|
Dwelling and drifting in space. Landscape in the poetry of Ted Hughes and Kenneth White
Potočňáková, Magdaléna ; Procházka, Martin (vedoucí práce)
Krajina patrila vzdy mezi zakladni temata poezle, pricemz basnicke pojeti tohoto svebytneho fenomenu se samozrejme menilo v zavislosti na historickem a kultumim prostredi a v prubehu staleti podlehalo zanrovym a esteticky-m konvencim. Predkladana prace se vsak pokousi 0 "mapovani" krajiny soucasne v dilech dvou britskych basniku, Teda Hughese a Kennetha Whitea. Zaroveii take sleduje urcite paralely mezi jejich ztvamenim krajiny a pojetim prostoru v soucasne filosofii, zejmena v knize Gilla Deleuze a Felixe Guattariho Tisic piosin. Soucasti uvodnich uvah 0 krajine v prvni kapitole je pak mj. i kratke zamysleni nad pojetim prirody a krajiny v cinske kulture a vychodni filosofii, k nimz se oba zmiiiovani basnici, byt' v ruzne mire, obraceli jako ke zdroji inspirace. Priroda, a tedy i krajina, ktera je "podobou a tvarem pfirody" (8-Tchao), neni v cinskem mysleni a poezii projevem Stvoritele, ale neCim, co existuje samo o sobe (cinsky- pojem zi-ran oznacujici pfirodu lze prelozit jako "svebytnost" ci "samo sebou"). Dalsi Cinsky vyraz pro prirodu, cau-chua, oznacuje "vznikani a promeiiovani" (Ci "tvoreni a zanikani" a reflektuje tak chapani pfirody jako neustale probihajiciho procesu, jehoz soucasti je i clovek. Toto vedomi sounalezitosti se projevuje i v pfistupu k umeleckemu ztvameni krajiny, jehoz predpokladem...
|
|
Mimopodnikatelské aktivity
Rožánková, Alice ; Heřmanský, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Výsledkem této bakalářské práce by mělo být srovnání vlivu daňové soustavy na mimopodnikatelské aktivity firem. Chtěla bych zodpovědět otázku motivace k filantropickým aktivitám a právě tento výsledek by měla přinést analýza mimopodnikatelských aktivit firem v závislosti na odlišných daňových soustavách. Analýzu bych chtěla udělat na příkladu jedné z největších telekomunikačních sítí na světě Telefónica O2 Europe (Španělsko) a Telefónica O2 Czech Republic. V teoretické části bych se především chtěla věnovat mimopodnikatelským aktivitám z hlediska společnosti, s tím hlavně neodmyslitelně souvisí dnes běžně užívaný pojem společenská odpovědnost firem a její zájmové oblasti - firemní filantropie, firemní dobrovolnictví a mnohé další, dále aktivitám prospěšným pro region a možnostem zapojení firem do této činnosti.
|
|
Hranice mezi starým a novým: město a česká kultura časné moderny
Urbanová, Marie ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Předkládám k obhajobě diplomovou práci věnovanou tématu utváření veřejného prostoru, městského prostoru a městotvorné funkce architektury na přelomu 19. a 20.století. Celkový náhled, kterým tato témata spojuji, chce být především kulturologický. 4 Svou práci bych rozdělila do čtyř částí. V prvních dvou částech vymezuji tématické pole práce námi sledovanými pojmy, kategoriemi a problémy. Jsou jimi pojem veřejný prostor, místo, prostor a čas, kategorie moderny, existenciální prostor a v neposlední řadě fenomén města, který je pro nás reprezentací kulturní a civilizační. V tomto zaměření nelze odhlédnout od diskursu těchto témat - a ten je i v textech teorie architektury filozofický. Třetí část mé práce je inspirována mou postupovou prací, ve které jsem se zajímala o meziválečné období, o dobu, která mě dodnes nesmírně fascinuje. Je to exkurz do dění užitého umění ve světě, ale především u nás. S užitým uměním byla v těsném semknutí architektura, která zaujímá přední místo ve čtvrtém dílu této práce. Hlavním předmětem je zde (české) město, jeho proměny ve 20.stoletÍ. V posledních kapitolách se snažím o nástin a komparaci sociokulturní situace architektury a architektů na počátku 20. a 21.století.
