|
|
Analýza výskytu bovinních mastitid na vybrané farmě
Vařeka, Jan ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Mastitida je zánět mléčné žlázy způsobený mikroorganismy, které produkují toxiny nebezpečné pro živý organismus. Bakalářská práce pojednává o vzniku, projevech, původcích, diagnostice, léčbě, a prevenci mastitid. Ve druhé části je představena úroveň mastitid na farmě Šedivec. Zdravotní stav mléčné žlázy se především odvíjí od celkové zoohygieny a welfare chovu. S projevením zánětu přichází odpovědnost správné diagnózy a léčby. Mastitidy se řadí mezi nejvýznamnějších onemocnění mléčného skotu. Ekonomické ztráty pro chovatele zahrnují přímé náklady na léčiva a nepřímé způsobené ztrátou mléka poklesem dojivosti či zkrácenou laktací, sníženou reprodukcí, vyšší náchylnosti k další infekci, zvýšenou brakací a pracovní náročností.
|
|
|
Identifikace produkčních ukazatelů důležitých pro tvorbu selekčních kriterií skotu.
Michaličková, Monika ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Cieľom práce bolo aplikovať všetky dostupné informácie o kombinovaných plemenách dobytka (slovenské strakaté - SS a slovenské pinzgauské SP) na Slovensku do programu ECOWEIGHT a navrhnúť selekčné kritériá v dojenom a nedojenom systéme chovu, v období rokov 2011 - 2013. Hlavným prínosom bolo komplexné zohľadnenie a aktualizácia súčasných podmienok chovu, ako aj výpočet ekonomických váh za znaky zdravia a reziduálneho príjmu krmiva. Základom výpočtu bol bio-ekonomický model pri zohľadnení marketingovej stratégie najviac uplatňovanej v praxi pre daný produkčný systém. Hlavnou komparatívnou výhodou SS plemena v dojenom systéme bola mlieková úžitkovosť a výhodou SP plemena v nedojenom systéme bol podiel predaných teliat na 100 kráv. Pri oboch plemenách a v oboch produkčných systémoch boli zaznamenané rezervy najmä pri produkčnej dlhovekosti kráv. Z hľadiska nákladovej štruktúry mali najväčšie zastúpenie náklady na krmivá a z hľadiska výnosov tržby z predaja hlavných výrobkov. V oboch hodnotených produkčných systémoch a pri oboch plemenách (bez ohľadu na zápočet dotácií) nebola dosiahnutá rentabilita. Najvyššia relatívna dôležitosť bola v dojenom systéme SS plemena zistená pre mliekovú úžitkovosť (19,9 %), prírastok teliat do odstavu (vo veku 100 dní, 16,1 %) a pre dlhovekosť kráv (11,4 %). V nedojenej populácii patrila k ekonomicky najvýznamnejším znakom oplodnenosť kráv (22,5 %), hmotnosť teliat vo veku 210 dní (14,3 %) a dlhovekosť kráv (12,4 %). Čo sa SP plemena týka, najvyššia relatívna dôležitosť bola v dojenom systéme zistená pre denný prírastok do odstavu (do 100 dní v dojenej populácii; 20,3 %), pre mliekovú úžitkovosť (20,2 %) a pre dlhovekosť kráv (10,1 %). V nedojenej populácii SP plemena boli po hmotnosti teliat vo veku 210 dní (19,3 %) významné aj znaky dlhovekosť (16,8 %) a hmotnosť vo veku 120 dní (14,4 %). Na základe výsledkov možno konštatovať, že súčasné ciele šľachtenia, ako aj selekčný index pre kombinované plemená dobytka na Slovensku by mali byť prehodnotené a doplnené rastovými a funkčnými znakmi. Cieľom je zahrnúť preferencie spotrebiteľov (environmentálny aspekt a zvýšenie popularity živočíšnej výroby), ako aj zabezpečiť udržateľnosť chovu dobytka.
|
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
|
|
Kvalita kravského mléka ve vztahu k technologiím dojení
Forštová, Pavlína ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
1. Mléko
Vlastnosti mléka
Obsah mléka
Kvalita mléka
Změna kvality mléka
Uskladnění mléka
2. Technologie dojení
Typy dojíren
rybinová
paralelní
tandemová
rotační
kruhová
dojící robot ,,Lely,,
Postupy dojení
3. Kvalita mléka ve vztahu k technologiím dojení na farmě Dřeveš
porovnávání kvality mléka při klasickém strojním dojení, při dojení s jedním robotem (velké zatížení) a se dvěma roboty (normální zatížení) značky Lely
Klasické strojní dojení 120 kusů
jeden robot 75 kusů dojených, zbytek zasušený
dva roboti 110 dojených kusů
4. Porovnání výsledků z farmy s celorepublikovým průměrem
Porovnávání bude probíhat po dvouletých intervalech.
