|
About the epistemic use of modal verbs in today's German
Miňovská, Tereza ; Doležal, Jiří (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Nemecka modalni (zpusobova) slovesa patn k zakladüm znalostni vybavy kazdeho, kdo s timto jazykem pnchazi do styku, a to at' v psanem nebo mluvenem projevu. I kdyz se jejich pouziti zda b,Yt na prvni pohled jasne, dojdeme po jejich hlubsim a podrobnem studiu k poznani, ze nad jejich klasifikaci v ramci nemeckeho systemu sloves visi fada otaznikü. ModaIni slovesa sdili urCite vlastnosti jak se slovesy pomocn,Ymi, tak i plnovYznamov,Ymi. Abychom na modalni slovesa mohli nahlizet jako na samostatnou skupinu sloves, je tfeba znat charakteristicke znaky, jimiz se vyznacuji. Modalni slovesa nemohou tvont pasivni tvary ani rozkazovaci zpusob. V nemCine se daIe poji s infinitivem bez zu a v kombinaci s jin,Ym plnovyznamov,Ym slovesem netvon minuly cas pomoci pncesti minuleho (Partizip 11), nybrz pomoci infinitivu (tzv. Ersatzinjinitiv). V posledni dobe vychazi lingviste pn klasifikaci modalnich sloves z pfedpokladu, ze v ramci modalnich sloves existuji dva odlisne syntakticky_ semanticke systemy: jednak deontick)' (objektivni modalita), jednak epistemicky (subjektivni) system. V deonticke modalite mohou modaIni slovesa samostatne tvont pnsudek, ktery se vaze na podmet vety. V rozvinute vete se tedy podmet modalniho slovesa shoduje s podmetem infinitivu. Modalni slovesa nemohou b,Yt v deonticke modalite mezi sebou...
|
|
Specifika sociální práce v různých typech nemocnic Olomouckého kraje
Řezníčková, Alena ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
V diplomové práci najdeme odpověď na otázku jaká je náplň práce sociální pracovnice v nemocnici a postavení nemocnice na poli zařízení sociálních služeb. Cílem práce je teoreticky vymezit a poté výzkumem ověřit náplň práce sociálního pracovníka v nemocnici, výzkum bude také zjišťovat názor zdravotnického personálu na její činnost. Výzkum je prováděn v kraji Olomouc (severovýchod České republiky). V tomto kraji je osm nemocnic. Použitou metodou v teoretické části je sekundární analýza dostupné literatury a pramenů. V praktické části je v rámci kvalitativního výzkumu použit volný rozhovor, který jsem provedla se všemi sociálními pracovnicemi nemocnic kraje Olomouc, ochotným zdravotnickým personálem (lékaři a zdravotní sestry) a pacienty na vybraných odděleních fungujících nemocnic v kraji Olomouc. Nemocnice kraje Olomouc (vzhledem k tomu, že se zde nenacházejí tzv. sociální lůžka) se nemusí řídit standardy sociálních služeb ani zásadami v zákonu 108/2006 Sb., o sociálních službách. Šíře činností sociálního pracovníka je tudíž obsažena pouze ve vyhlášce č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Podle platné legislativy České republiky mohou sociální práci v nemocnici vykonávat dva typy sociálního pracovníka, které se liší zaměřením jejich vzdělání. Z...
|
|
Morální a pedagogické aspekty vztahu individua a společnosti v díle Émila Durkheima
Strouhal, Martin ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent) ; Dubský, Vladimír (oponent)
Zkoumani metodologickfch vYchodisek Durkheimovy sociologie a jeho pojeti vztahu mezi individuem a spolecnosti ukazala dye intence, dva cile jeho mysleni. Jednou intenci bylo vypracovat metodu sociologicke vedy, jejiz pravidla by mohla platit jako epistemologicke a metodologicke premisy pro zkoumani vsech jew, ktere splni definicni narok ustaveneho pojmu socialniho faktu. Druhou a snad jeste dulezitejsi intenci se ukazal pokus obsahnout v teto metode zejmena jevy moralni a vYchovne a uCinit z nich predmet exaktniho vedeckeho zkoumani. Pojmy individua a spolecnosti, jako subjekty moralnich vztahu, prestavaji byt nemennymi konstantami, nybd nabyvaji oproti predchazejici tradici plastictejsi podoby. Pokusil jsem se priblizit ty oblasti Durkheimova mysleni, ktere jsou podle mne pfinosne pro siroce zalozenou pedagogickou reflexi. Koncepce spolecnosti, subjektivity, teorie poznani a veciy, jsou vzdy nezbytnym zakladem pro kaMe pojeti vYchovy. V Durkheimove pfipade se tyto koncepce ukazaly zavisle na moralnich a nabozenskych reprezentativech toho, co Durkheim oznacuje jako spolecenskf ideal. leho pojeti moralky neni podano v ustmule forme, jako mnoho abstraktnich moralnich filosofii. Jeho pojem idealu predstavuje vyvijejici se dynamickou silu, jejiz podoby se promenuji. Zaroven rna byt i tim, co dava smysl...
