|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Úřady práce jako poskytovatelé dávek pro osoby se zdravotním postižením v teorii a praxi
Mareš, Sandra ; Borská, Jana (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá dávkami pro osoby se zdravotním postižením, jež jsou přiznávány a vypláceny Úřady práce České republiky. Cílem diplomové práce je podrobné zmapování právní úpravy a možnosti poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením na území České republiky.
Diplomová práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá právní úpravou dávek pro osoby se zdravotním postižením s celostátní působností. Praktická část práce se zaměřuje na organizační strukturu úřadu práce a statistická data popisující četnost a výši vyplácených dávek v České republice. Další část praktické práce je tvořena kazuistikami, které poukazují na schopnosti osob se zdravotním postižením obstarat si základní životní dovednosti. Poslední část praktické práce je tvořena pomocí dotazníkového šetření, které poukazuje na vysokou participaci úřadu práce na životě osob se zdravotním postižením. Kazuistiky a dotazníkové šetření byly zaměřeny na náhodně vybrané klienty Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky České Budějovice, Kontaktního pracoviště Tábor.
|
|
Tradiční metody konzervace ryb v oblasti jihovýchodní Asie
Holmanová, Kateřina ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Leuner, Olga (oponent)
Tradiční metody konzervace ryb jsou stále často využívané v rozvojových zemích, které produkují značné množství čerstvých ryb. Mezi nejčastěji používané metody úpravy ryb v Kambodži patří sušení, solení, fermentace, uzení a marinování. Sušení na slunci jako jedna z nejběžnějších metod zpracování ryb v Kambodži představuje některé nevýhody, které znehodnocují konečný produkt. Solení přispívá k efektivnějšímu průběhu sušení. Sůl vytváří vysoce slané prostředí, ve kterém nemůže přežít většina bakterií, plísní a dalších potencionálně patogenních organismů. Cílem této bakalářské práce bylo provést výzkum zaměřený na metodu sušení v kombinaci se solením. U vybraných pěti druhů sladkovodních ryb: Claris batrachus, Channa micropeltes, Oreochromis niloticus, Pangasius hypophthalmus a Monopterus albus byl stanoven obsah sušiny, obsah tuků a vliv solení na množství soli. Vzorky ryb byly nejdříve ponechány v soli po dobu 2, 4 a 12 hodin a poté sušeny v solární sušárně s přirozeným konvekčním prouděním a elektrické sušárně. Výsledky měření obsahu sušiny se pohybovaly v intervalu 16,67 až 21,74 g/ 100 g svaloviny, kdy nejnižší hodnoty byly naměřeny u C. batrachus a nejvyšší u O. niloticus. Obsah tuků u jednotlivých druhů ryb vyšel rozdílný v intervalu hodnot 2,29 až 30,08 %, nejnižší hodnota u M. albus a nejvyšší u P. hypophthalmus. Z měření byl zjištěn vliv doby nasolení na celkovém množství soli v sušených rybách. Hodnoty se v závislosti na době solení zvyšovaly. Důležitým předpokladem k dosažení kvalitních sušených produktů je charakteristika vlastností jednotlivých druhů ryb, aby bylo dosaženo maximálního výnosu.
|
|
Autentický podvrh ve virálním marketingu
Jelínková, Petra ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá autentickým podvrhem, tedy fenoménem vyskytujícím se ve virálním marketingu. Po stručném úvodu do problematiky a vymezení pojmů si studie klade za cíl zjistit, zda zdánlivě autentický videozáznam poutavé události přispívá k úspěšnosti virální kampaně, tedy zda přispívá k jejímu vysokému sdílení mezi uživateli internetu. V teoretické části práce jsou zpracovány vhodné informace z odborných knih, publikací a internetových zdrojů, které pojednávají o termínech autenticity jako takové, virálním marketingu a kombinaci, kterou tyto dva pojmy v praxi tvoří, tedy autentickém podvrhu ve virálním marketingu. Prostřednictvím těchto pramenů jsou čerpány znalosti, které následně slouží jako podklad pro vytvoření vlastní analýzy. Praktická část se soustředí na empirickou analýzu stovky nejúspěšnějších virálních kampaní na světě. Pro účely této analýzy jsou vytvořeny čtyři regresní (lineární a logaritmické) modely obsahující šestici různých faktorů včetně faktoru autenticity. Výsledky regresní analýzy nám nejen umožní zjistit vliv těchto jednotlivých faktorů na počet sdílení videa, ale také zodpovědět otázku, proč se vůbec kampaně s autentickým podvrhem vytváří a jaké jsou přednosti a slabiny takové reklamy. Závěrem se práce snaží zauvažovat nad budoucností tohoto fenoménu.