|
|
Národní kuchyně jako sociokulturní jev
Mareš, Jiří ; Matějů, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je teoretická analýza národní kuchyně jako základního atributu kultury v čase a prostoru. Studium potravinových strategií a nutričních zvyklostí patří k tradičním tématickým okruhům sociální a kulturní antropologie. Je evidentní, že každá historická nebo lokální kultura byla nucena využívat surovinové a energetické zdroje v závislosti na prostředí, ve kterém existovala. Není náhodou, že výzkum vzniku a fungování lokálních kultur v konkrétním ekologickém a potravinovém kontextu vedl ke vzniku jednoho z nejvýznamnějších směrů kulturní antropologie 2. poloviny 20. století - kulturní ekologie a kulturního materialismu. Významnou složkou adaptace člověka k vnějšímu prostředí je právě potravinová strategie. V průběhu vývoje lidské společnosti jednotlivé kultury vytvořily široké spektrum tzv. národních kuchyní. Podle mého názoru potravinové strategie a s nimi spjaté kulturní tradice výrazně odrážejí způsob života každé společnosti. Proto jsem se rozhodl tento úhel pohledu uplatnit ve své diplomové práci věnované teoretické analýze národních kuchyní jako sociokulturního jevu v čase a prostoru.
|
|
Industriální hudební avantgarda v podobě Electronic Body Music (příspěvek k dějinám elektronické hudby)
Rychlík, Martin ; Kuška, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
V předkládané DP, určené k obhajobě na Katedře kulturologie FF UK, jsem se pokusil shrnout důležité aspekty ve vývoji jednoho druhu moderní hudby, který bývá nazýván industriálem, a jeho nejpřístupnější taneční odnoži tzv. Electronic Body Music (EBM). Domnívám se, že zvolený postup ukázal na mnoho zajímavých faktů, které vesměs akademická obec (dokonce i odborná muzikologická) nebere v potaz, přestože je třeba obracet zrak i k nejnovějším a různorodým formám kultury. 84 V DP jsem přiblížil stěžejní publikované práce k tématu, definoval pojem této hudby, představil její historii a význačná hudební alba, přičemž jako případovou studii jsem zvolil slavnou skupinu Front 242, jejíž další přiblížení je též náplní příloh. Důležitou součástí je ukázka, jak funguje EBM tvorba a komunita, v čem je specifická, jací jsou lidé, kteří takovou muziku poslouchají a jaké má tento hudební styl obsahy. Otázkou zůstává, jak by se s fenoménem EBM vypořádali odborní muzikologové, kteří se elektronickou hudbou zabývají na obecnější rovině: "Hudba a elektronika současně jako nový Gesamtkunstwerk nebo komerce a zastírání ne-umění anebo snaha o nové jako výraz doby?" ptá se například hudební sociolog Miloš Schnierer (1995:63). Tento text by si samozřejmě zasloužil další pokračování, tím spíše, že jsem si vědom prostoru k dalšímu...
|
|
Kulturní předporozumění v religionistice. Interpretace Lotosové sútry.
Jancyková, Karin ; Hruška, Blahoslav (oponent) ; Gebelt, Jiří (vedoucí práce)
V této práci jsem se zaměřila na problematiku kulturního předporozumění v religionistice, konkrétněji pak na vliv "západního" kulturního předporozumění na způsob interpretace mahayanového textu Lotosové sútry. Nejprve jsem přiblížila a vymezila pojem kulturního předporozumění, jak je v souvislosti s interpretací pojímán religionistou W. E. Padenem. Paden tento pojem definoval jako jazyk, který volíme v závislosti na tom, komu má být naše interpretace určena. Předporozumění je ovlivněno naším předem určeným rámcem, představujícím námi zvolenou metodu práce s textem, světonázor, který zastáváme, kulturu, v níž žijeme. Jak tento "rámec" ovlivňuje interpretaci buddhismu jsem nejprve ukázala na jednotlivých setkáních "západních" cestovatelů, misionářů a religionistů s buddhismem, jeho myšlenkami a texty. V případě prvních setkání s cizí a neznámou "východní" kulturou měl na její výklad primární vliv právě kulturní a náboženský rámec badatele, který se odrážel především na rovině démonizování buddhismu a na dezinterpretaci pojmů.
