Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období
Pochmanová, Martina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Bakalářská práce Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období si klade za cíl zmapovat přítomnost polských studentů (národnost, místo narození, náboženskou a státní příslušnost). Práce vychází z materiálů archivu Českého vysokého učení technického, kde jsme využili fondy Vysoké školy obchodní. Zaměřili jsme se na studenty, kteří se narodili na území tehdejšího Polska nebo měli v evidenci Vysoké školy obchodní uvedenou polskou národnost či státní příslušnost. Fondy, ze kterých jsme čerpali, pocházejí z akademických let 1918-1938. V průběhu bádání jsme si často všímali častých proměn polských a ukrajinských jmen a příjmení, přičemž v některých případech docházelo k popolšťování, v jiných k počešťování. Státní příslušnost se začala evidovat až po roce 1925, kdy už bylo většinou vzhledem ke geopolitickému vývoji jasné, do jaké země student patří. Zajímavou kapitolu představuje náboženství, které je doplněno grafy. Studenti z Haliče jsou ve většině případů řeckokatolického vyznání, zbytek námi zkoumaných studentů jsou katolíci nebo židé. Najdeme zde i jednotlivce z jiných náboženských skupin, jako je např. Jednota českobratrská nebo Baptistická církev.
Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období
Pochmanová, Martina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Bakalářská práce Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období si klade za cíl zmapovat přítomnost polských studentů (národnost, místo narození, náboženskou a státní příslušnost). Práce vychází z materiálů archivu Českého vysokého učení technického, kde jsme využili fondy Vysoké školy obchodní. Zaměřili jsme se na studenty, kteří se narodili na území tehdejšího Polska nebo měli v evidenci Vysoké školy obchodní uvedenou polskou národnost či státní příslušnost. Fondy, ze kterých jsme čerpali, pocházejí z akademických let 1918-1938. V průběhu bádání jsme si často všímali častých proměn polských a ukrajinských jmen a příjmení, přičemž v některých případech docházelo k popolšťování, v jiných k počešťování. Státní příslušnost se začala evidovat až po roce 1925, kdy už bylo většinou vzhledem ke geopolitickému vývoji jasné, do jaké země student patří. Zajímavou kapitolu představuje náboženství, které je doplněno grafy. Studenti z Haliče jsou ve většině případů řeckokatolického vyznání, zbytek námi zkoumaných studentů jsou katolíci nebo židé. Najdeme zde i jednotlivce z jiných náboženských skupin, jako je např. Jednota českobratrská nebo Baptistická církev.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.