|
|
Vliv zkrmování řas na vybrané kvalitativní ukazatele mléka malých přežvýkavců
Novotná, Klára ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Významnou předností kozího mléka v porovnání s mlékem kravským je mléčný tuk. Výhodou mléčného tuku koz je jeho lepší stravitelnost, která je způsobená menší velikostí tukových kapének. Také je bohatý na obsah nižších nasycených mastných kyselin (kyselina kapronová, kaprylová a kaprinová), které ovlivňují výrobu i zpracování mléka a zároveň způsobují specifické aroma kozího mléka a mléčných výrobků. V posledních letech je předmětem mnoha studií možnost navýšení obsahu dalších zdravotně prospěšných mastných kyselin v kozím mléce jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA) a dále omega-3 a omega-6 polyenové mastné kyseliny. Výživa zvířat je významný faktor, jak lze docílit takových změn v profilu mastných kyselin mléčného tuku. Pro tyto účely je možné využít jako aditiva některé druhy řas, které jsou zdrojem nutričně cenných lipidů s vysokým obsahem polyenových mastných kyselin a to zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Schopnost měnit složení kozího mléčného tuku, tak představuje možnost pro rozvoj nových produktů, tzv. funkčních potravin, jako jsou mléko a mléčné výrobky obohacené o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má přídavek vybraných řas (Chlorella vulgaris a Japanochytrium sp.) na produkci mléka a zastoupení jednotlivých složek mléka se zaměřením na složení mléčného tuku a profil mastných kyselin v kozím mléce. Pozornost byla věnována snížení podílu nasycených a zvýšení podílu nutričně prospěšných nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 polynenasycených mastných kyselin.
|
|
Strategies of Agricultural Development in Angola. Case study: Catabola municipality
Rušarová, Kristina ; Havrland, Bohumil (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Okres Catabola patří k nejvíce postiženým oblastem občanskou válkou v Angole. Přestože jsou klimatické podmínky velmi vhodné pro intenzivní zemědělství, drobní zemědělci jsou převážně samozásobitelé s hlavním zdrojem příjmů z prodeje fazolí, manioku a zeleniny. Mezi drobnými zemědělci v okrese Catabola převládají manuální technologie, které jsou používané na 95,38 % obdělávané půdy. Většina drobných zemědělců využívá pouze výkon členů své rodiny (s průměrem 1,80 kW a směrodatnou odchylkou 2,37 kW), placení pracovníci jsou využíváni 38 % drobných zemědělců. Kromě toho byla zjištěna vysoká míra využívání dětské práce: 63,88 % dětí ve věku 5-14 let. Primární sběr dat byl proveden v období červenec-srpen 2011, nejpoužívanějšími metodami byly semi-strukturované dotazníky a rozhovory. Do průzkumu bylo zahrnuto 151 drobných zemědělců z 9 vesnic okresu Catabola. Bylo definováno 10 faktorů, které ovlivňují závislou proměnnou -- typ farmáře vzhledem k používané technologii v kombinaci s využíváním placených pracovníků. Faktory byly statisticky zanalyzovány s použitím ANOVy. Z faktorů, u kterých se předpokládal vliv na osvojení technologií sofistikovanějších než manuální, byly definovány zvýšení velikosti obdělávaného pozemku a zvýšení vzdělání jak dětí, tak rodičů coby limitující faktory v adopčním procesu potažní technologie a mechanizace drobnými zemědělci v okrese Catabola. Strategie byla formulována s použitím zjednodušené kvantifikované SWOT analýzy zvlášť pro potažní a mechanizovanou technologii. Výsledky lze interpretovat jako 8,0% předpoklad úspěchu v osvojení potažní technologie, oproti 10,01% předpokladu nezdaru v osvojení mechanizované technologie drobnými zemědělci v okrese Catabola. Používání traktorů lze tudíž označit za nevhodnou technologii pro drobné zemědělce v okrese Catabola. Nejkritičtějšími oblastmi v procesu osvojování potažní technologie je podpora zemědělských družstev a asociací, tzv. a vzdělání -- formální i neformální v podobě školení pro zemědělce, kováře, chovatele zvířat a zemědělské poradce.
|
|
Transformace programu FINCA na mikrobanky, vliv NGOs (Mexiko, FIPS A.C. a aktivity českých subjektů).