|
|
Nástroje a lidské bytosti: Svoboda a limity univerzálního darwinismu
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Cílem práce je poukázat na možnosti svobody člověka ve vztahu k neodarwinistickému uchopení člověka, zejména pak ve vztahu k principu univerzálního darwinismu, který vytváří prostor pro představu "dvojí evoluce člověka" - evoluce genetické a evoluce memů (blízké biologickým a kulturním determinantám). Člověk je v těchto koncepcích představován jako "nástroj replikátorů". Práce však ukazuje svobodu jako nepopiratelnou dispozici člověka, která se může a nemusí u člověka projevovat. V souvislosti s dílem Kanta a Arendtové pak autor vymezuje svobodu jako pojem, jenž splývá s pojmem "lidství". To poskytuje možnost představit člověka jako bytost dvojí povahy: bytost "přirozenou", tedy determinovanou biologickými a kulturními vlivy, a bytost "lidskou", tedy svobodnou. Obě roviny (rovina "lidská" a rovina "přirozená") představují jisté trvale nedosažitelné hranice myšleného prostoru, v němž, a pouze v němž, se může pohybovat člověk jako lidská bytost. Slovní spojení "lidská přirozenost" tak dostává nový význam spojení dvou protikladů, které však odpovídají dvojímu založení člověka jako bytosti svobodné i determinované.
|
|
City as a fictional character in the postmodernist novel: Alexandria Quartet and The Moor's Last Sigh
Freimannová, Dominika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyobrazení města v postmoderním románu, které je následně zkoumáno na dvou vybraných románech: Alexandrijském kvartetu Lawrence Durrella a Maurově posledním vzdechu Salmana Rushdieho. První část je věnována teoretickému rámci, ve kterém se snažím o vymezení pojmu postmoderní literatury, a který nastiňuje základní rysy, které tato literatura vykazuje. Tento rámec se opírá o pojem postmodernismu tak, jak jej chápe Linda Hutcheon a to zejména ve své studii A Poetics of Postmodernism. Zvláštní pozornost je zde věnována těm aspektům postmodernismu, které jsou aplikovatelné na vyobrazování města a na existenci vztahu mezi postmodernismem a modernismem. Druhá část nastiňuje základní koncepce prostoru určené modernismem. Hlavní koncepty, kterými se tato práce zabývá jsou: subjektivita, perspektiva, mýtus a palimpsest. Jak vyplývá ze vztahu mezi modernismem a postmodernismem, tyto koncepty by mělo být možné najít v transformované podobě i v postmoderní fikci v transformovaném stavu. Podle Lindy Hutcheon je hlavním prostředkem této transformace využití parodie, která umožňuje navození konceptů a jejich následné podkopání za účelem zpochybnění jejich platnosti v našich významotvorných procesech. Následující kapitola zkoumá , do jakých forem se dané...
|
|
MONOLOG JAKO AUTENTICKÁ VÝPOVĚD V KONTEXTU MODERNÍHO DRAMATU
Hýča, Martin ; ULLRICHOVÁ, Daria (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojmem monologu a monologičnosti jako svébytného výrazového prostředku moderního dramatu. Pojem monologu je vymezován v rámci jeho vztahu k dialogu, a to jak v rámci teoretického uvažování o divadle a dramatu, tak z hlediska uplatnění zmíněných pojmů v běžném životě. Jako základ zde slouží teoretické statě Jana Mukařovského a Jiřího Veltruského. Proti koncepci monologu jakožto nedostatku dialogičnosti je dále navrhováno chápání monologu jako útočiště autenticity, jako prostoru pro autentickou výpověď. Myšlenky jsou prostřednictvím obecné úvahy uvedeny v souvislost s moderním dramatem a ilustrovány na příkladech z konkrétních dramatických textů. Práce ústí v úvahu o dialogu mezi jevištěm a hledištěm jako východisku z monologické situace na jevišti.
|
|
Prostory a prostorové plány
Jíra, Jindřich ; Arbanová, Linda (oponent) ; Šmíd, Jan (vedoucí práce)
Zaměření práce: teoretická studie o chápání prostoru jako místa a využití v osobní a epizodické ochraně osob Předmět: proměna teoretické studie v praktické využití prostoru Cíl: vytvořit ucelený pohled na pojem prostor - ve kterém žijeme, pohybujeme se, pracujeme a vnímáme. Přiblížit práci v prostoru u osobní a epizodické ochrany osob, se zaměřením na výchovu a přípravu pracovníků Útvaru pro ochranu prezidenta ČR. Ukázat využití prostoru a prostorových plánů v reprezentačních interiérech a exteriérech Pražského hradu a zámku Lány. Přínos, poznatky: zaměření se na ochránce, kteří denně pracují s prostorem Klíčová slova: prostor, reprezentační ,prostory, prostorové pl~y, P~ažský hrad, zámek Lány, sál, salon, architekt, prezident, Utvar ochrany prezidenta ČR (UOP ČR), ochránce (agenti), chráněná osoba (CHa), velitel bezpečnostní akce (VBA), vozidlo, osobní ochrana, epizodická ochrana, vedoucí směny (VS).
|
host ::
