|
Právo na život a trest smrti
Caletka, Lumír ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Shrnutí Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit. V dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny. Vzhledem ke své definitivnosti (nemožnosti jakékoli nápravy po jeho vykonání) se jedná o trest velmi kontroverzní. Jeho zastánci uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující (preventivní) účinky. Odpůrci upozorňují kromě morálních argumentů souvisejících s právem každého na život především na nebezpečí justičního omylu, který je v tomto případě nenapravitelný, a poukazují na to, že zas tak odstrašující není a navíc poprava bývá dražší než doživotní vězení. O 70. let 20. století byl trest smrti postupně rušen ve většině evropských a jihoamerických států. Mezi zeměmi, které ho i nadále praktikují, jsou mj. některé ze států ve Spojených státech amerických a Čínská lidová republika Trestem smrti se zaobírám v první části této práce, přičemž se věnuji nejen jeho kontroverznosti ale také jeho legislativním hlediskům a popisuji také katalog jednotlivých druhů výkonu trestu. S trestem smrti bezprostředně souvisí právo na život, které je...
|
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Žejšková, Pavlína ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí Příroda je všude kolem nás a je nezbytným předpokladem existence všeho živého na Zemi, tedy i člověka. Jeho činností se bohužel stav životního prostředí postupně zhoršuje, proto je nutné životní prostředí cíleně chránit, neboť samočistící schopnosti přírody nejsou neomezené. Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí, neboť se jedná o významný právní nástroj pro ochranu životního prostředí. Normy práva životního prostředí jsem propojila s právem trestním a správním. Práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich zahrnuje pojem odpovědnosti, jako nutnosti každého nést následky svého jednání, dále právní odpovědnost a charakteristiku a zvláštnosti právní odpovědnosti na úseku ochrany životního prostředí. Opomenuty nejsou ani ústavní základy práva na příznivé životní prostředí a deliktní odpovědnosti. Kapitola o trestněprávní odpovědnosti fyzických osob v ochraně životního prostředí se nejdříve zaměřuje na mezinárodní a evropskou komunitární právní úpravu v této oblasti, neboť by měla být východiskem pro naše právo. V historickém shrnutí ochrany životního prostředí prostředky trestního práva v našem právním řádu je zmapován postupný vývoj skutkových podstat trestných činů proti...
|
|
Vliv moderních prvků pasivní bezpečnosti na ochranu posádky vozidla
Vostrejž, Jan ; Tylšar, Vladimír (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce z oblasti problematiky pasivní bezpečnosti, dopravní nehodovosti a zdravotních následků účastníků silničních dopravních nehod je zaměřena mj. na vytvoření přehledu moderních prvků pasivní bezpečnosti především osobních automobilů. Zabývá se jednotlivými prvky systému pasivní bezpečnosti a jejich vlivem na posádku vozidla. Popisuje princip činnosti, zejména airbagů, předpínačů bezpečnostních pásů, zahrnuje řešení omezovače napínací síly v bezpečnostním páse a dalších prvků, které mají za úkol snížit následky při dopravní nehodě. Použití moderních prvků pasivní bezpečnosti poskytuje zvýšenou ochranu pro posádku a eliminuje vznik poranění posádky. Uvedená technická problematika proto úzce souvisí se zdravotnictvím a zejména odvětvím Soudního lékařství z oblasti poranění osob ve vztahu k typům a charakterům nehod, případně užitím bezpečnostních prvků. Dále jsou zde ukázány skutečné dopravní nehody, při kterých došlo k usmrcení či poranění posádky s analýzou mechanismu vzniku zranění osob při užití či neužití bezpečnostních prvků.
|
|
Možnosti psychologické intervence v oblasti prevence kriminality
Kolářová, Renata ; Netík, Karel (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Tématem diplomové práce je oblast prevence kriminality, především psychologické aspekty této mezioborové problematiky. Obsah práce lze rozčlenit do dvou hlavních částí, jedná se o část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část představuje základní koncepce kriminální prevence, kriminogenetické teorie a nejvýznamnější psychologické aspekty kriminality. Ve výzkumné části je sledováno 18 vybraných psychologických kriminogenních faktorů, které jsou respondenty, z řad odborné veřejnosti, hodnoceny na základě jejich významnosti pro rozvoj delikventního chování a možnosti jejich ovlivnění psychologickými prostředky. Respondenti v rámci výzkumu dále připojují doporučení psychologických intervencí vhodných pro eliminaci kriminogenních faktorů a vlastní zkušenosti z této oblasti. Shrnutí získaných poznatků přináší podklady pro využití psychologických intervencí v praxi kriminální prevence.
|
|
Codification of the Rules of Diplomatic Protection
Špaček, Metod ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Šmíd, Marek (oponent)
Táto dizertačná práca je venovaná jednému z modernejších inštitútov medzinárodného práva - diplomatickej ochrane. Venuje sa komplexnému posúdeniu tohto inštitútu zo širokého pohľadu na pozadí jej kodifikácie, ktorá vyvrcholila na pôde Komisie OSN pre medzinárodné právo (KMP) v roku 2006 prijatím uceleného návrhu článkov o diplomatickej ochrane. Diplomatická ochrana je v súčasnom ponímaní tvorená obyčajovými normami medzinárodného práva. Predstavuje nástroj ochrany práv štátneho príslušníka zo strany svojho domovského štátu v prípade, ak jedinec (či už fyzická alebo právnická osoba) utrpia ujmu zo strany iného štátu v rozpore s medzinárodným právom. V zmysle súčasnej definície, diplomatická ochrana diplomatická ochrana znamená uplatnenie si zodpovednosti (mierovými prostriedkami) zo strany jedného štátu voči inému štátu za ujmu, ktorá je štátnemu príslušníkovi prvého štátu spôsobená činom tohto iného štátu v rozpore s medzinárodným právom. Cieľom diplomatickej ochrany je implementovať - naplniť túto zodpovednosť. Uplatnenie a výkon diplomatickej ochrany je stále suverénnym diskrečným právom štátu, hoci dizertačná práca zaznamenáva vývoj v tejto oblasti smerom k potrebe zohľadnenia práv a záujmov dotknutého jednotlivca, ako aj ústavnú prax niektorých štátov, ktoré svojim občanom garantujú...
