|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
|
Vlastnosti vybraných odrůd kostřavy rákosovité a jejich využití pro trávníky
Zachař, Jakub ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tráva a její pěstování je předmětem zkoumání šlechtění a udržování již dlouhá léta. Tématem této diplomové práce je hodnocení patnácti odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), což je vytrvalý robustní druh s krátkými podzemními výběžky, stočenou listovou vernací, širokými, velmi tuhými, na rubu drsnými a lesklými a na líci rýhovanými listy. Odnožuje extravaginálně a vytváří hustý drn. Její velikou výhodou je mohutný kořenový systém a určitá symbióza (mutualismus) s endofytní houbou rodu Neotyphodium, díky čemuž je odolná vůči celé škále stresů. Cílem práce je zjištění meziodrůdových rozdílů kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), které v ČR nejsou zatím používané, ve sledovaných ukazatelích, (pokryvnost, barva, textura, výška porostu v určitém časovém intervalu, celkový dojem). V budoucnu se dá očekávat zvýšená poptávka po tzv. low input trávníkách, díky jejich toleranci vůči suchu, vysokým a nízkým teplotám a chorobám, a především pak díky nízké potřebě vstupů.
V další kapitole jsou popsány vlastnosti jednotlivých použitých odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), kterými jsou: Barcesar, Barfelix, Barlexas, Barleroy, Cochise, Debussy, Fine Lawn, Galatea, Kontiky, Olympic Gold, Rembrandt, Regiment, Starlett, Paladio a Zuzana.
Pokus byl založen koncem srpna roku 2012 na demonstračním a pokusném pozemku v těsné blízkosti areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, přičemž bylo použito 15 odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.). Každá odrůda byla vyseta na parcele o rozměrech 1 x 1 metr (1m2), při výsevku 35g na m2 ve třech opakováních. Pouze odrůda Barfelix (BF) byla zaseta jen ve dvou opakováních. Byly získány hodnoty klimatických podmínek na daném stanovišti pro rok 2014, 2015 a dlouhodobý průměr. Průměrná teplota za rok 2014 činila 10,7 °C a za rok 2015 to bylo 10,8°C, což ukazuje, že oproti dlouhodobému průměru byla za tyto dva roky průměrná teplota téměř o 2°C vyšší. Roční úhrn srážek za rok 2014 činil 571,4 mm, což je o více než 45 mm víc než dlouhodobý průměr, avšak roční úhrn srážek za rok 2015 činil pouhých 370,6 mm, což je o více než 200 mm méně než je dlouhodobý průměr. Rok 2015 se celkově řadil k nejsušším rokům vůbec. Měření bylo prováděno každých 14 dní a celkem bylo provedeno 8 měření, přičemž první měření proběhlo 21.5.2015. Od tohoto data následovalo celkem 5 měření, a sice do 21.7.2015. Po tomto datu následovala téměř dvouměsíční pauza, z důvodu dlouhodobě trvajícího sucha. U jednotlivých odrůd kostřavy rákosovité bylo prováděno ve třech opakováních měření výšky porostu, dle metody ČSN EN 735933 stanovení výšky porostu přírodního trávníku. Dále byla měřena pokryvno podle metody ČSN EN 735930 Metody C s použitím bodového rámu
(2x 20 bodů na každé parcele).
Výsledky byly vyhodnoceny pomocí statistického programu ANOVA (LSD, "alfa"=0,05). Odrůdy Paladio (88,3%), Kontiky (87,5) a Zuzana (87,5%) měly prokazatelně nejvyšší pokryvnost oproti všem ostatním odrůdám. Naopak nejhorších výsledků v pokryvnosti dosahovaly odrůdy Debussy (82,5%), Barfelix (83,3%) a Regiment (83,3%). Průkazné byly i rozdíly v pokrivnosti mezi dalšími odrůdami. Odrůdy Olympic Gold (85,8%), Barleroy (85,8%), Cochise (86,7%) a Barcesar (86,7%) byly sice prokazatelně horší než odrůdy Paladio, Kontiky a Zuzana, zároveň však byly prokazatelně lepší, než odrůdy Barlexas (84,2%), Fine Lawn (84,2%), Starlett (85%), Rembrandt (85%) a Galatea (85%), které však byly tedy průkazně lepší než odrůdy Debussy, Barfelix a Regiment. Odrůda Fine Lawn dosahovala průkazně největší výšky nadzemních orgánů (v průměru 6,4cm). V období sucha však nevykazovala žádné přírůstky a trpěla naopak přísušky, naproti tomu průkazně nejnižší výšky dosahovala odrůda Paladio (průměrně 4,4cm), což při seči na 4cm značí průměrný nárůst jen 0,4cm za 14 dní. Odrůdy Barfelix, Barlexas, Barleroy, Debussy, Galatea, Rembrandt a Starlett dobře odolávaly suchu a vysokým teplotám, méně tolerantní byly Cochise a Zuzana. Některé nevykazovaly žádnou toleranci a naopak trpěly přísušky (Barcesar, Fine Lawn, Kondiky, Olympic Gold, Paladio a Regiment). U všech odrůd byla patrná velice dobrá regenerace po stresovém období.