|
|
Příbuzenská pěstounská péče z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí
VOLECHOVÁ, Olga
O pěstounské péči se v současnosti hovoří zejména s koncepcí plánovaného rušení dětských domovů a v té souvislosti s posílením jejího výkonu. Jedna z forem je příbuzenská pěstounská péče. Pěstouny se stávají příbuzní dítěte. Pro dítě je výhodné, že vyrůstá v širší rodině, ale ukazují se i rizika této formy náhradní rodinné péče. Cílem práce bylo zmapování problematiky příbuzenské pěstounské péče z pohledu pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Byly stanoveny dva dílčí cíle. Prvním cílem bylo zjištění trendu příbuzenských pěstounských rodin na základě evidence obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v letech 2005 ? 2010 a za stejné období v České republice. Druhým cílem bylo zjištění názoru sociálních pracovníků orgánu-sociálně právní ochrany dětí zajišťujících agendu pěstounské péče v Jihočeském kraji na institut příbuzenské pěstounské péče. Byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Pro dosažení prvního cíle byla použita metoda sekundární analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy dat, pro dosažení druhého cíle metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen pěstounskými rodinami evidovanými v letech 2005 až 2010 orgány sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v České republice. Druhý byl tvořen sociálními pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Byly vymezeny tři výzkumné otázky, které byly postupně v diskusi zodpovězeny. Na základě výzkumu byly v závěru práce stanoveny dvě hypotézy. H1 ,,Sociální pracovníci považují příbuzenskou pěstounskou péči za vhodné řešení pro sociálně osiřelé děti.? H2 ,,Sociální pracovníci zaujímají kritické postoje k realizaci příbuzenské pěstounské péče.? Závěrem práce je nabízeno její využití při vzdělávání sociálních pracovníků a studentů podobných zdravotně-sociálních oborů. Práce by mohla také posloužit v argumentaci pro vznik a rozšíření odborných služeb pro pěstouny, příbuzné.
|
|
Práce a její vliv na zdraví
POCHOPOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem ?Práce a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se práce jako takové a jejího vlivu na lidské zdraví. Dále se zabývá pracovním prostředím, zátěží v pracovním procesu a optimalizací podmínek v zaměstnání. Taktéž pojednává o sociální práci jakožto pomáhající profesi, charakterizuje povolání sociálního pracovníka a dále vymezuje pojem zdraví a sociální determinanty zdraví. Praktická část práce zahrnuje vyhodnocení získaných údajů a statistické zpracování výsledků. Sběr primárních dat byl realizován kvantitativním způsobem, zvolena byla metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor je tvořen sociálními pracovníky ze čtyř krajů České republiky (Jihočeský kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina a Hlavní město Praha), bez ohledu na věk, typ zařízení, ve kterém jsou zaměstnáni, či cílovou skupinu, se kterou pracují. Dotazníky byly distribuovány elektronickou cestou prostřednictvím internetu či osobně návštěvou zařízení a dále jejich předáním či přeposláním mezi sociálními pracovníky. K výzkumu bylo celkově navráceno 184 dotazníků, z nichž osm nemohlo být použito z důvodu nesprávného nebo nedostatečného vyplnění. Pro zpracování výsledků nakonec bylo užito 176 dotazníků. V práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat vliv práce na zdravotní stav sociálních pracovníků a zjistit, k jakým změnám zdravotního stavu po fyzické či psychické stránce u sociálních pracovníků dochází. Společně s cíli práce byla stanovena následující hypotéza: H1: Sociální pracovníci pociťují zdravotní obtíže více po psychické než fyzické stránce. Tato hypotéza nebyla na základě statistického testování potvrzena. Ze získaných výsledků lze tedy usuzovat, že i přes značnou psychickou náročnost profese sociální pracovníci nepociťují psychické obtíže ve větší míře než obtíže fyzického charakteru. Závěry výzkumu však není možno vzhledem k lokalitě a nereprezentativnímu výběru respondentů generalizovat, na zjištěné výsledky je tedy třeba nahlížet s tímto vědomím. Statistické testování i přesto přineslo několik zajímavých poznatků. Patří mezi ně například souvislost mezi cílovou skupinou klientů a hodnocením fyzického a psychického zdraví respondentů. Dále je to vztah mezi cílovou skupinou a místem výkonu profese a hodnocením spokojenosti s pracovními podmínkami, kolektivem a celkovou spokojeností s povoláním sociálního pracovníka. Diplomová práce může sloužit jako vhled do problematiky vlivu práce jako takové na zdraví jedince a dále konkrétně vlivu povolání sociálních pracovníků na jejich zdravotní stav. Získané údaje mohou být prospěšné nejen samotným sociálním pracovníkům, ale i vedoucím zařízení poskytujícím sociální služby. Výsledky práce mohou taktéž tvořit základ či inspiraci pro další výzkumy, které se touto problematikou budou zabývat.
