby tvoří opakující se téma nacionalismu, feminismu, imaginace a imigrace, která může vést ke ztrátě původní identity. Ying Chen zkoumá, zda je možné, aby člověk zaměnil svou původní identitu, která mu byla vtisknuta jeho rodiči, za zcela novou. Ve svém druhém publikovaném románu, L'Ingratitude (Nevděčná), Ying Chen promlouvá skrze ústa dominantní matky a říká: "Člověk, který nemá rodiče, je nešťastný jako národ, který nemá svou historii." Těmito slovy svým čtenářům naznačuje, že nelze zaměnit svou národnost, národní historii a identitu. Je třeba, abychom přijali sami sebe, tak jak to zdůrazňuje ve svém románu, Immobile, "Já jsem já".

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   začátekpředchozí25 - 34další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.