|
|
|
Vliv technologie ustájení dojnic na výskyt mastitidy
Brzáková, Lenka ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu ustájení, dojení a provést analýzu mastitidy na vybrané farmě. První část práce obsahuje literární přehled o technologiích ustájení, problematice mastitid, její detekci, původce, léčbu a faktory působící proti jejímu výskytu. Dále je tato část práce zaměřena na typy dojíren, správný postup při dojení a na robotizované dojení. Materiál a metody práce obsahují charakteristiku vybrané farmy, kde byla sledována za rok 2014 kvalita a technologie ustájení, dojení, výživu dojnic a dalších faktorů ovlivňujících výskyt mastitidy, jako je například ošetřování paznehtů. Poté byl sledován a hodnocen výskyt, detekce a správná léčba mastitidy. Farma Montamilk s.r.o. chová 1200 ks skotu a z toho přibližně 419 ks dojnic. V části práce výsledky byla sledována a hodnocena kontrola užitkovosti za kontrolní rok 2013 -- 2014, která byla uvedena u prvotelek a u krav na druhé a další laktaci. Ze zjištěných hodnot byla pomocí grafu vyjádřena dojivost, která byla výrazně lepší u krav na druhé a další laktaci. Dále byly v této části vyjádřeny v grafu složky mléka (tuk a bílkoviny), které byly též rozděleny podle laktací. Mezi další zjišťované parametry patřil výskyt mastitidy, u kterých dojnic a v jakém ročním období byl její výskyt častější, stejně jako její léčba a náklady na léčení jedné dojnice. Na závěr byl graficky znázorněn počet somatických buněk za rok 2014 za jednotlivé laktace. V části práce diskuse proběhlo porovnání zjištěných výsledků kontroly užitkovosti na vybrané farmě s celorepublikovým průměrem. Ze zjištěných výsledků je patrné, že dojnice v Montamilku byly v dojivosti u prvotelek lepší o 427 kg mléka a u krav na druhé a další laktaci byly též vyšší o 602 kg mléka než dojnice v České republice. Dále byly porovnány mléčné složky u dojnic v Montamilku s dojnicemi v České republice a výsledky nebyly příliš rozdílné. Obsah tuku u dojnic v Montamilku byl nižší za všechny laktace při porovnání s dojnicemi v České republice. Hodnota tuku v České republice byla u prvotelek 3,87 %, v Montamilku 3,85 % a hodnota tuku u krav na druhé a další laktaci byla v České republice 3,86 % a v Montamilku 3,81 %. Pokud se zaměřím na obsah bílkovin v mléce v České republice, u prvotelek byla hodnota 3,4 % a v Montamilku byla 3,3 %. Krávy na druhé a další laktaci v České republice měly obsah bílkovin v mléce 3,38 % a v Montamilku 3,36 %.
|
|
|
Ukazatele významné pro zajištění udržitelnosti a rozvoje chovu dojených stád skotu
Lelek, Jaroslav ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo posouzení vlivu významných ukazatelů pro zajištění udržitelnosti
a rozvoje chovu dojených stád skotu. Sledovaná data pocházejí přibližně od 5138 dojnic,
za sledované čtyřleté období ve vybraných chovech mléčného skotu na okrese Jičín. Byla
zpracovávána tato data reprodukčních ukazatelů: procento březosti po první inseminaci,
procento březnosti po všech inseminacích, inseminační interval, inseminační index, servis
perioda a mezidobí; data byla získána ze sedmi stájí českého strakatého skotu a ze sedmi stájí
holštýnského skotu. Dlouhověkost byla sledována z počtu dojnic na jednotlivých laktacích
obou sledovaných plemen a průměrné dosažené laktace za jednotlivé roky. Bylo zjištěno,
že procentuální zastoupení dojnic na jednotlivých laktacích se průměrně pohybovalo v letech
2012-2015 na první laktaci 33,4 %, na druhé laktaci 24,68 %, na třetí laktaci 18,13 %,
na čtvrté laktaci 11,48 %, na páté laktaci 6,53 %, na šesté laktaci 3,32 % a na sedmé a vyšší
laktaci 2,36 %. Při porovnání sledovaných plemen bylo patrné, že do třetí laktace má vyšší
procentuální zastoupení holštýnské plemeno a od třetí laktace se v chovech vyskytuje více
krav českého strakatého plemene, což potvrzuje i průměr dosažených laktací, který byl
na hodnotě 2,75 laktace a u plemene holštýnského na hodnotě 2,3 laktace. Statisticky je vliv
plemene na dosahované průměrné délky laktace velice slabý. Výsledky hodnocení
reprodukčních ukazatelů také neprokázaly statisticky významný rozdíl vlivu plemene na
jejich dosahované hodnoty, i když původní české strakaté plemeno dosahovalo ve všech
ukazatelích a oblastech lepších výsledků, a proto i větší vhodnost plemene pro oblast Jičínska.