|
|
Trestněprávní aspekty ve sportu
Měchura, Marek ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Trestněprávní aspekty ve sportu Resumé Cíl mé diplomové práce je analyzovat vztah mezi sportem a trestním právem, zvláště trestněprávních aspektů ve sportu v podobě způsobení sportovního zranění druhé osobě a korupce ve sportu. Kapitola 1 pojednává o historickém kontextu ve starověkém Řecku a Římě s touto problematikou. Vhledem k faktu, že současný sport se velmi liší od podoby sportu v Antice, jsou tehdejší názory Platóna či Solóna pro tuto oblast velmi zajímavé. Kapitola 2 je rozdělena do tří částí. V první části je řešena otázka postavení sportu v právním řádu obecně. Druhá část popisuje specifický poměr mezi právními normami a sportovními pravidly a poslední část se zaměřuje na funkci sportovních pravidel pro účely trestního práva. Kapitola 3 se zaobírá trestněprávní odpovědností sportovců za způsobení sportovního úrazu a skládá se ze čtyř část. Nejprve jsou zde zmíněny vybrané teorie zabývající se trestněprávní odpovědností sportovců. Druhá část popisuje legislativní řešení této otázky na Kubě a v Ekvádoru. Část tři se věnuje problematice obligatorních znaků trestného činu pro případy sportovních úrazů a čtvrtá část vyjmenovává jako které trestné činy mohou být klasifikovány případná jednání, které vedly ke způsobení sportovního úrazu. Kapitola 4 se koncentruje na judikaturu. První část je složená ze...
|
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
|
Narovnání v trestním řízení
Hegerová, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem této diplomové práce je narovnání v trestním řízení, jedna z forem odklonů, resp. alternativ ke klasickému průběhu a výsledku trestního řízení zavedené do českého právního řádu novelou č. 152/1995 Sb. účinnou od 1. 9. 1995. Narovnání je institut trestního práva procesního vycházející z principů restorativní justice, jehož primárním cílem je urovnání narušených vztahů obviněného a poškozeného. Řízení o narovnání tak neslouží pouze k náhradě škody nebo odčinění jiné újmy, jak je někdy nesprávně vnímáno veřejností, ale i k objasnění příčin konfliktu za současné aktivní účasti obou stran a převzetí osobní odpovědnosti pachatele trestného činu, což může mít významné účinky i z hlediska trestní prevence. Navzdory tomu, že je narovnání forma odklonu, která je přínosná pro obviněného (dochází k zastavení trestního stíhání), poškozeného (rychlejší získání náhrady škody) i společnost (předcházení páchání dalších trestných činů, odlehčení soudům ve prospěch skutkově složitějších a závažnějších trestných činů), je v praxi využíváno minimálně. V první kapitole této práce se zabývám obecně pojmem odklonů v trestním řízení, jejich základní charakteristice a společným znakům, jakož i jednotlivými druhy, které jsou součástí českého právního řádu. Jádrem práce je druhá kapitola, která se podrobně věnuje...
|
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Koulová Marešová, Lucie ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Deliktní odpovědnost fyzických osob je téma, které se vyznačuje spojením několika právních oborů. Jde o právo správní a trestní, které upravují delikty v oblasti životního prostředí. Toto téma je také aktuální s ohledem na zásadní změny v trestním právu, které proběhly v roce 2010 a také na změny, které jsou nyní projednávány za účelem harmonizace českého trestního práva s požadavky Evropské unie. V této práci jsem se zaměřila na popis obecných podmínek odpovědnosti za delikty a snažila jsem se vystihnout specifika určitých skupin deliktů. Má práce také obsahuje komparaci správně právní a trestněprávní odpovědnosti v oblasti ochrany životního prostředí.
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákaz jejich diskriminace
Ambrožová, Jana ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákaz jejich diskriminace JUDr. Jana Humečková Abstrakt Osoby se zdravotním postižením čelí velkým problémům na trhu práce, pokud chtějí nalézt zaměstnání. Jejich míra nezaměstnanosti je mnohem vyšší než míra nezaměstnanosti osob bez zdravotního postižení. Zdravotní postižení jako takové je přitom jenom částí problému. Zaměstnavatelé často nechtějí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, protože vidí pouze jejich zdravotní postižení a nikoliv jejich schopnosti. Mnoho zaměstnavatelů má stále předsudky ohledně zdravotně postižených osob a jejich schopností. Považují je za dost často nemocné a za osoby s nízkou produktivitou. Hodně zaměstnavatelů nemá představu, co mohou osoby se zdravotním postižením i přes svá omezení vykonávat za pomoci asistenčních technologií. Z tohoto důvodu bych ve své disertační práci chtěla zkoumat do hloubky právní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v mezinárodních právně závazných i nezávazných dokumentech, v české právní úpravě a v právní úpravě některých vybraných států. Historicky byla osobám se zdravotním postižením věnována pozornost zákonodárců po první světové válce, kdy se tisíce zraněných a postižených lidí vracelo po válce domů. Stát se cítil být jim zavázán z důvodu jejich oběti pro blaho národa. V tuto dobu...
|
host ::
