|
|
Role prezidenta republiky při jmenování, přijímání demise a odvolávání vlády, jejího předsedy a členů
Krompolc, Tomáš ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Role prezidenta republiky při jmenování, přijímání demise a odvolávání vlády, jejího předsedy a členů Abstrakt Práce se zabývá rolí prezidenta republiky při jmenování, odvolávání a přijímání demise vlády, jejího předsedy a jejích členů. Strukturována je do úvodu, třech hlavních částí a závěru. Stručná první část nabízí základní přehled právní úpravy, která je pro téma práce relevantní, a to nejen z hlediska ústavního práva, ale i běžných zákonů a evropských předpisů. Druhá část se věnuje klasifikaci českého politického systému v trojici základních typů republikánských demokratických režimů, jimiž jsou prezidentský systém, poloprezidentský systém a parlamentní systém. Z této klasifikace pak jsou odvozena jistá základní východiska, která jsou v určitých situacích využitelná pro identifikaci systémově vhodnějšího výkladu. Tato část se zabývá i teoretickou možností změny typu politického systému pouze na základě faktického způsobu výkonu pravomocí prezidentem a nabízí pohled politologů a ústavních právníků na tuto problematiku. Třetí a hlavní část dělená do jednotlivých kapitol pojmenovaných podle pravomocí pak patří analýze odborné literatury a případně dalších publikovaných názorů teorie, mezi nimiž se pokouší najít převládající či přinejmenším z hlediska celkové systematiky vztahů prezidenta, vlády a...
|
|
|
Federalismus a jeho projevy v Evropské unii
Tamchyna, Lukáš ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Federalismus a jeho projevy v Evropské unii Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na pojem federalismu a jeho projevy v Evropské unii. Evropská unie jakožto entita sdružující členské evropské státy do nadnárodního společenství je celkem, ve kterém je možno spatřovat některé znaky budoucího federálního státu, a to ačkoliv se současná Evropská unie k federalistickému směřování nehlásí. Vlastní práce je rozdělena na tři hlavní části, kdy v úvodu je obecně rozveden federalismus, federace a jejich znaky. Ve druhé, stěžejní části práce, je Evropská unie analyzována skrze znaky federalismu a je vyhodnocena jejich přítomnost v Evropské unii. V závěrečné práci pak rozvíjím vlastní analytický pohled na specifika Evropského federalismu. Při hodnocení těchto specifik současného evropského federalismu se zaměřuji na kombinaci charakteristické skutečnosti nenápadného postupného rozšiřování pravomocí Evropské unie a specifického přístupu Evropské unie k formálním znakům federalismu a státnosti. Zejména se zabývám příkladům aktivního vyhýbání se jakémukoliv užívání federalistické či státní terminologie ze strany Evropské unie i členských států. Evropská unie disponuje v celku vhodným uspořádáním orgánů a dělbou moci mezi orgány moci výkonné, zákonodárné i soudní, jakož i dělbou moci mezi orgány Unie a členských států....
|
|
|
Svoboda projevu v ČR
Havlíček, Radek ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Diplomová práce ČR má za cíl přinést aktuální řístup k jednomu nejdůležitějších lidských práv. Práce se zaměřuje spíše na aplikační stránku, proto v ní nenajdeme historickou genezi práva nebo třeba jeho myšlenkové zdroje. Najdeme v ní naopak teoretická východiska promítnutá do normotvorby, ale i aplikační praxe soudů a správních orgánů. Aplikací se rozumí zejména soudní vyvažování práva na svobodu projevu nejčastěji osobnostními právy jakož i různých omezujících opatření napříč právním řádem určitých dílčích tématech by měla představit připravovanou legislativu a upozornit na některé problémy, s jejichž řešením legislativci otálí. Práce je strukturována do deseti kapitol. Prvních pět kapitol rozebírá obecná východiska svobody projevu a dává je do kontextu soudní praxe tuzemské i evropské. První kapitola vymezuje projev, shrnuje jeho dílčí aspekty a poukazuje na rozdíl mezi jednáním a projevem. Druhá kapitola definuje, co se rozumí svobodou. Třetí kapitola přináší shrnutí nejvýznamnějších mezinárodních smluv, které garantují svobodu projevu a popisuje jejich vliv na aplikační praxi. Čtvrtá kapitola se zabývá limity svobody limitační klauzule čl. 17 Listiny základních práv a svobod, přičemž je srovnává s limitační klauzulí obsaženou v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Pátá kapitola osvětluje...
