Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí25 - 34další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úroveň digitálních kompetencí z oblasti bezpečnosti u studentů středních škol
Bárta, Pavel ; Jeřábek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rambousek, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá a mapuje vývoj úrovně digitálních kompetencí z oblasti bezpečnosti v průběhu studia u žáků čtyřletých studijních oborů a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, kteří své středoškolské studium zakončují maturitní zkouškou. V úvodní části práce probíhá vymezení odpovídajících kompetencí a definice pojmů, které s danou problematikou přímo souvisí, hlavně pak: gramotnost (digitální, informační), kompetence (digitální) aj., ze kterých jsou poté specifikovány ty, které přímo spadají do oblasti bezpečnosti. Následuje analýza a mapování výzkumů národních i mezinárodních, které zkoumají úroveň a rozvoj digitálních kompetencí žáků. Výzkumná část této práce zahrnuje koncept, realizaci a vyhodnocení dat výzkumného šetření, jehož cílem je zjištění úrovně daných kompetencí žáků a vlivu vzdělávání na jejich úroveň a rozvoj. Na základě výsledků výzkumného šetření jsou identifikovány faktory, které mají přímý vliv na rozvoj těchto kompetencí u žáků zkoumaných středních škol. Z důvodu rozšíření možnosti uplatnitelnosti výsledků, jsou sesbírána data na školách, které poskytují studijní obory s diametrálně odlišným zaměřením. Výstupní data výzkumného šetření zahrnují výsledky dotazníkového šetření, rozhovory se zástupci vedení zahrnutých škol a výstupy nástroje pro zjištění stavu...
Podpora digitální gramotnosti a digitálního vzdělávání: případová studie Zlínského kraje
Maděričová, Adéla ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zaměřující se na oblast digitální gramotnost a digitálního vzdělávání na příkladu Zlínského kraje. Hlavním cílem této práce bude komplexně zmapovat situaci v oblasti digitální gramotnosti a digitálního vzdělávání v rámci Zlínského kraje, s přihlédnutím k mezikrajským rozdílům. Bude se snažit zjistit, jaké nedostatky a problémy jsou v rozvoji těchto oblastí nejčastěji identifikovány a jaké oblasti našeho života mohou nejvíce ovlivnit a jaké faktory je nejvíce ovlivňují. Dále se pokusí vysvětlit, jaká činnost a systémová podpora by k rozvoji digitální gramotnosti a digitálního vzdělávání nejvíce přispěla a jaká je v realitě. Diplomová práce bude rozdělena na dvě hlavní části, v první části bude pracováno se sekundárními zdroji, druhá část se pak bude věnovat sběru a analýze primárních dat získaných polostrukturovanými expertními rozhovory. Na rozbor analýzy dat bude navazovat diskuse nad výsledky a budou popsána možná doporučení, která z výzkumu mohla vyplynout.
Využití ICT technologií ve výuce přírodopisu/biologie
Semencová, Barbora ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá praktickým využitím informačních a komunikačních technologií ve výchovně-vzdělávacím procesu, a to především ve výuce přírodopisu a biologie. Je členěna na části teoretickou, výzkumnou a tvůrčí; teoretická část v úvodu vymezuje klíčové pojmy související s problematikou, dále mapuje vývoj vzdělávacích strategií v souvislosti s ICT, shrnuje a poukazuje na možné klady a zápory využívání digitálních technologií ve školním prostředí a přináší výčet vybraných způsobů, jak technologie prakticky využít při práci ve škole. Výzkumná část práce zpracovává názory a postoje českých učitelů přírodopisu či biologie na různých typech škol v otázkách využívání ICT technologií v zaměření na výše uvedené předměty. Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 168 respondentů napříč Českou republikou. Tvůrčí část vychází z výsledků výzkumné části práce a představuje výukový program Virtuálně kolem školy, jenž sdružuje všechny podklady pro výuku konkrétního tématu - systematické biologie rostlin s využitím digitálních technologií. Tento program byl pilotně ověřen v listopadu 2019 ve spolupráci se základní školou Petra Strozziho v Praze.
Dítě a rodič v náruči digitálních technologií
Zemanová, Helena ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou digitálních technologií ve vztahu k dětem předškolního věku, analýzou odlišností ve výchově a přístupu jejich rodičů. Teoretická část vymezuje pojmy, jako jsou digitální gramotnost, digitální technologie, rodič, dítě a další, které s tématem úzce souvisí, zmiňuje jejich stručnou charakteristiku a navozuje souvislosti mezi nimi. Seznamuje čtenáře s vývojovými specifiky dítěte batolecího věku a uvádí odlišné styly přístupů rodičů a výchovných pracovníků k současné povaze digitálních médií a následné dopady na zvolenou věkovou skupinu. Na základě komparace použité literatury a hlubšího zkoumání tématu dochází v práci k potvrzení zvolené hypotézy, která je východiskem pro praktický úkol. Praktickou částí je aplikačně didakticky zaměřená práce, kde nalezneme seznam vhodných doporučení, dostupných programů a aplikací, jenž jsou vodítkem pro rodiče a výchovné pracovníky, kteří se ne zcela orientují v rizikách a důsledcích užívání současných digitálních technologií a to především cílovou skupinou dětí ve fázi před vstupem do předškolního vzdělávání.
