|
|
Asistenti v chráněném bydlení pro lidi s mentálním postižením
Vránová, Jana ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Drlíková, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce Je asisten~;e v chráněném bydleni pro lidi s mentálnf retardací a zejména pak její psychologické aspekty. Inspirací mi byla pracovní zkušenost z chráněného bydlení pro lidi s mentální retardací a otázky, které mi v této práci vyvstaly. Jednou z těchto otázek byla samotná profese asistenta, která se mi jevila jako jedna z klíčových pro poskytování kvalitních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zároveň je toto téma minimálně zpracováno v dostupné odborné literatuře na rozdíl od tématu služeb pro lidi s mentální retardací. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy osobní asistent, člověk s mentální retardací a chráněné bydlení včetně současné situace v těchto oblastech. Dále navazuje přehled charakteristik, které by asistent měl pro výkon své profese mít včetně požadavků na přístup asistenta ke klientovi. Těžištěm této části diplomové práce je bližší pohled na vybrané psychologické aspekty, které s touto profesí souvisí. Je zde rozpracována zejména motivace k asistentství, její kladné i stinné aspekty. Na to navazuje kapitola o možných komplikacích v asistentství, mezi něž patří také syndrom vyhoření. Dále se zmiňujeme o etických otázkách asistentství a systému podpory pro lidi v pomáhajících profesích. Cílem praktické části je zmapovat současný stav asistentství v ČR. N...
|
|
|
Zisky a ztráty života bez otce
Rašínová, Iva ; Drlíková, Eva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Při přijímacích zkouškách na obor jsem dostala otázku, jaký vliv na mě má fakt, že jsem vyrostla bez otce. Své studium jsem tedy tímto tématem začala a tím ho také končím. Tenkrát jsem si nebyla vědoma, že by na mě tato situace měla nějaký zásadní vliv. Pokud se mě na to někdo zeptá dnes, dám mu přečíst tuto práci. Problematika dětí žijících bez otce je diskutovaným tématem v souvislosti s vysokou rozvodovostí posledních let. V roce 2002 bylo v České republice (Národní zpráva o rodině, 2004) rozvedeno 31 758 manželství, což je 46 rozvodů na 100 výchozích sňatků. 64% rozvedených párů mělo alespoň jedno ne zletilé dítě. U nás, stejně jako ve světě, jsou děti po rozvodu rodičů svěřovány valnou většinou do péče matky, v roce 2002 to bylo 90,3% dětí. Svěření dítěte do péče matky však neznamená konec vztahu s otcem. Vedle faktorů řekněme externích, jako je soudem stanovená frekvence návštěv nebo místo bydliště, existuje řada aspektů v rámci rodinných vztahů, které určují míru vlivu otce na další život jeho dětí. Mám na mysli například hloubku a blízkost emocionálního vztahu otec-dítě, porozvodové vazby a způsob komunikace mezi rodiči, důvod rozvodu a způsob, jakým to bylo dětem sděleno, způsob vyrovnávání se s nově vzniklou situací ze strany rodičů i dětí, vazby se širší rodinou a mnoho dalšího. Sledování...
|
|
|
Diagnostika Aspergerova syndromu: ověřovací studie české verze ASSQ a ASAS
Krejčířová, Helena ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Drlíková, Eva (oponent)
V teoretické části naší práce popisujeme historii, epidemiologii, etiologii, diagnostická kritéria, klinický obraz Aspergerova syndromu, komorbiditu s dalšími poruchami, teorie podstaty vzniku autismu, diferenciální diagnostiku a diagnostické metody pro Aspergerův syndrom. Praktická část práce se snaží ověřit dva screeningové dotazníky - skandinávský ASSQ - Highfunctioning Autism Spectrum Screening Questionnairel Asperger Syndrome Screening Questionnaire a australskou škálu ASAS - Australian Scale for Asperger Syndrome. ASSQ a ASAS jsou screeningové metody obsahující položky popisující charakteristické symptomy Aspergerova syndromu či vysoce funkčního autismu, které se používají pro zachycení dětí a adolescentů s inteligencí v pásmu normy s problémy charakteristickými pro poruchy autistického spektra. Reliabilitu a validitu jsme zjišťovali na základě výsledků dotazníků, které vyplňovali rodiče a učitelé dětí (klinicky vzorek AUT obsahoval 42 6-16letých dětí (39 chlapců a 3 dívky) s Aspergerovým syndromem nebo vysoce funkčním autismem, vzorek LMD tvořily 143 děti (l30 chlapců, l3 dívek) s poruchami učení a chování a kontrolní skupina se skládala ze 163 dětí (147 chlapců a 16 dívek) z běžné populace bez formální diagnosy. Hraniční bod pro pozitivní screening jsme určovali na základě porovnávání senzitivity a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.