|
|
|
Funkcionální analýza hodnot a axiomů v ústavněprávní argumentaci
Horák, Filip ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Sobek, Tomáš (oponent)
Funkcionální analýza hodnot a axiomů v ústavněprávní argumentaci Abstrakt Tato disertační práce se věnuje užívání hodnot a axiomů v ústavněprávní argumentaci. Její snahou je nabídnout teoretický a analytický rámec pro studium této problematiky založený nikoli na obsahové, nýbrž na funkcionální perspektivě. Práce se tedy zaměřuje nikoli na to, co jednotlivé zkoumané ústavní hodnoty, tedy rovnost, svoboda, spravedlnost a důstojnost, substantivně znamenají, ale spíše na to, jakým způsob jsou tyto konstrukty využívány v ústavněprávní argumentaci. Tento přístup pak, na rozdíl od přístupu obsahového, umožňuje, nahlížet na zkoumanou problematiky univerzalisticky, a tedy docházen k zobecnitelným závěrům, nezávislým na konkrétním kulturním, historickém, politickém či ideologickém kontextu jednotlivých států či regionů. Řečený teoretický a analytický funkcionální rámec pracuje se třemi kritérii (resp. proměnnými), jmenovitě obsahovou šíří, argumentační silou a aplikovatelností před soudem, pomocí nichž je schopen klasifikovat jakýkoli výskyt kteréhokoli ze čtyř zmíněných analyzovaných konstruktů v ústavněprávní argumentaci jako jednu ze tří základních nebo jednu z jedenácti hybridních funkcí. Základními funkcemi jsou relativní individuální právo, objektivní hodnota a zdroj lidských práv. Výskyt kteréhokoli z nich v...
|
|
|
Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi
Císař, Jaromír ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Giba, Marián (oponent)
Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi Abstrakt Disertační práce zkoumá povahu prezidentství ve francouzském republikánském zřízení od 19. do 21. století s důrazem na analýzu mocenské pozice prezidentů páté republiky od roku 1958 do současnosti. Nejprve se zabývá krátkou epizodou druhé republiky v letech 1848-1852, poté obsáhleji vysvětluje genezi slabého prezidentství ve třetí republice od roku 1870 a jeho pokračování v republice čtvrté po roce 1944, jakož i vznik silného prezidentství v roce 1958. Po tomto historickém nástinu se již převážná část práce věnuje statutu prezidenta v páté republice, tedy zejména způsobu jeho volby, délce jeho mandátu a jeho odpovědnosti. Navazující části pak rozebírají jednotlivé pravomoci prezidenta tak, jak jsou formulovány ústavou, přičemž jsou řazeny podle toho, vůči kterým subjektům v systému dělby moci se vztahují. Na prvním místě jsou podrobněji vymezeny vztahy ke druhé složce dvouhlavé výkonné moci, jíž vedle prezidenta je vláda a zejména ministerský předseda. Dále je věnována pozornost sdíleným pravomocem vykonávaným v koordinaci s vládou, zejména jednání v Radě ministrů, podepisování kontrasignovaných aktů, jakož i součinnosti v záležitostech zahraničních věcí a obrany. Následuje rozbor pravomocí prezidenta, které mají dopad na...
|
|
|
Česká republika jako laický stát
Karola, Petr ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Bartoň, Michal (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
1 Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Česká republika jako laický stát Abstrakt Disertační práce na téma Česká republika jako laický stát se věnuje komplikovanému vztahu českého státu k církvím a náboženským společnostem, jež na jedné straně reprezentuje staletí snah o odluku státu od církví (především té římskokatolické) a na druhé stejně dlouho trvající boj o náboženskou svobodu. Její hlavní výzkumnou otázkou je, jestli je Česká republika laickým státem. I přes zjevnou důležitost a aktuálnost se tomuto tématu soudobá česká ústavněprávní teorie příliš nevěnuje. Disertační práce je rozdělena celkem do šesti rozsáhlých kapitol obsahující jak ústavněprávní a státovědné aspekty vztahu státu s církvemi, tak i lidskoprávní teorii ve vztahu k náboženské svobodě. Neopomenuta nebyla i rozsáhlá historicko-právní analýza dějin. V druhé kapitole se tak čtenář dozví, co je princip laïcité, z něhož se vyvinul dnešní model laického státu, a jaké jsou jeho kořeny. Dále je rozebrán význam klíčových termínů sekularizace a desekularizace. Třetí kapitola je věnovaná teoretickým základům práce. Věnuje se rozboru rozličných modelů vztahu státu s církvemi, významných pro vývoj ve střední Evropě, včetně obecné charakteristiky odluk a jejích různých průběhů. Především se tato kapitola zabývá detailní...
|
|
|
Decision - making of judges of constitutional courts in the Czech and Slovaka Republic in the context of non - legal aspects
Habová, Patrícia ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
61 Rozhodovanie sudcov ústavných súdov v Českej a Slovenskej republike v kontexte mimoprávnych súvislostí ABSTRAKT Diplomová práca približuje na základe existujúcej literatúry, významných rozhodnutí ústavných súdov Slovenskej a Českej republiky a na základe empirických výskumov, aké sú relevantné mimoprávne vplyvy na rozhodovanie sudcov ústavných súdov v Českej a Slovenskej republike a aký je ich reálny význam v procese rozhodovania. Ďalej sa práca zaoberať tým, ako mimoprávne vplyvy na rozhodovanie sudcov ústavného súdu zohľadňujú jednotliví aktéri v procese výberu sudcov ústavného súdu. Ďalším dôležitým bodom práce bude zistiť, či v týchto krajinách je dbané na to, aby ústavné súdy mali reprezentatívne obsadený ústavný súd, ktorí by mohol viesť nielen k lepšiemu rozhodovaniu ale aj k zvýšeniu dôveryhodnosti v súdnictvo Kľúčové slová: ústavné súdnictvo, sudca ústavného súdu, rozmanitosť
|
|
| |
|
| |
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
host ::
RSS.