Digitální gramotnost sociálně vyloučených adolescentů
DOBIÁŠ, Václav
S nástupem digitálních technologií do našich životů se začíná objevovat problém zaostávání sociálně nejslabší vrstvy společnosti v digitální gramotnosti. Tento problém je nazýván druhou formou digitálního rozdělení a zatím nebyl uspokojivě zkoumán. Realizovali jsme proto metodou zakotvené teorie kvalitativní výzkum, jehož cílem byla identifikace příčin vedoucích k druhé formě digitálního rozdělení a popsání modelu vzniku této nerovnosti. Sběr dat probíhal tak, že žáci řešili úlohy zaměřené na digitální gramotnost. V průběhu tohoto procesu byl nahráván monitor počítače a do audiostopy se zaznamenávala veškerá komunikace výzkumníka se zkoumaným žákem. Následně byly se žáky a jejich učiteli provedeny polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy dat jsme vytvořili teorii učení se ovládání neznámého programu. V procesu učení před žákem vyvstávají jednotlivé problémy. Strategie, které žák použije k jejich řešení, volí v závislosti na svých předchozích znalostech a zkušenostech z podobných situací, zejména s podobným softwarem. Na efektivitu použitých strategií dohlížejí žákovy metakognitivní kontrolní mechanismy. Na základě dosažených výsledků u žáka může (ale nemusí) docházet k učení, které zlepšuje žákovy znalosti a dovednosti a tím ovlivňuje způsoby řešení podobných problémů v budoucnu. Přínos naší teorie vidíme v popsání samostatného učení se ve specifickém světě digitálních technologií. Teorie tak může být velmi přínosná pro didaktiku informatiky. Na základě této teorie jsme popsali rozdíly v učení se ovládání neznámého programu mezi sociálně vyloučenými a majoritními žáky. Na základě našeho výzkumu se z dlouhodobého hlediska domníváme, že hlavní příčinnou vzniku digitálního rozdělení je rozdílná rychlost celoživotního učení se ovládání digitálních technologií. V rámci analýzy dat jsme identifikovali celkem osm faktorů ovlivňujících rychlost celoživotního učení se ovládání digitálních technologií, z nichž polovina faktorů dále přímo ovlivňuje úroveň digitální gramotnosti skrze schopnosti k řešení problémů. Vzniklá teorie popisuje celoživotní proces vzniku digitálního rozdělení. Hlavní přínos naší práce spatřujeme v identifikaci procesu vzniku digitálního rozdělení.
Učitelé a mediální výchova
TRNKOVÁ, Denisa
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výuky mediální výchovy a učiteli, kteří ji vyučují. První část práce je věnována teoretickému vymezení průřezového tématu mediální výchova, jejímu historickému vývoji a postupnému etablování tohoto tématu do českých kurikulárních dokumentů a následného zavedení do škol ve formě průřezového tématu, který se týká nejen gymnázií. Pozornost je také věnována základním učebnicím, publikacím a internetovým odkazům a kurzům, které jsou pro učitele dostupné. Část pozornosti je věnována nejnovějším výzkumům, které se touto tématikou zabývaly. Výzkumná část práce přináší výsledky mého kvalitativního výzkumu, který poukazuje na vzorce přístupů, názorů a postojů učitelů mediální výchovy na vybraných gymnáziích v Jihočeském kraji. Práce se věnuje otázce, jací učitelé mediální výchovu učí, zda jsou na toto téma připraveni už z vysoké školy, či zda se museli dovzdělat sami a jaké jsou jejich nejčastější aprobace. Teprve nedávní absolventi vysokých škol už měli, na rozdíl od svých starších kolegů, možnost se v rámci svého vysokoškolského vzdělávání s mediální výchovou seznámit. Jejich starší kolegové to neměli tak snadné a museli se s tímto úkolem a tématem vypořádat už v průběhu svého pedagogického působení. Mezi mladými a služebně staršími učiteli panují nejrůznější názory na mediální výchovu. Není pravidlem, že každý mladý učitel je nadšený a pozitivně vnímá důležitost mediální výchovy.
Interaction design with regards to the end user
Macura, David ; Walek, Agata (oponent) ; Sedláček, Pavel (vedoucí práce)
This thesis focuses on user interfaces, methods connected with their design and the interaction between humans and computers. The goal is to codify and explore the most important of these methods and their influence on final products. Another goal is to describe the theoretical side of design and the approach of designers and users to design and interaction. In the part focused on the user interfaces the thesis sets the goal to research and compare select approaches to interface creation and to list the most important influences on demands concerning the application interface design.
Podmínky rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku
Fenclová, Karolína ; Fialová, Irena (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Podmínky rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku AUTOR: Karolína Fenclová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Irena Fialová, CSc. ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá analýzou možností a směrů rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku a způsoby zakládání a výstavby jejich informačně technologických kompetencí v rámci přípravy na první stupeň základní školy. Teoretická část vymezuje některé základní pojmy, jako jsou digitální gramotnost, ICT gramotnost a další, zabývá se vývojovými specifiky dítěte předškolního věku a uvádí možnosti využití digitálních technologií v mateřské škole. Praktická část práce zjišťuje, jak jsou digitální technologie začleňovány do výchovy a vzdělávání dětí v mateřské škole. Poté na menším vzorku dětí předškolní věku prakticky ověřuje formou práce na počítači a formou rozhovoru s dětmi a jejich rodiči, stupeň rozvoje informačně technologických kompetencí těchto dětí. Na základě zjištěných skutečností jsou vytyčeny směry pro rozvoj informačně technologických kompetencí předškolních dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální gramotnost, ICT gramotnost, informačně technologické kompetence, informační a komunikační technologie, předškolní věk, předškolní vzdělávání.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí25 - 34další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.