|
Informatizace a sociální reality - aplikace do oblasti globální ekonomiky
Galatík, Lubomír ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Informační a komunikační technologie tvoří podstatnou součást naší současnosti. Gradující informatizace, tedy implementace těchto technologií, ve všech oblastech lidských činností vytváří potřebu reflektovat jejich vliv na člověka i společnost. Významnost této intelektuální snahy je akcentována samotnou povahou těchto technologií. Kvůli tomu, že se vkládají mezi jedince při aktech vzájemné komunikace, dopadá jejich zavádění na informační procesy v rámci lidských společenství. Tato okolnost působí všude, neméně tedy i v ekonomickém prostředí. V důsledku nedávných událostí, jež daly vzniknout nejprve finanční a poté i ekonomické krizi, nabývá nutnost zkoumat dopad informatizace na doménu uspořádání směnných vztahů na urgenci. V současnosti však existuje podstatný nesoulad mezi teoretickým aparátem, jejž člověk využívá pro intelektuální pochopení těchto jevů, a praktickou aplikací diskutovaných technologií, do níž se investuje neúměrně větší množství prostředků. Naše schopnost myšlenkově uchopit změny v socioekonomickém prostředí současnosti vlivem informatizace proto zaostává za samotnou rychlostí a dynamikou změn. Z toho důvodu si tato diplomová práce klade za cíl vytvořit metodologicko-fenomenologický rámec pro uvažování o vlivu informačních a komunikačních technologií na globalizující se ekonomiku. Základním atributem, který vyvolává dalekosáhlé změny v této oblasti, je virtualizační potenciál, kterým disponují moderní, symbolické a silně interaktivní formy těchto technologií. Vzhledem k tomu, že začaly být aplikovány i do rámce uspořádání hospodářských vztahů, dopadly do domény, jejíž vnitřní dynamika se již dříve rozpadla na dvě složky -- virtuální a reálnou -- vlivem symbolu hodnoty, peněz. Další vrstva virtualizace související s informačními a komunikačními technologiemi jako takovými proto činí z ekonomiky daleko komplexnější celek, jehož studium představuje intelektuální výzvu i nutnost, jelikož měnící se charakter globalizujícího se hospodářství v sobě skrývá mnohá úskalí. Tato práce nabízí teoretická východiska pro uchopení celé problematiky.
|
|
Motiv individuality ve Fenomenologii ducha G.W.F. Hegela
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Lenka Hanovská, Motiv individuality ve Fenomenologii ducha G. W. F. Hegela. Praha 2010. Abstrakt Práce tematizuje motiv individuality ve Fenomenologii ducha G. W. F. Hegela. Je vedena otázkou, co znamená individuální bytost z hlediska Hegelova díla. Ukazuje, jak můžeme individualitu vymezit, určit, pochopit z hlediska Hegelova myšlení, které je považované za vrchol a dovršení klasického tradičního filosofického myšlení. Individualitě, jak ji Hegel řeší, se diplomní práce pokouší především porozumět interpretací příslušných pasáží Fenomenologie ducha.
|
|
Tělo - chůze- krajina: Pravěké zemědělské kultury v rovinatých terénech Čech
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Gojda, Martin (oponent) ; Pleinerová, Ivana (oponent)
Krajina není pouze materiální svět tam někde venku, ale představuje zároveň i specifický způsob vidění a rozumění světu kolem sebe. Vycházím z představy, že budu-li zkoumat krajiny lidí dávno zmizelých kultur, mohu se tak přiblížit jejich (žitému) světu. V pozadí celého projektu je představa, že jak lidé bydlí v krajině, tak rozumí světu. Ve výzkumu používám metodu fenomenologie krajiny. Fenomenologický výzkum krajin, které obývali lidé v pravěku, se zabývá sběrem a zpracováním smyslových dat míst a krajin a ty pak dále analyzuje spolu s daty z archeologických výzkumů. Smyslová data jsou údaje o výhledu z lokality, barvě, pachu, textuře atd. daného místa. Jako výzkumný nástroj je používáno lidské tělo a jeho nejběžnější aktivita - chůze. Na třech rovinatých terénech v Čechách (Kladenská tabule, území na jih od Plzně a území na jih a jihozápad od Kolína) zkoumám usídlení čtyř pravěkých zemědělských kultur, konkrétně kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou, kultury s nálevkovitými poháry a kultury únětické. Na Kolínsku a v Kladenské tabuli porovnávám distribuci sídlišť dvou kultur: na Kolínsku se zaměřuji na kulturu únětickou a kulturu s vypíchanou keramikou, v Kladenské tabuli pak na kulturu s nálevkovitými poháry a kulturu únětickou. Na Plzeňsku se zaměřuji pouze na kulturu s lineární...
