|
|
Vliv hnojení a druhového složení na kvalitu luční píce
Fučíková, Milena ; Hrevušová, Zuzana (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv dlouhodobé aplikace různých dávek dusíku s fosforem a draslíkem na zastoupení agrobotanických skupin, kvalitu píce a výnosy travního porostu typu Arrhenatherion elatioris. Byl také zjišťován vliv podílu trav, jetelovin a ostatních dvouděložných druhů na kvalitu píce.
Dlouhodobý pokus se nachází u obce Senožaty v okrese Pelhřimov. Jedná se o louku mezofytního charakteru, kde převládá ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Pokus založený formou znáhodněných bloků zahrnuje šest variant hnojení: nehnojená kontrola, PK, N50PK, N100PK, N150PK a N200PK. Hodnocení zastoupení agrobotanických skupin, kvality píce i výnosů bylo provedeno v první, druhé i třetí seči. Zastoupení trav, jetelovin a ostatních dvouděložných druhů bylo zjišťováno tzv. váhovou metodou. Kvalitativní parametry píce (obsah dusíkatých látek, hrubé vlákniny, PDIE a stravitelnost organické hmoty) byly hodnoceny metodou NIR.
Bylo zjištěno, že v první seči byl výnos nadzemní biomasy více než 2x vyšší na parcelách hnojených dusíkem v porovnání s kontrolní variantou. Tyto varianty (N50PK až N200PK) obsahovaly přes 90 % trav, méně než 2 % jetelovin a méně než 6 % ostatních dvouděložných druhů. Obsah dusíkatých látek a hrubé vlákniny se zvyšoval se zvyšující se dávkou aplikovaného dusíku. Stravitelnost organické hmoty byla v první seči nejvyšší u varianty N100PK. Druhá seč dosahovala polovičních výnosů než seč první. Vyšší výnos suché hmoty než 2 t.ha-1 poskytovaly varianty N100PK až N200PK. U těchto variant bylo opět vysoké zastoupení trav a velmi nízké zastoupení jetelovin a ostatních dvouděložných druhů. Obsah dusíkatých látek v druhé seči byl nejvyšší u nehnojené kontroly. Obsah hrubé vlákniny se zvyšoval s intenzitou hnojení. Třetí seč poskytla velmi nízký výnos suché biomasy, ale biomasa měla vysoký obsah dusíkatých látek a PDIE. Obsahovala nejméně hrubé vlákniny a stravitelnost organické hmoty byla nejvyšší ze všech sečí. Průkazné korelace mezi podílem jednotlivých agrobotanických skupin a kvalitou píce byly zjištěny jen u obsahu vlákniny v první a druhé seči a obsahu PDIE v píci třetí seče.
Z výsledků práce lze vyvodit, že z hlediska kvality píce, výnosu suché biomasy i botanického složení porostu je nejvhodnější travní porost typu Arrhenatherion elatioris hnojit 50 kg N.ha-1 s fosforem a draslíkem.
|
|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
|
Reakce travního porostu na aplikaci tekutého hnojiva DAM 390
Netřebová, Lucie ; Hrevušová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia jednoleté pokusné plochy trvalého travního porostu, která byla založena ve Vítězné - Záboří v roce 2015. Na luční ploše byly sledovány čtyři varianty hnojení dusíkem (nehnojeno, 30 kg N.ha-1, 60 kg N.ha-1 a 90 kg N.ha-1) a jeho vliv na produkci nadzemní biomasy. Dalším hodnoceným faktorem byl vliv dusíku na změnu druhové skladby, a to pomocí váhového podílu zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin v porostu (trávy, jeteloviny, ostatní byliny).
Výsledky pokusu byly značně ovlivněny nepříznivým průběhem počasí ve sledovaném roce. Na paměti je třeba mít také krátkou dobu trvání výzkumu. Zaznamenán byl kladný, ale neprůkazný vliv dusíku na vyšší produkci objemu nadzemní píce, a to především v dávkách 30 kg N.ha-1 a 60 kg N.ha-1. Výjimku tvoří výsledky varianty s použitím 90 kg N.ha-1, u kterých jsou hodnoty výnosů značně nevyrovnané. Z pohledu vlivu dusíku na změnu druhové skladby se zvyšování dávek hnojení projevilo především v nárůstu zastoupení trav za současného ustupování bylinných druhů v druhové skladbě sledovaného porostu. Výsledky však nejsou statisticky průkazné. V případě jetelovin nelze z výsledků pokusu potvrdit studie uvádějící úbytek jejich zastoupení v porostu v důsledku hnojení dusíkem.
|
host ::
RSS.