|
|
|
Vliv parametrů ekvilibrace a mrazení ejakulátu býků na motilitu spermií po rozmrazení
Beránková, Monika ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Hypotézou práce je předpoklad průkazných rozdílů v životaschopnosti spermií charakterizované vyšší motilitou a podílem živých spermií po rozmrazení inseminačních dávek vyrobených při aplikaci prodloužené ekvilibrace a nižšího teplotního gradientu mrazení.
Cílem práce bylo zjistit, zda mají odlišné podmínky ekvilibrace a mrazení vliv na životaschopnost spermií po rozmrazení.
V teoretické části práce jsou shrnuty informace o parametrech ejakulátu býků, metodách jeho hodnocení a především o jeho zpracování a dlouhodobé konzervaci. V průběhu let 2013-2015 byl na inseminační stanici odebírán ejakulát od předem vybrané skupiny plemenných býků, skupina čítala 5 býků s ohledem na stejný věk, plemeno a podmínky ustájení a ošetřování. Odebraný ejakulát byl po vstupním hodnocení rozdělen na několik částí, které byly zpracovány různým způsobem.
Část inseminačních dávek byla standardně ekvilibrována po dobu 120 minut, následně byla polovina pejet standardně mrazena metodou Direct Freezing dle standardní 3-fázové mrazicí křivky a polovina pejet dle odlišné 2-fázové mrazicí křivky. Druhá část inseminačních dávek byla ekvilibrována po dobu 240 minut a mrazena jako v předchozím případě dle 3-fázové standardní mrazicí křivky a dle 2-fázové mrazicí křivky. Zmrazené inseminační dávky byly poté uloženy v kontejneru s tekutým dusíkem při -196°C.
Byla hodnocena motilita spermií pomocí CASA, dále podíl živých a mrtvých spermií pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem a reakce membrán spermií pomocí HOS testu, který zjišťuje reakci membrán bičíků spermií na vytvořené hypoosmotické prostředí.
Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií a podíl živých spermií na základě barvení (+5,57 %; +4,47 %) při použití prodloužené délky ekvilibrace (240 min) rozdíly oproti použití standardní délky ekvilibrace (P < 0,01). Souhlasně byly nalezeny i vyšší hodnoty celkové motility a HOS testu při použití prodloužené délky ekvilibrace, avšak rozdíly nebyly statisticky průkazné. Při mrazení na základě odlišných mrazicích křivek byly zjištěny vyšší hodnoty (v průměru +1,6 %) téměř u všech sledovaných parametrů spermií po rozmrazení při použití 3-fázové mrazicí křivky, nalezené rozdíly nebyly statisticky průkazné.
Při hodnocení parametrů ejakulátu u býků zde byly mezi býky nalezeny statisticky významné rozdíly (P < 0,01) v celkové a progresivní motilitě, podílu živých spermií a HOS testu, je tudíž patrná individualita mezi býky v odpovědi na metodiku zpracování ejakulátu.
Při hodnocení charakteristik pohybu spermií z CASA zde byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi býky u VCL, VSL, VAP, LIN, STR, WOB, taktéž mezi různými délkami ekvilibrace (P < 0,01), avšak rozdíly nebyly nalezeny u těchto parametrů pohybu spermií při použití různých mrazicích křivek.
|
|
|
Vliv zkrmování řas na vybrané kvalitativní ukazatele mléka malých přežvýkavců
Novotná, Klára ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Významnou předností kozího mléka v porovnání s mlékem kravským je mléčný tuk. Výhodou mléčného tuku koz je jeho lepší stravitelnost, která je způsobená menší velikostí tukových kapének. Také je bohatý na obsah nižších nasycených mastných kyselin (kyselina kapronová, kaprylová a kaprinová), které ovlivňují výrobu i zpracování mléka a zároveň způsobují specifické aroma kozího mléka a mléčných výrobků. V posledních letech je předmětem mnoha studií možnost navýšení obsahu dalších zdravotně prospěšných mastných kyselin v kozím mléce jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA) a dále omega-3 a omega-6 polyenové mastné kyseliny. Výživa zvířat je významný faktor, jak lze docílit takových změn v profilu mastných kyselin mléčného tuku. Pro tyto účely je možné využít jako aditiva některé druhy řas, které jsou zdrojem nutričně cenných lipidů s vysokým obsahem polyenových mastných kyselin a to zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Schopnost měnit složení kozího mléčného tuku, tak představuje možnost pro rozvoj nových produktů, tzv. funkčních potravin, jako jsou mléko a mléčné výrobky obohacené o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má přídavek vybraných řas (Chlorella vulgaris a Japanochytrium sp.) na produkci mléka a zastoupení jednotlivých složek mléka se zaměřením na složení mléčného tuku a profil mastných kyselin v kozím mléce. Pozornost byla věnována snížení podílu nasycených a zvýšení podílu nutričně prospěšných nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 polynenasycených mastných kyselin.