|
|
Fenomenologie prožívání v mezních situacích na příkladu akutního porodu císařským řezem
Boháčková, Eva ; Mikšík, Oldřich (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Svoboda, Bohuslav (oponent)
Cílem kvalitativní studie s názvem "Fenomenologie prožívání v mezních situacích na příkladu akutních porodů císařským řezem" je zmapovat a pokusit se popsat fenomén mezních situací, a to především z hlediska jejich dynamiky s důrazem na prožívání. Jako příklad mezní situace jsme si zvolili akutní porod císařským řezem na pozadí historicko - ekonomicko - společenských proměn, který má posloužit jako jakýsi prototyp úspěšného završení mezní situace. Proto byly do výzkumu zařazeny pouze takové případy, kdy přežila jak matka, tak i dítě. V naší práci si klademe otázku, co znamená pro ženu prožití této konkrétní mezní situace, s jakými pocity může být tento prožitek spojován a zejména, jak byl tento prožitek následně zpracován či vyhodnocen. Nejde nám tak v pravém slova smyslu o zobecnění, protože jde vždy o neopakovatelnou událost, ale spíše se zaměřujeme na nalézání vhodných teoretických rámců, výzkumných metod a bezpečných způsobů, které matkám umožní od prožité události získat odstup a přeinterpretovat tuto citlivou událost pozitivním způsobem. Pak mohou tuto důležitou životní a mnohdy traumatickou zkušenost smysluplně integrovat do svého současného každodenního života a obohatit ho o další prožitkovou dimenzi.
|
|
Druhý mezi fenoménem a dialogem
ALBRECHT, David
Nový pohled na vnímání druhého přinesly dvě filosofické tradice: fenomenologie a dialogický personalismus. Obě na sebe vzájemně v otázce druhého působily a jejich reflexe nechala vzniknout velmi pozoruhodné myšlenkové interakci. Práce představuje pojetí druhého v obou tradicích a zároveň se pokouší vystihnout jejich vzájemný vztah a míru vlivu jedné na druhou, se zdůrazněním prvořadosti etiky, jak se projevila v historickém vývoji obou uvedených filosofických tradic, a v níž se snad problém druhých myslí reálně řeší.
|
|
Fenomen slabomyslnosti v kontextu lidských práv
Mužáková, Monika ; Titzl, Boris (vedoucí práce) ; Stejskal, Bohumil (oponent) ; Kysučan, Jaroslav (oponent)
Cílem této disertační práce je přispět poznání, čím a jak byla v minulosti utvářena podoba výkladu fenoménu slabomyslnosti (mentální retardace) a jaké existenční možnosti z toho pro život člověka s mentálním postižením vyplývaly. Čím je pro nás tento fenomén dnes? Jak nahlížíme na otázky související s existenciálními potřebami lidí s mentálním postižením v kontextu lidských práv? Právě v historii vývoje názorů na lidskou mysl, tělo a duši spatřuji možnost ujasnit, čím byl fenomén slabomyslnosti utvářen. Proto výklad podoby fenoménu slabomyslnosti vymezuji na základě nazírání na lidskou mysl tak, jak pravděpodobně souvisel se souběžným poznáváním lidského těla. Kapitola dvě je vymezena zkoumáním základní lidské zkušenosti s mentální odlišností od mýtických představ o člověku. Pozornost věnuji starověkým poznatkům o podstatě duševní nemoci, odvozených od pokusů o první vědecké, racionální zkoumání lidského těla. Středověk vnesl do péče o duševně nemocné, kam řadil i fenomenologicky neodlišenou slabomyslnost, prvek charitní péče, ale současně odpovídal na otázku mentální odlišnosti v intenci božího trestu za hříšné provinění. Teprve novověké pátrání po etiologii příčin slabomyslnosti, které započalo renesančním přístupem medicíny lidské tělesnosti, umožnilo přiblížit se pochopení podstaty slabomyslnosti a...
|
|
Punctum caecum
Ondráček, Radim ; Král, Oldřich (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má za úkol načrtnout i s pomocí několika renomovaných autorů hranice reflexivrubo myšlení a ukázat principielně neukazatelné a neviditelné. Tím se částečně ocitá v oblasti jisté nelogičnosti a aporičnosti. Zabývá se především jedním z význačných fenoménů, který nás přivádí na samou hranici (ne)myslitelného a (ne)viditelného. Je jím fenomén slepého bodu, na jehož uchopení se "demonstruje" hranice fenomenality i reflexivity v jedné z jejích nejčistších podob. Klade tedy podstatnou otázku: Jak fenomenalizovat a reflektovat náš slepý bod? Úkol to není snadný. Výsledkem je analýza jisté nezastupitelné zkušenosti, která nemůže být žádnou tezí, žádným důkazem, ale otevřeností pro vnitřní spornost a nepojmenovatelnost. Závěrem je, že to, co tato práce přinesla, tj. slepý bod jako zkušenost i metaforu, musí nahlédnout čtenář sám, neboť se nedá žádnou tezí shrnout či pojmenovat. Tato práce k němu snad otevřela dveře a také je otevřela pro nám ne příliš vlastní zenový typ myšlení.