Bylo dokázáno, že jednotlivé odrůdy kostřavy rákosovité se od sebe v určitých ohledech odlišují a jejich široký výběr je tak schopný vyplnit rozmanitou škálu uplatnění Kostřavy rákosovité ve všech různých ekologických podmínkách, či podmínkách v intenzitě pěstování, přičemž její využití je možné ve stále více zmiňovaném systému low-input trávníků
|
|
|
Stav trávníků na golfovém hřišti Mystěves a návrhy na opatření
Nová, Michaela ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Pro tuto bakalářskou práci bylo vybráno osmnácti jamkové golfové hřiště -- Golfový Areál Myštěves. Golfové hřiště bylo založeno roku 2001 zprovozněním znormovaného veřejného hřiště. V roce 2003 byla otevřena prvních devět jamek klubového hřiště a v roce 2010 byla otevřena druhá klubová devítka, která tak dovršila snahu o kvalitní osmnáctijamkové hřiště. Sledována byla statistika návštěvnosti po celou sezónu 2012. Toto sledování bylo provedeno pomocí internetového portálu TEE-TIME. Toto sledování bylo statisticky vyhodnoceno. Během sezóny 2012 navštívilo Golfový Areál Myštěves 6 054 hráčů. Nejvíce hráčů bylo zaznamenáno v měsíci srpnu a to 1 375 hráčů. Oproti tomu nejméně navštěvovaným měsícem byl listopad 2012, kdy celkový počet hráčů byl pouze 156. Měření rychlosti dvou odlišných greenů pomocí "Stimpmetru" ukázalo, že ve většině měření se rychlost greenů pohybovala v optimálních hodnotách, což je velmi příznivé. Půdní reakce na greenech celého hřiště je v optimálních hodnotách, proto nejsou nutné žádné zásahy na její úpravu. Tato skutečnost je dána půdními podmínkami a použitými hnojivy. Při monitoringu škůdců bylo zjištěno, že se v dané lokalitě vyskytují v malé míře. Oproti tomu výskyt řas, čarodějné kruhovitosti trávníku, suché ohniskovitosti trávníku a drobné plísňovitosti trávníku byl nejvyšší v letních měsících, kdy byl tento nárůst podpořen proměnlivým počasím se střídáním deště a horkých dnů. Nejvyšší výskyt byl na greenech, kde byla provedena opatření na jejich odstranění. Jako návrhy na opatření bylo provedeno hloubkové provzdušnění greenů s aplikací topdresingu. Tato operace měla zlepšit příjem vody, hnojiv a podpořit mikrobiální život ve vrchní vrstvě travního drnu. Po topdresingu byla provedena vydatná zálivka a po 14. dnech se na greeny aplikovalo kombinované dusíkaté hnojivo Na přelomu léta a podzimu se podařilo výskyt chorob odstranit. Největším problémem tohoto golfového hřiště je zastaralé technika na údržbu travnatých ploch. Konkrétně to jsou sekačky značky Ransomes (rok výroby 1985 - 1997), sekačka Jacobsen (rok výroby 1994), traktor Zetor 6711 (rok výroby 1978), bunkrovačka značky Toro (z roku 1997) a další. Tento problém se vedení klubu snaží řešit, ale hlavní překážkou je nedostatek finančních prostředků na pořízení nového strojového parku. Jsou zde snahy o jeho modernizaci, ale ve velmi omezeném měřítku. Klíčová slova: golf, trávník, údržba, ošetření, choroby
|
host ::
RSS.