|
|
Morální a pedagogické aspekty vztahu individua a společnosti v díle Émila Durkheima
Strouhal, Martin ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce)
Zkoumani metodologickfch vYchodisek Durkheimovy sociologie a jeho pojeti vztahu mezi individuem a spolecnosti ukazala dye intence, dva cile jeho mysleni. Jednou intenci bylo vypracovat metodu sociologicke vedy, jejiz pravidla by mohla platit jako epistemologicke a metodologicke premisy pro zkoumani vsech jew, ktere splni definicni narok ustaveneho pojmu socialniho faktu. Druhou a snad jeste dulezitejsi intenci se ukazal pokus obsahnout v teto metode zejmena jevy moralni a vYchovne a uCinit z nich predmet exaktniho vedeckeho zkoumani. Pojmy individua a spolecnosti, jako subjekty moralnich vztahu, prestavaji byt nemennymi konstantami, nybd nabyvaji oproti predchazejici tradici plastictejsi podoby. Pokusil jsem se priblizit ty oblasti Durkheimova mysleni, ktere jsou podle mne pfinosne pro siroce zalozenou pedagogickou reflexi. Koncepce spolecnosti, subjektivity, teorie poznani a veciy, jsou vzdy nezbytnym zakladem pro kaMe pojeti vYchovy. V Durkheimove pfipade se tyto koncepce ukazaly zavisle na moralnich a nabozenskych reprezentativech toho, co Durkheim oznacuje jako spolecenskf ideal. leho pojeti moralky neni podano v ustmule forme, jako mnoho abstraktnich moralnich filosofii. Jeho pojem idealu predstavuje vyvijejici se dynamickou silu, jejiz podoby se promenuji. Zaroven rna byt i tim, co dava smysl...
|
|
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení při tlumočnickém samostudiu
Navrátilová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá významem sebehodnocení a vrstevnického hodnocení pro tlumočnické samostudium. V první části práce se soustředíme na její teoretická východiska. Nejprve se věnujeme otázce kvality tlumočení, její definici, ale také hodnocení tlumočení ve výuce. Následně představujeme teorii expertnosti, a to jak obecně, tak z hlediska tlumočení, a předkládáme doporučení některých teoretiků, jak teorii expertnosti uplatňovat ve výuce tlumočení. V další kapitole objasňujeme význam některých konceptů z oblasti teorie učení, které se často objevují v tlumočnicko-didaktických pracích. V závěru teoretické části pak představujeme dva typy nástrojů, které lze při tlumočnickém samostudiu využívat, a to nástroje e-learningové a reflektivní deníky. V empirické části práce analyzujeme výsledky dvou provedených výzkumů. Prvním z nich je dotazníkové šetření mezi studenty Ústavu translatologie, jehož cílem bylo zmapovat samostudijní návyky studentů ústavu a také zjistit, zda studenti při samostudiu postupují v souladu s teorií expertnosti. Druhým z nich je studie zaměřená na vrstevnickou zpětnou vazbu, kterou si studenti tlumočení navzájem poskytují, a na uživatelskou přívětivost My Speech Repository, databáze určené studentům tlumočení.