|
|
Akceptace smrti a umírání u lidí s prožitky mimořádných stavů vědomí
PEŠEK, Martin
Mimořádné stavy vědomí doprovázejí lidstvo od nepaměti a v dnešní době, kdy je významně opomíjena duchovní stránka lidské existence, zprostředkovávají tyto stavy vědomí její znovuobjevení. Práce je zaměřena na následné změny v lidském životě po prožití mimořádného stavu vědomí a především pak na ty změny, které je možné rozpoznat v přístupu ke smrti a umírání. V teoretické části se věnuji problematice smrti a umírání z hlediska kulturního, medicínského, psychologického nebo teologického. Uvádím základní i rozšířený model lidské psychiky, jejichž znalost je důležitá pro pochopení mimořádných stavů vědomí. Dále se zabývám vymezením samotného termínu mimořádné stavy vědomí a uvádím rozšířený popis těch, kdy se člověk přímo či nepřímo setkává v průběhu prožitku se smrtí a umíráním. Poslední teoretická kapitola je věnována léčebnému potenciálu popsaných mimořádných stavů vědomí. Cílem práce bylo zachytit významné podobnosti zkoumaných jevů a poukázat na jejich tranformativní účinek na osobnost člověka zejména v základních existenciálních otázkách. Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu s prvky fenomenologického zkoumání. Metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo celkem 7 respondentů s prožitky mimořádného stavu vědomí. Konkrétně se jednalo o prožitky blízkosti smrti a o zkušenosti z prožitkového sebezkoumání, které jsou vyvolány buď holotropním dýcháním nebo požitím psychedelické látky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že lidé se zkoumanou zkušeností zaznamenávají významné změny ve svém životě. Životní změny se dotýkají mimo jiné i snížení strachu ze smrti a umírání. Z těchto zjištění lze vyvodit významné důsledky pro psychoterapii a to zejména pro terapeuty, kteří přicházejí do kontaktu s klienty, jež prožívají silnou úzkost při pomyšlení na vlastní smrt a umíraní.
|
|
Autobiografie a autobiografické fragmenty lidí s mentálním postižením žijících v ústavních zařízeních
Širůčková, Marie ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Práce nechává promlouvat lidi s mentálním postižením v kontextu jejich vlastního subjektivního prožívání. Koncepce stojí na humanisticky orientovaném fenomenologickém přístupu, který zdůrazňuje jedinečnost a hodnotu každé osobnosti. Zvolenou výzkumnou metodou je autobiografická technika realizovaná pomocí fenomenografického rozhovoru založeného na indirektivních otázkách. Tato práce má přispět k "znovuvidění" osobnosti, kterou jistě po právu člověk s mentálním postižením je a přinést tak do této problematiky nové souvislosti a roviny uvažování, popř. odkrýt široké možnosti a významy pro další badatelskou činnost v této oblasti.
|
|
Imaginace nekonečna
Semerád, Martin ; Pauza, Miroslav (vedoucí práce) ; Sak, Petr (oponent) ; Jirků, Petr (oponent)
česky Tato práce se zaobírá základní otázkou moderní vědy a sice její neomylností. Kvalita vzdělávání a poznání není posuzována a prověřována sokrotovským dialogem, ale je redukována na vyhodnocování konformity a shody s obecně přijímanými poznatky, otázka kvality splývá s vyčíslením kvantitavního určení. Zárodky tohoto dlouhodobého procesu vedou do starodávné akademie Gondišapur, která povstala v arabském světě po uzavření tradičních řeckých škol. Autor nalézá hlavní cíl i úkol filosofie v poukazování na to, že není jen jeden možný způsob kodifikovaného myšlení a současně též ukazuje sílu fonomenologické metody důslečně provedené epoché - uzávorkování krajiny známosti - a sice tak, že je možno překonat všeobecně uznávanou pravdu v její dogmatické strnulosti. Protože "tvrdé jádro" moderní positivistické vědy je možno nalézat v matematice a i mnoho myslitelů považuje matematiku za oblast skutečné jistoty (podle které je třeba vystavět i ostatní poznání, tzv. more geometrico) - je i hlavním cílem práce prokázat, že dnešní matematika je všechno možné, jen ne bezrozporným způsobem myšlení. Konkrétním příkladem je neplatnost Pythagorovy věty v dnešní matematice a dále důsledně provedený součet nekonečné geometrické řady - který vede k jinému výsledku, než jak je v klasické matematice uváděno. Tato práce...
|
host ::