Drašarová, Martina ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Irena, Irena (oponent)
Mikrofinance jsou v poslední době považovány za klíčový nástroj v boji proti chudobě v rozvojových zemích. Cílovými skupinami mikrofinancí jsou velmi chudí lidé, kteří nemají přístup k žádným finančním produktům a potřebují úvěry. Malé úvěry pomáhají chudým v podpoře jejich stávajícího drobného podnikání či ve vytvoření vlastních pracovních příležitostí. Úvěry jsou často zpronevěřovány, nejsou dlouhodobě finančně udržitelné a mnohdy jsou i kritizovány. Otázkou je, jsou-li mikrofinance skutečným všelékem a jaký vliv mají na snížení chudoby a dále jaký mají sociální či ekonomický efekt. Také se zvažuje pohled preferencí modelu zaměřeného buď na podnikání (podmíněné vysoké úroky, možnost kontaktování zprostředkovatelů, získání snazšího přístupu k vnějším finančním zdrojům) anebo na charitu (více odolný vůči krizím díky užívání vnitřních zdrojů financování). Z celkového pohledu má Latinská America výborné podmínky pro mikrofinancování. Podmínky makroekonomického růstu v posledních desetiletích zaznamenaly vzestup a speciálně mikrofinančním institucím zajistily vlastní konkurenceschopné prostředí a rozvoj. Mikrofinanční sektor přispívá svými zisky značnou měrou do finančního sektoru především v rozvojových zemích, kde se těší stále větší oblibě. Mexiko usiluje o lepší životní podmínky pro nejchudší obyvatelstvo a nabízí mikroúvěry jako pomoc k nastartování drobného podnikání, čímž se země snaží o to, aby byla více soběstačná a její rozvoj udržitelný. Mikrofinanční instituce jsou nesporně důležité v procesu regionální expanze, reprezentující zásadní faktor ve snižování chudoby. Práce je založena na relevantních zdrojích, které mohou snadno identifikovat současný status mikrofinancí. Disertační práce zkoumá mikrofinanční sektor a program FINCA, zahrnující působení nevládních institucí v Mexiku. Smyslem této práce je zaměření se na současnou situaci fungování mikrofinančního sektoru vybraných mexických států, a také identifikovat dopady mikrofinančních aktivit v této zemi. Popisuje mikrofinanční sektor na základě nedostatku příležitostí získání malých úvěrů. Distribuce úvěrů a vlastní povědomí o těchto službách je opomíjeno. Administrativní procesy jsou složité a zejména nedostatek informací limituje získání úvěrů. To vede více k užívání neformálního sektoru, založeného na rodinných příslušnících anebo skupinách. Práce demonstruje návrhy ke zlepšení a řízení tohoto sektoru, který by měl být zahrnut do legální mikrofinanční soustavy v Mexiku.
|
|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
|
Zhodnocení využívání organických odpadů v malých spalovacích zařízeních
Černý, David ; Malaťák, Jan (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Organické odpady představují dostupnou náhradu za cíleně pěstované energetické plodiny pro výrobu biopaliv. Biopaliva vyrobena z organických odpadů vyžadují, aby zdrojové suroviny neobsahovaly nebezpečné látky, které by se jejich spálením
v jednoduchých spalovacích zdrojích dostaly do ovzduší jako emise.
Tato práce se zabývá posuzováním technicko-provozních parametrů malých spalovacích zařízení při spalování vzorků paliv vyrobených z organických odpadů. Jako vzorky byla vybrána tuhá paliva ve formě kusových, briket a pelet vyrobená z perspektivních materiálů. Spalování bylo realizováno v krbových kamnech s roštovým topeništěm
a v automatických kamnech. K měření emisních koncentrací O2, CO, NOX a teploty spalin byl použit plynový analyzátor.
Pro spalování na roštovém topeništi se z komerčních paliv jako vhodná náhrada za uhlí nebo dřevo jeví brikety z kůry, při jejichž spalování bylo dosaženo emisních koncentrací CO s hodnotou 560,8 +/- 98,9 mg.m-3, hodnoty NOX byly poměrně vysoké
1 193,6 +/- 141,7 mg.m-3. V rámci práce byly pro toto topeniště vyrobeny brikety z kompostu, jejichž emisní koncentrace CO jsou vyšší 1 487,8 +/- 418,8 mg.m-3, hodnoty NOX byly naopak nižší 330,8 +/- 26,3 mg.m-3 než u briket z kůry. Na roštovém topeništi byl spalován experimentální vzorek čistírenského kalu, který byl upraven hydrotermální karbonizací, naměřené emisní koncentrace CO 1 493,3 +/- 237,3 mg.m-3 a hodnoty NOX
544,8 +/- 20,2 mg.m-3 jsou pozitivní, protože nebylo dosaženo jmenovitého výkonu spalovacího zařízení a spalné teplo vzorku je velmi nízké 12,61 MJ.kg-1.
V automatických kamnech bylo při spalování odpadních dřevních pelet s certifikátem ENplus A1 dosaženo nejvyšší účinnosti spalovacího zařízení 80,8 +/- 2,7 % a také velmi nízkých emisních koncentrací CO s hodnotou 117,5 +/- 14,4 mg.m-3 a hodnoty NOX
110,3 +/- 2,9 mg.m-3. Následné pokusy na tomto zařízení měly za cíl zvýšit účinnost spalovacího zařízení, pomocí instalace teplovzdušného výměníku a předehřevu spalovacího vzduchu. Při využití metody předehřevu spalovacího vzduchu došlo ke zvýšení emisních koncentrací CO.
|
host ::