|
|
Diagnostika Aspergerova syndromu: ověřovací studie české verze ASSQ a ASAS
Krejčířová, Helena ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Drlíková, Eva (oponent)
V teoretické části naší práce popisujeme historii, epidemiologii, etiologii, diagnostická kritéria, klinický obraz Aspergerova syndromu, komorbiditu s dalšími poruchami, teorie podstaty vzniku autismu, diferenciální diagnostiku a diagnostické metody pro Aspergerův syndrom. Praktická část práce se snaží ověřit dva screeningové dotazníky - skandinávský ASSQ - Highfunctioning Autism Spectrum Screening Questionnairel Asperger Syndrome Screening Questionnaire a australskou škálu ASAS - Australian Scale for Asperger Syndrome. ASSQ a ASAS jsou screeningové metody obsahující položky popisující charakteristické symptomy Aspergerova syndromu či vysoce funkčního autismu, které se používají pro zachycení dětí a adolescentů s inteligencí v pásmu normy s problémy charakteristickými pro poruchy autistického spektra. Reliabilitu a validitu jsme zjišťovali na základě výsledků dotazníků, které vyplňovali rodiče a učitelé dětí (klinicky vzorek AUT obsahoval 42 6-16letých dětí (39 chlapců a 3 dívky) s Aspergerovým syndromem nebo vysoce funkčním autismem, vzorek LMD tvořily 143 děti (l30 chlapců, l3 dívek) s poruchami učení a chování a kontrolní skupina se skládala ze 163 dětí (147 chlapců a 16 dívek) z běžné populace bez formální diagnosy. Hraniční bod pro pozitivní screening jsme určovali na základě porovnávání senzitivity a...
|
|
Model metrik softwarové firmy a jeho implementace v nástroji Business Intelligence
Konvička, Lukáš ; Novotný, Ota (vedoucí práce) ; Šprungl, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou strategického měření výkonnosti podniků. Konkrétně je zacílena na měření výkonnosti firmy působící v oblasti softwarového průmyslu. Teoretický základ v oblasti měření výkonnosti podniku tvoří koncept Performance Measurement a z něj vyplývající koncept Balanced Scorecard. Tvořený model metrik vychází z principů technologie Business Intelligence. V první fázi je vytvořen soupis strategických cílů firmy. Jednotlivé cíle jsou setříděny do strategických perspektiv dle konceptu Balanced Scorecard a jsou ohodnoceny vahou dle své důležitosti v rámci každé perspektivy. Následně jsou seskupeny do strategické mapy zobrazující jejich vzájemnou propojenost. V další části práce jsou stanoveny metriky umožňující sledování výše zmíněných cílů. Dle principů Business Intelligence jsou k jednotlivým metrikám přiřazeny ukazatele a stanoveny dimenzionální pohledy na tyto ukazatele. Finální soupis metrik, ukazatelů a dimenzí tvoří ucelený model umožňující měření výkonnosti podniku, resp. plnění stanovených cílů. V poslední části práce následuje ukázka praktického nasazení vytvořeného modelu metrik pomocí technologií Business Intelligence společnosti Microsoft. Diplomová práce má dva hlavní výstupy. Prvním je soupis strategických cílů společnosti a jejich prezentace formou strategické mapy. Druhým je soupis metrik, ukazatelů a dimenzí vytvářející základ pro vybudování řešení BI.
|
|
Podpora vizualizace v self-service Business Intelligence nástrojích - porovnání SAS Visual Analytics a IBM Cognos Analytics
Espinoza, Felix ; Maryška, Miloš (vedoucí práce) ; Berber, Martin (oponent)
Práce se zabývá problematikou nástrojů označovaných jako Self Service Business intelligence (SSBI), jimž je ze strany uživatelů i výrobců věnována značná pozornost, jelikož se u tohoto trendu očekává progresivní růst. Jsou hodnoceny dva produkty: SAS Visual Analytics a IBM Cognos Analytics, u obou nástrojů je hodnocena míra uživatelské autonomie a podpora vizualizace dat. V teoretické části práce dochází k vymezení základních principů a pojmů spjatých s oblastí business intelligence. Je představena problematika vizualizace dat a je diskutován trend self service business intelligence, u něhož jsou analyzovány jeho přínosy i omezení. Také jsou zmíněny technologické faktory, které napomohly rychlému rozvoji SSBI. V rámci praktické části byla vytvořena metodika, která je uplatnitelná pro jakýkoliv jiný nástroj z rodiny SSBI a prostřednictvím které je možné posoudit míru podpory v rámci sledovaných kategorií: Využívání informací, Tvorba informací, Tvorba zdrojů a Vizualizace. Pro každou z uvedených kategorií byla nadefinována množina kritérií, na jejichž základě může hodnotitel vytvořit hodnotící formulář odpovídající jeho potřebám. Použitelnost metodiky je názorně demonstrována při vzájemné komparaci vybraných modulů obou nástrojů, přičemž tyto části jsou před samotným hodnocením dostatečně popsány.
|
host ::