|
|
|
Studium potravy velkých savců: metodologický přístup
Holá, Michaela ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Početní stavy spárkaté zvěře v posledních desetiletích narůstají téměř na celém území Evropy, což má za následek významné environmentální a ekonomické dopady. Kvalita a dostupnost přirozených i umělých zdrojů potravy patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující populační dynamiku spárkaté zvěře, a proto je nezbytné, aby byl efektivní management zvěře založen i na poznatcích z oblasti potravní ekologie. S postupem času se metody studia složení potravy značně vyvinuly, nicméně každá má své výhody a nevýhody. Cílem této dizertační práce je s použitím kombinace tradičních (tj. analýza obsahu žaludků) a moderních (tj. analýza stabilních izotopů, spektroskopie v blízké infračervené oblasti) metod studia složení potravy získat nové poznatky o potravní ekologii dvou významných zástupců spárkaté zvěře (tj. prase divoké, jelen evropský) na území České republiky. Jejich populace zde neustále narůstají a zároveň jsou intenzivně přikrmovány. Dále si tato práce klade za cíl vytvořit podklady pro následnou aplikaci těchto metod v myslivecké praxi a zaměřit se na metodologické otázky spojené s jejich použitím.
Na základě rozboru žaludků byl zhodnocen rozsáhlý soubor dat za účelem určit, do jaké míry jsou prasetem divokým přijímány složky potravy pocházející z lidské činnosti (tj. zemědělské plodiny a přikrmování). Potrava produkovaná člověkem tvořila dominantní a nejobjemnější složku potravy prasete divokého během celého roku. Nezbytným předpokladem k využití analýzy stabilních izotopů je znalost tzv. trofických diskriminačních faktorů (tj. systematický rozdíl v izotopovém složení mezi potravou a tkání živočicha, jež danou potravu přijal), které byly v rámci této práce experimentálně určeny pro stabilní izotopy uhlíku a dusíku v srsti prasete divokého a jelena evropského. Dále byly zhodnoceny možné zdroje variability (pohlaví, věk, váha, laktace) hodnot izotopové diskriminace. Získané výsledky představují nezbytné podklady pro použití analýzy stabilních izotopů k rekonstrukci potravy volně žijících jedinců prasete divokého a jelena evropského. V rámci této práce byla dále prokázána spolehlivost spektroskopie v blízké infračervené oblasti k určení ukazatelů kvality potravy v trusu jelena evropského. Výsledky této dizertační práce přispějí k efektivnímu mysliveckému managementu spárkaté zvěře na území České republiky.
|
|
|
Vliv plodnosti krav na rentabilitu výroby mléka
Čítková, Dana ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Dalibor, Dalibor (oponent)
Disertační práce byla zaměřena na vyhodnocení parametrů tvaru a perzistence laktační křivky v závislosti na délce mezidobí, resp. servis periody a úrovni mléčné užitkovosti a vyhodnocení vlivu délky mezidobí, resp. servis periody a mléčné užitkovosti na výši vybraných variabilních nákladů, výnosů a výsledně celkovou rentabilitu produkce mléka. Vstupní data pro analýzy byla čerpána z chovu holštýnských dojnic na ŠZP Ruda Lány. Pro účely ekonomického zhodnocení byl vytvořen výpočetní ekonomický model. Výsledky prokázaly významný pozitivní vliv délky servis periody (SP) na perzistenci laktace. Díky tomu nedošlo k poklesu průměrné denní produkce mléka u dojnic s dlouhou SP. Z ekonomického hlediska je možné tvrdit, že růst délky SP způsobil pokles rentability , naopak růst výše užitkovosti pozitivně přispěl k jejímu zvýšení. Negativní vliv délky SP na rentabilitu výroby mléka zapříčinily vysoké náklady na reprodukci a obnovu stáda. Předpokládaný pokles výše nákladů na krmení s růstem perzistence laktace a délkou SP se nepotvrdil, neboť v podniku jsou všechny dojnice na začátku laktace krmeny stejně nákladnou krmnou dávkou.
|
host ::
RSS.